Vikingové

1. Vikingové "A furore normannorum libera nos domine!„ "Bože, chraň nás před zlobou Nordických mužů!"

2. Jak a proč se Vikingové označovali v různých zemích • Pokud bylo slovo Viking severského původu: • -např. od slova Vík (zátoka,fjord) nebo od slova Víg (boj, bitva) • Nebo jiného původu: • může být odvozeno od slova wikan (tuleň) - zde by byl Viking vlastně lovec tuleňů. • či od slovesa víkja (vyhýbat se, vzdalovat se) - narážka na taktiku Vikingů • výraz „víkingr“ mohl také obecně označovat „bojovníka-mořeplavce“ či doslova „pirát“ • slovo „víking“ pak tedy „pirátskou výpravu ke vzdáleným pobřežím“ • Řekové „Vaeringjar“ • Španělové „Majdus“ • Irové „Lochlannach“ = „člověk ze severu“ • Frankové „Normané“ • Angličané „Dáni“

3. Vikingská společnost 1)Starší dělení • Nejnižší vrstva Chudáků • Střední vrstva Farmářů (většina) • Vrstva Jarla (aristokracie) 2)Novější dělení • Otroci • Svobodný sedlák, majitel půdy • Nájemník-také svobodný, ale nevlastnil farmu kde žil a pracoval • Náčelník, bohatý člověk, který se věnoval většinou boji • Král, byl volený Thingem

4. Soudy a legislativa • Tyto pravomoci měl Thing (shromáždění) • Zúčastňoval se ho každý svobodný muž, ale i ženy • Volil nového krále • Soudil pře, výkon rozsudku měl ale na starosti žalobce, což mělo na výkon práva neblahý vliv • Zákony nebyly psané, pouze ústní podání, ale první zmínky jsou už kolem roku 600 n.l. • Chování ve společnosti řídily hlavně zvyky a tradice, Viking se nesměl zahanbit a pokud se tak stalo jediným řešením byla pomsta: • "Otrok se mstí ihned, hlupák nikdy."

5. Život Vikingů • Vikingové nebyli pouze válečníci, ale i zemědělci, pastevci a řemeslníci. • Pěstovali oves, ječmen někdy i pšenici • Chovali skot, prasata, slepice • Lovili ryby (lososy) a tuleně

6. Život Vikingů • V ziměse Vikingově zdržovali doma, spravovali nástroje, zbraně a stavení, ženy tkaly látky a šily • Když byl muž na výpravě stala se jeho žena hlavou rodiny a měla na starosti chod celé domácnosti, vařila pivo, prala... • Hygiena, Vikingové o sebe údajně dost pečovali a proto měli mít obrovský úspěch u Anglických žen-ať už to tak bylo nebo ne tak na dnešní měřítka by se o hygieně nebo čistotě rozhodně mluvit nedalo

7. Vikingští Bohové • Odin - otec bohů, bůh války, bůh poezie a moudrosti. Je mocný, ale proradný, někdy bývá zobrazován jako bůh vojáků. Obětoval své jedno oko, aby získal moc vědění a porozumění. Žil ve Valhale se svými ochočenými vlky Gerim a Frekim, osminohým koněm a ochočenými havrany, kteří za něj pozorovali svět. Shromažďoval zde slavné zabité bojovníky. Obávali se ho jak lidé, tak bohové. Jeho kouzelné kopí Grungir nikdy neminulo cíl. • Thor - bůh hromu, Odinův syn. Chránil ostatní bohy a lidi pomocí kladiva jménem Mjollnir (což znamená blesk). Vikingové často nosili kolem krku amulety ve tvaru kladiva, které je měly ochraňovat. Jezdil v kočáře taženém dvěma ohromnými kozly. Vikingové věřili, že zvuk hromu je řinčení kol Thorova kočáru jedoucího po nebi.

8. Vikingští Bohové • Frigg - bohyně zrození, manželka Odina, která pečovala o zdraví a spokojenost lidí, zvláště dětí. Byla krásná a laskavá a měla svůj vlastní palác, kde splétala vlákno do mraků. Jako jediná z bohů zná osudy všech a může do nich zasahovat. • Baldr - bůh krásy, Odinův syn. Byl milovaným synem Odinovy manželky Frigg. Stejně jako se bála matka Achillova, tak se bála i Frigg o osud svého dítěte. Proto požádala všechny živé tvory i neživé předměty, aby Baldrovi neubližovaly. Všichni to přislíbili, a Baldrovi od té doby nic neublížilo. Je nejchytřejší z Ásů, moudře a krásně hovoří a je také velice mírumilovný. Žije na místě zvaném Breidablik - to je v nebi. • Loki - napůl bůh, napůl ďábel. Krásný a chytrý, ale také mazaný a neupřímný. Vtipálek, jehož legrácky způsobovaly ostatním bohům celou řadu nepříjemností. Dokázal se proměnit v libovolné zvíře či hmyz. Jednou na sebe vzal podobu klisny a porodil osminohého koně

9. Vikingští Bohové • Tyr - bůh čestného boje, spravedlnosti a přísahy. Zbraně Vikingů bývaly často označeny jeho runou. • Hel - bohyně zesnulých. Napůl živá, napůl mrtvá. Velice nádherná žena, která však měla od pasu dolů podobu hrůzné kostry. • Heimdall -zlatozubý bůh, jenž chránil Bifrost, duhový most spojující zemi s Asgardem (zemí bohů). Měl tak dobrý zrak, že viděl i v noci. Měl tak dobrý sluch, že slyšel růst ovčí srst. Věřilo se, že ohlásí Ragnarok (konec světa) troubením na roh

10. Bydlení

11. Bydlení

12. Bydlení

13. Bydlení • Stavělo se z toho co bylo po ruce (z Jílu, kamení, dřeva..) • Obvyklá stavba byla poměrně dlouhá a rozdělena do 3 částí. Na jednom kraji stáje, na druhém chlévy a v části uprostřed se bydlelo. • Tyto stavby neměly žádná okna ani komín, při hoření ohně tam bylo tedy značně nepříjemně • Truhlice na osobní věci

14. Oblečení • Způsob oblékání Vikingů závisel na třech věcech 1. V jaké části Skandinávie žili2. Jaké bylo jejich postavení ve společnosti3. Jak byli bohatí.

15. Oblečení

16. Výstroj • Výstroj bojovníka byla ryze praktická, umožňující snadný pohyb a chránící před vlivy počasí. • Zbroj byla většinou kožená a v ní byly všity kovové části chránící před zásahy šípů • Bohatší muži si mohli dovolit těžkou kroužkovou zbroj. • Vzhledem k tomu že si výstroj pořizoval každý sám, bylo k vidění mnoho často nesourodých částí různých zbrojí, tak jak se k nim majitel postupně dostal

17. Výzbroj Meč • Známou a velice důležitou součástí výstroje byl MEČ, většinou asi 1m dlouhý. Používal se většinou spíše jako bodná zbraň, než sečná. • Sekera • Sekera prošla dlouhým vývojem a byla mistrovsky uzpůsobena svému účelu. První rána sekery měla totiž přeseknout štít nepřítele( většinou se podařilo) a druhým seknutím (nebo při pohybu zpět-záleželo na zručnosti válečníka) nepřítele zabít.

18. Výzbroj • Kopí • Kopí se užívalo bud při boji na krátkou vzdálenost, nebo se dalo hodit. • Štít • Většinou kulatý nebo oválný, v průměru asi 1m. Sloužil k obraně před výpady nepřítele a šípy. Dalo se sním ale srazit nepřítele na zem, a následně úderem hrany štítu do krku nepřítele zabít.

19. Helma • Helma • byla vyrobena z kůže nebo železa a byla bez pověstných rohů. Železné helmy měly chránič nosu a očí, někdy i chránily i krk

20. Lodě • Vikingské lodě byly nedílnou součástí jejich životů a samozřejmě i jejich vojenských úspěchů, proto je až překvapivé, že se o nich téměř nezmiňují-zdá se to být důkazem toho, že stavba lodí byla do jisté míry zahalena rouškou tajemství

21. Lodě • Vikingská loď, Drakkar, byla schopna se plavit po moři i po řekách což značně zvětšovalo počet míst kde mohli Vikingové „působit“

22. Lodě • Drakkar měl 1 stěžeň a na něm čtvercovou plachtu. K pohonu mohl využívat i vesla. Délka drakkaru byla kolem 15-20m a uvezla až 70 lidí (ta největší objevená co měla necelých 25m)

23. Lodě Lodě • Jak je patrné z obrázků, plavbu po řekách jim umožňoval velice mělký ponor

24. Lodě • Hlavice zdobící příď Drakkaru

25. Taktika • Vikingové bojovali účinně a disciplinovaně vzhledem k vzájemným přátelským vztahům mezi členy posádky. Tyto vzájemné rodinné nebo sousedské vazby byly rozhodně výraznější než u většiny jejich protivníků. Značná pohyblivost a moment překvapení jim často při střetu dovolily vyrovnat početní převahu nepřítele. Útočili v klínovité formaci, na jejímž hrotu byli nejlepší bojovníci • Berserkrové=nejlepší a nejodvážnější válečníci, tvrdí se že dokázali bojovat s mečem v každé ruce, nebo dokonce dokázali hodit 2 kopí najednou. Někteří dokonce dokázali zachytit hozené kopí a hodit ho zpět. • Vikingové byli národem, který žil hlavně pro válku. Bojovníka, který padl v boji, podle severské mytologie odvezly krásné valkýry do Valhaly, kde se jedlo, pilo, hodovalo a cvičilo v boji, dokud nenastane konec světa. Proto se Vikingové neobávali smrti v boji, naopak boj vyhledávali. I staří, šediví válečníci tedy raději vyráželi do boje či na loupeživé výpravy, aby náhodou nezemřeli doma v posteli.

26. Historie a zajímavé letopočty • Vymezení samotných Vikingů 793 – 1000 (+/-) • 793 – 1. vikingský výboj, vyplenění anglického kláštera Lindisfarne • 800 počátky nájezdů na evropské pobřeží • 840 pravidelné a časté útoky silných vikingských oddílů a budování táborů na ústí řek • 841 zakládají v Irsku Dublin • 845 útoky na Paříž, Karel Holý platí „za ochranu“ • 859 pronikají do Středomoří (Španělsko, Itálie, severní Afrika) • 864 Karel Holý vydal zákon zakazující prodej zbraní Vikingům • 871 kolonizace Islandu • 882 Varjagové jsou v S. Rusku, města Kyjev a Novgorod, dostávají se až k Černému moři • 911 náčelník Rollo zakládá Normandské knížectví ve Francii • 930 Erik Rudý objevil Grónsko (Grönland) • 985 Bjarni Herjofsson objevil Ameriku-!!ale nevylodil se!! • 1000 Leif Erikson(syn Erika Rudého) se vylodil v S. Americe • 1000 končí Éra Vikingů, protože nastupuje Křesťanství

27. Konec Vikingů • Konec Vikingům nepřinesla žádná porážka na bitevním poli, ale vliv v jejich řadách sílícího Křesťanství • V roce 1000 přijal Island křesťanství a krátce před ním nebo po něm i zbytek území obývaného Vikingy, kolem roku 1050 se dá hovořit o zániku....