Proč nejsem eurooptimistou

1. Proč nejsem eurooptimistou Eva Zamrazilová 14. 5.2014

2. Vize kontra realita • Co společná měna slibovala • Odstranění měnových turbulencí v Evropě • Zvýšení konkurenceschopnosti evropských zemí se společnou měnou • Urychlení růstu a zvrátit zaostávání za dynamikou rozvíjejícího se světa (BRICS) i USA • Sbližování (hlubší hospodářskou integraci) zemí Eurozóny • A co ve skutečnosti přinesla • Další zpomalení růstu (ještě před krizí pod 2 % ročně) • Měnové turbulence se přelily do jiných nerovnováh (inflace, běžný účet, TARGET II) • Rozdíly mezi zeměmi eurozóny se dále prohlubovaly • Pád zranitelnějších zemí do dluhové pasti • Prohloubení integrace k měnové unii mělo být lékem, který obrátí hospodářský vývoj k větší prosperitě, což se u drtivé většiny zemí nepotvrdilo

3. Převlečená měnová krize Běžný účet (% HDP) • Běžný účet jako základní ukazatel vnější rovnováhy nebyl zařazen mezi maastrichtská kriteria • Jednotná měna přinesla periferii příliš silný kurz → oslabovala vývoz a podporovala dovoz → důsledkem deficity běžného účtu periferie • Nebýt členství v EMU deficity na běžném účtu by vedly k tlaku na měnový kurz PIIGS už před krizí 3

4. Dluhová past Vládní dluh zemí eurozóny (%HDP) • Maastrichtské kriterium je pro periferii prakticky nedosažitelné ( dle OECD by snížení na 60 % u periferie vyžadovalo 15 let primární přebytek ve výši 10 % HDP) • Celý dluh eurozóny 93 % HDP - 8,9 bilionu EUR (5,3 bilionu EUR v r. 2003, 6 bil. EUR v r. 2007) • Obsluha vysokého dluhu nutně podváže růst na desítky let (nejen na periferii)

5. Euro vždy bylo politickým nikoli ekonomickým projektem Ohledně ekonomických podmínek vytvoření eura nepanovala shoda, Maastrichtská kriteria byla kompromisem Německo, Nizozemí – napřed dostatečná konvergence ekonomik a hospodářských politik, pak společná měna kurzů Francie, Itálie, Belgie - společná měna povede ke konvergenci a sblížení hospodářské politiky automaticky Realita prokázala oprávněnost prvního názoru – společnou měnou mohou platit země při splnění podmínek Obdobné ekonomické a cenové úrovně Obdobného přístupu k veřejným financím a dodržování stanovených pravidel Pružného trhu práce Politické elity EU nebyly na krizi připraveny: názorové obraty, bagatelizace problémů, kupování času místo skutečných řešení, nebyl definován postup při platební neschopnosti vlád Neexistuje mechanismus výstupu z eurozóny Proč se vize nenaplnily ?

6. Lekce z periferie • Krize nejsilněji zasáhla země, s nižší ekonomickou úrovní (dohánějící ekonomiky) –přitom tyto země byly v momentě svého vstupu do EMU relativně výše k nejvyspělejším zemím než je ČR nyní • Členství v EMU odebralo individuální možnost reakce měnověpolitickými nástroji (kurz, sazby) • Fiskální politika jako jediný nástroj hospodářské politiky tíhu situace neunesla • Financování dluhu periferie neúnosně zdražilo • Členství v EMU vede k jediné možnosti: vnitřní úspory, strukturální reformy • Krize potvrdila, že členství v EMU je předčasné dokud fiskální politika nemá dostatečný anticyklický manévrovací prostor a dokud není dostatečně pružný trh práce (migrace profesní i regionální) • Nastavení centrální parity při vstupu do ERM II předurčí dlouhodobě budoucnost ekonomiky

7. Stanovení centrální parity aneb za kolik? • Centrální parita se nastavuje již při vstupu do ERM II • Čím silnější bude koruna, tím větší hodnotu budou mít příjmy i úspory občana v EUR • Čím slabší bude koruna tím nižší hodnotu budou mít příjmy i úspory občana v EUR • Dilema exportér versus importér/ spotřebitel ? • K jaké hodnotě může koruna posílit v delším časovém horizontu ? • Parita kupní síly – cca 18 Kč/EUR, • Hranice, od níž lze o vstupu do ERM II uvažovat – cca 20 CZK/EUR

8. Závěry • Eurozóna se zatím udržela, ale za vysokou cenu „záchranných“ a „stabilizačních“ opatření, mechanismů a fondů • Cena udržování společné měny dále poroste…Kolik ještě bude třeba zaplatit ? • Jak je možné, že projekt, který měl členům přinést prosperitu a vyřešit problémy je třeba „zachraňovat“? • Snahy o přistoupení k projektu, který je vnitřně nestabilní není v zájmu české ekonomiky • Společná měna může mít smysl, ale jen za určitých předpokladů • Pro země s obdobnou úrovní hospodářské vyspělosti (např. Rakousko, Německo), účast slabších ohrožuje stabilitu nejen jejich vlastní , ale i celého systému • Země finančně (fiskálně ukázněné) – neukázněné ohrožují stabilitu systému • Pružný trh práce – schopnost migrace po celém území platícím společnou měnou • Při existenci mechanismu spořádaného odchodu z měnové unie • Rovněž musí být demokraticky vyřešena otázka ochoty /neochoty občanů postupovat k fiskální a politické federaci – referendum • Opět vyvstává nutnost spořádaného odchodu z eurozóny v případě neochoty občanů k novému těsnějšímu uspořádání • Mechanismy existují – viz dělení české a slovenské měny

9. DĚKUJI ZA POZORNOSTTĚŠÍM SE NA DOTAZY