220 likes | 517 Views
Dusík. Značka : N Latinský název : Nitrogenium Patří do prvků V.A skupiny PS Nekov Hlavní složka atmosféry Patří mezi biogenní prvky, které jsou základními stavebními kameny živé hmoty. HISTORICKÝ VÝVOJ :.
E N D
Značka : N • Latinský název : Nitrogenium • Patří do prvků V.A skupiny PS • Nekov • Hlavní složka atmosféry • Patří mezi biogenní prvky, které jsou základními stavebními kameny živé hmoty
HISTORICKÝ VÝVOJ : • V 2.pol.18. století byla objevena složka vzduchu, která nepodporuje hoření ani dýchání. • Tento plyn popsal jako první Němec Carl Wilhelm Scheele (1777) a pojmenoval ho Francouz Antoine Lavoisier jako azote. • Po té co bylo zjištěno, že je kyselina dusičná odvozena od dusíku, pro něj Chaptal navrhl název nitrogéne (ledkotvorný),který se udržel v latinském označení nitrogenium.
VLASTNOSTI : • Plyn bez barvy, chuti a zápachu • Není toxický • Inertní plyn • Zkapalní při teplotě -193 stupňů • Po kyslíku a fluoru má třetí největší hodnotu elektronegativity schopnost vytvářet anion N3-
Atomární dusík • Velmi reaktivní a nelze ho uchovávat • Ve valenční vrstvě 3 nepárové elektrony
VÝSKYT V PŘÍRODĚ : • Tvoří 78 % zemské atmosféry • Významným zdrojem organického dusíku jsou především objemné vrstvy ptačího trusu, nazývané guano • Jako biogenní prvek -ve významných organických sloučeninách a ve všech živých organismech
VÝROBA : Laboratorní příprava • Zahříváním koncentrovaného roztoku dusitanu amonného nebo směsi roztoku chloridu a dusitanu amonného • Vedením vzduchu přes rozžhavenou měď -> atmosferický dusík • Tepelným rozkladem amoniaku
Průmyslová výroba • vedením vzduchu přes rozžhavené uhlí nebo koks -> atmosferický dusík • frakční destilací zkapalněného vzduchu (Při frakční destilaci se vzduch provádí několika komorami a nakonec je velmi ochlazen)
POUŽITÍ : • k plnění obalů výrobků • uchovávání tkání nebo spermií a vajíček • k chlazení polovodičových detektorů rentgenového záření • v kryochirurgii • jako náplň do airbagů • ke sváření kovů v ochranné atmosféře
SLOUČENINY DUSÍKU : Anorganické sloučeniny :
AMONIAK • ( = azan, čpavek) • NH3 • plyn lehčí než vzduch • bez barvy • charakteristický štiplavý zápach • rozpustný ve vodě • leptá sliznice • toxická, nebezpečná látka zásadité povahy
Výskyt amoniaku : • vzniká mikrobiálním rozkladem organických zbytků, exkrementů a moči živočichů, přičemž se většinou váže ve formě amonných solí • výskyt v zemské atmosféře • ve formě chloridu amonného se vyskytuje jako minerál SALMIAK v okolí sopek • obsažen v atmosférách velkých planet sluneční soustavy (Jupiteru,Saturnu,Uranu,Neptunu)
Použití amoniaku : • 83% jako hnojiva • chladící plyn na zimních stadionech • výroba umělých vláken • jako čistící prostředky • ve 2.sv.válce jako palivo pro autobusy • k plnění meteorologických balonů
OXIDY DUSÍKU • Oxid dusný N2O (rajský plyn) je bezbarvý plyn, slabého zápachu a nasládlé chuti, který byl v dřívějších dobách používán jako narkotikum při chirurgických operacích a dnes se používá jako hnací plyn ve sprejích. • Oxid dusnatý NO je bezbarvý plyn, velmi jedovatý, který při kontaktu s kyslíkem reaguje na oxid dusičitý. Ve vodě je velmi málo rozpustný a řadí se mezi inertní oxidy. Je to důležitý meziprodukt při výrobě kyseliny dusičné.
Oxid dusitý N2O3 je temně modrá kapalina, která se za pokojové teploty rychle rozkládá na oxid dusnatý a oxid dusičitý. • Oxid dusičitý NO2 je hnědočervený, silně jedovatý plyn charakteristického zápachu, který za pokojové teploty dimeruje na N2O4 (bezbarvý). Je posledním meziproduktem při výrobě kyseliny dusičné a snadno se rozpouští ve vodě za vzniku kyseliny dusité a kyseliny dusičné.
Oxid dusičný N2O5 je bezbarvá krystalická látka, která se na vzduchu rychle rozplývá. Není stabilní a může bez vnější příčiny explodovat. Při reakci s ozonem lze získat sloučeninu s větším množstvím kyslíku, která má složení NO3 a nazývá se peroxid nitrosylu. Snadno se rozkládá a nelze ji získat v čistém stavu.
Kyseliny dusíku • Kyselina dusitá HNO2 je látka stálá pouze v chladných, silně zředěných roztocích. Při vyšší teplotě nebo ve větší koncentraci se rozkládá na kyselinu dusičnou, oxid dusnatý a vodu. Soli kyseliny dusité (dusitany neboli nitrity) jsou na rozdíl od kyseliny znatelně stabilnější a mají praktické využití při organických syntézách např. diazotaci.
Kyselina dusičná HNO3 je v čistém stavu bezbarvá kapalina, která se ve větší koncentraci na světle rozkládá na oxid dusičitý, vodu a kyslík. Kyselina je silné oxidační činidlo. Je to jedna z nejvíce průmyslově vyráběných látek a má velmi široké množství použití v průmyslu stejně jako její soli (dusičnany neboli nitráty). - čilský ledek -draselný ledek -amonný ledek starší název - Lučavka královská