Právo

1. Právo

2. - člověk jako bytost společenská může žít pouze a jen ve společnosti, společenství • společnost je tvořena jednotlivci a řadou vztahů mezi nimi i jejich skupinami • fungování těchto vztahů je dáno pravidly • vytvářejí se spontánně • jsou vytvářeny společenstvím • pravidla (normy) • psaná pravidla • zvyková, obyčejová pravidla • norma = výpověď o tom, že něco má být

3. společenské normy jsou trojí • morální • mravní • právní • morální – shoda jednání jednotlivce s obsahem jeho svědomí • mravní– shoda jednání jednotlivce s obsahem požadavku určité sociální skupiny • právní – shoda jednání jednotlivce s obsahem požadavku celku společnosti, nejčastěji státu Dodržení právní normy je vynutitelné (sankce)!

4. Zdroje norem: • svědomí – morální a mravní normy • vůle zákonodárce – právní normy Jednotlivé zdroje se překrývají (právní normy by měly být závazně i mravně i morálně) Vůle zákonodárce senemusíkrýt se svědomím jednotlivce i se svědomím každé sociální skupiny Spravedlnost – takový stav věcí, který je žádoucí (ne vždy panuje shoda) Legalita – shoda jednání s právním řádem

5. Základní členění práva subjektivní právo - oprávnění jedince chovat se určitým způsobem (konat, nekonat, obdržet, požadovat) objektivní právo - soupis pravidel chování závazných pro všechny členy společnosti, je obsažen v právních normách, spolu s pravidly jsou stanoveny i sankce hmotné právo - předpisy, které stanovují pravidla a sankce procesní právo - pravidla, co může nositel subjektivního práva dělat, nerespektuje-li někdo subjektivní právo, a kdo vykoná sankci

6. PRÁVNÍ NORMA – závazné obecné pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní formou a jehož zachování je vynutitelné státní mocí Chování - aktivní činnost/nečinnost; pravidlo stanoví, že určité chování smí, nebo nesmí být Právní normu tvoří - hypotéza – stanoví podmínky, za nichž se má pravidlo chování realizovat - dispozice – vlastní pravidlo chování, stanoví, komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají - sankce – následky porušení normy

7. PRÁVNÍ SÍLA PRÁVNÍ NORMY • vlastnost právní normy, jež jí činí nadřazenou jiné právní normě • prvotní právní předpisy (primární) – ústavní zákony a zákony • druhotné právní předpisy (sekundární) – nařízení vlády, prováděcí vyhlášky ministerstev, vyhlášky obcí apod. (podzákonné předpisy) • Descendenční teorie právního řádu

8. DESCENDENČNÍ TEORIE PRÁVNÍHO ŘÁDU - ústava, ústavní zákony a mezinárodní smlouvy - zákony a zákonná opatření - nařízení vlády - vyhlášky ministerstev - nařízení správních úřadů - delegovaná působnost - vyhlášky zastupitelstev - samostatná působnost

9. působnost právní normy - vymezuje rozsah použití normy na konkrétní případ (věcná – co, v čase – odkdy dokdy, prostorová – na jakém území, osobní) platnost právní normy - norma je platná, byla-li vytvořena předepsaným způsobem, vydána příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci a byla řádným způsobem vyhlášena (Sbírka zákonů, úřední deska) účinnost právní normy • teprve nabytím účinnosti jsou práva a povinnosti stanovené normou závazné; den nabytí účinnosti je buď v normě výslovně uveden, nebo je pravidlo účinné 15. den po vyhlášení • (retroaktivita, imunita)

10. Právní řád • souhrn všech pramenů práva, které platí v určitém státě Prameny práva • formy, v nichž je obsaženo objektivní právo - normativníprávníakty – všeobecně závazný právní předpis charakteru zákona, zákonného opatření, vyhlášky, vládního nařízení • právníobyčeje • soudníprecedenty • normativnísmlouvy

11. Právní řád České republiky • pramenem práva jsou výhradně obecně závazné normativní právní akty a ratifikované mezinárodní smlouvy • pravomoc vydávat normativní právní akty mají • Parlament (ústavní a běžnézákony, zákonnáopatření Senátu) • výkonné státní orgány (vláda – nařízenívlády, ministerstva a správní orgány – vyhlášky, opatření) • orgány územní samosprávy –obecně závazné vyhlášky, nařízení

12. Nabytí platnosti normativního právní aktu • veřejné vyhlášení (Sbírka zákonů, zkratka Sb.) • odkazy na jiný právní předpis se uvádějí číslem cíle odkazu (číslo zákona, na který se odkazuje) lomeným ročníkem (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích) • aproximace práva ČR s právem ES • jedna z povinností členského státu EU

13. SOUSTAVA SOUDŮ • soudy jsou zřízeny státem jako nestranné a nezávislé instituce • při rozhodování se soudci řídí výhradně platným zákonem • soudcem smí být pouze bezúhonný občan starší třiceti let s vysokoškolským právnickým vzděláním a justiční zkouškou; je jmenován doživotně prezidentem republiky, funkce se ujímá složením slibu • rozhoduje jako samosoudce (civilní záležitosti), nebo v senátu (předseda senátu a tři, pět přísedících)

14. - okresní soudy – občanskoprávní, pracovní, rodinné, obchodní - krajské soudy – druhý stupeň pro kauzy projednávané okresními soudy, prvním stupněm pro společensky významné kauzy (ochrana osobnosti, autorské právo) • vrchní soud – druhý stupeň pro kauzy projednávané krajskými soudy • Nejvyšší soud – vrcholný soudní orgán, sleduje rozhodnutí vrchních soudů • samostatně postavený Ústavní soud • Podle povahy věcí, které jsou před soudem projednávány, se rozlišují tři typy soudů: • civilní • správní - přestupky • trestní – trestné činy

15. Státní zastupitelství • státní orgán, upozorňuje na nezákonnosti, stíhá trestné činy, dohlíží na zachovávání zákonů • má stěžejní úlohu v přípravě trestního řízení, podává jménem státu obžalobu, u soudu zastupuje stát • v občanskoprávních věcech vystupuje pouze okrajově Soustava úřadů státního zastupitelství nejvyšší SZ vrchní SZ krajské SZ okresní SZ

16. Další orgány právní ochrany • advokáti – poskytují právní pomoc, zastupují klienty před soudy i ostatními orgány • notáři – významné postavení v soukromém právu, sepisují veřejné listiny, osvědčují významné skutečnosti (vidimace – ověřování shody opisů, legalizace podpisů, osvědčování průběhu) - notářské úřady zřizuje ministr spravedlnosti v obvodech okresních soudů a jmenuje notáře • daňovíporadci – zastupují klienta v jednání s FÚ • exekutoři – zajišťují nucený výkon soudního rozhodnutí • veřejný ochránce práv - ombudsman

17. Právní vztahy • vztahy mezi subjekty práva • subjektem právního vztahu jsou ti, jimž v určitém právním vztahu vznikají práva a povinnosti • subjektem právních vztahů mohou být • fyzickéosoby (jednotlivci) mají právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům • právnickéosoby (uměle vytvořená sdružení osob nebo majetku) • orgányveřejnésprávy, stát, státníorgány • právnísubjektivita způsobilost vystupovat v právních vztazích vlastním jménem a nést za ne odpovědnost, vzniká dosažením věku, u právnických osob jejich založením nebo registrací

18. Právní způsobilost • způsobilost k právům a povinnostem • způsobilost nést povinnosti a mít práva, v občanském právu vzniká narozením (nasciturus) a zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého • způsobilost k právním úkonům • způsobilost svým jednáním zakládat, menit nebo rušit právní vztahy, závisí na věků • v občanském právu - starší 18 let • v pracovním právu – starší 15 let • soud může fyzickou osobu zbavit této způsobilosti, nebo ji omezit • způsobilost k protiprávnímu jednání • způsobilost nést odpovědnost za vlastní protiprávní jednání

19. SYSTÉM PRÁVA • právo mezinárodní a vnitrostátní • právo veřejné a soukromé – vztahy mezi státem a občany a mezi občany navzájem • právo hmotné – stanoví státem závazná a vynutitelná pravidla chování, právo procesní – určuje postup jednotlivce a státních orgánů při porušení práva a způsob sakcionování

20. Veřejné právo • vztahy mezi státem jako nositelem státní moci a fyzickými nebo právnickými osobami, stát prosazuje veřejný zájem, a proto vystupuje jako nadřazený subjekt • ústavní právo – Ústava ČR, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony • trestní právo – souhrn norem, které vymezují trestné činy a tresty, pramenem je trestní zákon (právo hmotné) a trestní řád (právo procesní) • správní právo – soubor norem, které upravují veřejnou správu – neexistuje jediný pramen • finanční právo – normy, které upravují finančně právní vztahy, pokud se jich účastní stát (daňové, rozpočtové), základní soubor norem neexistuje

21. Soukromé právo • založeno na rovnosti a nezávislosti subjektů, vztahy těchto subjektů vznikají na základě svobodné vůle projevené prostřednictvím smlouvy • rodinné právo – právní normy, které upravují osobní vztahy v rodině, pramenem je zákon o rodině • občanské právo – právní normy, které řeší majetkové vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, mezi nimi a státem; práva na ochranu osobnosti, autorské, vynálezecké, základním pramenem je občanský zákoník • obchodní právo – odvětví práva, které upravuje vztahy vznikající v souvislosti směny zboží a služeb, pramenem je obchodní zákoník • pracovní právo – je součástí jednak práva veřejného, jednak soukromého, základním pramenem je Zákoník práce