390 likes | 511 Views
Fluorescenční a fotoaktivovatelné sondy. Jaroslava Hniličková. Co jsou to fluorescenční metody, možnosti jejich použití Vlastní a nevlastní fluorescence Fluorescenční značky Fluorescenční sondy Příklady použití fluorescenčních sond. Fluorescence.
E N D
Fluorescenční a fotoaktivovatelné sondy Jaroslava Hniličková
Co jsou to fluorescenční metody, možnosti jejich použití • Vlastní a nevlastní fluorescence • Fluorescenční značky • Fluorescenční sondy • Příklady použití fluorescenčních sond
Fluorescence Fluorescence- schopnost některých látek po ozáření - excitaci světlem určité vlnové délky vyzařovat - emitovat světlo jiné vlnové délky Stokesův posun Rozdíl vlnových délek absorpčního (excitačního) a emisního maxima Emitované záření má větší vlnovou délku (nižší energii)
Fluorescenční metody, možnosti použití Využití fluorescence • Biochemický a biofyzikální výzkum • Enzymové reakce, transport membránou, přenos signálu, studium neurotransmiterových receptorů a iontových kanálů, hledání vazebného místa v biomolekule • Klinická chemie • Genetické analýzy, genetické manipulace • Analýza DNA • Biomedicína • Nahrazení metod využívajících radionuklidové zářiče Výhoda – možnost studia pochodů v živých buňkách
Výhody fotoafinitních sond Afinitní sondy – nevýhody: možnost deaktivace, hydrolýzy ještě před navázáním na vazebné místo možnost interakce na jiném než vazebném místě Fotoaktivovatelná sonda: Chemicky inertní sonda chemicky reaktivní ozáření
Používané přístroje Přístroje: • Fluorimetry • Spektrofluorimetry • Fluorescenční skenery • Fluorescenční mikroskopy • Průtokové cytometry Princip přístrojů využívajících fluorescenci
excitační monochromátor vzorek zdroj emisní monochromátor detektor čtecí zařízení Měření fluorescence Fluorimetr Jenway řady 6200
Fluorescenční mikroskopy Fluorescenčnímikroskop XFT 313 FL 2002 K – Fluorescenčnímikroskop
Software Leica Application Suite Advance Fluorescence je modulární systém pro základní i profesionální práci s fluorescenčním obrazem.
. Endotelové buňky pod mikroskopem Fluorescenční mikroskop se třemikanály umožňuje zobrazení jednotlivých částí buňky (mitochondrie, cytoskelet, jádro)
Vlastní a nevlastní fluorescence • Vlastní fluorofory (vnitřní, intrinsic) • vyskytují se přirozeně • Proteiny (aromatické aminokyseliny, např. fenylalanin), vitamin A, cytochromy, hemoglobin, chlorofyl • Nevlastní fluorofory (vnější, extrinsic) • jsou přidány ke vzorkům, které nemají vhodné fluorescenční vlastnosti • Použití nevlastních fluoroforů je mnohem častější než použití vlastních
Nevlastní fluoroscence • Fluorescenční značky • látky přidané ke studovanému vzorku, které se váží kovalentně • fluorescenční značení proteinů • Fluorescenční sondy • látky přidané ke studovanému vzorku, které se váží nekovalentně • Požadované vlastnosti • specifická vazba na buněčné složky • citlivost emise na změny v okolí • podobnost s původní sloučeninou • po zavedení fluoroforu nesmí dojít k narušení biologických systémů
Principy fotoafinitního značení • Biologicky aktivní • Chemicky stálé bez přítomnosti světla – možnost skladování • Stálé v podmínkách experimentu • Krátký poločas – minimalizace nespecifického značení • Vysoká specificita • Snadná syntetická dostupnost • Stálost aduktu v podmínkách použitých analytických technik (elektroforéza, hmotnostní spektrometrie)
Principy fotoafinitního značení Fotoreaktivní skupina – modrá Radioizotop – červený Protein - zelený
Syntéza AFCS DCC: Dicyklohexylkarbodiimid, CMO.HCl: karboxymethyloxim hydrochlorid, NHS: N-Hydroxyskcinimid
Specifičnost absorpce AFCS Absorpce fluoroforu AF647 minimální ve srovnání s absorpcí AFCS Snažší absorpce způsobena CS částí molekuly
Rychlá absorpce AFCS Šipky ukazují endosomy označené AFCS
Pohyb AFCS v buňkách Signál AFCS se rychle ztrácí z PM a akumuluje se ve vakuolách
Pohyb AFCS v buňkách AFCS je v PM, endozomech (označeno šipkami) a hromadí se ve vakuolách
Význam AFCS Vývoj bioaktivního fluorescenčně značeného brassinosteroidu BR Alexa Fluor 647 kastasteron (AFCS) umožňuje pozorování endocytózy komplexů BR1-ligandu v živých buňkách. Užitím různých endomembránových značek lze mapovat endocytickou cestu komplexu BRI1-AFCS z plasmatické membrány do vakuol.
Příprava aktivního esteru Alexy ethyldiisopropylamine, (O-(N-succinimidyl)-1,1,3,3 tetramethyluronium tetrafluoroborate, H2O, DMF, 0 °C
Další fluorofory 7-nitrobenzo-2-oxa-1,3-diazol
b BODIPY Skupinafluorescenčních značek, jejichž fluorofor obsahuje bór Použití: značení proteinů, nukleotidů, enzymových substrátů, mastných kyselin, fosfolipidů boron-dipyrromethene 4,4-difluoro-4-bora-3a,4a-diaza-s-indacene
Dansylchlorid Reaguje s volnými aminoskupinami proteinů DNS-Cl 5-dimethylaminonaftalén-1-sulfonyl chlorid
Fluorescentní steroly pro studium pohybu cholesterolu v živých buňkách
Závěr Využití fluorescence – nedestruktivní způsob sledování a analýzy biologických molekul prosřednictvím fluorescenční emise o určité frekvenci. Existuje velká řada vnějších fluoroforů, takže je možnost výběru toho nejvhodnějšího. Přehled je možno nalézt na stránkách www.molecularprobes.com
Literatura Gimpl G. Gehrig-Burger K.: Probes for studying cholesterol binding and cell biology. Steroids 76 (2011) 216–231 Waschatko G. et al.: Photo-DHEA—A functional photoreactive dehydroepiandrosterone (DHEA) analog. Steroids, 76 (2011), 502-507 Irani N. G. et al.: Fluorescent brassinosteroids trace the endocytic route of BRI1, k tisku Borovska J. et al.:. Neurosteroid access to the NMDA receptor, k tisku www.molecular probes.com