60 likes | 291 Views
1. Krá č ejíce do Kanánu | máme Boha v ů dcem svým, | za ním t ř eba cestou pustou | jdeme krokem bezpe č ným. | V temnotách a nejistot ě | není mo ž no zbloudit nám: | my krá č íme jenom za ním, | cestu razí však on jen sám.
E N D
1. Kráčejíce do Kanánu | máme Boha vůdcem svým, | za ním třeba cestou pustou | jdeme krokem bezpečným. | V temnotách a nejistotě | není možno zbloudit nám: | my kráčíme jenom za ním, | cestu razí však on jen sám.
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej do té krásné vlasti Kanán! Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, když tě Bůh sám ráčí vést!
2. Kráčejíce do Kanánu | stravu máme andělskou: | s noční rosou Bůh posílá | svou nám manu nebeskou, | čerstvé vody hojnost proudí | ze skály nám k nápoji, | proto dlouhé cesty pouště | Boží lid se nebojí.
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej do té krásné vlasti Kanán! Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, když tě Bůh sám ráčí vést!
3. Kráčejíce parnem pouště | hned jsme svěží poznovu, | když se ozve v řadách našich: | Blížíme se k domovu! | Okraj země požehnané | již nám mile kyne vstříc; | z příbytků tam za Jordánem | nepůjdeme nikam víc.
Dál, zmužile dál, zmužile kráčej do té krásné vlasti Kanán! Dál, zmužile dál, zmužile kráčej, když tě Bůh sám ráčí vést!