HYDROSFÉRA

1. HYDROSFÉRA vodní obal Země

2. voda povrchová, podpovrchová, • v atmosféře a v živých organismech • skupenství kapalné, pevné a plynné • 97% světový oceán • 2% ledovce • 1% povrchová, podpovrchová, atmosféra

3. Oběh vody • způsoben sluneční energií a přitažlivostí • malý oběh = buď nad pevninou nebo nad oceány • velký oběh = mezi oceánem a pevninou • bezodtoké oblasti – výpar a vsak převažuje nad srážkami –> tropy

5. Oceány a moře

6. povrch Země je 510 mil. km² • z toho světový oceán - 361 mil km² – 71% • povrch souše - 149 mil.km² – 29% • Tichý oceán: 35% povrchu Země • Atlantský oceán: 19% povrchu Země • Indický oceán: 15% povrchu Země • Severní ledový oceán: 2% povrchu Země 71%

7. Dělení oceánu • moře – okrajová a vnitřní • zálivy • průlivy • průplavy

8. Vlastnosti mořské vody • salinita = celkové množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody • - udává se v promile (‰) = v gramech na • 1 kg mořské vody • - průměrná salinita je 35 ‰ • hustota - vyšší než sladká; nejmenší v tropech • barva - minerální a organické látky • teplota – ovlivňují mořské proudy, - zamrzá při – 1,9˚C při salinitě 35 ‰

9. Pohyby mořské vody • dmutí = slapové jevy – příliv a odliv • vlnění – způsobeno větrem – větší na otevřeném moři • - na pevnině příboj = eroze • mořské proudy – příčinou je cirkulace atmosféry • - teplé z nižších zem. šířek do vyšších • - studené naopak

11. -Okrajové moře: oddělené ostrovem či poloostrovem od oceánů (Severní moře, Norské moře)‏ -Vnitřní moře: oddělené průlivem, průplavem od oceánu (Černé m., Středozemní m.)‏

12. Voda na pevnině

13. Vody pevnin tvoří: • povrchové vody: řeky jezera, potůčky… • voda v ledu • voda ve sněhu • podpovrchové vody: krasové oblasti, podzemní řeky (Punkva), studny

14. I. Povrchová voda

15. ze srážek • tajícího ledu • podzemních vod (prameny)‏ • Jsou to: • vodní toky • jezera • umělé nádrže • bažiny • rašeliniště • slatiniště

16. Vodní tok • - ron = nesoustředěný odtok • koryto = soustředěný odtok • - každý vodní tok má pramen (začátek řeky) a ústí (vlévá se do jiné řeky)‏ • vodní toky začínají jako bystřiny, potoky - > • pak se spojují a tvoří řeku • - říční síť = soustava vodních toků - přítoky • povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí • povrchovou a podpovrchovou vodu • - rozvodí = hranice mezi povodími

17. - rozvodnice = myšlená čára mezi povodím • - úmoří = území tvořené povodími toků, které • odvádějí vodu do stejného moře (Černé moře- Morava, Severní moře- Labe, Baltské moře- Odra)‏ • hlavní rozvodnice = hranice mezi úmořími (Kralický sněžník)‏ • - průtok = množství vody za sekundu, které proteče průtočným profilem – litrů nebo m³ za sekundu • režim odtoku = změna (kolísání) průtoku • rovníkový = vyrovnaný celoroční režim odtoku • horský = maximum v létě (tání sněhu) • monzunový= mekony (Vietnam)‏

18. Říční síť • stromovitá • mřížovitá • radiální

19. povodí

21. Jezera • přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou • 0,5% zásob sladké vody na Zemi • Endogenní působení • - vulkanická = zatopené krátery sopek – Crater Lake v • Oregonu • - tektonická = příkopová propadlina – Bajkal(=největší zásobárna pitné vody) • Exogenní působení • - ledovcová –nahromadí se čelní moréna( hráz jezera), ledovec ustoupí a vytváří se jezero • -karová a hrazená morénou (Lago di Garda, • Ženevské • - krasová – vývěr spodní vody (Plitvická j., na dně Macochy)‏ • - meandrová – vzniká v meandru řeky (v mrtvém rameni

22. jezera v mrtvém meandru Labe

23. Smíšeného původu • vzniklá endogenními silami a později přemodelována exogenními silami – tektonická jezera přemodelována ledovcem – Ladožské a Oněžské jezero

24. Umělé nádrže • rybníky a přehradní nádrže • rozdíl je ve výšce nádrže • rybníky – chov ryb, rekreace, pitná voda, útočiště pro vodní organismy (největší= Rožmberk)‏ • přehradní nádrže • - zadržení vody při povodních - retence • - zásoba pitné vody – Vír, Šance • - výroba elektrické energie – Dlouhé Stráně • - rekreace – Vranovská přehrada • - největší v ČR = Lipno, na světě = Itaipu • - na Vltavě jsou nádrže Slapy, Orlík, Lipno

25. Bažiny • půda je prosycena vodou, srážky jsou větší než výpar, vysoká vlhkost • Rašeliniště • vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek • zarůstají rašeliníkem a mechy – mají schopnost udržet vodu • rašelina má význam v zemědělství a lázeňství a jako palivo • Slatiniště • vznikají v okolí vývěru podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen • zarůstají vlhkomilným rostlinstvem – rákos, ostřice

26. II. Voda ve sněhu

27. sníh vzniká kondenzací vodních par při teplotě 0˚C a nižších • vznikají ledové krystalky, které se spojují ve sněhové vločky • sněhová čára = ohraničuje plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou • čára věčného sněhu = nad touto čárou sníh ani v létě neroztaje • nadmořská výška této čáry je závislá na zeměpisné šířce a kontinentalitě klimatu

28. III. Voda v ledu

29. led vzniká: • - zamrzáním vody • - kondenzací vodních par v ledové krystalky • - postupnou přeměnou sněhu • ledovce pokrývají přes 11% povrchu Země • Antarktický ledovec – 86% z celé plochy ledovců • Telení ledovce = když se dostává na mořskou hladinu (rozpadá se na kry)‏

30. IV. Podpovrchová voda

31. dělí se na půdnívodu – obsažena v půdě (pórech), nevytváří souvislou hladinu • a podzemní – vyplňuje průliny a pukliny, vytváří souvislou hladinu = póry a pukliny jsou vyplněny souvisle podzemní vodou • krasová podzemní voda – ve vápencích • - mineralizovaná = v 1 litru je více než • 1 gram minerálních solí • artézská voda = střídání nepropustné a propustné vrstvy

32. Hydrosféra a člověk

33. znečištění ropnými produkty – oceány • havárie tankerů – Exxon Valdes – 1989 u Aljašky – přes 40 tisíc tun ropy – jedna z největších ekologický katastrof