1 / 21

Učení

Učení. Učení. získávání individuální zkušenosti, má adaptační funkci jedinec se přizpůsobuje přírodním i společenským podmínkám, nabýváním nových znalostí a způsobů reagování patří k autoregulačním mechanismům na jejichž základě se formuje vědomí, chování a osobnost jedince.

harper
Download Presentation

Učení

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Učení

  2. Učení • získávání individuální zkušenosti, má adaptační funkci • jedinec se přizpůsobuje přírodním i společenským podmínkám, nabýváním nových znalostí a způsobů reagování • patří k autoregulačním mechanismům na jejichž základě se formuje vědomí, chování a osobnost jedince

  3. základní proces vytváření asociací, spojení mezi událostmi, vjemy, zážitky, představami a cíli, tj. mezi podněty – stimuly a reakcemi; (asocianismus; S-R psychology; behaviorismus); • důležitý je motiv, • vyvíjená činnost, • cíl a zpevnění;

  4. intencionální učení – záměrné, přímé; • funkcionálníučení – nepřímé, skrze prostředí, hru, činnost;

  5. Druhy učení: • a) habituace – navykání; opakovaná stimulace (např. zvykání si zvířat na lidi) • b) senzibilizace – zvyšování vnímavosti vůči objektům (opakem habituace) • c) vtiskávání – rychlé učení u mláďat; souvisí s instinkty (např. matka housete nahrazena jiným objektem – míčem a za ním pak mládě chodí)

  6. d) asociativní učení – podmiňování složitější forma učení; vytváření podmíněného reflexu; • 1) klasické podmiňování – učení se tomu, jak děje následují po sobě; učení se signálům; I.P. Pavlov, reflexologie, reakce u psů, nesouvisející stimuly: světlo – žrádlo, potom automaticky: světlo – sliny; důležitou úlohu hraje opakování podnětů;

  7. d) asociativní učení – podmiňování • 2) operantní; instrumentální podmiňování – učení operantním vzorcům chování metodou pokus – omyl; reakce není na stimulující podnět, ale je vyvolána aktivním působením organismu;

  8. zákon efektu S-R zpevněno, jestliže následuje příjemný stav (odměna), nepříjemný výsledek (trest) chování potlačeno; nejen opakování, ale i účinek je podstatný a procesu učení; Thorndike;Skinner; (např. kočka v kleci, tlakem na páčku se z ní dostane; holub v kleci, klovne do centra terče, vysype se zrní, naučí se klovat správně);

  9. e) učení vhledem – klade důraz na vnitřní zpracování stimulu, důležité jsou i procesy kognitivní; chápání vztahů, náhlé vytvoření reakce bez metody pokus – omyl; (např. šimpanz v kleci použije tyč k dosažení banánu bez zkoušení, vhledem do situace); proti asocianismu celostní psychologie Gestalt;

  10. f) učení nápodobou; observační – pozorování toho, jak jiní dosahují cíle po němž jedinec touží, napodobování jejich chování; u sociálně žijících živočichů; význam u lidí při sociálním učení (vzory);

  11. Specificky lidské formy učení: je pro ně třeba rozvinutí procesů kognitivních a paměťových • senzomotorické učení • kognitivní učení • sociální učení

  12. g) senzomotorické učení – řetězec pohybových reakcí navazujících na sebe, dynamický stereotyp, využívá procedurální paměť, výsledkem senzomotorická dovednost;

  13. h) kognitivní učení – zdokonalování poznávacích procesů, zejména myšlení, vytváření tzv. kognitivních map – učení se pojmům, principům a řešení problémů, poznávání vztahů – funkčních, kauzálních; specifický způsob: verbální učení – memorování, opakování pouček, básniček;

  14. i) sociální učení – observační; pozitivní i negativní identifikační vzory, modely; odměny – pochvaly, uznání;

  15. Principy učení: • 1. kontinuita: události musí být v těsném časovém vztahu; styčnost světlo – žrádlo; • 2. opakování: časté opakování podmínek; • 3. zpevnění: posiluje účinek toho, co se děje po reakci (např. odměna); podstatou je dosažení uspokojení; • 4. generalizace: naučená reakce se rozšiřuje i na podobné podněty; • 5. diferenciace: rozlišování různých podnětů a reakcí, vytváření alternativ; • 6. vyhasínání (extinkce): není-li reakce zpevňována začíná slábnout;

  16. Výsledky učení: • vědomosti – poznatky, fakta, pravidla, pojmy; mohou být formální – nerozumím jim; • dovednosti • senzomotorické, motorické • intelektuální • sociální; • návyky – ustálené způsoby chování;

  17. Činitelé působící na učení • přítomný stav, únava a pozornost; ovlivňuje mikroklima; zmírnění – odpočinek, aktivní, pasivní; • zralost, dosažená úroveň; • chronické zatížení: nemoci, handicapy, sy ADHD; • temperament, úroveň motivace;

  18. s kterými jevy souvisí učení • vnímání – zkušenost je vnímána • myšlení – hledání souvislostí mezi podněty • představy – zpracování zkušenosti • pozornost – zesiluje efekt učení • vůle – efektivita záměrného učení • emoce – podpora, intelektuální emoce • motivace – energetizace • paměť – získána zkušenost je uchována

  19. ??? • jaké mohou být strategie učení • kdy ve vývoji se člověk učí učit, organizovat a zefektivňovat učení

  20. druh učení • ochočení zvířátka • reakce na zvonění • jízda na kole • cinkne mikrovlnka a dítě pláče hlady • dítě se adaptuje na dětský kolektiv MŠ • habituace • senzibilizace • senzomotorické učení • klasické podmiňování • sociální učení

  21. Použité zdroje PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.

More Related