INVAZE

1. INVAZE

2. Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/03.0008

3. Co to vůbec je invazní druh… ? • Druh, který je na daném místě nepůvodní • Nekontrolovatelně se šíří • Vytlačuje původní druhy (mnohdy druh kvůli nim na dané lokalitě úplně zmizí) • Snižují biodiverzitu

4. Jak se druh stane invazním? • Invazním druhem se může stát úplně jakákoli rostlina či živočich • Stačí k tomu vhodný biotop, ve kterém se druh může rozšiřovat • Jeden druh může být na jednom kontinentu vzácným a neobvyklým, na kontinentu jiném může rozvracet celé ekosystémy

5. Invaze nebo expanze? • Ne každý druh musí být na dané lokalitě invazní • Rozdíl mezi invazí a expanzí je prostý. Invazní druhy jsou druhy zavlečené – nepůvodní, kdežto expanzivní druhy jsou na daném místě původní • Typickým příkladem expanzivních rostlin pro ČR je třtina křovištní nebo kopřiva dvoudomá

6. Třtina křovištní http://img.geocaching.com/user/56226e23-6c74-4ce1-a935-ad42e68889a8.jpg

7. Původní či nepůvodní? • Druhy rozdělujeme na dvě skupiny: Archeofyty a Neofyty • Archeofyty jsou ty druhy, které se na dané území dostali před rokem 1492 (tj. před objevením Ameriky) • Neofyty jsou naopak ty, co se rozšířily později • Neofyty dále můžeme dělit do tří kategorií (nepůvodní (= zavlečené), naturalizované (= zdomácnělé), invazní)

8. Teď nějaké ty příklady..

9. Invaze králíka divokého v Austrálii http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Wild_rabbit.jpg

10. Invaze králíka divokého v Austrálii • Přivezen poprvé v roce 1788 • Během 19. století se nekontrolovatelně rozšířil • Spásá veškerou vegetaci (krajina se mění v poušť), konkuruje původním druhům -> vymírají • Při pokusech o likvidaci byly do Austrálie dovezené kočky a lišky, které se později taktéž rapidně rozšířily a začaly konkurovat ostatním druhům • Další pokus o vyhubení – virus myxomatóza

11. Invaze králíka divokého v Austrálii http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQM4oQYxzZr_tgYtoaUNSVHTOHPkR0HLqDcqa86vXsHq5OHTJcU&t=1

12. bojga hnědá, Guam http://www.glogster.com/laurenlong/brown-tree-snake/g-6lskqd25qkqbqc77o0qnaa0 http://sp.uconn.edu/~bi102vc/1102fall10/Images/snake_on_a_fence_post.jpg

13. bojga hnědá, Guam • Během 50. let minulého století se několik jedinců (možná jediná oplozená samička) dostalo válečnou lodí na ostrov Guam (Tichomoří) • Ostrov do té doby bez predátorů -> pro bojgu ideální prostředí -> enormně se šíří • Díky ní vyhynulo již 10 (ze 13) původních ptačích druhů, v ohrožení i savci • Časté výpadky proudu na ostrově – šplhají na stožáry, vnikají do transformátorů

15. Harmonia axyridis http://www.expositierent.nl/images/Lieveheerstbeestje%202_01.jpg

16. Harmonia axyridis • Původem z východní Asie • V 80. letech byla vysazena v S. Americe jako přirozený nepřítel zemědělských škůdců • V Evropě poprvé vysazen počátkem 21. st. v Německu a Beneluxu – postupem času se začala nekontrolovatelně šířit do volné přírody celé Evropy • Dravější než naše původní slunéčko sedmitečné – mimo mšic požírá i jeho larvy -> vytlačuje ho

17. http://lh4.ggpht.com/dCy1--Ahl9gw66CZKtitNe34eeOxAMoBSraELUsZFoUJaUqiWua69FJTv6Vq66Qt6PDbfwU=s96http://lh4.ggpht.com/dCy1--Ahl9gw66CZKtitNe34eeOxAMoBSraELUsZFoUJaUqiWua69FJTv6Vq66Qt6PDbfwU=s96

18. Norek americký http://www.biolib.cz/IMG/GAL/37088.jpg

19. Norek americký • - původem ze Severní Ameriky • - ve 20. letech 20. století dovezen do Evropy do kožešinových farem -> po revoluci zájem o kožešiny slábnul, farmy se rušily -> hromadně vypouštěli norky do volné přírody (nebo utíkali sami) -> masově se šíří volnou přírodou • - z naší přírody vytlačil původního norka evropského, konkuruje i vydře • - nemá u nás přirozeného nepřítele • - největší hrozbou – „vyluxuje“ potok - trdliště (=místa ke tření) chráněných raků, obojživelníky ..

20. Norek americký http://media5.picsearch.com/is?EtYt5FOOVEYP9wMNeSxJUIrbmQDfFy3OJvaZqXFmVj0

21. Rostliny

22. křídlatky http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/cviceni/cviceni_lenticky/brehove_pososty_images/kridlatka.jpg

23. Křídlatka japonská • Původní v Číně, Japonsku, na Tchaj-wanu v okolí řek • Okolo roku 1840 ji do Evropy přivezl významný holandský botanik PhillippevonSiebold – pěstoval ji a prodával na okrasu -> ze zahrádek se šířila do volné přírody • Přivezl jen samičího jedince -> rostlina se nešíří pohlavně, ale má dlouhé a rychle regenerující oddenky • Spolu s křídlatkou sachalinskou a křídlatkou českou (kříženec, který vznikl na území ČR) nejobávanější invazní rostlina Evropy • Vytlačuje původní vegetaci, zarůstá rumiště

24. http://newyorkinvasivespecies.info/images/JapaneseKnotweed.jpghttp://newyorkinvasivespecies.info/images/JapaneseKnotweed.jpg

25. Bolševník velkolepý http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_tz090521biodiverzita/$file/invaze1.jpg http://www.naturephoto-cz.com/photos/others/berce-du-caucase-14099.jpg

26. Bolševník velkolepý • Původem z Kavkazu • Do Evropy zavlečen jako okrasná rostlina (viz. příběh na posteru) • Je schopný osídlit takřka každé stanoviště • Obsahuje látky (fototoxické furanokumariny), které při UV záření – ve dne dráždí pokožku a způsobují puchýře • Vytlačuje veškerou vegetaci – neprostupnost světla

27. Poleptání toxiny http://elmcleod.files.wordpress.com/2011/07/gh_burns.jpg

28. Bolševník velkolepý http://www.thehaltonherald.ca/misc_pictures/giant_hogweed1.jpg

29. netýkavky http://nd04.jxs.cz/300/450/d08c9a1c81_74472658_o2.jpg Malokvětá Žlaznatá http://www.e-herbar.net/main.php?g2_view=core.DownloadItem&g2_itemId=6048&g2_serialNumber=2

30. Netýkavky • Původem z Himalájí • Od 19. století se začaly šířit do Evropy jako okrasné a medonosné rostliny • Osidlují stinná a vlhká místa (často břehy toků), kde vytlačují původní vegetaci, mimo jiné i v ČR původní netýkavku nedůtklivou

31. třezalka tečkovaná, S. Amerika http://www.sptechs.com/emarket/thumbs/pics/item69685.gif

32. třezalka tečkovaná, S. Amerika • V Evropě zcela běžný druh, v Severní Americe se nekontrolovatelně šíří • mění druhové složení prérií, což má velké ekologické, ale i ekonomické důsledky

33. třezalka tečkovaná

34. trnovník akát http://cherryridgefarms.org/30/robinia-pseudoacacia--13.jpg

35. trnovník akát • Původem ze S. Ameriky a Mexika • Do Evropy dovezen počátkem 17. století francouzským botanikem Jeanem Robinem (podle něj odvozeno rodové jméno akátu - Robinia) • V 19. století se hojně začal vysazovat na písčitých a skalnatých plochách (díky hlízkovitým bakteriím na kořenech dokáže osídlit i na živiny chudé půdy), kde začal vytlačovat původní mnohdy cennou vegetaci

36. http://www.austria-lexikon.at/attach/Heimatlexikon/Neuzuwanderer_Robinie/Robinia%20pseudacacia_Blüte.jpghttp://www.austria-lexikon.at/attach/Heimatlexikon/Neuzuwanderer_Robinie/Robinia%20pseudacacia_Blüte.jpg

37. Co všechno invaze (mimo jiné) může způsobit? • S invazními druhy se na nová stanoviště dostávají také nové druhy nemocí, vůči kterým nejsou původní druhy imunní • Asi nejznámějším případem je PTAČÍ MALÁRIE, která se dostala s prvními Evropany na Hawai. Do té doby na Hawai nebyli žádní komáři a proto pro ptactvo byla nemoc zcela neznámou. Ptačí malárie způsobila, že velká část havajských pěvců – šatovníků vyhynula

38. šatovník http://www.hawcc.hawaii.edu/hawaiian/Pua/Amakihi.jpg http://health.usgs.gov/geohealth/images/amakihi2%20ATKINSON%20PIERC_l.jpg

39. Jde proti invazi bojovat? Odpověď na tuto otázku se druh od druhu liší, avšak povětšinou zní NE. Mnohdy člověk s dobrými úmysly vysadí v daném místě přirozené predátory, kteří mají invazní druh likvidovat a výsledkem toho je další přemnožení nově vysazeného druhu. Dobrým příkladem je například umělé vysazování koček a lišek v Austrálii, kvůli boji s invazními králíky či umělé vysazování promyk na Hawai kvůli potkanům. Často je do boje proti invazi investováno spoustu peněz a výsledek je nulový. Když už invaze jednou začne, málokdy se jí podaří zastavit.