Víra & Věda

1. Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce. 2012 Ostrava Marek Vácha Víra & Věda

2. úvodní poznámky: sázky jsou příliš vysoké

3. „Dialog“ mezi vědou a vírou • „To, co si renesance představovala jako dialog, zdegeneroval v cosi, co je, žel, často jen vzájemnou přehlídkou nevědomosti, nepřátelství a zlomyslnosti. V diskusi každý usiluje vyhrát a ne porozumět druhému.“ • McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.26)

4. Stakes are just too high... • The ante has been raised so high by the polemical nature of the controversy that resolution in favor of one school will have catastrophicimplications for the other. • On the one hand, the scientificcommunity by and large, including the NationalAcademy of Sciences, has staked the prestige of science on a particular theory with a considerableexplanatorypower but knownproblems, in part because it is consistent with a naturalisticphilosophy. • On the other hand, Creationists have for all intents and purposesstaked the truth of their religion on the falsity of that same theory, because of the perceived need for a literalinterpretation of the Bible. • Clearly. neither the proponents of Creationism nor those of Neo-Darwinism can permit their side to lose or even give ground, regardless of the facts; the extra-scientificstakes are just too high. • (Fowler, T.B., Kuebler, D., (2007) The EvolutionControversy. Grand Rapids: BakerAcademic.)

5. Proticírkevní, ba vůbec proti všemu náboženství zaměřená tendence nové teorie byla jednou z jejích nejsilnějších vzpruh a darwinisté byli velmi citliví na náboženské vyznání odborníků. Kdo byl proti Darwinovi, byl ocejchován jako reakcionář a papeženec.: Baerovi, Wigandovi, Owenovi a ze starších Cuvierovi bylo vypáleno znamení zpátečnictví a církev je všechny s potěšením přijímala pod svůj stinný klobouk bez ohledu na to, zda tam patří nebo ne, a hájila je těžkopádně a neohrabaně proti netolerantním darwinistům • Rádl, E., (2006) Dějiny biologických teorií novověku, II. díl, Academia, Praha, str. 182

6. Výjimečný případ Evropa...? • Evropané mají sklon očekávat, že to, co dělají dnes, budou zítra dělat všichni. Anebo, řečeno jazykem tématu, jemuž se věnuje tato přednášková řada, Evropané nepochybují, že poměrně silná empirická souvislost mezi modernizací a sekularizací, která je v evropském historickém vývoji zjevná, musí se nutně projevit i jinde. Odtud pak plyne jejich přesvědčení, že jak se svět modernizuje, nutně se bude i sekularizovat. • (Davieová, G., (2002) Výjimečný případ Evropa. CDK, Brno, str. 10)

7. věda

8. Science • = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa • (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The HutchinsonDictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and JulianRowe, Oxford: Helicon, 1993, pp.523-524) • = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech • (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. ChristopherMorris, San Diego, CA: AcademicPress, 1992, p.1926)

9. Martin Heidegger: science is the theory of the real. • what does real really mean and to what degree that scientific reality presents a comprehensive worldview? • what is included, and, more importantly, what is left out? • and considering that which is omitted, what is the cost of its lost? • Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.34

10. Postavení empirických věd • Reálné vědy jsou: • empirické • tematicky redukované • metodicky abstraktní • metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy • ontologický materialismus: nic jiného než hmota a energie neexistuje

11. Postavení empirických věd • metodologický redukcionismus • zkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí • nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti • = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky • epistemologický redukcionismus • jedna teorie je převedena na jinou teorii • redukce etiky na genetiku • ontologický redukcionismus • veškerou realitu lze převést na fyziku • myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to • volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

12. Science •  The materialism of science asserts its limits, not its universality. The methods and scope of science remain within the world of matter. It cannot make assertions beyond that world. (Francisco Ayala) http://www.guardian.co.uk/science/blog/2010/may/28/religion-science-richard-dawkins

13. Postavení přírodních věd

15. Možná se řekne, že přírodověda koná pouze svou úlohu: vypovídá o tom, co dokáže svými prostředky postihnout. S tím je možno naprosto souhlasit, ovšem za předpokladu, že na vše, co touto cestou postihnout nelze a co přece existuje, budeme přinejmenším pohlížet jako na něco existujícího a brát to proto vážně. • A. Portmann

16. Science is only half the story • But science is only half the story. It can analyse the chemical composition of a great painting but it cannot tell us what makes it a great painting. • It can tell us how our instinctual drives were formed but it cannot tell us which of those drives to yield to and which to resist. • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

17. Science is only half the story je prostředkem, nikoli cílem pomocí vědy vytvoříme velké obrazovky s vynikající ostrostí… …ale nejsme schopni zabezpečit kvalitu programů věda nám velmi usnadní život… …ale nedá nám jeho smysl

18. The idea of science

19. The Idea of Science • science as a tool to promote human well-being, namely an intellectual and technologicalenterprise to understand and control nature • objectiveknowledge is appplied to make things or proposegeneralizations (laws, hypotheses) about nature. • science as a framework for buildingexistential and metaphysicalformulations • facts, laws and scientificinferences are translated into personalknowledge to place humans in nature. • interpretace Darwinovy teorie etc. • (Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning.Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-37)

20. The Idea of Science • Science becomes instrumental in several senses, as an authoritative instrument for describing nature, as a powerful instrument for the technical mastery of nature, and as a personal instrument for understanding the world and navigating it. (Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-37)

21. věda a víra

22. Ontologický naturalismus • "show me the data" attitude • faith = belief without proof (Carl Sagan, an atheist) • faith = the courage to live with uncertainty (Jonathan Sacks, a rabbi)

23. Vztah mezi vědou a vírou • věda užívá metodologický materialismus: zajímá nás to, co je v hmotě, prostoru a času (co je „měřitelné a vážitelné“) • u některých přírodovědců přerůstá do ontologického materialismu: je jen to, co je v hmotě, prostoru a času, nic jiného neexistuje • filosofie: přírodní vědy vysvětlují jen určitou část světa

24. Vztah mezi vědou a vírou • přírodní vědy nemohou nic říct k problémům mimo hmotu, prostor a čas, jako je: svoboda, duše, andělé, ďábel, věčnost, nebe, peklo, Bůh etc. • přírodní vědy jsou tak skutečně materialistické – zajímá je matérie • ..nemohou tak existenci Boha ani experimentálně potvrdit, ani vyvrátit • přesto mnozí evoluční biologové (Dawkins, Dennett) chápou darwinismus jako doklad neexistence Boha

25. Science and religion • But if scientists want to see more than their own limited field, they, too, could at least feel challenged by the question of religion. • (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 85/2706)

26. Science and Religion • věda se zabývá řešením problémů (puzzle solving) • náboženství se zabývá tajemstvím • …pravda poplatná smyslům může stačit rozumu, ale nikdy nedává smysl lidského života • (Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 24)

27. Science is about explanation. • Religion is about interpretation.

28. Science takes things apart to see how they work. • Religion puts things together to see what they mean. • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 28)

29. To explain the universe we no longer need Genesis; we have science. • To control the universe we no longer need prayer; we have technology. • To prevent the abuse of power we don´t need prophets; we have elections. • To achieve prosperity we don´t need blessings; we have economists. • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)

30. If we fallill we don´t go to the rabbi; we go to the doctor • If we feelguilty we no longer need confession; we can go to the psychotherapist. • If we are depressed we no longer need the book of Psalms; we can take Prozac. • And if we seeksalvation we can go to a shopping centre where we can buyhappiness as a higlycompetitiveprice. So who needs religion? • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the ChiefRabbi. p. 27)

31. proč je něco a ne nic?

32. Science and Religion • The usual approach of science of constructing a mathematical model cannot answer the question why there should be a universe for the model to describe. • (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 286-7/2706)

33. Věda kreslí neutrální obraz světa

34. Teologické závěrykteré by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie • svět nemá ani účel ani smysl • dysteleologie • Bůh neexistuje • žádný inteligentní plán v přírodě není • svět má účel i smysl • teleologie • Bůh existuje • v přírodě je inteligentní plán

35. Teologické závěrykteré by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie • Unfortunately, although /scientists/ are quick to dismisspositions which blatantly promote teleologicalperspectives (creationism, Intelligent Design), there seems to be no attempt to dismisspositions that blatantly promote dysteleology, which is equally impossible to affirmthroughempirical science (as they indicate). • Many modern scientists assumedysteleology (no purpose or goal), but such a conclusion is likewise part of a metaphysicalsystem and is not subject to observation or scientificdemonstration. • Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the OriginsDebate. InterVarsityPress, DownersGrove, Il, USA.

36. Science erected a neutral picture that tilts one way with God,and another without him, but which way the cosmos leans is dependent on individual choice and belief. • Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.27

37. but... • Empirical sciences is not designed to be able to define or detect a purpose, though it may theoretically be able to deduce rationally that purpose is logically the best explanation. • Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

38. Čtyři vztahy mezi vědou a vírou

39. Teologie a Science konflikt nezávislost dialog integrace (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 20)

40. Konflikt

41. "If revealed religins have revealed anything it is that they are usually wrong (...) And if some of the Bible is manifestly wrong, why should any of the rest of it be accepted automatically?" (Francis Crick)

42. "I don´t think we´re for anything, we´re just products of evolution." (James Watson)

43. mýtus o věčném konfliktu mezi vědou a náboženstvím však udržují pouze vědci, kteří nemají náboženství lásce • ... stejně jako „významná menšina náboženských aktivistů trvá na tom, že věda vyhlásila náboženství válku a že nejvhodnější formou obrany je ostrý protiútok“ • podle McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.46

46. God of the Gaps • During the seventeenth and eighteenthcenturies, the word „god“ came to be used, for the first time, to namethe ultimateexplanation of the system of the world. And, when it was in due time realized that the system of the world was such as not to requireany such single, overarching, independent, explanatory principle, the word „god“ was dispensed with, and modern „atheism“ was born. • (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God.Ashgate, England, p. 9)

47. Bůh je tedy velký konstruktér a svět velkým hodinovým mechanismem, který je zcela poznatelný vědou • zároveň je ale třeba požádat, aby Bůh do mechanismu příliš nezasahoval, aby zůstal nepřítomný, transcendentní

48. renesanční člověk se snaží přírodě porozumět, umět ji vysvětlit • podobná snaha i dnes • „Even in these supposedly „post-modern“ times, the totalitarianambition of „complete“ explanation, of a comprehensivelyexplanatory „theory of everything“, of becoming, intelectually, „masters of the universe“, stilllingers on in certain scientificcircles.“ • (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God.Ashgate, England, p. 9)

49. God of the Gaps • Bůh přestává být objektem uctívání a posvátnosti a stává se z něj vysvětlující příčina toho, jak svět vlastně funguje

50. Velký hodinář „Odtud ono věhlasné prohlášení Francouzské akademie, že zprávy o padání kamenů z nebe se zakládají na pověře, a nařízení takové údajné objekty – meteority – ze školních kabinetů odstranit! Co by to bylo za hodináře-fušera, kdyby mu z jeho výrobků… vypadávaly kameny!“ (Neubauer, Z., (2002) Biomoc. Malvern, Praha, str. 32)