VALENČNÍ SYNTAX

1. VALENČNÍ SYNTAX VZORCE SE SLOVESY POHYBU Lucie Mužíková VMS, 10. listopadu 2009

2. Valence vlastnost sloves (především) vázat na sebe další výrazy v jistých tvarech slovesa nevalenční jednovalenční dvoj- troj- atd. navštívit: Snom a Sacc; formální doplnění

3. Valenční výrazy ve valenčním vztahu ke slovesu POUZE ty, které nutně doplňují sloveso levovalenční (podmět) pravovalenční

4. Terminologie VALENČNÍ POTENCIÁL VP počet valenčních členů a druh valenčních vztahů VALENČNÍ NOSITEL sloveso, dějové jméno

5. VALENCE = vlastnost sloves (ale i jiných dějových slov) vázat na sebe další výrazy v jistých tvarech (slovesa nevalenční, jednovalenční, dvoj-, troj- atd.) př. sloveso navštívit vyžaduje doplnění Snom a Sacc; formální doplnění • VALENČNÍ VÝRAZY = jsou ve valenčním vztahu ke slovesu; ty, které nutně doplňují sloveso se dělí na levovalenční (podmět) a pravovalenční • VALENČNÍ POTENCIÁL VP = počet valenčních členů a druh valenčních vztahů • VALENČNÍ NOSITEL = sloveso, dějové jméno

6. ZÁKLADOVÁ VĚTNÁ STRUKTURA ZVS = minimální úplná větná struktura vytvářená valenčním potenciálem VF, je vyjádřena gramatickým větným vzorcem GVV • KONSTITUTIVNÍ ČLENY = větný podmět + přímé předměty VF • dělí se na: obligatorní – musí být vyjádřeny: Petr potkal Tomáše. • potenciální – nemusí být vyjádřeny: Sestra studuje ... • NEKONSTITUTIVNÍ ČLENY = stojí mimo ZVS, jsou potřebné z komunikačních důvodů

7. SÉMANTIKA SLOVESA = předpokládá participanty – účastníky děje, tj. substance, které nějakým způsobem význam slovesa doplňují a činí relativně úplným • INTENCE = zaměření slovesa (dějového jména) na jeho sémantické doplnění (Honza píše dopis.), např. děj prší nepotřebuje žádné doplnění • INTENČNÍ STRUKTURA SLOVESA = vytvářena počtem a druhem participantů, např. do obsahu slovesa psát patří kromě činitele a efektu psaní ještě adresát, nástroj apod.

8. Větná syntax češtiny se chápe jako systémově uspořádaný soubor větných vzorců a pravidel. Rozlišujeme: • GVV = formálně gramatická složka vzorce • SVV = sémantická složka - u GVV jde o strukturu minimální a zároveň úplnou tzn. obsahuje všechny (a jen ty) elementy nezbytné k tomu, aby – po jejich obsazení lexikálními jednotkami – vznikla gramaticky správná výpověď př. Maminka navštívila přítelkyni.Snom – VF – Sacc x *Maminka navštívila. - není úplná výpověď x Naše maminka navštívila včera přítelkyni. (Snom – VF – Sacc) zde platí S = S – A př. Maminka odešla. Přítomnost dalších členů její gramatickou správnost neovlivňuje.

9. HLAVNÍ SYMBOLY • S – substantivum • VF – verbum finitum, určitý tvar slovesný • A – adjektivum • ADV – adverbium • PRON – zájmeno • Q – spojení substantiva s označením množství • SENT – věta (větná forma) • rel SENT – vedlejší věta vztažná • mod SENT – vedlejší věta závazně obsahující závazně modální sloveso • INF – infinitiv • praep – předložka

10. INDEXY dolní: • refl – reflexivum, slovesný tvar doprovázený komponentem se • nom, gen, dat, acc atd. - pády substantiva • 1, 2, 3 – osoby u slovesných tvarů nebo u zájmen • sg, pl– singulár, plurál • i – libovolný pád nepřímý (též předložkový) horní: • 1, 2, 3 – rozlišují různé prvky téže třídy v daném vzorci • indef – neurčitý znaménka: • spojuje pozici ve vzorci • ( ) potenciální místo ve vzorci • /, = ekvivalence (vztah substituce) vzhledem k danému vzorci

11. VZORCE SE SLOVESY POHYBU • na první pohled jasně vyčlenitelná skupina sloves x pohyb je spojen s životem vůbec (veškerá lidská činnost např. slovesa míchat, česat), avšak za významový distinktivní rys těchto sloves pohyb nepovažujeme • za predikátory pohybu jsou zde považovány jen ty predikátory, v jejichž intenčním poli se objevují participanty pro pohyb charakteristické, tedy východisko a cíl • přechod mezi oběma skupinami sloves (viz výše) je plynulý

12. 2 skupiny: • slovesa, která vykonavatel koná sám se sebou jít1, běžet1 • slovesa, jejichž děj se týká dvou nebo více účastníků nést1, vést1 - jednotlivá slovesa pohybu jsou výrazně polysémní, naopak některá slovesa mají shodné sémantické role participantů a někdy i podobný valenční potenciál - Had se připlazil. Pták přiletěl. Člověk přišel. - mají společný „sém“ - v češtině jsou paralelní řady sloves: jít – chodit, běžet – běhat, letět – létat, jet – jezdit atd. • a) slovesa determinovaná – jednotný význam • b) slovesa indeterminovaná – různé odstíny významu: význam stavu, způsobilost k ději – neurčitost 1. pohyb násobený 2. pohyb v různých směrech 3. schopnost určitého druhu pohybu

13. ZAJÍMAVOST  - v ruštině mají indeterminovaná slovesa ještě další význam: • On včera chodil kupaťsja. / On včera šel kupaťsja. • Konstrukce s chodiť má stejný význam v ČJ jako Byl jsem se včera koupat. • Šel jsem se včera koupat. - jednosměrný pohyb • Byl jsem se včera koupat. - prodlení na určitém místě a pohyb odtud

14. a) slovesa procesuální – jít1, chodit1 • b) slovesa událostní – přijít1, přicházet1, vrátit se1

15. Mezi sémantické participanty u predikátorů pohybu patří především procesor, agens, nositel (pohybu), iniciátor, patiens; dále východisko (na otázku odkud?), cíl pohybu (kam?), dráha (kudy?), locus (kde?), způsob pohybu (jak?), časová určení (kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?), prostředek pohybu (čím?) a účel. • Procesor je participant, který koná pohyb sám se sebou (Jan běží.). Procesorem může být i participant, který nemá rys [+anim], ale rysy [+instr] (Jede autem.), [+samohyb] (Letadlo letí.), event. [+natur] (Vítr se žene velkou rychlostí.)

16. JEDNOTLIVÉ TYPY VÝZNAMU- PREDIÁTY POHYBU • PROCESY • ÚČELOVĚ ZAMĚŘENÉ DĚJE • UDÁLOSTI

17. 1. PROCESY a) Predikáty aktuálního jednoduchého nepřerušeného pohybu s procesorem děje jít1, běžet1, hnát se1, 2, jet1, 2, 3, letět1, 2, projít se, utíkat1, táhnout se1 • levointenční participant u jít1, běžet1, jet1, 3 sém. roli procesoru [+anim]; do intenčního pole patří participanty pravointenční (východisko, cíl, dráha, čas apod.) - nejméně jeden z nich musí být realizován: nejčastěji cíl (Šel do práce.)

18. bez pravointenčního participantu: jít1 při zdůraznění procesoru Jan jde!, nebo zastupuje-li jít1 např. přicházet1: Jan už jde. (to samé u jet1), dále u imperativu Pojď! • U jet1 a jet3 (Jan jede autem do Plzně. Jan jede na koni.) je procesor specifikován jako osoba, jazyk nerozlišuje, zda osoba řídí nebo se jen „veze“ (Jan jel autem.) - vyplývá z kontextu

19. b)Predikáty aktuálního násobeného pohybu běhat1, chodit1, jezdit1, 6, létat • pravointenční praticipanty a gramatické prostředky jsou obdobné jako u aktuálního jednoduchého pohybu, např. u jít1. Př.: Chlapci chodí ze školy. (= vycházejí jeden po druhém)

20. c) Predikáty neakutálního násobeného pohybu chodit2, běhat2, jezdit2, 5, létat • stejné formy predikátů viz výše; Jan chodí do školy každý den v 7 hodin. (lze nahradit jít1)

21. d) Predikáty neaktuálního pohybu uzuálního chodit5, jezdit9 (létat) • Jan chodí na průmyslovku. = Jan je žákem průmyslovky.

22. e) Predikáty pohybu v různých směrech chodit6, běhat5, jezdit7, létat • pravointenčním participantem je locus, dráha nebo čas; Děti běhaly po louce / celé odpoledne.

23. f) Predikáty schopnosti pohybu • predikáty lze často doplnit modifikátory už, ještě: Dítě už chodí. Naše babička ještě běhá. • pravointenčním participantem bývá způsob, prostředek

24. g) Predikáty pohybu s iniciátorem jiného pohybu hnát1, honit • Ovčák žene ovce na louku. Psi honili zajíce po polích. - jde o paralelní pohyb iniciátora (ovčák, psi) a procesoru (ovce, zajíci), v němž prve uvedený participant funguje jako podněcovatel

25. 2. ÚČELOVĚ ZAMĚŘENÉ DĚJE (finalitní kauzativa) • přechod není dovršen, cílová situace je toliko zamýšlená a) Predikáty aktuálního jednoduchého nepřerušeného pohybu po jedné linii za určitým účelem běžet2, hnát se2, jet4, jít2, letět4, utíkat2 GVV: Snom – VF – INF / na, pro Sacc • Jan šel nakoupit. Šel na ryby. Hnal se pro pivo.

26. b) Predikáty aktuálního jednoduchého nepřerušeného pohybu s iniciátorem děje a účelem hnát2-3 GVV: (Snom) – VF – Sacc – INF / praep S / aby SENT • Jan žene Petra nakoupit / do práce / aby pracoval. - pravointenčníparticipant realizovaný jako Saccje agentem nebo procesorem činnosti obasažené v 'účelu'

27. c) Predikáty násobeného pohybu za nějakým účelem chodit3, 4, běhat3, jezdit3, 4 • Jan chodí cvičit / do zpěvu / na pivo. Jan jezdí na hory / do lázní. d) Predikáty násobeného pohybu s iniciátorem děje a účelem honit • Paní honí služku (do práce). - protějšek k predikátům 2.b)

28. 3. UDÁLOSTI • predikátory se liší tím, zda je děj viděn z hlediska cíle pohybu, nebo jeho východiska • důležitou roli hraje význam předpony (při-, v- x od-, vy-; dále i vrátit se, utéci) a) Predikáty implikující východisko pohybu • *Odešel neznámo odkud. X Odešel neznámo kam. • realizace směrového určení – cíl pohybu – je pouze fakultativní • vyjít1 znamená „chůzí se dostat z nějakého uzavřeného prostoru“ - realizace východiska se nemusí vyjadřovat při faklt. určení např. dráhy, cíle • Chlapec vyšel otevřenými dveřmi na balkon. • odejít1 znamená „dostat se chůzí z nějakého místa“ - realizace východiska je potenciální • Chlapci odešli z domova. Chlapci odešli.

29. b) Predikáty implikující cíl děje přijít1, přijet1, přicházet1, dojít1: cíl je realizován potenciálně • vpadnout, vřítit se, vrazit: cílová lokalizace musí být určena obligatorně (Chlapci vpadli do dveří.) • vejít1, vstoupit1: cílová lokalizace se rovněž vyjadřuje obligatorně x elipsa Vstupte! • vrátit se1, vracet se1: potencilání realizace (Jan se vrátil domů. Jan se vrátil.) - cíl je vždy znám • blížit se: Zvíře se blížilo velkou rychlostí. x Léto se blíží. (pseudoprocesor)

30. c) Predikáty implikující dráhu děje • děj je nazírán z hlediska dráhy přejít1, projít1 • realizace je rozmanitá: Petr přešel po mostě / přes most. Petr prošel tunelem / tunel.

31. d) Predikáty změny polohy (pozice) vstát1, sednout (si)1, zvednout se1, položit se1 • je známa nová pozice predikátu, o předchozí pozici predikát nic nevypovídá • Zvedl se ze židle. - cílovou pozici nelze vyjádřit ani fakultativně • Jan si sedl na židli. - výchozí pozici nelze určit ani fakultativně • Zvedl se na posteli. - nejde o změnu lokace

32. e) Predikáty ukončení pohybu zastavit1, zastavit se1 • jde o přechod od procesu ke statické situaci: Jan přestal utíkat. x Jan se zastavil. • nereflexivní predikátorzastavit představuje kauzativní událost s externím agentem, pravointenčíparticipant, procesor nebo nositel pohybu, se stává patientem

33. f) Predikáty změny lokace s patientem děje padat1, padnout1, spadnout1dopadnout1, zvednout se3, letět5 • pokud lokální určení zůstává nespecifikováno, pak se myslí obecně 'nahoru', 'dolu', 'zeshora', 'zdola' • u padnout1, dopadnout1 je součástí významu cíl Kámen padl do vody. • u patientu s rysem [+anim] se liší predikátory, které představují změnu lokace (Maršuka spadla ze schodů.), od predikátorů představujících změnu polohy (pozice): Maruška upadla.

34. Příklad:SLOVESO jít Levointenčníparticipant má rys[+anim]: • jít1 = aktuální jednoduchý pohyb v jedné linii: Jan jde ze školy. Šel pochodem. Jde jako kočka. (Snom) – VF – praep S /ADV /Sinstr/ jakoSnom/ A / jako by, kam, kudy, odkud SENT /Sacc Snom– procesor; praep S – východisko, cíl, dráha, způsob, doprovod, čas - realizace alespoň jednoho pravointenčníhoparticipantu je obligatorní

35. jít2 = aktuální jednoduchý pohyb v jedné linii za určitým účelem: a) „jít vykonat nějakou činnost“: Jan jde nakupovat. Jde na pivo. (Snom) – VF – INF / praep S Snom– agens; INF / praep S – účel b) „jít a přivést někoho, přinést něco“ (holen): Jan šel pro doktora. Šel pro pivo. (Snom) – VF – proSacc Snom – agens; proSacc – účel c) účelový pohyb s rysem distributivnosti: Maminka šla po nákupech. (Snom) – VF – poSloc Snom– agens; poSloc – účel

36. d) účelový pohyb, vedle 'účelu' se realizuje i 'cíl' [+anim] („jít k někomu s úmyslem získat radu, pomoc, informaci“): Jan jde za šéfem na radu, se stížností. Šel se k nám poradit. (Snom) – VF – INF / praep S (s, na, o) – praep S (k, za, na) Snom – agens; INF / praep S – účel; praep S – cíl [+anim] e) záměrný pohyb s nepřátelským úmyslem; cíl [+anim]: Šel po nás s nožem. (Snom) – VF – naSacc Snom– agens; naSacc – cíl [+anim]

37. jít3 = blízký a velmi jistý budoucí děj nebo stav, zprav. déle trvající: Jan jde studovat. Jan jde na vojnu. (Snom) – VF – praep S / INF Snom – agens; praep S / INF – cíl / účel

38. jít3 = blízký a velmi jistý budoucí děj nebo stav, zprav. déle trvající: Jan jde studovat. Jan jde na vojnu. (Snom) – VF – praep S / INF Snom – agens; praep S / INF – cíl / účel

39. jiné významy: • frazeologizované (jít za družičku „být družičkou“, jít na něco chytře „přistupovat k něčemu chytře“ aj.) • ve sportovním slangu může mít sloveso jít (stejně jako běžet) specifikaci vnitřního předmětu realizovanou jako Sacc: jít závod, běžet maratón • jít při vyjadřování blízké budoucnosti: Jdu psát dopis. Jdu si kreslit. „teď budu psát, kreslit“

40. Levointenční participant má rys [-anim]: • dějové predikáty: jde o významy přenesené, z toho vyplývá, že levointenční participant můžeme poměrně snadno sémanticky specifikovat • jít4 = lokomoční pohyb nějaké zprávy, zásilky;součástí IP je cíl pohybu: Dopis, pošta, zpráva k nám šla několik dní. Snom – VF – (praep S / ADV) Snom – nositel; praep S / ADV – cíl

41. jít5 = činnost, fungování stroje, zařízení (nelokomoční pohyb): Hodiny jdou. Stroj jde. Snom – VF Snom – nositel [+mech] • jít6 = kvalifikovaná činnost stroje, zařízení (kvalifikace dějem): Hodiny jdou správně. Snom – VF – ADV / praep S Snom – nositel [+mech]; ADV – kvalifikace

42. jít7 = pohyb času: Dny jdou pomalu. Snom – VF – ADV Snom – čas; ADV – kvalifikace - kvalifikace se užívá i přímo ve slovese, např. pomalost (Dny se táhnou.), rychlost (Dny utíkají.) • jít8 = přibližování nějakého přírodního jevu: Bouřka jde. Jde velká voda. Snom – VF (vyrozumívá se „sem“ - k mluvčímu, ale neuvádí se)

43. jít9 = (o něčem smysly postižitelném) „šířít se“: Z kuchyně jde vůně / hluk. Do bytu jde pára. Snom – VF – (praep S) praep S – lokální určení • jít10 = přibližování se nějakého stavu (frazeologizované): Šly na ni mdloby. Snom – VF – naSacc Sacc– nositel stavu • jít11 = kvalifikace činnosti: Práce jde dobře. Čtení Pepíčkovi ještě moc nejde. Snom – VF – ADV / praep S – (Sdat) Snom – činnost; ADV – kvalifikace; Sdat – agens

44. b) statické predikáty: • jít12 = specifikace lineárního průběhu (trasy) – o cestách apod.: Silnice jde do kopce. Snom– VF – praep S /ADV praep S – specifikace • jít13 = směrově orientační význam (o oknech, dveřích apod.): Okna jdou do dvora, na jih. Snom – VF – praep S Snom – nositel; praep S – specifikace orientace

45. jít14 = modální význam možností: Ty boty (mi) jdou spravit. Snom – VF – INF – (Sdat) Snom– patiens činnosti; INF – činnost; Sdat – agens • jít15 = uvození předmětu zájmu: Jde o složité otázky. Jde o řešení důležitých problémů. VF3sgn – oSac c/ o to, že SENT / o to, ... -li, zda, relat SENT oSacc ... - předmět zájmu (často propoziční)

46. jít16 = uvození předmětu zájmu nebo uvození činnosti jako sub 14, navíc přistupuje odstín volní modálnosti: Jde nám o rozšíření výroby. Jde nám o to, rozšířit výroby. „chceme rozšířit výrobu“ VF3sgn – oSacc / o to, aby SENT / o to INF – (Sdat) oSacc – činnost; Sdat – původce modality • jít17 = ohrožení osob, věcí, hodnot: Jde mi o čest. Jde (nám) o člověka a jeho záchranu. Jde o život nás všech. VF3sgn – oSacc – (Sdat) oSacc – ohrožení entita; Sdat – nositel modality

47. další významy s levointenčnímparticipantem s rysem [-anim] považujeme už za značně frazeologizované, např. Ten klobouk jí jde dobře. aj. • slovesa jít se často užívá jako náhrady za jiná „specializovanější“ slovesa pohybu, např.: Opona jde nahoru / zvedá se, jde dolů / klesá. Podobně: Táta jde! / přichází. Šel do svého pokoje / odešel. Marie šla s dítětem do školky / vedla je tam. Literatura: • DANEŠ, HLAVSA a kol. Větné vzorce v češtině. Praha : Akademia, 1981. 270 s.