150 likes | 291 Views
ASTRONOMICKO – GEODETICKÁ SÍŤ. Vypracovala: SLEZÁKOVÁ Gabriela Predmet: HE 18 Diplomový seminár Skupina: H2KNE1 Akadem . rok: L 2013/2014. AGS.
E N D
ASTRONOMICKO – GEODETICKÁ SÍŤ Vypracovala: SLEZÁKOVÁ Gabriela Predmet: HE 18 Diplomový seminár Skupina: H2KNE1 Akadem. rok: L 2013/2014
AGS • AGS je trigonometrická síť, ve které byly na vybraných bodech z astronomických měření určeny astronomické (zeměpisné) souřadnice a astronomické azimuty. • V roce 1931 • zahájeny práce v čs. AGS, • navržena síť trojúhelníků o průměrné délce stran 36,1 km, • Naplánované spojení se základními trigonometrickými sítěmi sousedních států (sítě rakouská, rumunská, německá, sovětská, polská a maďarská). • Většina bodů sítě je identická s body I. řádu JTSK.
Stabilizace bodů • Všechny body sítě byly nově stabilizovány. • Stabilizace se skládala z: • jedné povrchové značky – kamenný hranol 30x30x90 cm s křížkem, označený TP a trojúhelníkem, • třech značek podzemních • první podzemní značka – skleněná deska 16x16 cm s křížkem v betónové desce, na které stojí povrchová značka, • druhá podzemní značka – kamenná deska 60x60x10 cm s křížkem • třetí podzemní značka – kamenná krychle 20x20x20 cm s křížkem.
Stabilizace bodů • Kromě těchto typů stabilizací bylo na bodech sítě postaveno 21 železobetonových pilířů a 9 zděných pilířů. • Na 9 bodech byly postaveny zděné měřické věže. • Na 7 bodech bylo použito věží hradů a rozhleden. Měření • Byla provedena astronomická a gravimetrická měření. • Úhly byly měřeny metodou vrcholovou a Schreiberovou. • Byly zaměřeny základny. • Do roku 954 byly měřické práce ukončeny.
AGS v číslech Celkem bylo za 20 roků (1935 – 1955) změřeno: • 681 úhlů ve 227 trojuhelnících, • 144 bodů, z toho bylo 53 Laplaceových bodů, • 366 stran, • 6 základen invarovými dráty (včetně rozvinovacích sítí): • u Chebu (4,4km), • u Poděbrad (12,4 km), • u Českých Budějovic (9,6 km), • u Kroměříže (9,3 km), • u Jesenského (6,3 km), • u Michalovců (9,6 km), • Gravimetricky okolí 108 bodů I. řádu a 499 bodů II. řádu.
AGS v číslech • Nejdelší strana 62,1km. • Nejkratší strana 14,4 km. • Nejvyšší bod – Lomnický štít (2 636m). • Nejnižší bod – Číčov (112m). • Z 227 uzávěrů úhlů v trojúhelnících je jen 31 větších než 1“, největší je 2,01“. • Hodnota středního uzávěru je ± 0,66“. • V roce 1960 Mezinárodní geodetická asociace stanovila požadavky na přesnost měřených veličin a čs. AGS těmto požadavkům plně vyhověla.
AGS 1956 - 1958 • AGS vyrovnána společně s trigonometrickou sítí I. řádu západní části SSSR a se sítěmi socialistických států. • Pro toto vyrovnání byly určeny: • tížnicové odchylky a sestaveny mapy jejich složek, • mapa Bouguerových anomálií v 1: 500 000, • mapa geoidu. • Měřené veličiny převedeny na Krasovského elipsoid s orientací v Pulkovo a do Gaussoveho zobrazení v 6° pásech. • Celá mezinárodní síť byla rozdělena na 21 bloků, které se pak spojili v jeden celek. • Vyrovnané souřadnice bodů AGS se staly základem s.s. S-42.
AGS po roku 1958 • Bylo provedeno další zpřesnění a doplnění naměřených hodnot: • elektronickými dálkoměry bylo zaměřeno 14 délek stran pro „Základnu kosmické triangulace“ Pulkovo – Postdam – Sofia, • 10 délek stran rozložených rovnoměrně v AGS, • zaměřeny některé nové astronomické veličiny, zejména azimuty, a další překontrolovány, • nově určeny tížnicové odchylky a převýšení kvazigeoidu, • doplněno souvislé spojení se sítěmi sousedních států.
AGS po roku 1958 • Bylo provedeno mezinárodní vyrovnání sítě s doplněnými údaji a sítě států východní Evropy byly spojeny do Jednotné astronomicko geodetické sítě (JAGS). • Při tomto zpřesnění již nebyly stabilizovány nové body. • Přínos nového vyrovnání: • došlo k menšímu posunu, pootočení a mírnému prohnutí sítě, • došlo k většímu ovlivnění sítě na hranicích z důvodu plošné sítě, • došlo k zlepšení tvaru sítě a její orientaci, • došlo ke všeobecnému zlepšení rozměru sítě, z důvodu většího množství přímo měřených délek zakomponovaného do nového vyrovnání.
AGS v 1991 • Prvním krokem realizace koncepce modernizace geodetických polohových základů na území bývalého Československa bylo vytvoření tzv. sítě 0. řádu. • Body sítě 0. řádu byly současně významnými body klasické geodetické sítě, tj. základní trigonometrické sítě a AGS, kvůli dostatečně kvalitní návaznosti klasických a nově budovaných geod. Základů a pro zpřesňování klasických polohových bodových polí nižších řádů. • Polohy bodů 0. řádu byly určeny metodou GPS.
AGS v současnosti • Body AGS patří v současnosti k souborům bodů, které vytvářejí bodové pole.