KRRB

1. KRRB 2.přednáška Metody a techniky

2. Základní změna přístupu k řízení bankovních rizik • Tradiční přístup: řízení rizik se soustřeďovalo na řízení aktiv a pasiv v bankovní bilanci (= banking book) • Soudobý přístup: řízení rizik se více orientuje na podrozvahové položky (= trading book)

3. Základní změna přístupu k řízení bankovních rizik • Důvody: tatáž změna např. úrokových sazeb ovlivní rozvahové a podrozvahové položky odlišným způsobem • Zvýšení úrokové sazby může vést k poklesu tržní hodnoty podrozvahových položek, ale současně může vést ke zvýšení zisku banky (= ekonomického zisku!)

4. Metody a techniky řízení rizik • Nejčastěji využívané metody/techniky: • Řízení aktiv a závazků (ALM = Asset-Liability Management) • Gapová analýza • Analýza durace • RAROC (= risk adjusted return on capital) • VaR (=Value at Risk) • Analýza scénářů • Zátěžové testy

5. Metody a techniky řízení rizik • Upozornění: • Jednotlivé metody a techniky jsou obvykle vhodné pro řízení různých druhů rizik • Nemusí být použitelné obecně k měření a/nebo řízení všech druhů rizik

6. Metody a techniky řízení rizik • Využití gapové analýzy: • Měření a řízení rizika úrokové míry • Měření a řízení rizika likvidity

7. Metody a techniky řízení rizik • Využití analýzy durace: = k rozšíření gapové analýzy zapojením durace • Měření a řízení rizika úrokové míry • Měření a řízení rizika likvidity

8. Metody a techniky řízení rizik • Využití RAROC: • a) k řízení rizika jednotlivých organizačních útvarů v bance; • b) k hodnocení výkonnosti /performance/.

9. Metody a techniky řízení rizik • Využití analýzy Value at Risk (VaR): • Měření a řízení tržního rizika banky • Měření a řízení úvěrového rizika banky

10. Metody a techniky řízení rizik • Využití analýzy scénářů (Scenario Analysis): • Slouží k doplnění analýzy tržního rizika odhadnutého pomocí VaR

11. Metody a techniky řízení rizik • Využití zátěžových testů (stress-testing) • Slouží k doplnění analýzy tržního rizika odhadnutého pomocí VaR

12. Metody a techniky řízení rizik • Využití výše uvedených metod/technik k měření a řízení bankovních rizik je spojeno s používáním velkého počtu různých matematicko-statistických modelů • Velké banky si tyto modely konstruují podle vlastních potřeb • Modely řízení rizik patří mezi významné bankovní inovace a jsou cenným know-how

13. Řízení aktiv a závazků • ALM = Asset - Liability Management • Soustřeďuje se tradičně na sledování úrokového rizika , tj. rizika změny úrokových sazeb • Sleduje se výkonnost aktiv (čistý úrokový výnos = výnos půjčky minus náklady na deposita)

14. Gapová analýza = nejznámější a nejpoužívanější metoda řízení rizika změny úrokové sazby, využívaná rovněž k řízení likvidity • GAP = rozdíl mezi aktivy a závazky citlivými na změnu úrokové sazby za určitý časový interval • GAP = RSA – RSL • RSA= Rate Sensitive Assets • RSL= Rate Sensitive Liabilities

15. Gapová analýza • Positivní gap = RSA větší než RSL = doba splatnosti aktiv je delší než doba splatnosti závazků • Negativní gap = RSA menší než RSL = doba splatnosti aktiv je kratší než splatnost závazků

16. Gapová analýza • Kumulovaný gap N = gap (N) + gap (N-1) • Ukazatele: kumulovaný gap jako procento a) z celkových aktiv, b) z úročených aktiv, c) z kapitálu

17. Gapová analýza • Každá položka je klasifikována podle doby,kdy je přeceňována • Jsou sestavovány „časové koše“ aktiv a závazků (např. do 3 měsíců, 3-6 měsíců, nad 6 měsíců) • Každá banka má kriteria pro zařazování položek do košů

18. Gapová analýza • Výsledkem gapové analýzy je formulace tzv. gapové zprávy, z které se vyvozují závěry pro rozhodování o řízení úrokového rizika • Čím větší je gap splatnosti (maturity gap), tím citlivější je banka na změnu úrokového rizika

19. Gapová analýza IMUNIZACE = snaha omezit vliv změny úrokové míry na aktiva a závazky banky, tj. co nejvíce snížit rozdíl mezi RSA a RSL. (Ideálně : RSA-RSL=0)

20. Nedostatky gapové analýzy • 1.nebere v úvahu rozdíly uvnitř košů; • 2.úrokové sazby z některých depositních účtů nejsou ovlivňovány pouze změnou úrokové sazby; • 3.nepřihlíží se k expozici riziku spojeného s fixními úrokovými sazbami; • 4.některé položky nelze vtěsnat do rámce gapové analýzy (např. podrozvahové položky aj.)

21. Gapová analýza • Nedostatky gapové analýzy vedou k nutnosti ji doplňovat dalšími metodami a technikami

22. Analýza durace • Umožňuje vzít v úvahu možnost, že se „průměrný život“ (= trvání =durace) určitého aktiva nebo závazku liší od jejich doby splatnosti • Analýza durace klade důraz na tržní hodnotu aktiv a závazků (nikoliv na účetní hodnotu jako při gapové analýze)

23. Analýza durace • Durace je obvykle definována jako „citlivost kurzu obligace na změnu tržní úrokové sazby obligace“ neboli jako „střední doba životnosti obligace“ (Macauley, 1938).

24. Analýza durace • Durace = vážený aritmetický průměr doby splatnosti obligace, kde každé časové období je váženo současnou hodnotou příslušných příjmů v poměru k současné hodnotě obligace

25. Analýza durace • (pro zopakování) • Durace obligací je menší nebo rovna době splatnosti obligace, přičemž rovnost nastává pouze pro diskontované obligace • Čím vyšší je kuponová sazba, tím nižší je durace • Čím delší je doba splatnosti, tím nižší je durace

26. Analýza durace • Poznámka: • Viz: Vlachý, Řízení finančních rizik, str.131-132. • Podrobný výklad problematiky durace lze nalézt např. v knize Sharpe – Alexander „Investice“ , Plzeň, Victoria Publishing, 1994, str. 328-343 (kapitola o správě portfolia obligací), ISBN 80-85605-47-3.

27. RAROC = risk adjusted return on capital (kapitálový výnos upravený s ohledem na riziko) • Využití: a) k řízení rizika jednotlivých organizačních útvarů v bance; b) k hodnocení výkonnosti /performance/. • Bankers Trust zavedl RAROC koncem 70tých let minulého století

28. Rozdíly mezi ROA, ROE a RAROC • ROA ani ROE neberou ohled na rozdíly v míře rizika spojeného s činností různých vnitrobankovních útvarů

29. Výpočet ukazatele RAROC výnos s ohledem na riziko ------------------------------------------ celkový kapitál (Position´s Return Adjusted for Risk : Total Capital) • Position´s return = (výnos minus náklady minus očekávané ztráty), upraveno s ohledem na riziko(volatilitu) • Capital = celkový kapitál banky

30. RAROC • Ukazatel RAROC měří riziko spojené s každou činností, produktem nebo portfoliem • Výhodou ukazatele RAROC je to, že může být použit pro každý typ rizika ( počínaje úvěrovým rizikem až po tržní riziko)

31. RAROC • Vypočtený ukazatel RAROC nutno porovnat s ukazatelem určeným jako standard • Jako standard je určena určitá úroková sazba (tzv. hurdle rate) • Tuto sazbu lze definovat jako vážený průměr nákladů na prostředky banky včetně kapitálu.

32. RAROC • Stanovenou standardní sazbu (hurdle rate) lze měřit různými způsoby • Může být definována jako pořizovací cena akcie (= minimální výnos na akcii požadovaný akcionářem) • Je-li ukazatel RAROC vyšší než pořizovací cena akcie, investorova investice se vyplácí

33. RAROC • Pro výpočet RAROC je nutno předem propočítat : • a) očekávané a neočekávané riziko, • b) intervaly spolehlivosti, • c) časový horizont pro měření expozice riziku, • d) pravděpodobnostní rozdělení potenciálních výsledků

34. Výhody ukazatele RAROC • 1.Na základě výpočtu RAROC lze rozhodnout, do kterých činností má banka alokovat více prostředků, a u kterých činností má prostředky omezit • 2.Pomocí výpočtu RAROC banka může porovnávat výkonnost (performance) jednotlivých útvarů a různých činností.

35. Nedostatky ukazatele RAROC • 1. rizikový faktor pro každou kategorii aktiv je propočítáván podle historické volatility jeho tržní ceny (za 2-3 měsíce a za 1 rok) • 2. některá aktiva je obtížné ocenit • 3. existují problémy se stanovením standardní sazby • 4. RAROC slouží k internímu porovnávání výsledků; přitom se nepřihlíží ke struktuře výnosů banky jako celku

36. RAROC • Z předchozího výčtu problémů lze vyvodit závěr, že výpočet ukazatele RAROC není zcela objektivním a přesným měřítkem pro skutečnou výši rizik (jeho výpočet závisí mj. na stanovení „standardů“) • Proto není zcela vhodný pro velké finanční instituce se složitou strukturou • Avšak: Lépe je rizika alespoň odhadovat, než je zcela ignorovat!

37. Value at Risk • Value at risk (VaR) = potenciální ztráta • Potenciální ztráta může znamenat i ztrátu hodnoty celého portfolia (ale pravděpodobnost, že se to stane, se blíží nule) • VaR je „maximum ztráty“ při předem stanovené úrovni statistické spolehlivosti • Úroveň statistické spolehlivosti = pravděpodobnost, že ztráta překročí maximální stanovenou hranici

38. Value at Risk • Typy potenciálních ztrát: • 1. očekávaná ztráta • 2. neočekávaná ztráta • 3. mimořádná ztráta

39. Value at Risk • VaR lze vztáhnout k různým rizikům – k tržnímu riziku, k úvěrovému riziku aj. • Ekonomický kapitál = kapitál definovaný s ohledem na riziko (risk-based capital) = kapitál nezbytný k absorbování potenciálních neočekávaných ztrát na předem stanovené úrovni statistické spolehlivosti

40. Value at Risk • Poznámka: • Rozlišujte: a) risk-based capital, b) regulatory capital, c) available capital

41. Value at Risk • Přednosti (význam) VaR: • 1. umožňuje komplexní pohled na riziko bankovního portfolia • 2. měří ekonomický kapitál banky • 3. ohodnocuje rizika v peněžních jednotkách (na rozdíl od zjišťování rizik pomocí mnoha kvalitativních indikátorů – citlivosti, rating, limity apod.)

42. Value at Risk • Model VaR slouží k měření tržního rizika banky; později byl přizpůsoben i pro měření úvěrového rizika banky • Původně sloužil pouze k interním účelům banky, od r.1996 se stal součástí požadavků BASEL 1. (Má být propočítáván každých 10 dní s mírou důvěry 99%) • Model původně vypracovala banka J.P.Morgan

43. Value at Risk • Základní vzorec: VaRx = Vx x dV/dP x Δ Pt • Vx ……………. Tržní hodnota portfolia x • dV/dP…. Citlivost změny ceny na 1USD tržní hodnoty • Δ Pt ………. Opačný pohyb ceny (úroková sazba, cena akcií nebo komodity) v čase t

44. Value at Risk • VaR odhaduje pravděpodobný nebo očekávaný maximální obnos, který může být ztracen z bankovního portfolia v důsledku změny rizikových faktorů, tj. ceny podkladových aktiv během specifického časového horizontu, a to v rámci intervalu statistické spolehlivosti

45. Value at Risk • Modely VaR týkající se tržního rizika se koncentrují na 4 podkladová aktiva a jejich ceny: • 1.úrokové sazby při různé době splatnosti • 2.měnové kurzy • 3.ceny akcií • 4.ceny komodit

46. Value at Risk • Hlavní cíl zkoumání: • Zjistit neočekávané změny cen nebo změny cenové volatility působící na hodnotu portfolia

47. Value at Risk • Předpoklady pro výpočet VaR: • 1. Jak často se provádí výpočet? • 2. Identifikace portfolia s hlediska rizika • 3. Určení rizikových faktorů • 4. Interval spolehlivosti • 5. Doba držení (holding period) • 6. Volba frekvence rozdělení

48. Value at Risk • Postup při výpočtu ukazatele VaR (= tři základní kroky): • 1. rozklad rizikového portfolia na dílčí angažovanosti vůči jednotlivým rizikovým faktorům (Mapping), • 2.charakterizování sdruženého pravděpodobnostního rozdělení směrodatných faktorů (Inference), • 3.odvození jediného ukazatele (Transformation)

49. Value at Risk • 3 přístupy: • 1. Neparametrická metoda • 2. Parametrická metoda • 3. Metoda Monte Carlo

50. Value at Risk • Neparametrická metoda • Využívá historické simulace rizikových faktorů výnosu. Nestanoví žádný předpoklad rozdělení výnosů. Vyžaduje údaje za delší období (Basilej 1=min.1 rok). • Předpokládá se náhodnost a nezávislost jednotlivých cenových změn („random walk“) • Pro zvolenou délku období se předpokládá neměnnost portfolia a zjišťuje se denní výnos (zisk resp. ztráta), který se řadí od největší ztráty po největší zisk.