Nobody’s Unpredictable

1. Ipsos Tambor pro Gender studiesPostoje mladých lidí k problematice rovnosti mužů a ženKvantitativní výzkum Nobody’s Unpredictable Březen 2008

2. Cíle výzkumu • Analýza postoje mladé generace k problematice rovnosti mezi muži a ženami. Jedná se o jednu z klíčových oblastí s diskriminačními riziky ve společnosti. Projekt je zaměřen na sledování těchto procesů z pohledu pracovně - právních vztahů. • Identifikovat postoje mladé generace k rovnosti mužů a žen v České republice • Definovat nejrizikovější faktory, které způsobují diskriminaci osob nejen v profesní sféře, ale i v ostatních oblastech • Identifikovat názory mladých lidí na nabídku na českém trhu práce v souvislosti s flexibilním pracovním uspořádáním • Zjistit hodnotovou orientaci mladých lidí v současné době • Porovnat postoje mladých mužů a žen v oblasti rodinného života ve spojení s profesní kariérou

3. Metodologie • Kvantitativní výzkum • Cílová skupina: mladí lidé ve věku 15 – 29 let • CAWI On-line dotazník • Nástroj výzkum: jednotný strukturovaný dotazník (o délce 15 min) • Velikost vzorku: 1539 respondentů • Struktura vzorku: kvótní výběr, reprezentativní pro populaci ČR ve věku 15 - 29 let 15 – 17 let 16% 18 – 20 let 18% 21 – 23 let 20% 24 – 26 let 22% 27 – 29 let 24%

4. Názory na diskriminaci a trh práce

5. Výskyt diskriminace v ČR 89% mladých lidí se domnívá, že v ČR existuje diskriminace a 85% mladých respondentů někdy slyšelo o diskriminaci na pracovním trhu Q1. Existuje podle Vás v České republice diskriminace? Q7. Slyšel/a jste někdy o diskriminaci na pracovním trhu? n=1539 Ano, existuje Ano slyšel/a % %

6. Diskriminace v ČR 89% mladých lidí se domnívá, že v ČR existuje diskriminace, o něco častěji si to myslí ženy (92%) než muži (86%). Ženy si také myslí, že nejvíce diskriminace se projevuje v zaměstnání (57%). Zatímco mladší respondenti (15 -17 let 37%, 27 – 29 let 12%) vidí nejvíce diskriminaci ve škole, se vzrůstajícím věkem je diskriminace viděna především v zaměstnání (15 – 17 let 35%, 27 – 29 let 63%). Q2. V jaké oblasti se dle Vašeho názoru diskriminace projevuje nejvíce? Q3. Co si myslíte, že je převážným důvodem k diskriminaci osob? Ženy 48% Muži 36% % n=1374

7. Diskriminovaná osoba n=1534

8. Osobní zkušenost s diskriminací Především ženy, téměř polovina z nich, někdy zažily diskriminaci kvůli pohlaví. S tímto diskriminačním důvodem má zkušenost jen 10% mužů. Dalšími nejčastějšími důvody, s kterými se respondenti setkali, byl věk a majetkové poměry. Mladí lidé se s diskriminací setkávají nejčastěji ve škole a překvapivě i v osobním životě. Q5. Zažil/a jste Vy osobně někdy diskriminaci (znevýhodnění) kvůli… Q6. Kde jste pocítili diskriminaci nebo znevýhodnění? n=1539 n=743 n=796 n=1013 n=463 n=550 % • Diskriminaci kvůli věku pociťují spíše mladší respondenti (15 – 17 let 46%) než ti starší (27 – 29 let 35%) • Naopak diskriminace z důvodu pohlaví s věkem stoupá

9. Osobní zkušenost s diskriminací Jiný důvod Jedná se o čtvrtinu respondentů, kteří uvedli jiný důvod (n=308). n=308

10. Diskriminace na pracovním trhu 85% mladých lidí už někdy slyšelo o diskriminaci na pracovním trhu. Mladí muži si ji spojují především s nerovnými příležitostmi při hledání zaměstnání, ženy naopak nejčastěji vidí diskriminaci ve znevýhodňování žen s dětmi nebo po mateřské dovolené. Q8. Co si představujete pod pojmem diskriminace na pracovním trhu? n=1539 n=743 n=796 Častěji si to myslí starší respondenti 15 – 17 let 7% 27 – 29 let 21% %

11. Postavení mužů a žen 87% mladých lidí si myslí, že muži jsou na tom na českém trhu práce výrazně nebo alespoň o trochu lépe než ženy. Ženy se spíše přiklánějí k názoru, že muži mají výrazně lepší postavení, muži si ale myslí, že jsou na tom jen o trochu lépe než ženy. Q9. Jaké postavení mají na trhu práce v České republice ženy a muži? Podle většiny respondentů jsou na tom muži na českém trhu práce lépe než ženy. % n=1539 n=743 n=796

12. Význam pohlaví v zaměstnání Podle názoru mladých lidí pohlaví hraje největší roli v tom jak vysoký bude mít zaměstnanec plat, což si myslí ještě více ženy (průměr 1,9) než muži (průměr 2,33), a zda vůbec bude přijat do zaměstnání. Celkově studenti i pracující mají shodné názory na roli pohlaví v zaměstnání. Q10. Myslíte si, že pohlaví v zaměstnání hraje roli, když se rozhoduje o tom... % % Pozn.: Dopočet do 100% tvoří odpověďi „nevím”. Čím nižší průměr, tím větší vliv pohlaví.

13. Kariéra

14. Zaměstnání Mladí lidé od svého zaměstnání očekávají především finanční příjmy k pokrytí potřeb, ale zároveň takovým způsobem, aby je práce bavila, naplňovala a přinášela nové poznatky a zkušenosti. Mladí lidé se nejčastěji domnívají, že pracovitost jim přinese úspěch v práci, důraz na pracovitost se zvyšuje úměrně s věkem (15 – 17 let 30%, 27 – 29 let 47%). Naopak úroveň dosaženého vzdělání považují za důležitější pro úspěch v práci mladší respondenti (15 – 17 let 39%) spíše než ti starší (27 – 29 let 24%). Q13. Co očekáváte od svého zaměstnání? Q14. Co si myslíte, že nejvýrazněji ovlivní/ovlivnilo Váš úspěch v práci? % Především muži 39% Ženy 28% n=1539

15. Limitující faktory v kariéře Ženy jsou konfrontovány s faktory, které zbrzďují .jejich kariéru, podstatně častěji než muži. Zároveň nejvýznamnější příčiny se většinou z velké části týkají hlavně žen – péče o děti, rodinu, mateřská dovolená, pohlaví žena. Muži (66%) a studenti nebo žáci (69%) naopak vidí riziko spíše v nízkém vzdělání. Q15. Jaké jsou dle Vašeho názoru hlavní příčiny, které znemožňují nebo zbrzďují rozvoj kariéry. n=1539 n=743 n=796 Limitujícím faktorem při rozvoji kariéry je pohlaví žena především podle názoru žen a starších respondentů (27 – 29 let 28%). %

16. Nabídka na pracovním trhu Mladým lidem nabídka na pracovním trhu celkově spíše vyhovuje, ale přáli by si rozšířit nabídku práce z domova, na zkrácený úvazek a s flexibilní pracovní dobou. Q21. Vyhovuje Vám osobně a Vašim potřebám nabídka pracovních míst na pracovním trhu s ohledem na typ či formu pracovního úvazku? Q22. Z jakého důvodu Vám nevyhovuje nabídka na pracovním trhu v souvislosti s typem či formou pracovního úvazku? Nespokojeni s nabídkou jsou spíše ti, kteří už pracují než studenti. % % n=1539 n=381

17. Flexibilní pracovní doba V budoucnu by mladí lidé nejraději využili částečný úvazek, možnost částečné práce z domova a flexibilní pracovní dobu, s kterou mají i nejvíce zkušeností. Mladí lidé, kteří pracují mají nejčastěji zkušenost s flexibilní pracovní dobou. Trend do budoucnosti bude především ve vyšší poptávce po všech typech flexibilního pracovního uspořádání ze strany zaměstnanců. Zaměstnanci budou stále častěji žádat flexibilitu v práci. Q23. Které formy flexibilní pracovní doby znáte/ máte s nimi osobní zkušenost/ využijete v budoucnu? % n=1539

18. Flexibilní pracovní dobaBudoucí využití Ženy by v budoucnu, častěji než muži, rády využily částečný pracovní úvazek. Starší respondenti by pak v budoucnu ocenili možnost částečné práce z domova. Q23. Které formy flexibilní pracovní doby byste v budoucnu rád/a využil/a? % n=1539

19. Návrhy na změny Celkově by mladí lidé ocenili více flexibility v zaměstnání, vstřícnost vedení k alternativním formám pracovní doby a možnost přizpůsobit způsob práce dle aktuální situace. K této otázce se celkově vyjadřovali spíše starší respondenti. Q24. Co si myslíte, že by se v souvislosti s pracovním trhem a jeho flexibilitou s ohledem na potřeby pracujících slaďovat pracovní a osobní život mělo zlepšit? Base: all respondents n=1539

20. Rodina

21. Spojení osobního a profesního života O spojení osobního a pracovního života uvažují častěji starší respondenti než ti mladší a více ženy (velmi často nebo často 58%) než muži (velmi často nebo často 46%). Představu však mají muži i ženy totožnou. Q16. Uvažoval/a jste někdy o tom, jak skloubit profesní kariéru s osobním a rodinným životem? % n=1539 Q17. Jaká je Vaše představa o ideální podobě spojení pracovního a osobního života? % N=1353

22. Model rodiny Z výzkumu vyplývá, že muži mají stále preferují tradiční model rodiny, kde jsou považováni za živitele. Naopak ženy už mají více tendenci k rovnocennému rozdělení rolí, jak v práci tak i doma. Q20. Jak si představujete optimální model rozdělení rolí v rodině s ohledem na pracovní vytížení jejích členů? n=1539 n=743 n=796 %

23. Péče o rodinu Téměř polovina mužů vůbec neplánuje zůstat s dítětem doma, ženy naopak preferují strávit s dítětem doma spíše delší dobu, nejčastěji 3 roky. Pozitivní zjištění je, že muži (35%) vůbec uvažují o tom zůstat s dítětem doma. Q18. Jak dlouho plánujete zůstávat/zůstáváte doma s dítětem po jeho narození? % n=1539 n=743 n=796 Q19.Jaké z těchto služeb hodláte využívat pro péči o své děti? % n=1539

24. Životní hodnoty a postoje

25. Životní hodnoty Mladí lidé považují za nejdůležitější v jejich životě vztah s rodiči, sourozenci a partnerem. Dále také respondenti spontánně jmenovali dobrý zdravotní stav, přátelství a vzdělání, studium. Q11. Do jaké míry jsou pro Vás důležité následující hodnoty týkající se Vašeho života % n=1539 Pozn.: Dopočet do 100% tvoří odpověďi „nevím”.

26. Životní hodnotyMuži x Ženy Pro ženy jsou celkově důležitější všechny životní hodnoty. Výraznější rozdíly jsou pak patrné, když se podíváme na srovnání parametrů pouze u vysoké důležitosti (viz. následující slide). Q11. Do jaké míry jsou pro Vás důležité následující hodnoty týkající se Vašeho života TOP 2 BOXES Rozhodně důležité a spíše důležité in %

27. Životní hodnotyMuži x Ženy (vysoká důležitost) Výraznější rozdíly jsou patrné u parametrů, kterým mladí lidé přikládají vysokou důležitost v životě. Význam je přikládán především rodinnýma vztahovým hodnotám, o něco více u žen než u mužů. Zajímavý je fakt, že více žen přikládá vysokou důležitost pracovnímu životu, zaměstnání. Q11. Do jaké míry jsou pro Vás důležité následující hodnoty týkající se Vašeho života Rozhodně důležité in %

28. Životní cíle Mladí lidé považují za nejdůležitější v jejich životě vztah s rodiči, sourozenci a partnerem. Dále také respondenti spontánně jmenovali dobrý zdravotní stav, přátelství a vzdělání, studium. Q11.Do jaké míry jsou pro Vás důležité následující hodnoty týkající se Vašeho života % n=1539 Pozn.: Dopočet do 100% tvoří odpověďi „nevím”.

29. Hlavní závěry

30. Hlavní zjištěníPohled mužů a žen MUŽI ŽENY Lepší postavení na trhu práce Diskriminace v zaměstnání Diskriminace kvůli věku Diskriminace žen s dětmi Diskriminace kvůli pohlaví Tradiční pohled na rozdělení rolí v rodině Nižší plat v zaměstnání Zaměření na profesní život Nižší povědomí o existenci nerovností Preference rovnosti v rodině Snaha zvládnout rodinu i kariéru Hlubší vnímání nerovností

31. Hlavní zjištění I. Diskriminace se podle názoru mladých lidí nejčastěji vyskytuje v zaměstnání z důvodu původu nebo barvy pleti jedince, osobně se však nejčastěji setkávají s diskriminací ve škole kvůli pohlaví (především ženy) nebo věku a jen minimálně kvůli rase nebo původu. Diskriminace na pracovním trhu je nejčastěji asociována s odmítnutím hned na začátku pracovního procesu z nejasného důvodu a ženy si ji nejčastěji spojují se znevýhodňováním při výchově dětí nebo po mateřské dovolené. Celkově si mladí lidé myslí, že muži jsou na tom na českém pracovním trhu lépe než ženy. Zatímco muži se více domnívají, že jsou na tom na českém trhu práce jen o trochu lépe než ženy, ženy spíše zastávají názor, že muži jsou na tom výrazně lépe než ony. Mladí lidé se domnívají, že pohlaví hraje největší roli v tom, jak vysoký bude mít zaměstnanec plat (tento názor zastávají především ženy), a zda vůbec bude přijat do zaměstnání. Respondenti se vyjádřili, že jim nabídka na pracovním trhu spíše vyhovuje, ale ocenili by rozšíření nabídky práce z domova, na zkrácený úvazek a flexibilní pracovní dobou.

32. Hlavní zjištění II. Mladí muži zastávají tradiční rodinné hodnoty, kde figurují jako živitelé věnující se převážně své profesi a budování kariéry, zatímco žena se bude starat o rodinu a výchovu dětí a práci bude věnovat jen menší část času. Naopak ženy se přiklánějí spíše k rovnocennému rozdělení rolí, především v oblasti profesního života. Ale zároveň se chtějí i plně věnovat rodině, to znamená i zůstávat s dítětem doma po jeho narození poměrně dlouhou dobu, nejčastěji 3 roky. Zatímco ženy chtějí plně zvládnout obojí, věnovat se kariéře i starat se o rodinu, muži se spíše orientují jen na profesní život. Ženy podstatně více než muži pociťují existenci nerovností mezi muži a ženami. Celkově je pro mladé lidi rodina velmi důležitá, stejně jako vztahy s nejbližšími – s partnerem, rodiči, sourozenci.

33. Struktura vzorku

34. Struktura vzorku Region bydliště N=1539 % Věk Pohlaví % n = 1539 Vzdělání

35. KONTAKTY Michal Straka Account Director michal.straka@ipsos-tambor.cz GSM:+420 603 532 920 Lenka Šilerová Group Account Director lenka.silerova@ipsos-tambor.cz GSM: +420 602 582 042 Lucie Holá Account Manager lucie.hola@ipsos-tambor.cz GSM: +420 724 601 219 Ipsos Tambor, Národní 6, 110 00 Praha 1, tel.: +420 226 513 111, Ipsos Tambor SR, Kolárska 1, 811 06 Bratislava, tel.:+421 252 932 142 www.ipsos-tambor.cz