180 likes | 477 Views
SMĚNKA. 2. cvičení LS. Směnka. Směnka je krátkodobý cenný papír, který splňuje zákonem stanovené náležitosti, obsahující bezpodmínečný příkaz zaplatit částku uvedenou na směnce ve stanovenou dobu.
E N D
SMĚNKA 2. cvičení LS
Směnka • Směnka je krátkodobý cenný papír, který splňuje zákonem stanovené náležitosti, obsahující bezpodmínečný příkaz zaplatit částku uvedenou na směnce ve stanovenou dobu. • Směnky jsou tradičním nástrojem průmyslových a obchodních společností pro získání krátkodobého financování. Obecně jsou se směnkou spjaty tři funkce: • platební • zajišťovací • úvěrová
Zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb.) upravuje též náležitosti směnky: • označení, že jde o směnku – v textu (nestačí jen v nadpisu, ale musí být uvedeno v textu listiny); • bezpodmínečný příkaz/slib zaplatit určenou sumu (zaplacení směnky nemůže být podmíněno splněním jakékoliv podmínky (např. neprovedení platby, poskytnutí služby atd.).; • splatnost směnky (datum, příp. období): • tzv. na viděnou - směnka je splatná při předložení, • na určitý čas po viděné - směnka je splatná uplynutím stanoveného času po předložení směnky, • na určitý čas po datu vystavení směnky - směnka je splatná uplynutím stanovené lhůty po datu vystavení směnky, • na určitý den - směnka je splatná v den uvedený na směnce. • jméno směnečného dlužníka, tj. toho, kdo má platit - u směnky vlastní je to výstavce, u cizí směnky směnečník; • jméno směnečného věřitele; • místo, kde má být placeno. Není-li místo uvedeno, směnka je platná, ale místem placení je ze zákona uvedené sídlo nebo bydliště směnečníka. • datum a místo vystavení směnky; • podpis výstavce. • +/- fakultativní doložky
Základní pojmy Vlastní směnka (sólosměnka) Cizí směnka (trata) Výstavce Směnečný dlužník Směnečný věřitel Směnečná částka Akceptace směnky Eskont směnky Eskontní úvěr Reeskont směnky Úroková doložka Dospělost
Eskontní úvěr • Odkup směnky bankou • Diskont • Latentní úvěrový vztah
Eskontní úvěr Výše eskontního úvěru podle vzorce: kde: • C je (výše vyplacené částky) – výše eskontního úvěru, • NH je nominální hodnota směnky, • rd je diskontní sazba, • t je doba zbývající do splatnosti směnky (t=d/360).
Diskontní sazba a eskontní provize Diskontní sazba bývá stanovována obdobně jako u kontokorentního úvěru. Úroková přirážka, resp. úvěrová (eskontní) provize je ovlivňována zejména: • bonitou dlužníka a směnek, • situací na peněžním trhu, • možností nebo nemožností reeskontu směnky u centrální banky, • konkurencí mezi bankami. Eskontní provize (NH*rp) - Pokrývá administrativní náklady spojené se správou, úschovou směnek a s jejich předkládáním k proplacení.
Příklady • Firma XY odprodala dne 2.9.200x bance směnku znějící na částku 150.000 Kč se splatností 2.10.200x. Jakou částku banka firmě poskytla, jestliže diskontní sazba byla 10 % p.a.? • Banka přijala k eskontu směnku o nominální hodnotě 1 mil. Kč, která má tři měsíce do data splatnosti. Banka používá roční diskontní sazbu 12% a strhává si eskontní provizi ve výši 0,1% ze směnečné částky. Jakou částku banka vyplatila majiteli směnky?
Výpočet diskontu pomocí úrokových čísel • Eskont více směnek najednou • Různé částky, různá splatnost, stejná diskontní sazba • UC – úrokové číslo, • UD – úrokový dělitel, • j – pořadové číslo směnky, • n – počet směnek, • tj – doba do splatnosti j-té směnky.
Příklady • Firma AB eskontovala k 6.11.200x na banku níže uvedené směnky. Jaká je při diskontní sazbě 10 % p.a. výše celkové diskontované směnečné částky, kterou banka za eskontované směnky firmě vyplatila? • Pan Hujer nakoupil směnku znějící na částku 1 mil Kč od pana Okatého tři měsíce před datem splatnosti za 970 tisíc Kč, tuto směnku 36 dní před splatností předložil bance k eskontu při diskontní míře 10 %. Jakou roční míru výnosu realizoval?
Střední doba splatnosti • Více směnek s různou dobou splatnosti. • Vyplacena je v daný den celá suma směnečných částek. • ts – střední doba splatnosti • Sčj – směnečná částka j-té směnky • t – počet dnů od eskontu j-té směnky až do její splatnosti
Příklady • Stanovte k 2. 11. 201x střední dobu splatnosti následujících směnek: směnka A zní na 10 tis. Kč, je splatná 9. 11. 201x, směnka B má nominální hodnotu 15 tis. Kč a je splatná 2. 12. 201x, třetí směnka C se splatností 7. 12. 201x má nominální hodnotu 8 tis. Kč.
Depozitní směnka • Depozitní směnka je cenný papír, který je charakterizován dobou splatnosti, úrokovou sazbou (úroková doložka) a směnečnou sumou. Depozitní směnky se řídí Směnečným a šekovým zákonem č. 191/1950 Sb. Nepodléhají proto pojištění podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. • Splatnost – na viděnou nebo určitý čas po viděné
Depozitní směnka V podstatě jde o jednu z alternativ krátkodobého spoření Atributy obchodu • výhodnější úročení než na termínovaných vkladech nebo spořicích účtech • bezpečný cenný papír vystavený bankou • zřízení a úschova směnky zdarma • operativní sjednávání obchodů • možnost vystavení depozitní směnky v korunách i zahraničních měnách • možnost sjednání individuální sazby u depozit větších objemů
Příklady • Rozhodli jste se jako fyzická osoba nepodnikatel nakoupit depozitní směnku o nominální hodnotě 100 tis. Kč u Raiffeisenbank splatnou za 3 měsíce, tedy dle tabulky úrokových sazeb při úrokové doložce 0,3 % p.a. Jaký úrokový výnos budete realizovat, jestliže srážková daň z příjmů je rovna 15 %. • Obchodní firma vydala obchodní směnku na částku 1,00 mil. Kč, splatnou k 1. 7. 201x. Investiční společnost zakoupila tuto směnku 8. 2. 201x při diskontní míře 9,00 % p. a., aby ji vzápětí 5. 5. 201x prodala při roční diskontní míře 8,75 %. Jakou roční míru zisku realizovala investiční společnost touto transakcí?
Příklady • Banka přijala k eskontu 1. 9. 201x tři směnky: Směnka A má nominální hodnotu 500 tis. Kč a je splatná 15. 9. 201x, směnka B znějící na 100 tis. Kč je splatná k 5. 9. 201x a směnka C s nominálem 750 tis. Kč má splatnost 30. 9. 201x. Určete střední dobu splatnosti, jestliže banka používá diskontní sazbu 4,52 % p.s. • Firma eskontovala k 6.4.200x na banku následující směnky: Stanovte při diskontní sazbě 10 % p.a. střední dobu splatnosti, ve kterém banka vyplatí firmě celkovou nominální směnečnou částku.