Asie III

1. VY_32_INOVACE_27-14 Asie III Obecná a základní fyzickogeografická charakteristika kontinentu III Autor: Dado, Název: LocationAsia.png Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LocationAsia.png

2. 1 – Arabský štít 2 – Západoasijské horské pásmo 3 – Střední Asie 4 – Centrální velehory 5 – Indický štít 6 – JV Asie 7 – Velká čínská nížina 8 – Východoasijské ostrovní pásmo 9 – Sibiřský štít Přírodní regiony Asie Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg

3. 7 – Velká čínská nížina Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg

4. Čínský štít • Systém vysočin, pahorkatin, mezihorských pánví a pobřežních sedimentačních nížin na výhodě Čína • Povrch - Jižní polovina tvořena systémem vápencových a lávových vysočin (Nefritové pohoří, Dračí hory – až 2000 m) • Pobřežní a severní část – sedimenty veletoků (Jang-c-tiang, Huang-he, Amur) – rozlehlé nížiny

5. Povrch východní Číny (pohled od východu z Pacifiku) Autor: Richard Edes Harrison, Název: 1941_China_from_the_East.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1941_China_from_the_East.jpg

6. Jihočínská vysočina – vápencové masivy Autor: Glabb, Název: Beipanjiang_Railway_Bridge-4.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Beipanjiang_Railway_Bridge-4.jpg

7. Vápencové homole v jižní Číně (Nefritové hory) Autor: Charlie fong, Název: %E6%BC%93%E6%B1%9F%E5%B1%B1%E6%B0%B4.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:%E6%BC%93%E6%B1%9F%E5%B1%B1%E6%B0%B4.jpg

8. Dračí hory – nejvyšší pohoří jižní Číny Autor: chensiyuan, Název: 1_yulong_xueshan_yak_2012.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:1_yulong_xueshan_yak_2012.jpg

9. Rýžová pole na svazích hor v monzunové Číně Autor: Anna Frodesiak, Název: Longji_terrace_-_03.JPG Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Longji_terrace_-_03.JPG

10. Velká čínská nížina • Podnebí – v severní části mírné oceánské (Mandžusko), jižní část monzunové subtrop a tropy • Čínské veletoky – pramení ve velehorách na západě a tečou hlubokými kaňony jihočínských vysočin. V dolních tocích rozlehlé záplavové sedimentační nížiny. • Jang-c-tiang (největší řeka Asie - 31900 m³/s) • Huang-he (severní Čína - 2000 m³/s)

11. Srážkové úhrny v Číně (zřetelná je monzunová oblast na jihovýchodě) Autor: Alan Mak, Název: China_average_annual_precipitation_(en).png Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:China_average_annual_precipitation_(en).png

12. Jang-c-tiang, největší řeka Asie, na středním toku Autor: JialiangGao , Název: Cn1202-03.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cn1202-03.jpg

13. Kaskáda na řece Jang-c-tiang Autor: Calvingao, Název: Yangtze_longitudinal_profile_upstream.JPG Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yangtze_longitudinal_profile_upstream.JPG

14. Autor: Mdf, Název: Two-point-equidistant-asia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two-point-equidistant-asia.jpg 8 – Východoasijské ostrovní pásmo

15. Východoasijské ostrovní pásmo • Pásmo seismicky aktivních ostrovů podél východního asijského pobřeží. • Součást ohnivého pásu Pacifiku – geologicky nejaktivnější část světa • Povrch - Vesměs sopečné ostrovy a souostroví v ose subdukčního litosférického zlomu (asijská x pacifická deska) • Kamčatka, Japonsko, Taiwan, Filipíny, Sundské o. • Řada činných sopek – jen na Sundách je jich přes 150 (Tambora, Krakatoa, Toba)

16. Ohnivý pás Pacifiku Autor: Hanzs, Název: Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png

17. Vulkanismus na Kamčatce Autor: Darwinek, Název: Akademia_nauk.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Akademia_nauk.jpg

18. Fujisan (3776 m) – nejvyšší hora japonských ostrovů Autor: Alpsdake, Název: FujiSunriseKawaguchiko2025WP.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:FujiSunriseKawaguchiko2025WP.jpg

19. Sopka Mahameru na Jávě – aktivní vulkanismus Autor: JuremaOliveira, Název: Mahameru-volcano.jpeg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mahameru-volcano.jpeg

20. Východoasijské ostrovní pásmo • Podnebía vegetace – velice pestré vzhledem k šířkové vzdálenosti regionu • Obecně přímořské klima se silným vlivem pacifických monzunů a tropických bouří (tajfuny) • Kamčatka (600s.z.š.) – subarktické klima, tajga, permafrost • Japonsko, Taiwan(300s.z.š.) – subtropické podnebí, macchie, borovicové lesy • Sundy (00z.š.) – tropické deštné lesy (Sumatra, Borneo) – značné odlesnění a přeměna v změdělskou krajinu

21. Zima na Hokaidu – vlivem oceánského klimatu je bohatá na sněhové srážky Autor: Kropsoq, Název: Snow_Mountains_Japan_2006_001.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snow_Mountains_Japan_2006_001.jpg

22. Středomořské maccihe v Japonsku Autor: Tawashi2006, Název: Cherry_blossoms_at_Yoshinoyama_01.jp Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cherry_blossoms_at_Yoshinoyama_01.jpg

23. Okinawa – teplé tropické podnebí Autor: Snap55, Název: Minnajima_beach_Okinawa.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Minnajima_beach,_Okinawa.jpg

24. Výskyt tropických cklón ve světě (ve východní Asii – tajfuny) Autor: Nilfanion, Název: Global_tropical_cyclone_tracks-edit2.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Global_tropical_cyclone_tracks-edit2.jpg

25. 9 – Sibiřský štít Autor: Lencer, Název: Russland_Relief.pn Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Russland_Relief.png

26. Sibiřský štít • Největší FG region Asie (rozloha 14,5 mil. km2) • Povrch – Relativně monotónní rozdělen do několika makrocelků • Západosibiřská rovina – sedimentační plošiny řeky Ob a Irtyš (četné bažiny a rašeliniště) • Středosibiřské vysočiny – systém hercynských pahorkatin (erodované táhlé hřbety až 1000 m a rozlehlé pánve) – obrovská ložiska barevných kovů, časté inverze • Mongolsko – soustava náhorních plošin a aplsko-himalájských velehor (přes 3000 m) • Hory dálného východu – Verchojanské, Čerského, Kolymské (3 – 4000 m), zvrásněný okraj asijské desky (seismická aktivita, výrazný glaciální reliéf

27. Tajga na jihu Západosibiřské roviny Autor: Vadim tLSAndrianov , Název: Vasyugan.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasyugan.jpg

28. Tajga na výhodě Sibiře Autor: L.B. Brubaker, Název: Picea_glauca_taiga.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Picea_glauca_taiga.jpg

29. Středosibiřské vysočiny Autor: Benutzer:Sansculotte, Název: 26_swiatoinos.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:26_swiatoinos.jpg

30. Sibiřské velehory (Altaj – Belucha 4500 m) Autor: Dmottl, Název: 006-07_altaj_belucha.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2006-07_altaj_belucha.jpg

31. Tundra na poběží Severního ledového oceánu Autor: Dr. Andreas Hugentobler, Název: Tundra_in_Siberia.jpg Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tundra_in_Siberia.jpg

32. Sibiřský štít • Podnebí a biosféra – Extrémní kontinentalita ovlivněna západním atlantickým a severním arktickým prouděním a izolací oblasti od vlivu Pacifiku • Jih – pouště, polopuště (Gobi, Mongolské stepi) • Centrální oblasti – tajga (boreální lesy) – nejextrémnější výkyvy teplot (Jakutsk až 1000C během roku) • Severní pobřeží – arktická tundra a permafrost

33. Tabulka klimatických rekordů - Jakutsk Autor: HKO, Název: climate_Jakutsk.jpg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Yakutsk

34. Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska