1 / 39

HRADY ČESKÉ REPUBLIKY Černobílé LETECKÉ SNÍMKY jsou pořízené Z ROKU 1930

HRADY ČESKÉ REPUBLIKY Černobílé LETECKÉ SNÍMKY jsou pořízené Z ROKU 1930. Hrad (cizojazyčně a odborně též kastel ) je opevněné feudální sídlo vystavěné většinou v rozmezí 12 .– 16. století . Ve spojení „raně středověký hrad“ označuje raně středověká hradiště .

iokina
Download Presentation

HRADY ČESKÉ REPUBLIKY Černobílé LETECKÉ SNÍMKY jsou pořízené Z ROKU 1930

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. HRADY ČESKÉ REPUBLIKYČernobílé LETECKÉ SNÍMKY jsou pořízené Z ROKU 1930

  2. Hrad (cizojazyčně a odborně též kastel) je opevněné feudální sídlo vystavěné většinou v rozmezí 12.–16. století. Ve spojení „raně středověký hrad“ označuje raně středověká hradiště. Největším hradem v České republice a zároveň jedním z největších hradů na světě je Pražský hrad. Krak des Chevaliers, největší z křižáckých hradů na Blízkém východě. - příklad koncentrického hradu Pražský hrad

  3. Typy hradů • Hrad přechodného typu – skupina hradů na rozhraní mezi raně středověkými hradišti a vrcholně středověkými hrady. • Vznikaly obvykle v první polovině 13. století, kdy představovaly dočasnou náhradu za plnohodnotné královské hrady. • Typické je pro ně valové opevnění, ale val je na rozdíl od hradišť tvořen pouze náspem a čelní kamennou zdí. • Příkladem jsou např. Angerbach u Kožlan a Hlavačov u Rakovníka v Přemyslovském loveckém hvozdu, Tachov, Týnec nad Sázavou. • Hrad s obvodovou zástavbou – rozměrný, obvykle vícedílný typ královského hradu rozvíjený od 13. století. • Hradní budovy tvořily některými svými stranami součást opevnění. • Hrady obvykle mívaly jednu nebo více věží bez schopnosti flankování. / boční palba / • Od poloviny 13. století se součástí hradu stává také donjon. / typ věže – obytná i útočištná / • např. Křivoklát, Jindřichův Hradec, Osek, Bezděz, Příběnice.

  4. Hrad bergfritového typu – patří sem jednoduché stavby zejména šlechtických rodů jako například hrad Zbiroh, u kterých stávala v čele hradu útočištná věž – bergfrit, která sloužila jako poslední útočiště obránců hradu. Proto byla převážně přístupná pouze po můstku nebo žebříku, který obránci mohli snadno odstranit. Je to základní typ šlechtického hradu 13. a 14. století. Příklady: Zvíkov, Hasištejn, Krašov (bergfrit nahrazen věžicí), Kokořín, Šelmberk, Skalka (hrad a zámek ve Vlastislavi) Hrad kastelového typu – hrad s pravidelným půdorysem (obvykle čtvercový nebo obdélníkový), s větším počtem věží a obvodovou zástavbou. V Čechách rozlišujeme francouzský kastel a domácí středoevropský kastel. Např: zřícenina hradu Týřova; Konopiště. V Čechách nejčastěji jako městský - Písek, Kadaň. Hrad s plášťovou zdí – typ bezvěžového hradu, u něhož je hlavním obranným prvkem silná plášťová zeď s průběžným ochozem, za níž jsou skryty budovy hradu. Typickým příkladem jsou hrady Lanšperk a Košumberk. Vodní hrad – hrad s obvodovými zdmi obklopenými příkopy, naplněnými vodou. Tyto sloužily jako obranný prvek. Byly typicky stavěny v rovinatém terénu. Příklady: Švihov, Blatná, Okoř, Loevestein v Nizozemí.

  5. Vývoj hradu v zemích Koruny České • hradiště nebo-li hradiska • území opevněné pomocí zemního valu • dřevěná palisáda • kamenná plenta - na sucho postavená zeď • předsazený příkop • do prostoru hradiště se vcházelo branou • členění na více prostor, kdy na nejchráněnějším místě se nacházela akropole se sídlem majitele. • Rozeznáváme: dle osídlení • - hradiště útočištná, která sloužila jako místo obrany v případě nouze bez trvalého osídlení, • - trvale osídlená, která mohla dosáhnout až rozměrů prvotních měst; • - umístnění - výšinná, nížinná, blatná a ostrožná

  6. KDO HRADY STAVĚL? • Jako první kamenné hrady začal stavět • panovník, následovala • církev a pak i • šlechta od nejvyšší po nejnižší. Jako poslední staví hrady (pevnosti) • města. • Jako první se staví donjonové typy, pak královské a církevní kastelové následované bergfritovými typy současně s menšími pevnostními stavbami nižší šlechty - tvrzemi. • V pozdním 14. a na počátku 15.st. je i u nás patrná stavba zámku, kdy palác není stavěn na nejchráněnějším místě, ale dostává se do přední linie (Točník, Nový hrad u Kunratic, Krakovec). • Tento vývoj byl přerušen husitskými válkami, kdy v reakci na vojenské události a masivní nasazení střelných zbraní dochází k různým úpravám – tvrze a hrady se stavějí výše v nedostupném terénu, začíná vývoj prvních dělostřeleckých věží a bašt až po znovuzavedení zemních valů jako prvních v Evropě.

  7. NEUVEDENO, Neuvedeno. http://media5.picsearch.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media5.picsearch.com/is?ZTpMJCZSnxfz6GYf1Ms1rEEI46vy3AdQDsNjdQtZXeU NEUVEDENO, Neuvedeno. http://upload.wikimedia.org [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Hradschin_Prag.jpg/220px-Hradschin_Prag.jpg + staré fotografie hradů a zámků ČR – ofoceno z pohlednic

More Related