1 / 19

HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17)

HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17). Obr.1 – oběh vody (ilustrace – M. Evans – USGS). HYDROSFÉRA. HYDROSFÉRA - vodní obal Země HYDROGEOGRAFIE – studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami FGS ZÁSOBY VODY NA ZEMI (objem v %) : slaná voda (oceány) 97 % sladká voda 3 %

jacinda-sanchez
Download Presentation

HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. HYDROSFÉRA(PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17) Obr.1 – oběh vody (ilustrace – M. Evans – USGS)

  2. HYDROSFÉRA • HYDROSFÉRA - vodní obal Země • HYDROGEOGRAFIE – studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami FGS • ZÁSOBY VODY NA ZEMI (objem v %) : • slaná voda (oceány) 97 % • sladká voda 3 % sladká voda : • voda v ledových příkrovech a ledovcích 68,7 % • podzemní voda 30,1 % • povrchová voda 0,3 % povrchová voda : • jezera 87 % • bažiny 11 % • řeky 2 % Obr. 2 – Zásoby vody na Zemi (objem v %) : Slaná voda 97,4, sladká voda 2,6. Sladká voda – voda v ledových příkrovech a ledovce 1,74, podzemní voda 0,76, povrchová voda 0,008 Sladká povrchová voda – jezera 0,007, bažiny a močály 0,0008, řeky 0,0002.

  3. ZÁSOBY VODY NA ZEMI(KE KAŽDÉMU ÚDAJI v km3 DOPLŇTE do závorky ÚDAJ v %, POROVNEJTE S PŘEDCHOZÍM ZJEDNODUŠENÝM ROZDĚLENÍM) • ZÁSOBY VODY NA ZEMI (v km3 ) : • Celkem : 1 386 000 000 km3 • oceány, moře a zálivy – 1 338 000 000 • led a sníh 24 364 000 • ledové příkrovy a ledovce 24 064 000 • suchozemský led a permafrost 300 000 • podzemní voda 23 400 000 • slaná podzemní voda 12 870 000 • sladká podzemní voda 10 530 000 • půdní vlhkost16 500 • jezera176 400 • sladká jezera 91 000 • slaná jezera 85 400 • voda v atmosféře 12 900 • voda v bažinách 11 470 • voda v řekách 2 120 • voda v rostlinách 1 120 Obr.3 – Zásoby vody na Zemi (objem v % a km3) . Pozn. ppm (parts per million) - milióntina celku

  4. VODA V LEDOVCÍCH Většina zásob sladké vody je vázána do ledu a sněhu – 68,7 %. Je to asi 1,76 % ze zásob vody na Zemi. Ledovce zaujímají rozlohu asi 15 mil. km2 a je v nich obsaženo více než 24 mil. km3 vody. Ledovce vznikají nad sněžnou čarou postupnou přeměnou ze sněhu. (sníh – firn – firnový led – ledovcový led – ledovec) Typy ledovců : pevninské a horské Pevninské (kontinentální) – objem 99,4 % , povrch 98,6 % Antarktida (90%), Grónsko (8%), Kanadské arktické souostroví, Island Horské – objem 0,6 %, povrch 1,4 % pohoří – Himálaj, Alpy

  5. LEDOVCE Obr.4 – Aletschgletscher – největší ledovec v Alpách , rozloha 118 km2, délka 24 km Obr.5 - Breiðamerkurjökull, část ledovce Vatnajökull v blízkosti Jökulsárlón, Vatnajökull je považován za jediný kontinentální ledovec Evropy , rozloha 8 100 km2.

  6. JEZERA • 176 400 km3 (sladká 91 000 km3,slaná 85 400 km3 ) • Největší zásobárnou sladké vody je jezero Bajkal , 23 000 km3 (nejhlubší jezero světa-1637m) – 25% • Asi 25% světových zásob se nachází také v Severní Americe (Velká jezera 22 000 km3 ) a ve Východoafrické příkopové propadlině (Tanganika 19 000 km3 ) • Nejvíce slané vody má Kaspické moře (78 200 km3 ) – 92% • Nejvyšší salinitu má Mrtvé moře (300-400‰ v závislosti na teplotě a hloubce, pro srovnání světový oceán má průměrnou salinitu 35‰)

  7. Největší jezera světa podle rozlohy– DOPLŇTE STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)

  8. Největší jezera světa podle rozlohyŘEŠENÍ

  9. Vybraná jezera Evropy podle rozlohy– DOPLŇTE STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)

  10. Vybraná jezera Evropy podle rozlohy– ŘEŠENÍ

  11. PŘEHRADNÍ NÁDRŽE • Vzniká přehrazením vodního toku a slouží k zadržení vody pro různé účely: • ochrana před povodní • výroba elektrické energie • zásobárna pitné vody • voda pro závlahové zemědělství a průmysl • dopravní cesta • rekreace a sport • rybolov

  12. PŘEHRADNÍ NÁDRŽE Největší podle rozlohy (tis.km2) : • Volta (GHA) 8,5 (řeka Volta, hráz Akosombo) • Smallwood (CAN) 6,5 (řeka Churchill) • Kujbyševská (RUS) 6,5 (řeka Volha) • Kariba (ZMB, ZWE) 5,6 (řeka Zambezi) V ČR Lipno I. 48,7 km2 Největší podle objemu (km3) : • Kariba (ZMB, ZWE) 180 • Bratská (RUS) 169 (řeka Angara) • Násirova (EGY, SDN) 157 (řeka Nil) • Volta (GHA) 148 V ČR Orlík 0,7 km3

  13. NEJVĚTŠÍ VODNÍ ELEKTRÁRNY SVĚTA * angl. Three Gorges Dam, ofic.(pokud se zobrazí)长江三峡水利枢纽工程

  14. BAŽINY • území prosycená vodou • srážky větší než výpar • roviny s malým sklonem • polární oblasti (permafrost zabraňuje vsaku) • Rusko, Kanada • Slané močály – bezodtoká území v tropech • Další mokřady - rašeliniště, slatiniště

  15. ŘEKY a OBĚH VODY ADS16 • Řeky zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánů a tvoří základní součást oběhu vody na Zemi • Velký oběh – výměna vody mezi oceány a kontinenty • Malý oběh – jen v rámci oceánů nebo světadílů Obr.1 – oběh vody (ilustrace – M. Evans – USGS)

  16. Nejdelší řeky světa (km)– DOPLŇTE světadíl a úmoří (oceán) - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)Zkratky : světadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E, AUS), úmoří ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17 • Informace o délkách řek se mohou v různých zdrojích rozcházet, mohou být i různá vymezení zdrojnic – vysvětlete. • V některých zdrojích je za nejdelší řeku světa považován Nil. Argumentujte pro Amazonku i pro Nil. DCV – Doplňte státy (od pramene k ústí), kterými řeka protéká.

  17. Nejdelší řeky světa (km) - řešení– DOPLŇTE světadíl a úmoří (oceán) - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)Zkratky : světadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E, AUS), úmoří ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17 * - přítoky Amazonky DCV – Doplňte státy (od pramene k ústí), kterými řeka protéká.

  18. ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-03-17]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Watercycleczechhigh.jpg>. Licence: Public domain, Autor: Slady (původní zdroj : USGS) Obr.2- [cit. 2013-03-17]. <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Earth%27s_water_distribution.svg>. Licence: Public domain, Autor: USGS Obr.3- [cit. 2013-03-17]. <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Earth_water_distribution.svg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Cmglee Obr.4- [cit. 2013-03-17]. <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Grosser_Aletschgletscher_3178.JPG> .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dirk Beyer Obr.5- [cit. 2013-03-17]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Breidamerkurjoekull.jpg>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Andreas Tille

  19. ZDROJE INFORMACÍ 2: Hydrosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z WWW: Hydrosféra Země. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra> Zásoby vody na Zemi.<http://en.wikipedia.org/wiki/Water_distribution_on_Earth> Ledovec. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec> Jezero.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezero> Největší jezera světa.<http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_lakes_by_area> Vodní nádrž.<http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ehradn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE> Vodní elektrárny.<http://en.wikipedia.org/wiki/Hydroelectricity> Bažiny. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%BEiny> Řeky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eky> Oběh vody. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody> Nejdelší řeky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejdel%C5%A1%C3%ADch_%C5%99ek> Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Oceán na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.6, ročník 2007/2008. ISSN 1801-4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

More Related