Inkové

1. Inkové Radek Tichý

2. Inkové • Země Inků se táhla na jihoamerickém pobřeží Tichého oceánu přes území dnešního Ekvádoru, Peru, Bolívie a Chille a s rozlohou 4000 km2 to byl největší a nejcentralizovanější stát staré Ameriky. Předkové Inků žili v Peru už kolem roku 2000 př.n.l. • Je těžké něco zjistit o jejich původu • V čele panovník Sapa Inka-původ od boha Slunce • mumifikace

3. Neměli písmo-náhrada quipu-uzlové písmo • neznali kolo ani koně • Rozdělení-Tawantinsuyu - něco jako Čtyři díly světa. Říše byla totiž dělena na čtyři části "suyo" - Chinchasuyo, Antisuyo, Contisuyo, Collasuyo - a v jejím středu stálo Cuzco. • Všechny hlavní cesty z Cuzca • Zprávy šifrovány na quipu-zauzlovaná vlákna z lamí vlny

4. Stavitelství • Vynikli stavbou měst a kvalitou staveb • Stěny z kamene s hliněnou maltou(spíš bez) • Schody,visuté mosty,tunely • Mosty se zavěšovaly pomocí lan a agáve. Nejznámější most visel přes řeku Apurimaka od roku 1350 až do roku 1880. Závěsná lana spletená z tenčích byla tlustá jako lidské tělo a 50 m dlouhá.

5. Rozsáhlá a důmyslná síť silnic • Na silnicích byly v pravidelných vzdálenostech (asi 5 km) kamenné domky, v kterých žily poslové (chasqui), kteří si štafetově předávali zprávy.Tímto štafetovým způsobem dokázala zpráva urazit 250 km za den. Každých 20-30 km byla tzv. tampa – odpočívadlo, které sloužilo jako skladiště pro armádu se zásobami zbraní a potravin.

6. Maccu Piccu • Od Cuzca vzdáleno asi 100 km • Území dnešního Peru-Andy-3000 m.n.m • Rozloha 13km2 • Náhodné objevení r.1911 Hiramem Binghamem(hledal Vilcabambu-o 100 km dále) • 200 budov-tisíc obyvatel • 2 části-obytná a náboženská

7. Věk 30-35 let • Inkové opustili Machu Picchu ještě dříve, než do jejich hlavního města Cuzka v roce 1533 dorazili Španělé. Hlavní důvod opuštění města nevíme, ale stejně tak nevíme ani důvod jeho vzniku. • Celková stavba mohla probíhat kolem r.1500 • Incká univerzita náboženstí? • Rodiště zakladatele incké říše?

8. Zemědělství • Základ obživy-primitivní • Terasovitá políčka • Pěstovali brambory,koku,chinovník,kukuřici a bavlnu • Půda obdělávána ručně-bez pluhu nebo zvířat • Veškerá půda náležela panovníkovi-obce-lidé • Soukromé vlastnictví neexistovalo-krádež-zločin proti státu-trest smrti

9. Školství • Školy pouze v hlavním městě-jen pro nejbohatší a nejurozenější • 4-leté studium jazyka,náboženství,kalendářr,dějinám • Poté vojenská zkouška-propíchnutí uší samotným Inkou

10. Náboženství • Nejvyšším církevním hodnostářem hned po Inkovi byl velekněz • Nejdůležitějším božstvem byl Inti - bůh Slunce -, obvykle znázorňovaný jako kulatý, zlatý disk s lidskou tváří. Měsíc byl považován za ženu Slunce. Důležitou úlohu hrála také Matka země či bůh hromu a deště Intiillapa. Indiáni navíc oslavovali démony zvané huaca, či spíše místa, která obývala.

11. Lékařství • Trepanace(otevření dutiny kryté kostí-lebka,zub,kostní dřeň) • Narkóza • Před operací byla pacientovi podávána opojná chicha (kvašený nápoj připravovaný z kukuřice), a potom žvýkal listy koky pro zmírnění bolesti. Hadí preparát měl léčit neurotické poruchy a sexuální impotenci, směs pavučiny a stromové kůry léčila rány, a včelí bodnutí byla proti revmatismu. Pro udržení bezvadného chrupu se na dásně přikládal kousek rostlinného kořene, rozžhaveného v ohni tak, až v něm šťáva kypěla. Dásně byly spálené, ale zuby vydržely dlouho. Inkové se vůbec dožívali vysokého věku.

12. Dochovali se básně,písně,dokonce i incká dramata • Nejznámější je drama Ollantay, známe teprve od 18.století. Mluví o vojevůdci Ollantayovi, který se zamiluje do dcery Inky Pačakutiho, což je nepřípustné. Dcera je odeslána do chrámu Slunce a Ollantay je vyhnán. Hra končí pro Ollantaye dobře. Pačakuti zemře a Ollantay dostane jeho dceru.

13. Oděv • Obyčejní lidé nosili jednoduchý typ tuniky z hrubě tkané látky z bavlny nebo vlny alpak. Tkanina se nazývala huasca. Uhlazenější a elegantnější látkou bylo cumbi vyhrazené pro vyšší vrstvy. Muži nosili unku – kratší tuniku bez rukávů asepnoutou na bocích. Ženy měli podobnou, ale delší tuniku ascu. Přes to se mohl obléct plášť (u mužů zvaný llacolla; u žen lliclla). Většina lidí chodila bosa, pouze zámožní lidé nosily sandály s podrážkou z kůže nebo agáve

14. Inkové měli velké množství zlata a pokrývali s ním dokonce fasády významných budov. Nejběžnějšími výtvory ze zlata byly nahé a strnulé postavy, nejspíše amulety. Ženy byly většinou ztvárněny se složenýma rukama a dlouhými ulízanými vlasy. Vyráběli se také nože zvané tumis ve tvaru půlměsíce s rukojetí uprostřed