Názvosloví anorganických látek

1. Názvosloví anorganických látek

2. Oxidační číslo: Theoretický náboj, který by vznikl na atomu, pokud by vazebné elektronové páry byly přisouzeny elektronegativnějšímu z obou partnerů. Hodnota oxidačního čísla se značí římskou číslicí umístněnou vpravo nad značkou příslušného prvku (např. ZnIICIVO3-II) Vodík má OČ rovno I (s výjimkou hydridů, kde má OČ –I) Kyslík má OČ rovno –II (s výjimkou peroxidů, kde vystupuje jako částice O2-II) Síra v sulfidech má OČ rovno –II Prvky I., II. a III.A skupiny mají OČ rovno číslu skupiny (výjimka Tl s OČ I) Maximální kladná hodnota OČ prvků A-skupin je rovna číslu skupiny OČ částice prvku je 0 Součet OČ v molekule je roven 0 OČ iontu, př. součet OČ v molekule iontu je rovno náboji iontu Oxidační číslo a pravidla jeho určování

3. Název sloučeniny a OČ • Název sloučeniny se skládá z podstatného jména, které udává druh sloučeniny, a z přídavného jména, jež udává prvek s kladným OČ (nebo středový atom)

4. Jak vytvořit ze vzorce název? • Určit OČ • Určit OČ prvků, u nichž jsou předem známá z pravidel určování OČ • Dopočítání ostatních tak, aby součet OČ byl roven náboji uskupení (0 v případě neutrálních sloučenin, náboji v případě iontů) • Určit typ sloučeniny • Napsat podstatné jméno názvu • Nazvat kladně nabitou část sloučeniny (kation, středový atom) • Napsat přídavné jméno

5. Jak vytvořit z názvu vzorec? • Určit typ sloučeniny • Napsat obecný vzorec sloučeniny • Obecné znaky pro značky prvků nahradit správnými • Doplnit OČ • Doplnit OČ podle pravidel určování OČ • Doplnit OČ podle použitých přípon • Vyčíslit počet atomů tak, aby součet OČ byl roven náboji molekuly (0 u elektroneutrální, náboji u iontu)

6. Jak vytvořit elektronový strukturní vzorec? • Určit typ sloučeniny • Určit středový atom • Určit počet valenčních elektronů jednotlivých atomů (Pozor: u kationtů je počet valenčních elektronů menší, u aniontů větší o počet, který odpovídá náboji!) • Uspořádat jednotlivé atomy kolem středového tak, aby uskupení odpovídalo strukturnímu motivu daného typu sloučeniny • Okolo každého atomu naznačit počet valenčních elektronů tečkami (1 elektron = 1 tečka) • Pospojovat jednotlivé atomy čárkami, které mají výchozí a konečný bod v příslušných tečkách značících valenční elektrony • Kovalentní vazba plná čárka • Iontová vazba přerušovaná čárka od elektronového páru aniontu ke kationtu • Zbylé tečky kolem atomů pospojovat po dvou (volné elektronové páry)

7. Sloučeniny s nekovy: Triviální názvosloví Voda H2O Boran BH3 Diboran B2H6 Alan AlH3 Silan SiH4 Amoniak NH3 Fosfan PH3 Arsan AsH3 Stiban SbH3 Sulfan (sirovodík) H2S Selan H2Se Tellan H2Te Sloučeniny s halogenidy: Fluorovodík HF Chlorovodík HCl Bromovodík HBr Jodovodík HI Hydridy: Vodík OČ –I Sloučeniny s kovy I. a II.A skupiny Název: hydrid Vzorec: MnHn Příklad: Hydrid sodný NaH Hydrid vápenatý CaH2 Binární sloučeniny vodíku

8. Další binární sloučeniny • Podstatné jméno názvu zakončeno příponou –id • Formálně se jedná o soli příslušných binárních sloučenin vodíku s nekovy • Obecný vzorec: MjnAnj • Oxidační čísla záporně nabitých prvků (A) a názvy jejich sloučenin: • Borid B-III • Nitrid N-III • Fosfid P-III • Oxid O-II • Sulfid S-II • Selenid Se-II • Tellurid Te-II • Fluorid F-I • Chlorid Cl-I • Bromid Br-I • Jodid I-I

9. Názvosloví kyselin • Bezkyslíkaté: • Roztoky binárních sloučenin vodíku s nekovy a víceprvkových sloučenin se stejným charakterem • Název: Kyselina + název sloučeniny s příponou –ová • Příklad: • Kyselina chlorovodíková HCl • Kyselina sirovodíková H2S • Kyselina kyanovodíková HCN (původní sloučenina kyanovodík – HCN) • Kyslíkaté (oxokyseliny): • Název: Kyselina + ?-hydrogen + název centrálního prvku s příponou dle OČ (před příponu je možné přidat vyjádření počtu kyslíků přidáním ?-oxo-přípona OČ) • Obecný vzorec: HmAOn • Příklad: • Kyselina sírová H2SO4 • Kyselina trihydrodenfosforečná H3PO4 • Kyselina dusičná HNO3 ? – (mono), di, tri, tetra, penta, hexa, hepta, okta, nona, deka, poly

10. Názvosloví kyslíkatých kyselin

11. Názvosloví iontů • Kationty: • Jednojaderné • Název: Kation + název prvku s příponou dle OČ • Obecný vzorec: Mn • Příklad: • Kation hlinitý Al3+ • Kation sodný Na+ • Náboje iontů se zapisují arabskou číslicí nad značku prvku! • Vícejaderné: • Triviální názvy • Kation amonný NH4+ oxoniový H3O+ • Anionty: • Název se tvoří úpravou názvu kyseliny, ze které daný anion vznikl odštěpením vodíkového kationtu, změnou zakončení na –anový • Příklad: • Anion dusičnanový NO3- • Anion fosforečnanový PO43- • Anion dihydrogenfosforečnanový H2PO4-

12. Názvosloví hydroxidů a solí • Hydroxidy: • Sloučeniny s funkční skupinou OH- • Název: Hydroxid + název kationtu • Obecný vzorec: Mn(OH)n • Příklad: • Hydroxid sodný NaOH • Hydroxid amonný NH4OH • Hydroxid hořečnatý Mg(OH)2 • Soli: • Sloučeniny odvozené od kyselin záměnou vodíkového kationtu za jiný kation • Název: Název aniontu s vypočtenou koncovkou –ový + název kationtu • Obecný vzorec: MnjAjn • Příklad: • Síran drasený K2SO4 • Hydrogenfosforečnan amonný (NH4)2HPO4 • Uhličitan hlinitý Al2(CO3)3 Soli bezkyslíkatých kyselin viz. Další binární sloučeniny

13. Názvosloví hydrátů • Hydráty solí jsou látky vznikající adicí vody na bezvodou složku – sůl • Obecný vzorec: KmAn ⋅x H2O • Obecný název: číslovková předpona hydrát + název soli v 2. pádě

14. Jak určit typ hybridisace z elektronového strukturního vzorce • Spočíst počet sigma-vazeb (odpovídá počtu vázaných atomů), volných elektronových párů (čárky okolo atomu) a nespárovaných elektronů (tečky, jež nebylo možné spojit s jinými) • Podle získaného čísla určit hybridisaci podle tabulky: • 2 sp • 3 sp2 • 4 sp3 • 5 sp3d • 6 sp3d2

15. Jak získat rámečkové vyjádření rozložení elektronů v orbitalech hybridisovaných atomů • Zapsat elektronovou konfiguraci valenční vrstvy všech atomů • Určit počet vazeb vycházejících z daného atomu • Porovnat s počtem nespárovaných elektronů • Sloučit orbitaly s, p a pokud je to možné a nutné (atom se nachází v 3. nebo vyšší periodě) i orbitaly d • Přesunout potřebný počet elektronů z plně obsazených orbitalů do orbitalů prázdných • Vyznačit vazby sigma čárou z daných rámečků k rámečkům značícím elektronovou konfiguraci vázaných atomů • Spojit rámečky plně obsazených orbitalů, orbitalů s nespárovaným elektronem, který se však nepodílí na vazbě, a orbitalů podílejících se na vazbě sigma v daném atomu přerušovanou čárou – hybridisovaný orbital • Doplnit čáry značící vazby pí