Ghetta

1. Ghetta www.zlinskedumy.cz

2. Ghetta • ghetto – uzavřené židovské město, popřípadě čtvrť • název je odvozen od jména ostrůvku v Benátkách – v 16.stol. byl benátským Židům přidělen malý zanedbaný ostrov – „ghetto nuovo“ • ghetta byla hermeticky uzavřena - Židé byli izolováni od ostatního obyvatelstva vysokými zdmi, dřevěnými ploty, ostnatými dráty - ghetta hlídána jednotkami SS - většina ghett sloužila současně jako pracovní tábory - v rámci každého ghetta měli Židé svou vlastní samosprávu - finanční prostředky na provoz dostávali od Němců - panoval zde nedostatek místa, vody a potravin, otopu a léků - ghetta začala vznikat v letech 1940 – 1941, zejména na polském a ruském území - v ghettech Židé čekali na transporty do vyhlazovacích táborů • největší ghetta – Varšava, Lodž, Lvov, Minsk, Krakov, Tarnov, Lublin, Riga, Kaunas, Vilnius, Grodno, Brest, Rovno, Terezín

3. Varšavské ghetto • ve Varšavě existovala před 2.sv. válkou nejpočetnější židovská komunita na světě, žilo zde asi 350 000 Židů, v roce 1941 to už bylo 480 000 Židů • v říjnu roku 1940 bylo Židům oznámeno, že se pro ně zřizuje ghetto, kam se musí všichni přestěhovat • majetkové otázky se nijak neřešily • v ghettu nastal po krátkém čase problém naprostého přelidnění • deportace do Osvětimi a Treblinky započaly v létě roku 1942 • v dubnu roku 1943 došlo ve varšavském ghettu k povstání : - do jeho čela se postavil Mordechaj Anielevicz - povstalci měli k dispozici málo zbraní - povstalci neměli naději na úspěch, ale sami si mohli zvolit způsob vlastní smrti

4. Varšavské ghetto [1]

5. Varšavské ghetto [2] [3]

6. Krakovské ghetto [4]

7. Krakovské ghetto [5]

8. Ghetto Terezín – „čekárna na smrt“ • největší židovské ghetto mimo území Polska a SSSR • jeho výstavba započala v listopadu roku 1941 • jednalo se o sběrný tábor – měli sem být umístěni především čeští Židé • čeští obyvatelé byli z Terezína vystěhováni • v Terezíně panovaly mírnější podmínky – nacisté jej vydávali za „modelové ghetto“ • často sem byli deportováni prominentní Židé – vědci, umělci • ghettem prošlo během války asi 155 000 Židů – 35 000 z nich zemřelo přímo v Terezíně, a 87 000 dalších po deportacích do vyhlazovacích táborů • docházelo zde k hromadným popravám – zejména v Malé pevnosti, která fungovala jako věznice pražského gestapa, důvodem přeplněný Terezín – (60 000 vězňů) • v červnu 1944 Terezín navštívila delegace Mezinárodního červeného kříže – nacisté dočasně zřídili školu, lékárnu, kavárnu, hudební pavilon, zubní ambulanci, obchody, banku • tříčlenná delegace mohla nahlédnout do zfalšované statistiky, mohli si promluvit s některými vybranými vězni • v srpnu 1944 byl v Terezíně natočen podvodný propagandistický film Vůdce daroval Židům město, Terezín prezentován téměř jako lázeňské město

9. Heimy v Terezíně [6]

10. Ghetto Terezín • základní kámen k Pevnosti Terezín byl položen 10.10. 1760 – za vlády Marie Terezie • od počátku byla pevnost používána jako věznice • v době 2. sv. války se z Terezína stal sběrný průchozí tábor pro židovské vězně • Malá pevnost fungovala již v roce 1940 jako policejní věznice gestapa, jejím velitelem byl pověstný Heinrich Jöckel, po roce 1945 byl Jöckel a řada dozorců odsouzeni lidovým soudem k trestu smrti • 24.11.1941 přijel do Terezína první transport z Prahy – 342 mužů mělo za úkol připravit město pro příchod velkého počtu vězňů • první transporty vězňů směrem na Východ začaly v lednu 1942 • Terezínem prošli také vězni z Německa, Rakouska, Nizozemí, Dánska, Slovenska, Maďarska • esesáčtí velitelé ghetta : Siegfried Seidl, Anton Burger, Karl Rahm • židovská Rada starších měla povoleno starat se o vnitřní záležitosti ghetta, ovšem museli akceptovat veškeré příkazy Němců • muži, ženy a děti žili v táboře odděleně ve velkých ubikacích, kde bylo jen to nejnutnější vybavení – třípatrové postele, stůl, poličky, věšáky • ghetto střežil zvláštní oddíl protektorátního četnictva v počtu asi 150 mužů

11. Život v Terezíně • nedostatek potravin, vody, léků a dalšího zdravotnického a dezinfekčního materiálu, nevyhovující sociální zařízení, vši, štěnice, těžká práce pro všechny od 14 let • snaha vytvářet v Terezíně samostatné domovy dětí a mládeže – tzv. heimy, asi 30 dětí tvořilo jeden domov, každý heim měl své vychovatele a pečovatele, někdy zajišťovali i tajnou výuku školních předmětů • děti často hrávaly divadlo – hrálo se všude, v ubikacích, na půdách, ve sklepech, na dvorech, bylo nastudováno a provedeno mnoho uměleckých děl – např. dětská opera Brundibár, děti psaly básně, malovaly, založily časopisy – chlapci tajně vydávali časopis Vedem, česká děvčata vydávala časopis Bonaco • více než 10 000 dětí bylo odvlečeno v transportech na Východ, naději na přežití měly jen ty děti, které zůstaly v Terezíně • mrtví zpočátku pohřbíváni do země, do hromadných hrobů, později spalováni v krematoriu, popel mrtvých uložen v kolumbáriu, později sypán do řeky Ohře • 5.9.1945 opustili Terezín poslední esesáci • v závěru války byl do tábora díky nově příchozím vězňům zavlečen skvrnitý tyfus, v Terezíně vyhlášena karanténa, celé město se stalo lazaretem, ochranu a kontrolu nad vězni převzala Rudá armáda

12. Národní hřbitov Terezín [7]

13. Národní hřbitov Terezín [8]

14. Pomník obětem ghetta Terezín [9]

15. Úkoly pro studenty • Vysvětli význam slova ghetto. • Jak vypadal život v ghettu ? Jaká omezení platila ? • V atlase si ukažte místa největších ghett v Evropě. • V roce 1943 se vzbouřili Židé ve varšavském ghettu. Proč ? • Kolik tisíc Židů prošlo během války Terezínem ? • V červnu 1944 navštívila Terezín delegace Mezinárodního červeného kříže. V jaké souvislosti ? • Jak vypadal život dětí v Terezíně ? • Nacisté vydávali Terezín za tzv. modelové ghetto, dokonce natočili propagandistický film. Uveď jeho název.

16. Řešení • Původně název odvozen od malého zanedbaného ostrůvku v Benátkách, který dostali v 16. století k užívání Židé – „ghetto nuovo“. • Ghetta byla hermeticky uzavřena, byla hlídána jednotkami SS, nedostatek potravin, vody, léků, otopu, většina ghett sloužila jako pracovní tábory, v ghettech Židé čekali na transport do koncentračních táborů. • Práce s atlasem – vyhledání měst, kde se nacházela nejvýznamnější ghetta. • V roce 1943 se vzbouřili Židé ve varšavském ghettu, které bylo největším a nejvíce přelidněným evropským ghettem. Důvod – Židé si chtěli způsob smrti zvolit sami. • Terezínem prošlo během války 155 000 Židů, 35 000 zemřelo v Terezíně, 87 000 bylo posláno do vyhlazovacích táborů. • V letech 1943 a 1944 se již vědělo, jak probíhá vysídlení Židů, jaký je cíl židovských transportů, přesto se snažil Hitler mlžit a opět manipulovat s veřejným míněním. Věděl o plánované inspekci MČK do Terezína, proto se na ni pořádně připravil. Terezín představil jako lázeňské město. Inspektoři uvěřili a další inspekci do Osvětimi odvolali. • Děti v Terezíně byly nesmírně statečné, žily v tzv. heimech, učily se, zpívaly, hrály divadlo, vydávaly své časopisy. • O Terezíně byl natočen propagandistický film Vůdce daroval Židům město.

17. Knižní zdroje • EMMERT, František. Holocaust. 1.vydání.Brno: Computer Press, 2006, 64 s. ISBN 80-251-1204-7. • CHLÁDKOVÁ, Ludmila. Terezínské ghetto. 1.vydání.Praha: V RÁJI, 2005, 54 s. ISBN 80-86758--18-4. • SADEK, Vladimír a kol. Židé - dějiny a kultura. Dotisk 1. vydání. Praha: Židovské muzeum, 1997, 136 s. ISBN 80-85608-17-0.

18. Zdroj - citace obrázků • AMTHOR. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-270-0298-07,_Polen,_Ghetto_Warschau,_Mauer.jpg • KNOBLOCH, Ludwig. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-134-0796-28,_Ghetto_Warschau,_Ghettopolizist,_Stra%C3%9Fenbahn.jpg • CUSIAN, Albert. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-134-0778-27,_Polen,_Ghetto_Warschau,_Stra%C3%9Fenszene.jpg • KOCH. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_183-L25516,_Polen,_Bau_der_Mauer_f%C3%BCr_ein_Ghetto.jpg • KOCH. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_183-L25517,_Polen,_Ghetto_Krakau,_Eingang.jpg

19. Zdroj - citace obrázků • MIAOW, Miaow. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01. 2013]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terezin_CZ_Ghetto_Museum_plaque_689.jpg • TOBI.B. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stern-wp.jpg • WEINGARTZ, Hans. commons.wikimedia.org [online]. [cit.18.01.2013]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terezin_CZ_National_Cemetery_Theres2.jpg • WEINGARTZ, Hans. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terezin_CZ_menorah_at_Jewish_cemetery_Ter94.jpg