Vymírání hmyzu v ČR

1. Vymírání hmyzu v ČR • V ČR cca 25 – 30 000 druhů hmyzu • „Oficiálně“ EX 626 druhů Jenže: • mnoho skupin chybí např. většina blanokřídlých – nejpočetnější skupiny) • různí autoři • různě známé skupiny ne všechny taxony udělány stejnou metodou

2. Vymírání hmyzu v ČR Efekt prozkoumanosti - vymřeníčastěji udáváno v populárních skupinách

3. Vymírání hmyzu v ČR Efekt věku autora „dědkovitosti“ – starší autoři udávají méně vymřelých, ale více ohrožených druhů

4. Vymírání hmyzu v ČR Srovnání 4 slušně prozkoumaných skupin (Saltatoria, vosy, včely, denní motýli) ze 4 srovnatelně velkých území • motýli nejsou žádnou výjimkou • území srovnatelná s ČR ztratila okolo 10% hmyzích druhů • většina nezpracovaných druhů jsou parazitoidi a paraziti, zvláště rizikové trofické kategorie

5. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymřely? suchomilné nížinné

6. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymřely? Druhy závislé na holé půdě a nelesních biotopech A kdo je na řadě teď?

7. Extinkční dluh v lesích Vyhynulé NELESNÍ druhy doplatily na změnu hospodaření (=intenzifikace zemědělství) V lesích – také zásadní změny hospodaření (=intenzifikace lesnictví) dříve - řídký les - pastva – krávy, prasata - sběr steliva - topivo – výmladkové hospodaření - konstrukční dřevo dnes - hustý les - prům. zpracovatelné dřevo

8. Extinkční dluh v lesích Specifika habitatu: strom => dlouhověký organizmus => stabilní prostředí dub – až 450 let -ca. 1550 - žalud - v 18. stol. - za vlády Marie Terezie (iniciovala změny v hospodaření) mohutný strom - měl 200 let - 1930 - za tatíčka Masaryčka 1930– obrovský starý strom,se stejnou rodinou páchníků a podobnou xylofagní faunou jako dnes - 2006 –odumírající velikán

9. Vymírání hmyzu v ČR Specifika habitatu –stabilní prostředí => =>specifika biologie jeho obyvatel • nízká disperzní schopnost • nízká populační hustota Mohutný starý strom = časová kapsa umírá desítky let => desítky let poskytuje vhodný substrát - zvíře může i desítky let čekat, než se mu podaří kolonizovat další strom

10. Vymírání hmyzu v ČR solitérně rostoucí strom strom rostlý v zápoji

11. Vymírání hmyzu v ČR V hustém lese mohutné stromy NEVYROSTOU!!! -kompetice o světlo i živiny => jiný habitus, rychlá smrt tenký kmen& rychlá smrt => rychlý rozpad (roky, ne desetiletí) • saproxylické organizmy se musejí často stěhovat, • což je riskantní

12. Vymírání hmyzu v ČR Dnes –nové mohutné stromy nedorůstají 2 důvody zjevný - těžba nezjevný - ochrana přírody – chrání „prales“= hustý les V našich lesích je obrovský EXTINKČNÍ DLUH K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Prodleva – záleží na intenzitě změn a vlastnostech druhu -přestane se množit – vymře rychle -začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené

13. Les přirozený – prales? Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy -vysoká diverzita dřevin -více etážové a různověké • spousta mrtvého dřeva • vysoká biodiverzita JENŽE - Slovanské osídlení • kosti dropa aj., pylové analýzy ↓ v roce 800 n.l. neexistovaly původně otevřená krajina lesostep Přirozený vs. nepřirozený les Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno

14. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy nížin Doubravy např. Ranšpurk Cahnov -Soutok dříve -vysoký podíl dubu, jilmu dnes • dub nezmlazuje • převládá jasan, habr • ↓ - mizení biodiverzity

15. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy středních a vyšších poloh Buko-jedlové např. Mionší dříve -vysoké zastoupení jedle dnes • jedle nezmlazuje • převládá buk • ↓ - mizení biodiverzity

16. Změny v bezzásahových lesích Pralesy v ČR – lesy s přirozenou skladbou dřevin - bez přímých zásahů člověka - delší čas pod ochranou, můžeme sledovat vývoj porostů Dochází k jasné změně ve složení porostů - mizí hlavní dřeviny - dub, jedle neschopné zmlazovat - nastupují jiné - habr, jasan, buk ve stínu zmlazují výborně -zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti historickým hodnotám Zarůstají nám pralesy?!

17. Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz -doplácí na změnu druhové skladby Jedloví specialisté - většina EX E. austriaca dub a jilm hostí více druhů než habr a jasan (a mnohem více specialistů)

18. Extinkční dluh v našich lesích Solitérní jilmy (Ulmus ssp.) na Břeclavsku – jediné útočiště těchto brouků: krasec Scintilatrix mirifica krasec Anthaxia hackeri krasec Anthaxia tuerki krasec Anthaxia deaurata plus těžiště výskytu dalších dvou jilmových specialistů

19. Extinkční dluh v našich lesích Populace 4 druhů kriticky ohrožených brouků přežívá maximálně na několika desítkách stromů

20. Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz • doplácí na změnu struktury • příliš mnoho stromů = stín a malé stromy většina tesaříků a krasců v temperátu osluněné dřevo, často větších průměrů = nežijí v korunách a v „pralesích“ nejsou (narozdíl od tropů)

21. Tím se liší tropický les od lesa mírného pásu Našeho brouka zajímá je-li dřevo na slunci Tropického brouka zajímá, je-li dřevo v korunách nebo podrostu

22. Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko

23. Extinkční dluh v našich lesích V obrovských starých dubech (300-450let) Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace

24. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů

25. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny • náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny • pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

26. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny • náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny • pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

27. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny • náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny • pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

28. Co nepřežije v bezzásahových lesích

29. Co nepřežije v bezzásahových lesích

30. Co nepřežije v bezzásahových lesích Nejde jen o hmyz mandelík hajní lelek lesní

31. Co nepřežije v bezzásahových lesích Otázka: Byl-li na našem území téměř všude hustý prales, kde žili všichni tihle živočichové??? Odpověď: Buď tu nebyli (ale oni byli), nebo tu alespoň místy nebyl hustý prales, jaký dnes najdeme v bezzásahových rezervacích

32. Jak udělat z hustého lesa řídký? Před příchodem člověka: katastrofy - oheň, škůdci – frekvence neznámá býložravci -teorie pastevní savany(Vera 2000) Příchod člověka moc nezměnil: oheň – pračlověk zřejmě lovilohněm - v Evropě se neví, ale spíš ano, indiáni, Aboriginies, Papuanci i Afričani vypalovali o 106 pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ouce, prasata páslo se všude klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat pařezina – stromy obrůstají z pařezů pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale vysoký Střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)

33. Tradiční formy hospodaření Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy (dříve kvůli lovu a pastvě) př. Rumunsko V Severní Americe běžně praktikovaný management CHÚ, u nás se ochranáři bojí, přitom tam rostou stejné stromy a žijí stejná zvířata Restaurace savany v Minnesote Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde žije tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík ale i kobylka sága Ponecháno “přirozenému“ vývoji, vznikne husty les, kde nežije celkem nic Před Po - restaurovana savana Při – těžba, pak oheň

34. Tradiční formy hospodaření Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačujekřoví), vede ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland) -u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána -zákaz platí dodnes –pastevní les zůstal vlastne v oborách (tam zase často naopak trvale přezvěřeno, stavy zvěře kolísaly)

35. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pařezina -dříve široce rozšířené - dřevo na topení -výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny

36. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny • náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny • pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

37. Tradiční formy hospodaření Střední les – pařezina s výstavky -výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy) • ideální management pro chráněná území nemusí daňového poplatníka stát ani korunu (Bavorský příklad) - žije tam všechno (skoro)

38. Extinkční dluh v našich lesích K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Prodleva – záleží na intenzitě změn a vlastnostech druhu přestane se množit – vymře rychle začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené Ke změnám hospodaření došlo před 200-80 lety stromy žijí staletí, změna může být vidět až po delší době mnohé druhy přežívají dočasně, v rámci ext. dluhu Příklad: Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko Na Břeclavsku v obrovských starých dubech (300-450let) Tak velké stromy v lese nevyrostou Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace

39. Extinkční dluh v našich lesích Solitérní jilmy vazy (Ulmus laevis) na Břeclavsku – jediné útočiště těchto brouků: krasec Scintilatrix mirifica krasec Anthaxia hackeri krasec Anthaxia tuerki krasec Anthaxia deaurata plus těžiště výskytu dalších dvou jilmových specialistů Populace 4 druhů kriticky ohrožených brouků přežívá na méně než 20 stromech

40. Závěr • Přirozený les – bez velkých býložravců a ohně nemůže existovat • Ikdyž člověk někde třeba 200let netěžil, les není přirozený • Sledovat vývoj porostu v oplocených malých rezervacích – podobná zpozdilost jako nekosit louku, protože na ní rostou orchideje • Oheň i pratura lze nahradit – pastva, výmladkové hospodaření Nejvyšší čas opustit koncept bezzásahovosti http://www.entu.cas.cz/~cizek/