130 likes | 320 Views
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „ Výuka na gymnáziu podporovaná ICT “. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
E N D
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vypracoval: Mgr. Jiří Sedlařík Datum: 6. 2. 2013
staročeské drama vzniklo z latinských velikonočních her (herci-duchovní, studenti), některé části se překládaly do češtiny pro lidové publikum, hráno v kostelích • postupně české pasáže přerostly původní latinský základ, hry byly z kostelů vykázány • ve hrách se objevilo zásluhou studentů světské prostředí, lidový jazyk a nevázaný humor, hrálo se na tržišti
Mastičkář • nejstarší staročeské veršované drama s latinskými pasážemi • vzniklo v polovině 14. století • ze hry se dochovaly pouze zlomky • hra se vysmívá mastičkářům (středověkým „lékařům“) a jejich pochybnému léčení • podává obraz tehdejšího městského života a trhu • kompozice satirické skladby vychází z protikladu posvátného děje a nevázaného trhového veselí • humor, ironie a parodické prvky
Obsah • děj se odehrává na středověkém tržišti • na trhu se objeví Mastičkář (tj. mistr Severín) a jeho pomocníci Rubín a Pustrpalk • Rubín rozloží krám a vychvaluje mistrovy masti • přiláká tři Marie, které chtějí nakoupit vonné masti, aby mohly pomazat Kristovo tělo • nejznámější scéna-Mastičkář oživí židovského mladíka Izáka (naleje mu kvasnice na zadnici), tím jej „vyléčí“ • Mastičkář nakonec masti prodá Mariím za 2 hřivny zlata, jeho žena mu vytkne, že mohl vydělat víc
světské prvky, zesměšnění náboženských složek (Bible) • kontrast vysokého a nízkého stylu • prvky komické a parodické vedle vážných prvků • hovorový jazyk s vulgarismy a germanismy • latinsky promlouvají Mastičkář a tři Marie • hra má blízko k frašce fraška je druh komedie s obhroublou komikou, vyvíjela se v rámci církevní hry jako komická výplň vážné tématiky, grotesknost, spojování vážného a směšného • autor hry je neznámý, pravděpodobně student
ukázka ze hry Mastičkář (…) MASTIČKÁŘ:Sěmo blíže přistúpitea u mne masti kúpite! (K Rubínovi):Vstaň, Rubíne, volaj na ně! Viz umirlcě bez pomeškáme, těmto paniem na pokušeniea mým mastem na pochválenie. (Přichází Abraham a nese s Rubínem svého syna.) ABRAHÁM:Bych mohl vzvěděti od mistra Severína, by mi mohl uléčiti mého syna,chtěl bych jemu <dáti> tři hřiby a pól sýra. (Jde k mastičkáři):Vítaj, mistře cný a slovutný! Jáz sem přišel k tobě smutný, hořem sám nečujiu sebe! Protož snažně prošiu tebe,by ráčil mému synu z mirtvýchkázativstáti. Chtělť bych mnoho zlata dáti.pohynulo nebožátko! Přědivnébieše děťátko!...bielý chléb jedieše, a o ržěnémnerodieše. A když na kampnavsedieše, tehdy vidieše,co sěprostřědjistbydějieše. Také dobrúvášniujmějieše: když pivo uzřieše,na vodu oka neprodříeše.
MASTIČKÁŘ:Abrahame, to já tobě chcuřéci, že já tvého syna uléčiu,ač mi dáš tři hřivny zlata a k tomu svú dceř Meču. ABRAHÁM:Mistře, to ti vše rád dám, cos potřěboval sám. MASTIČKÁŘ:Pomáhaj mi, Boží synu,ať jáz u méj pravdě nehynu! Ve jměbožiejáz tě mažiu, jiužť chytrostí vstátikážiu!I co ty ležíš, Izáku, čině otcu žalost takú?Vstaň, daj chválu Hospodinu, svaté Mařie, jejie synu! (Po těchto slovech mu lijí kvasnice na zadnici.) IZÁK (vstávaje):Avech, auvech, avech, ach! Kak to, mistře, dosti spach, avšak jako z mirtvýchvstach, k tomu sěbezmálneosrach. Děkujiu tobě, mistře, z toho, ež mi učinil cti přieliš mnoho.Jiní mistři po svém právu maží svými mastmi hlavu,ale tys mi, mistře, dobřězhodil, ež mi všichnuřitmastiú oblil. — Silete! MASTIČKÁŘ (k Mariím):Milé panie, sěmvítajte, co vemtřěba, toho ptajte!Slyšal sem, že dobrých mastí ptáte. Ted' jich u mne pln krám jmáte! (…)
Hra veselé Magdalény (14. století) • hrdinka-světice je zobrazena jako středověká „lehká“ dívka
Zdroj literatury • Balajka, Bohuš. Přehledné dějiny literatury. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1998, 239 s. ISBN 80-716-8366-3. • Čítanka 1. 2. vyd. v nakl. Tripolia, (Celkově 4. vyd.). Praha: Tripolia, 2001, 439 s. Edice českého jazyka a literatury. ISBN 80-864-4814-2. • Galík, Josef, Lubomír Machala a Eduard Petrů. Panorama české literatury: literární dějiny od počátků do současnosti. 1. vyd. Olomouc: Nakl. Rubico, 1994, 547 p. ISBN 80-858-3904-0