POVRCH EVROPY

1. POVRCH EVROPY PRO VÝUKU ZEMĚPISU NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

2. GEOLOGICKÝ VÝVOJ EVROPSKÉHO KONTINENTU NEJSTARŠÍ ČÁST KONTINENTU TVOŘÍ PRAHORNÍ NEZVRÁSNĚNÁ ZEMSKÁ KŮRA (BALTSKÝ A UKRAJINSKÝ ŠTÍT). JEJICH VĚTŠÍ ČÁST JE PŘEKRYTA MLADŠÍMI HORNINAMI (VÝCHODOEVROPSKÁ PLATFORMA). DALŠÍ ČÁSTI PEVNINY VZNIKALY VRÁSNĚNÍM ZEMSKÉ KŮRY V MLADŠÍCH OBDOBÍCH PŘI STŘETU LITOSFÉRICKÝCH DESEK

3. NA VYTVÁŘENÍ RELIÉFU EVROPY MĚLY NEJVĚTŠÍ PODÍL TATO VRÁSNĚNÍ: KALEDONSKÉ VRÁSNĚNÍ – STARŠÍ PRVOHORY VARISKÉ VRÁSNĚNÍ – MLADŠÍ PRVOHORY ALPÍNSKO – HIMÁLAJSKÉ VRÁSNĚNÍ – DRUHOHORY A TŘETIHORY

4. HLAVNÍ STRUKTURNÍ JEDNOTKY EVROPY KALEDONIDY OBLASTI VYVRÁSNĚNÉ KALEDONSKÝM VRÁSNĚNÍM VARISCIDY OBLASTI VYVRÁSNĚNÉ VARISKÝM VRÁSNĚNÍM ALPIDY OBLASTI VYVRÁSNĚNÉ ALPINSKO – HIMÁLAJSKÝM VRÁSNĚNÍM uš – UKRAJINSKÝ ŠTÍT m – MEZIHORSKÉ DEPRESE a – AULAKOGÉN = TEKTONICKÝ PŘÍKOP UVNITŘ PLATFORMY, VYPLNĚNÝ SEDIMENTY

5. BĚHEM KALEDONSKÉHO VRÁSNĚNÍ VZNIKLY SKANDY SKOTSKÁ VYSOČINA CUMBRICKÉ HORY

6. POHOŘÍ VYTVOŘENÁ VARISKÝM VRÁSNĚNÍM URAL STŘEDONĚMECKÁ VYSOČINA HARZ ČESKÁ VYSOČINA SCHWARZVALD VOGÉZY SVATOKŘÍŽSKÉ HORY KANTABERSKÉ POHOŘÍ FRANCOUZSKÉ STŘEDOHOŘÍ KASTILSKÉ POHOŘÍ SIERRA MORENA

7. POHOŘÍ VYTVOŘENÁ ALPÍNSKO – HIMÁLAJSKÝM VRÁSNĚNÍM ALPY DINÁRSKÉ HORY IBERSKÉ POHOŘÍ KARPATY PYRENEJE STARA PLANINA RODOPY SIERRA NEVADA APENINY PINDOS PIRIN RILA

8. SKANDENE(SKANDINÁVSKÉ POHOŘÍ – SKANDY) Galdhøpiggen 2 469 m n.m. • V PLEISTOCÉNU CELÉ ZALEDNĚNÉ • DNES ZALEDNĚNY JEN VRCHOLOVÉ ČÁSTI S K A N D E N E

9. SCOTISH HIGHLAND(SKOTSKÁ VYSOČINA) Ben Nevis 1 343 m n.m. PŘÍKOPOVÁ PROPADLINA GLEN MORE • PŘÍKOPOVÁ PROPADLINA GLEN MORE ODDĚLUJE DVĚ HLAVNÍ ČÁSTI -SEVEROZÁPADNÍ VYSOČINU A GRAMPIANY S C O T L A N D

10. LE MASSIF CENTRAL(FRANCOUZSKÉ STŘEDOHOŘÍ) Puy de Sancy 1 866 m n.m. • KOMPLIKOVANÁ STAVBA JE VÝSLEDKEM DLOUHÉHO A SLOŽITÉHO VÝVOJE • NEJVYŠŠÍ A ZÁROVEŇ NEJMLADŠÍ VRCHOLY TVOŘÍ VULKÁNY STARÉ 7 000 AŽ 9 000 LET LE MASSIF CENTRAL

11. ČESKÁ VYSOČINA Sněžka 1 602 m n.m. NEJVYŠŠÍ ČÁSTI TVOŘÍ: • KRKONOŠE • HRUBÝ JESENÍK • KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK • ŠUMAVA • KRUŠNÉ HORY

12. ALPYALPI (it.), ALPES (fr.), ALPEN (něm.), ALPE (slo.) Mont Blanc 4 807 m n.m. NEJVYŠŠÍ EVROPSKÉ POHOŘÍ RELIÉF VÝRAZNĚ PŘEMODELOVÁN ČINNOSTÍ LEDOVCŮ V PLEISTOCÉNU SPLUŽSKÝ PRŮSMYK ROZDĚLUJE ALPY NA ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ HORSKÝ LEDOVEC V OBLASTI MONT BLANCU

13. NEJZNÁMĚJŠÍ HORSKÉ SKUPINY ALP ZÁPADNÍ ALPY • SAVOJSKÉ ALPY – Mont Blanc 4 807 m n.m. • PENNINSKÉ (WALLISKÉ) ALPY - Dufourspitze 4 634 m n.m. Matterhorn 4 478 m n.m. • BERNSKÉ ALPY – Finsteraarhorn 4 274 m n.m. Jungfrau 4 158 m n.m. Eiger 3 970 m n.m. • VYSOKÉ TAURY – Großglockner 3 797 m n.m. • DOLOMITY – Marmolada 3 342 m n.m. • JULSKÉ ALPY – Triglav 2 864 m n.m. VÝCHODNÍ ALPY

14. TRIGLAV JULSKÉALPY MONTE CRISTALLO DOLOMITY GROßGLOCKNER VYSOKÉ TAURY VRCHOL MONT BLANCU

15. ALPSKÁ ÚDOLÍ JSOU DNES HUSTĚ OSÍDLENA – ALPY PATŘÍ MEZI NEJDÉLE A NEJHUSTĚJI OSÍDLENÁ POHOŘÍ NA SVĚTĚ V ROCE 1991 BYLO V ÖTZTALSKÝCH ALPÁCH NALEZENO TĚLO ÖTZIHO - MUŽE Z LEDOVCE, KTERÝ ZDE ZAHYNUL ASI PŘED 5 000 LETY ALPY BYLY VYUŽÍVÁNY PRO PASTVU, PRO TĚŽBU NEROSTNÝCH SUROVIN, BUDOVÁNÍ HYDROELEKTRÁREN A ZEJMÉNA BĚHEM 20. STOLETÍ SE STALY VÝZNAMNÝM CENTREM REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU.

16. ALPY JSOU TAKÉ KOLÉBKOU SVĚTOVÉHO HOROLEZECTVÍ SESTUP Z MONT BLANCU V ROCE 1787 NOSIČI NESLI MIMO JINÉ I SKOPOVÉ KÝTY A VÍNO NA OSLAVU VÝSTUPU VYSOKÉ TAURY ÚČASTNÍCI PRVOVÝSTUPU NA MATTERHORN V ROCE 1865 DOLOMITY

17. KARPATY ZÁPADNÍ KARPATY (Gerlachovský štít 2 655 m n.m.) VÝCHODNÍ KARPATY (Pietrosul 2 305 mn.m.) JIŽNÍ KARPATY (Moldoveanu 2 543 mn.m.)

18. EVROPSKÉ NÍŽINY BALTSKÁ NÍŽINA STŘEDOPOLSKÉ NÍŽINY KASPICKÁ NÍŽINA SEVERONĚMECKÁ NÍŽINA DNĚPERSKÁ NÍŽINA ČERNOMOŘSKÁ NÍŽINA FRANCOUZSKÁ NÍŽINA PÁDSKÁ NÍŽINA VELKÁ UHERSKÁ NÍŽINA RUMUNSKÁ NÍŽINA

19. HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM EVROPSKÝCH NÍŽIN KASPICKÁ NÍŽINA POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ LOŽISKA ROPY A ZEMNÍHO PLYNU BALTSKÁ NÍŽINA, STŘEDOPOLSKÉ NÍŽINY, SEVERONĚMECKÁ NÍŽINA NEPŘÍLIŠ ÚRODNÉ PÍSČITÉ PŮDY - POZŮSTATEK PLEISTOCENNÍHO ZALEDNĚNÍ DNĚPERSKÁ NÍŽINA, ČERNOMOŘSKÁ NÍŽINA, RUMUNSKÁ NÍŽINA, VELKÁ UHERSKÁ NÍŽINAVELMI ÚRODNÉ STEPNÍ A LESOSTEPNÍ PŮDY PĚSTOVÁNÍ OBILNIN FRANCOUZSKÁ NÍŽINA, PÁDSKÁ NÍŽINA INTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ OBILNINY, VINNÁ RÉVA

20. ZCELA IZOLOVANĚ SE VYVÍJELISLAND • POVRCH ISLANDU BYL FORMOVÁN SOPEČNOU ČINNOSTÍ • NEJVYŠŠÍ VRCHOL ISLANDU JE SOPKA HVANNADALSHNÚKUR (2 119 m n.m.) • DALŠÍ ZNÁMÉ SOPKY JSOU: HEKLA, ASKJA • VRCHOLOVÉ PARTIE HOR JSOU ZALEDNĚNÉ, NEJVĚTŠÍ LEDOVEC JE VATNAJÖKULL. • NÍŽINY NA ISLANDU LEMUJÍ POBŘEŽÍ, PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU SE PŘÍLIŠ NEVYUŽÍVAJÍ ASKJA HVANNADALSHNÚKUR HEKLA

21. Nejdůležitější informační zdroje • PETRÁNEK, J., (1993): Malá encyklopedie geologie, JIH, České Budějovice. • Kolektiv, (1998): Školní atlas světa, Kartografia, Praha. • KRÁL, V., (1999): Fyzická geografie Evropy, Academia, Praha. • DIEŠKA, I., ŠIRL, V., (1989): Horolezectví zblízka, Olympia, Praha. • Geografický místopisný slovník

22. Kontrolní otázky k učivu • Čím je ovlivněna úrodnost půdy v evropských nížinách? • Která vrásnění zasáhla území ČR? • Popište geologický vývoj Evropy. • Pojmenujte nejvyšší vrcholy významných evropských pohoří. • Jaké tvary vytvořené působením ledovce najdete v Alpách?