1 / 29

Vnitřní správa

Vnitřní správa. Judr. Lucia madleňáková. Shromažďovací právo. Ústavní zakotvení shromažďovacího práva: Listina základních práv a svobod Čl. 19 (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.

Download Presentation

Vnitřní správa

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vnitřní správa Judr. Lucia madleňáková

  2. Shromažďovací právo Ústavní zakotvení shromažďovacího práva: Listina základních práv a svobod Čl. 19 (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

  3. Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím • Zákon se vztahuje na shromáždění na veřejných místech: • kterými se realizuje svoboda projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací, názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek • pouliční průvody, manifestace • Úřad shromáždění nepovoluje • Svolavatel (občan min 18 let) musí konání shromáždění oznámitnejpozději 5 dnů před jeho konáním, nejdříve 6 měsíců • Výjimky: • 1) akce konané v uzavřeném prostoru pro pozvané • 2) církevní akce • 3) konané v obydlích občanů • 4) akce PO pro jejich pracovníky

  4. Technoparty, hudební produkce pod širým nebem Shromažďovací zákon se vztahuje na shromáždění sloužící k výměně názorů, informací, k realizaci svobody projevu apod. Primárním účelem technoparty je hudební produkce, zábava → nejde o shromáždění ve smyslu ShrZ VOP: jde o shromáždění Nejde pouze o projev politických názorů Aplikace jiných právních předpisů, např: zákon o obcích, obecně závazné vyhlášky (povinnosti pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, zábav, diskoték) zákon o místních poplatcích (vybírání poplatků ze vstupného) zákon o pozemních komunikacích, přestupkový zákon zákon o ochraně veřejného zdraví nařízení vlády 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

  5. Před konáním shromáždění • Úřad může • navrhnout s ohledem na místní podmínky a veřejný pořádek jiné místo a jinou dobu • uložit, aby shromáždění nepřiměřeně nerušilo noční klid • do 3 pracovních dnů může shromáždění zakázat • žádné jiné manévrovací možnosti zákon úřadu nepřiznává • Důvody pro zákaz shromáždění: • 1. Protidemokratické směřování (§ 10 odst. 1) • 2. Závažné nebezpečí pro zdraví (§ 10 odst. 2) • 3. Souběh s jiným, dříve oznámeným shromážděním • 4. Omezení dopravy a zásobování

  6. Problémy zákazů shromáždění vysoké nároky na kvalitní odůvodnění častá důkazní nouze, soudy pak zákazy ruší Zákaz shromáždění klade na správní orgán přísné nároky co do zvážení, zda důkazy o skutečném účelu shromáždění obstojí z hlediska unesení důkazního břemene. Jedná se mnohdy o nepřímé důkazy, ty musí vytvořit logickou, uzavřenou a ničím nerušenou soustavu důkazů, které na sebe navazují a vzájemně se doplňují, nejsou vyvráceny jinými důkazy svědčícími o opaku, a jsou v takovém vztahu k dokazované skutečnosti, že z nich je možno dovodit jen jediný závěr.

  7. Odůvodnění je v rozporu se zákonem • Neúplné odůvodnění, doplňování odůvodnění zákazu až v následném soudním řízení • NSS, č. j. 1 As 30/2009-70 • „důvody pro zákaz shromáždění nelze dále vysvětlovat a rozhojňovat teprve ve vyjádření k žalobě nebo (…) teprve v kasační stížnosti“ • Nedodržení lhůty • Zvýšená nežádoucí publicita extremistických shromáždění

  8. Činnost policie v prvotní fázi přezkumu účelu shromáždění Zajištění dostatku informací nezbytných pro kvalifikované rozhodnutí obecního úřadu Nutná velmi dobrá spolupráce s úřadem Úřad může doporučovat svolavateli, jak se chovat, aby byla zajištěna pokojnost shromáždění Svolavatel např. může upřesnit nebo upravit trasu

  9. Průběh shromáždění • Za pokojné shromáždění odpovídá svolavatel • Povinnosti svolavatele - § 6 ZOPS • mj. poskytnout řádnou součinnost, zajistit potřebný počet pořadatelů, řídit průběh shromáždění tak, aby se neodchylovalo od účelu uvedeném v oznámení, dávat závazné pokyny pořadatelům… • Nepodaří-li se svolavateli zjednat nápravu při narušení pokojného shromáždění, požádá úřad nebo příslušný útvar policie • Z § 6 odst. 5 vyplývá povinnost vyplývá osobní účast svolavatele; svolavatel může plnit své povinnosti prostřednictvím zmocněnce či pořadatele. Pokud žádná taková osoba na shromáždění není, poruší svolavatel § 6 odst. 4 ZOPS

  10. Důvody pro rozpuštění shromáždění (§12) Koná-li se shromáždění, které bylo zakázáno Koná-li se shromáždění ve večerních hodinách po stanovené době ukončení Koná-li se neoznámené shromáždění, u něhož nastaly důvody, pro které by jej bylo možno zakázat podle § 10 odst. 1 – 3 (protidemokratické shromáždění) Koná-li se shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu (okolnosti odůvodňující zákaz) nebo účastníci mají zakryté obličeje a nebo u sebe mají zbraně Koná-li se shromáždění oznámené nebo neoznámené, jestliže účastníci shromáždění páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jinak

  11. Rozpuštění shromáždění v praxi • Nutná dobrá spolupráce obce s policií, být v kontaktu s velitelem zásahu • Není třeba znalce, jde o právní otázku • Shromáždit dostatek informací k dané akci • – Internetové stránky svolavatele, grafické ztvárnění pozvánek, prezentace akce na veřejnosti, svolavatel, místo konání shromáždění • Rozpuštění shromáždění je faktický úkon, nejde o individuální správní akt • Není třeba příliš odůvodňovat na místě

  12. Protidemonstrace Spontánní (neoznámené) i oznámené shromáždění Obecně platí, že obě shromáždění mají právo se uskutečnit (i když je jedno oznámené, a druhé, protestní není) Každý má totiž právo projevit veřejně svůj názor, nesouhlas Nutno rozlišovat, zda jde přímo o vzájemné napadání ze strany účastníků shromáždění a jiné skupiny Pokud ano, vždy má přednost individuální zákrok proti jednotlivým pachatelům Dojde-li např. k zahrazení cesty u shromáždění, které se koná v souladu se ShrZ, měla by policie umožnit průchod plánovanou trasou Dbát na zásadu přiměřenosti

  13. Narušování shromáždění ze strany jednotlivců Nutno rozlišovat mezi např. natáčením na video, protest s transparentem, házení vajíček apod. ShrZ- přestupek bránění ve splnění účelu shromáždění Hlasité projevy dlouhodobého charakteru, houkání sirény, házení vajíček, vulgární projevy (zde může být i přestupek dle § 47 1 odst. 1 písm. c) nebo § 49 odst. 1 písm. A PřesZ) Není pouhé rozvinutí transparentu – každý má právo projevit svůj odlišný názor

  14. Náboženská shromáždění Nepodléhají oznamovací povinnosti, v ostatním se zákon vztahuje i na náboženská shromáždění Úředník obce může být přítomen i na náboženském shromáždění a vykonávat svoje pravomoci Střet náboženské shromáždění vs. oznámené – při vyhodnocení toho, které bylo dříve, nutno ve vztahu k času oznámení použít analogie I náboženské shromáždění lze rozpustit, jsou-li dány důvody dle zákona

  15. Sdružovací právo Zákon č. 83/1990 Sb. přestává platit k 31. 12. 2013!!! Nahrazuje jej úprava v NOZ Již neregistruje ministerstvo vnitra, ale rejstříkový soud Vypadává z ingerence veřejné správy

  16. Ochrana osobních údajů • Spojená s pojmem soukromí • Zákon č. 101/2000 Sb. • Zřízení ÚOOÚ • Veškeré zpracování osobních údajů • Zpracování pro vlastní potřebu FO • Nahodilé shromáždění, ale další nezpracovávání

  17. Úřad pro ochranu osobních údajů • Zřízen zákonem o ochraně osobních údajů • Sídlo Praha • Ústřední správní úřad, nezávislý • vykonává působnost dozorového úřadu pro oblast ochrany osobních údajů • Předseda, inspektoři, další zaměstnanci • Předseda: jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu; 5 let, max 2x po sobě; bezúhonný, způsobilý, VŠ vzdělání • Inspektoři a pověření zci = kontrolující • Inspektor: jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu; 10 let i opakovaně; 7 • V pracovním poměru

  18. Základní pojmy Osobní údaj: jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů Citlivý údaj: sobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů, biometrický údaj Anonymní údaj: údaj, který buď v původním tvaru nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů Subjekt údajů: fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují

  19. Základní pojmy Zpracování údajů: jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky (ukládání na nosiče, vyhledávání, používání, předávání…) Shromažďování: systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování Uchovávání: udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat Správce:každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj Příjemce:každý subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny

  20. Povinnosti správce • V případě nabízení obchodu a služeb může správce poskytnout údaje dalším osobám, pouze pokud: • údaje subjektu údajů byly získány v souvislosti s činností správce nebo se jedná o zveřejněné osobní údaje, • údaje budou využívány pouze za účelem nabízení obchodu a služeb, • subjekt údajů byl o tomto postupu správce předem informován a nevyslovil s tímto postupem nesouhlas (písemně) • Nesmí poskytovat dál • subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou zpracovány, kdo a jakým způsobem bude zpracovávat a komu mohou být zpřístupněny • Zabezpečí, chrání

  21. Citlivé údaje • Lze zpracovat pouze pokud • Výslovný souhlas subjektu • Pokud nelze získat souhlas, tak lze zpracovat, pokud je to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu údajů nebo jiné osoby nebo odvrácení bezprostředního závažného nebezpečí • se jedná o zpracování při poskytování zdravotních služeb • Pro potřeby pracovního práva a zaměstnanosti • Pro potřeby sdružení o jejich členech • Pro potřeby sociálních dávek • Pro potřeby archivnictví • Osoba je zveřejnila • …

  22. Zpracování údajů • Bez oznámení (§18) • Registrace (na základě oznámení): • Oznámení nemá vady ->lzezahájitčinnost do 30 dní • Oznámení má vady -> úřad oznámí a lhůta 30 dní běží od opravy oznámení • Zrušení registrace • Správce porušuje povinnosti • Pominul účel zpracováníúdajů • Správnířízení • Pokud má úřaddůvodnou obavu, že přizpracováníosobníchúdajů by mohlo dojít k porušení zákona

  23. Ochrana práv subjektu údajů • Pokud se domnívá, že jsou zpracovávány jeho údaje v rozporu se zákonem, v rozporu s účelem, nepřesné atd. • Žádost o vysvětlení • Žádat o opravu stavu (blokování, likvidace…) • Musí opravit • Náhrada škody (OZ)

  24. Utajované informace • Zákon č. 148/1998 Sb. (do té doby platný zákon z roku 1971!) • Zákon č. 412/2005 Sb. • Primární ochrana: zájmy republiky, národní/veřejná bezpečnost, bezpečnost státu • Vývoj pojmů: • Státní tajemství -> utajované skutečnosti -> utajované informace

  25. 412/2005 • Ochrana utajovaných informací • Stanovení zásad pro označení informací jako utajených • Podmínky pro přístup k utajovaným informacím • Bezpečnostní způsobilost • Zásady pro stanovení citlivých činností • Podmínky pro výkon citlivých činností • Nařízení vlády č. 522/2005 Sb. • Stanovení, které informace jsou utajované

  26. Organizace VS • NBÚ • ústřední správní úřad • Zřízen zákonem č. 148/1998 Sb. • Ředitel: jmenuje vláda po projednání s bezpečnostním výborem PS • Dozor nad ochranou utajovaných informací, rozhodování o vydání osvědčení a dokladů, sankce • Kontrolu NBÚ vykonává Stálá komise pro kontrolu NBÚ (jako orgán PS)

  27. Základní pojmy • Utajovaná informace • = informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu se zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu ČR nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací • Zájem republiky • Zachování ústavnosti, svrchovanosti, územní celistvosti, vnitřní pořádek, bezpečnost, mezinárodní závazky, obrana, ochrana ekonomiky, ochrana života osob… • Ohrožení zájmu republiky • Mimořádně vážná újma • Vážná újma • Prostá újma • Stupně utajení informace • Přísně tajné • Tajné • Důvěrné • vyhrazené

  28. Bezpečnostní způsobilost • Citlivé činnosti (stanoveny zvláštními právními předpisy) • Pouze za předpokladu, že osoba: • 1) je bezpečnostně způsobilá = je držitelem dokladu o bezpečnostní způsobilosti • nebo • 2) je držitelem osvědčení fyzické osoby • Lze získat na základě bezpečnostního řízení • Vede NBÚ • Neveřejné • Pozitivní výsledek: vydání dokladu či osvědčení • Negativní výsledek: vydání rozhodnutí • rozklad

  29. Děkuji za pozornost!

More Related