1 / 9

DANIELLŮV GALVANICKÝ ČLÁNEK

DANIELLŮV GALVANICKÝ ČLÁNEK. J.F.Daniell. J.F.Daniell a M.Faraday. JOHN FREDERIC DANIELL. 12.3.1790 – 13.3.1845 (UK; Londýn)

josef
Download Presentation

DANIELLŮV GALVANICKÝ ČLÁNEK

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. DANIELLŮV GALVANICKÝ ČLÁNEK

  2. J.F.Daniell J.F.Daniell a M.Faraday

  3. JOHN FREDERIC DANIELL • 12.3.1790 – 13.3.1845 (UK; Londýn) • Podstoupil velmi kvalitní vzdělání, obdržel četný titul z Oxfordské univerzity. Po ukončení školy vstoupil na pole vzdělání a výzkumu jako profesor fyziky na univerzitě v Edinburghu v pouhých 23 letech. V roce 1823 byl zvolen do společnosti “Royal Society of London.” Počátkem roku 1830 se Daniell začal hluboce zajímat o vědeckou činnost svého přítele Michaela Faradaye, a obrátil svoji pozornost na elektrochemii, která se pro něj od té doby stala hlavní vědní disciplínou pro zbytek života. Daniell se snažil odstranit nedostatky Voltova článku. • Daniellova poslední práce na dalším typu galvanického článku přišla na svět a stala se ihned velmi populární . Daniell spojil 2 elektrolyty: modrou skalici (CuSO4) a bílou skalici (ZnSO4). Měděná elektroda byla umístěna na spodní části skleněné nádoby, a na ní byl přidána modrá skalice v krystalické podobě. Roztokem bílé skalice byl zalit okolní prostor. Toto uspořádání zapříčinilo zmenšení potřeby porézní keramické nádoby (diafragmy) k oddělení dvou elektrolytů a zmenšení vnitřního odporu daného uspořádání. Článek měl napětí 1 V. Nedostatkem však bylo, že postupnou změnou koncentračních poměrů pronikala modrá skalice k zinkové elektrodě, na níž se srážela měď. Činnost článku pak slábla, až zcela ustala. • Přítel Faradaye – r.1839 mu věnoval dokonce knihu

  4. Danielův článek

  5. Galvanické články - obecně • Elektrický galvanický článek mění chemickou energii v elektrickou na základě reakce chemicky aktivnějšího kovu s ionty méně aktivního kovu. Hlavní část článku tvoří elektrody, na nichž vznikají chemické reakce, které jsou příčinou elektromotorického napětí článku. Články primární nelze po vybití znovu nabít, články sekundární lze nabíjet (a vybíjet) opakovaně. • Připomeňme ještě obecné pravidlo, že anoda je elektroda, na které probíhá oxidace (tzn. že anoda ztrácí elektrony); katoda je elektroda, na níž probíhá redukce (do katody elektrony vstupují).

  6. Jak vzniká proud v D. článku? • Daniellův článek – propojíme-li jeho elektrody vnějším okruhem, bude tímto okruhem procházet proud. V prostoru zinkové elektrody proběhne oxidace: Zn → Zn 2+ + 2e - • Uvolněné elektrony projdou vnějším okruhem a v prostoru měděné elektrody se účastní redukční reakce: Cu 2+ + 2e - → Cu • Reakce probíhající v jednotlivých poločláncích se označují jako poločlánkové reakce, souhrnná samovolná reakce: • Cu 2+ (aq) + Zn(s) → Cu(s) + Zn 2+ (aq) • Tato reakce představuje reakci článkovou.

  7. Laboratorní cvičení • Do jedné kádinky nalej 15% roztok síranu zinečnatého a vlož zinkový plech. Do druhé kádinky nalej 15% roztok síranu měďnatého a vlož měděný plech. Obě kádinky spoj U-trubicí naplněnou nasyceným roztokem dusičnanu draselného, jejíž konce jsou uzavřeny smotky vaty. Obě elektrody (plechy) připoj k voltmetru a poté k ampérmetru. • Na volmetru můžeme naměřit napětí, na ampérmetru elektrický proud. Časem napětí i procházející el. proud klesají, galvanický článek se vybíjí.

  8. Jménem Daniellova galvanického článku Vám děkuji za pozornost. Autor: Klára Schilhartová Třída: 2.E Školní rok: 2010/2011 Zdroje: Internet (Google, Wikipedia)

More Related