1 / 42

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE . PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc. Základní charakteristika. běh lze považovat za přirozenou cyklickou činnost Distance na dráze: 100m, 200m, 400m, 800m, 1500m, 3km, 5km, 10km

juanita
Download Presentation

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

  2. Základní charakteristika • běh lze považovat za přirozenou cyklickou činnost • Distance na dráze: • 100m, 200m, 400m, 800m, 1500m, 3km, 5km, 10km • Překážky: 100m ♀ , 110m ♂, 400m, 3 km • Štafety: 4x 100m, 4x 400m • Sprinty – nízký start z bloků, střední + dlouhé distance bez bloků • nejrychlejším mužem planety • Usain Bolt 100 m za 9,58 s; max. rychlost 44,72 km.hod-1

  3. sprint • Střední dist. • Dlouhé dist. ♂ ♂ ♂ ♀ ♀ ♀ Somatická charakteristika

  4. (O‘Connor et al., 2007) Somatická charakteristika • Usain Bolt 196 cm, 94 kg a Asafa Powell 190 cm,  88kg • Silná a krátká stehna (jamajčani ?). Vyšší sprinteři pomalejší start, ale delší sprinterský krok. • Sprinteři na 400m obvykle vyšší než sprinteři na krátké tratě (180 – 200cm). • Překážkáři patří k nejvyšším běžcům s dlouhými dolními končetinami (přes 185 cm.)(http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/atletika-behy.html)

  5. % tuku muži 5,0 – 8,8 % ženy 7,3 – 15,1 % (Suetta et al., 1996) Somatická charakteristika

  6. podíl II.B vláken(%) DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN: POPULACE vs SPORTOVCI GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !

  7. NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ a příčiny vzniku • vysoká frekvence zranění P-P aparátu • přetěžování dolních končetin • akutní poranění, natažený – natržený sval • (sprinteři) • zánět Achillovy šlachy • únava tkání, křeče, dehydratace, hyponátremie (vytrvalci) • hypoglykémie (pokles glykemie pod 3,3 mmol/l) http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/atletika-behy.html

  8. (Kučera & Dylevský, 1999)

  9. typ svalových vláken tělesná stavba - somatotyp akční – reakční rychlost DETERMINANTY výkonnosti u sprintu: GENETICKÉ DISPOZICE EKONOMIKA POHYBU souhra agonistů a antagonistů produkce energie – ATP TRÉNOVATELNOST

  10. typ svalových vláken tělesná stavba - somatotyp maximální spotřeba kyslíku (VO2max) Nezbytné pro dosažení vysoké výkonnosti u běhů na střední a dlouhé tratě: GENETICKÉ DISPOZICE . ! EKONOMIKA POHYBU ! TRÉNOVATELNOST

  11. ZAPOJENÍ METABOLICKÝCH SYSTÉMŮ PŘI MAXIMÁLNÍ PRÁCI

  12. (Gastin, 2001; Stejskal, 2008) Odhad podílu aerobního energetického systému (%) v po sobě následujících fázích během různých druhů pohybové aktivity a při různých intenzitách zatížení 70 – 91 %(v prvních 30 s 20 – 57 %) Po 30 s maximálního výkonu výrazně dominuje aerobní fosforylace, která v poslední půlminutě zabezpečila přes 90 % energie

  13. cyklický pohyb • kontinuální (nepřerušované) zatížení • intenzitu zatížení determinuje délka distance • sprinty – nedosahuje SS, malý kyslíkový deficit • střední tratě – nedosahuje SSp, vysoký kyslíkový deficit • dlouhé tratě – dosahuje SS, nižší kyslíkový deficit FYZIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA BĚHŮ

  14. VO2max [ml/kg/min] Vznik kyslíkového deficitu splácení kyslíkového deficitu AnP 3.5 Čas [min] 0 5 30 Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav

  15. VO2max [ml/kg/min] Pseudo setrvalý stav - nad AnP Větší kyslíkový dluh AnP 3.5 Čas [min] 0 5 30 Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav

  16. ZAPOJENÍ En. SYSTÉMŮ A METABOLICKÝ OBRAT (Vindušková et al., 2003)

  17. DISTANCE VÝKON METABOLICKÉ SYSTÉMY 100 m 9,58 sATP-CP; AN-GL; A-GL 200 m 19,19 sATP-CP;AN-GL; A-GL, +LA 400 m 43,18 s AN-GL; A-GL, +++LA (20-30 mmol.L) 800 m 1:41,09 sAN-GL; A-GL, ++LA 1 500 m 3:26,00 s AN-GL; A-GL, +LA; SS 5 000 m 12:37,35 sAN-GL; A-GL; FFA, LA, SS 10 000 m 26:17,53 s A-GL, FFA + LA; SS 42 195 m 2:03:38 sA-GL, FFA +LA, SS ATP – CP: makroergní fosfáty; AN – anaerobní štěpení; A – aerobní štěpení;GL – glykogen; LA – laktát; FFA – volné mastné kyseliny; SS – setrvalý stav

  18. FYZIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA (Vindušková et al., 2003)

  19. (Rabán et al., 2011) Střední distance Dlouhé distance

  20. SPECIFICKÝ TRÉNINK A ADAPTACE • SPRINTEŘI: • běžecký trénink zpravidla intervalový s plným intervalem zotavení • expl. síla je rozvíjena např. metodou max. úsilí + plyometrickou • nejvíce stresována jsou vlákna II.B a II.A + anaerobní metab. • sv. hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu, ATP a CP, zvýšení akt. • PFK; zlepšení techniky přes intra- a intermuskulární koordinaci.

  21. SPECIFICKÝ TRÉNINK A ADAPTACE • Středotraťaři: • běžecký trénink zpravidla intervalový s optimálním/zkráceným • intervalem zotavení (kumulace H+) s cílem zvyšovat pufrovací • kapacitu (HCO3-) a toleranci kyselého prostředí • zvyšování úrovně ANP • nejvíce stresována jsou vlákna I. a II.A + anaerobní i aerobní • metabolismus • méně výrazná hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu, zvýšení akt. • PFK i aerobní metabolismus; zlepšení techniky přes intra- a • intermuskulární koordinaci, kapilarizace,

  22. SPECIFICKÝ TRÉNINK A ADAPTACE • Běžci na dlouhé tratě: • běžecký trénink kontinuální i intervalový s optimálním/zkráceným • intervalem zotavení • zvyšování aerobní kapacity (VO2max) a tím i úrovně ANP • nejvíce stresována jsou vlákna I. a II.A + dominantně aerobní • metabolismus • téměř bez hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu a • intramus. tuku, zvýšená kapilarizace, aktivita aerob.enzymů, • denzita mitochondrií tím pak efektivnější využití FFA, redukce • glykogenolýzy v důsledku zvýšené činnosti LDH a využití LA a • šetření GLY

  23. VZNIK ÚNAVY dleINTENZITY I. SUPRAMAXIMÁLNÍ : limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP-CP ve svalové buňce a jeho novotvorba : doba trvání výkonu maximálně do 1 až 2 s II. MAXIMÁLNÍ : limitující faktor je nadprodukce laktátu (25-30mmol/l) a H+, lokální acidóza, redukovaná novotvorba ATP v důsledku inhibice enzymů (PFK) III. SUBMAXIMÁLNÍ(85% - 90% VO2max) : limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku - glykolytická fosforylace, INT hydrolýza ATP,

  24. snížená utilizace FFA,kumulace laktátu a H+,acidóza, atd. : nedostatek využitelných energetických zdrojů- glykogen : trvání je závislé na intenzitě : 85% VO2max - do 1-2 hod : 70% VO2max - do 4 hod. : 50% VO2max - 6 hod. IV. STŘEDNÍ a MÍRNÁ(<75% VO2max) : délka trvání výkonu je limitována zásobou sacharidů, které jsou nepostradatelné při ß-oxidací tuků : pokud budou v průběhu déle trvajícího výkonu dodávány sacharidy (glukóza x maltodextrin) a tekutiny může při nižší intenzitě trvat výkon teoreticky nekonečně dlouho.

  25. LH + TL LL + TH LH + TH NH (↑N2) / (↓O2) HH HH (suplementace O2) IHE/IHT Modelování tréninku a nadmořská výška (Wilbert, 2007)

  26. VYŠŠÍ NADMOŘSKÁ VÝŠKA A VYTRVALOSTNÍ VÝKON :klesá spotřeba kyslíku - snížen i vytrvalostní výkon od 1200m.n.m. : Mexico 1968 (2300 m.n.m.): běhy >400 mhorší výkony : 1500 m o3 % : 5 a 10 km o8 % : VO2max – pokles o15 % : snížení parciálního tlaku O2 : iniciace zvýšení produkce EPO : trénink ve vyšší nadmořské výšce – hypobarická hypoxie

  27. ZMĚNY HEMOGLOBINU A HEMATOKRITU : zvýšení hematokritu a hemoglobinu : Hematokrit– objem formovaných krevních elementů (erytrocytů) vyjádřený v procentech celkového množství krve (upraveno podle: Wilmore J. H., 2004) (Neumann et al., 2005)

  28. TRÉNINK VE VYŠŠÍ NADMOŘSKÉ VÝŠCE : aplikace metody ,,living high – training low“ VÝZNAM ? : aklimatizace na pokles pO2 a zvýšení VO2max po návratu do 0 m : pobyt ve 2500 m.n.m a trénink v 1300 m.n.m. po dobu 4 týdnů : zlepšení výkonnosti v běhu na 5 kmo 1,5 %po návratu na 0 m.n.n : 4 týdenní pobyt ve 2500 m.n.m zvýšilo o9 %ERT a o5 %VO2max : pobyt 3-4 týdny v 2000-3000 m.n.m zvýší EPO a ERT : žádné zvýšení ERT při simulaci spánku ve 3000 a TR na 600 m.n.m!

  29. METODY ZVYŠUJÍCÍ AEROBNÍ VÝKON : normobarická hypoxie (dusíkový stan) vs. : EPO – CERA (Continuous erythropoietin receptor activator) : krevní doping

  30. FENOMÉN KEŇSKÝCH BĚŽCŮ : dominují na tratích delších než 800 m a speciálně na5 a 10 km : postupně vyhráli 50 %všech medailí na MS a OH(30 mil. lidí) : 75 % všech medailí vyhráli příslušníci 1 kmene - Kalenjin ? DŮVOD ?

  31. : 6:30 trénink v pralese, na Mt. Kenya, vysoká vlhkost, 20 C: muži 14 km, ženy a dorost 10 km : celé generace žijí ve vyšší nadmořské výšce (přes 2000 m.n.m.), rovníková zeměpisná šířka – teplé dny, chladné noci, nízká vlhkost. : jsou a byli pastevci, energie - škroby : tajemství Kalenjiňanů spočívá ve specif. tréninkovém režimu: obří vzdálenosti, vysoká intenzita : somatotypu, ekonomice běhu, akt. aerob. enz, VO2max(Larsen, 2003) : chlapci (14 let) žijící ve 2000 m.n.m: (Saltin et al., 2007) : NT VO2max= 47 ml.kg-1.min-1 : PA VO2max= 62 ml.kg-1.min-1 : TVO2max= 68ml.kg-1.min-1 a = 80ml.kg-1.min-1 (na úrovni moře)

  32. DIAGNOSTIKA

  33. Vlastní závod nebo utkání • Kontrolní testy (v průběhu sezony) • : laboratorní testování (kolo, běhátko, bazén) • : terénní testování

  34. Stanovení VO2max u sportovců

  35. Protokol testu do vita maxima

  36. Protokol testu do vita maxima

  37. Metody hodnocení ANP a jeho využití

  38. Metody hodnocení ANP a jeho využití

  39. Metody hodnocení ANP a jeho využití

  40. MONITOR SRDEČNÍ FREKVENCE • okamžitou kontroluSF během tréninku • zatížení vindividuálně definovaných tréninkových zónách • zvýšitefektivitutréninkového zatížení

  41. Zpětná kontrola aplikovaného zatížení FYZIOLOGICKÁ KŘIVKA

More Related