ADIKTOLOGIE

1. MUDr. T. Buřil , email: Tomas_Buril@mzv.cz ADIKTOLOGIE 1. Rekapitulace 2. Drogová epidemiologie • Opatření zaměřená na zdravotní souvislosti a důsledky užívání drog 4. Primární prevence 5. Nástroje pro hodnocení preventivních a léčebných programů

2. ADIKTOLOGIE1. část • Adiktologie jako interdisciplinární obor - základní pojmy • Institucionální aspekty • Legislativní aspekty • Drogová politika EU • Drogová politika ČR

3. 1. Adiktologie jako interdisciplinárníobor • prevence, léčba a výzkum užívání návykových látek a závislosti na činnostech, v jejichž důsledku dochází k újmě jednotlivce nebo společnosti za současného vykazování zřetelných prvků tzv. závislostního chování, přičemž jsou zohledněny poznatky i z dalších vědních oborů, jako jsou např. právo, ekonomika, politologie, kriminologie, antropologie, religionistika.

4. Adiktologie věda zabývající se etiologií, prevencí, léčbou a výzkumem závislostí (oborové pojetí)

5. Základní pojmy Závislost – charakteristika závislost (dependence) a syndrom závislosti je definován v ICD-10 jako soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, kterýse vyvíjí po opakovaném užití látky

6. užívání nějaké látky má přednost před jiným jednáním, kterého si dříve uživatel cenil více • převládá touha (často silná a přemáhající) užívat psychoaktivní látku (nebo drogy včetně alkoholu, tabáku a někdy i třeba relativně bezpečně vnímanou kávu); tuto touhu lze označit jako žádostivost • touhu drogy si jedinec uvědomuje (i když ji nemusí přiznávat) a snaží se často užívání kontrolovat nebo zastavit; často však neúspěšně

7. Pro diagnózu závislosti je potřeba, aby byly přítomny některé z následujících příznaků: • Silná touha užívat látku • Potíže v kontrole užívání látky • Užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků • Průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu) • Zanedbávání jiných zájmů a potěšení než je užívání drogy • Pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stav, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu apod.)

8. závislost lze dělit na fyzickou a psychickou • fyzická složka bývá často vnímána jako příčina všech problémů, naopak psychická bývá bagatelizována; stačí drogu vysadit a až odezní abstinenční příznaky není už moc co řešit, stačí mít pevnou vůli… Tento pohled často zaujímají uživatelé, jejich rodinní příslušníci i většina veřejnosti - ve skutečnosti je to právě naopak

9. fyzická složka závislosti nutí uživatele dodržovat mezi jednotlivými užitími drogy určitý časový odstup, aby nedošlo k rozvoji odvykacího stavu • odvykací stav je sice nepříjemný, může ohrozit i život postiženého, ale odeznívá během několika dní • jeho zvládnutí může být náročné medicínsky, ale je spíše otázkou dodržení doporučeného postupu

10. psychická složka je mnohem hůře ovlivnitelná a její zvládnutí vyžaduje mnohem více než pevnou vůli • je důvodem, proč existují léčebná zařízení jako např. terapeutické komunity a doléčovací centra • je příčinou recidiv i po několikaleté abstinenci • její zvládnutí může trvat mnoho měsíců či let a často vyžaduje zásadní změnu myšlení, vztahů, prostředía životního stylu vůbec

11. Drogy • přírodní či syntetická látka, užívaná záměrně pro ovlivnění psychiky člověka • aplikace této látky ovlivňuje psychický stav jedincea její užívání může postupně přinést návyk (psychický, fyzický) a časem závislost • soustavné používání determinuje soužití jedince se společností a je v rozporu se společensky přijatelnými konvencemi a ustáleným žebříčkem hodnot • nadměrné užívání působí poruchy sociálních vazeb

12. Pozn: Český právní řád neužívá obecného termínu droga, ale v širším pojetí vymezuje termín návyková látka (alkohol) a definuje látky omamné, psychotropní (klasické nelegální nealkoholové drogy) a jedy. Alkohol patří mezi drogy tzv. společensky legální, tj. tolerované (na výrobě se podílí stát, jsou zde regulační pravidla a kontrolovaná distribuce).

13. Drogová politika • souhrn zásad, cílů a opatření určených k řešení problematiky drog, zejména nelegálních, a tona různých úrovních (místních, státních, mezinárodních) Tři základní směry drogové politiky - represe - prevence - snižování poškození drogami (Harm Reduction)

14. 2. Institucionální aspekty 2.1. Mezinárodní organizace 2.2. Evropská unie 2.3. Rada Evropy 2.4. Zapojení ČR do protidrogové politiky

15. 2.1. Mezinárodní organizace 2.1.1. Orgány a mechanismy OSN zaměřené na kontrolu narkotik 2.1.2. Další mezinárodní organizace a skupiny

16. 2.1.1. Orgány a mechanismy OSN zaměřené na kontrolu narkotik Valné shromáždění OSN (General Assembly) Hospodářská a sociální rada OSN – HSR (Economic and Social Council) Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UN Office on Drugs and Crime – UNODC) Program OSN pro kontrolu drog (UN Drug Control Programme – UNDCP) Komise OSN pro narkotika (Commission on Narcotic Drugs – CND) Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik (International Narcotic Control Board – INCB)

17. Valné shromáždění OSN (General Assembly) • nejvyšší orgán OSN, přijímá a schvaluje všechny návrhy rezolucí, úmluv a protokolů a rozhodujeo rozpočtu na protidrogové aktivity programůa úřadů v rámci OSN • 20. zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN 1998 – přijetí Politické deklarace, Deklarace principů směřujících ke snížení poptávky po drogách + 5 akčních plánů • implementace výše uvedeného zajišťována Komisípro narkotika • vyhodnocení v roce 2008

18. Hospodářská a sociální rada OSN – HSR(Economic and Social Council) • formulování celkového přístupu a politiky OSNv oblasti kontroly a zneužívání drog • koordinace protidrogových aktivit • příprava relevantních doporučení vládám

19. Komise OSN pro narkotika(Commission on Narcotic Drugs – CND) • výkonný orgán UNODC • analýza světové situace v oblasti drog • návrhy k posílení mezinárodního kontrolního systému v boji proti drogám • příprava dohod a úmluv v oblasti drogové problematiky • rozhodování o doporučení WHO ohledně seznamu látek v režimu mezinárodní kontroly

20. Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik(International Narcotic Control Board – INCB) • nezávislý kontrolní orgán dohlížející na plnění mezinárodních drogových úmluv OSN • sledování mezinárodních a domácích trendů v oblasti narkotik a psychotropních látek • prosazování dodržování úmluv v oblasti kontroly drog • dohled nad mezinárodním obchodem s drogami • vydávání výročních zpráv ve věcech drog s rozborem celosvětové situace ve výrobě a zneužívání drogv jednotlivých regionech - složená ze 13 členů ze členských států OSN

21. 2.1.2. Další mezinárodní organizace a skupiny • Světová zdravotnická organizace(World Health Organization – WHO) • Dublinská skupina –neformální mezinárodní konzultativní skupina pro výměnu informací, koordinaci aktivit a kontrolu dodržování úmluv OSN v oblasti droga praní špinavých peněz • Egmontská skupina – vzájemná spolupráce finančníchzpravodajských jednotek • FATF (Financial Action Task Force) – mezinárodní organizace pro hodnocení zemí a teritorií oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu

22. Světová zdravotnická organizace(World Health Organization – WHO) • vypracování zdravotní politiky a konzultační činnost dle potřeb členských států • odborná pomoc při vypracování národních zdravotních strategií • sledování indikátorů zdravotního stavu populace, ukazatelů hodnotících různé zdravotnické systémy • rozvoj a řízení zdravotní péče • koordinace programů cílených na snížení zdravotních důsledků užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog

23. 2.2. Evropská unie 2.2.1. Evropský parlament (EP) 2.2.2. Evropská rada 2.2.3. Rada Evropské unie 2.2.4. Evropská komise (EK) 2.2.5. COREPER

24. 2.2.2. Evropská rada - schůzky hlav států a vlád členských států EUpro stanovení priorit dalšího vývoje EU, určení politického směru EU, řešení sporných otázekna nejvyšší úrovni

25. 2.2.3. Rada Evropské unie - složení z ministrů vlád členských států, schvalování právních i neprávních norem, stanovení politických cílů, koordinace národních politik

26. 2.2.4. Evropská komise (EK) - iniciační orgán EU tvořený GŘ pro jednotlivé oblasti (drogy řešeny v rámci GŘ pro oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti)

27. 2.2.5 Coreper - jednání na úrovni velvyslanců členských států, příprava Rad ministrů atd. • Horizontální pracovní skupina pro problematiku drog(Horizontal Working Party on Drugs) • Evropské monitorovací centrum pro drogya drogovou závislost(European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction – EMCDDA)

28. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction – EMCDDA) • decentralizovaná agentura EU pro monitorování drog • založeno v roce 1993 se sídlem v Lisabonu • středisko pro shromažďování informací o drogách v rámci celé EU • poskytuje členským státům objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o drogách a drogové závislosti

29. je garantem sledování naplňování protidrogové strategie EU a z ní vyplývajícího akčního plánu • zástupcem za ČR ve správní radě je ředitel sekretariátu RVKPP, ve vědeckém výboru předseda Poradního výboru RVKPP pro sběr dat o drogách • je koordinátorem sítě Reitox, jejímiž členy jsou národní monitorovací střediska jednotlivých zemí (za ČR je to Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS); národní střediska zpracovávají každoročně výroční zprávu o stavu ve věcech drog v předchozím roce; EMCDDA zpracovává obdobnou zprávu za celou EU a Norsko

30. 2.3. Rada Evropy 2.3.1. Pompidou Group 2.3.2. Moneyvant

31. 2.3.1. Pompidou Group • Ministerská konference • Jednání stálých korespondentů • Výbor stálých korespondentů • Vědecké platformy

32. Rada Evropy – Pompidou Group (PG) se sídlem ve Štrasburku vznikla v roce 1971 • členy je 35 zemí včetně ČR • její činnost je založena na mezinárodní platformě • hlavními cíli činnosti PG je posilovat prevenci v oblasti zneužívání drog a nezákonného obchodu s drogami a vytvořit celoevropské multidisciplinární forum, které umožní otevřenou diskusi a výměnu znalostí a zkušeností mezi politiky, odborníky a vědeckými pracovníky v oblasti drogové problematiky

33. Ministerská konference Každé tři roky se koná setkání ministrů členských států PG, do jejichž kompetence patří problematika drog. Jednání probíhána úrovni politických diskusí, stanovují si priority a pracovní program na nadcházející období tří let.

34. Jednání stálých korespondentů Stálí korespondenti jsou jmenovaní zástupci ministerstev nebo jiných vládních institucí členských států PG, které v daném státě koordinují protidrogovou politiku.

35. 2.3.2. Moneyvant • při Radě Evropy pracuje tzv. Moneyval (PC-R-EV), což je výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz • jeho členy jsou ty členské státy Rady Evropy, které nejsou členy FATF

36. 2.4. Zapojení ČR do protidrogovépolitiky 2.4.1. Vláda ČR 2.4.2. Úřad vlády ČR – sekretariát RVKPP 2.4.3. Ministerstvo zahraničních věcí 2.4.4. Ministerstvo zdravotnictví ČR 2.4.5. Ministerstvo financí 2.4.6. Ministerstvo vnitra 2.4.7. Ministerstvo spravedlnosti ČR

37. 2.4.1. Vláda ČR • poradní, iniciační a koordinační orgán vlády ČR: Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) • - složení RVKPP – předseda vlády + ministři (MO, MPSV, MSp, MŠMT, MV, MZd, MZV, MF) • projednávání, předkládání podkladů a návrhů pro tvorbu a uplatňování protidrogové politiky vlády atd.

38. 2.4.2. Úřad vlády ČR – sekretariát RVKPP - koordinace a financování protidrogové politiky • národní monitorovací středisko pro drogya drogové závislosti (NMS) • zpracování národní strategie a akčního plánu • koordinace mezirezortní spolupráce • koordinace zastoupení ČR a činnost českých expertů v mezinárodních institucích

39. 2.4.3. Ministerstvo zahraničních věcí ČR • Odbor OSN • Odbor politik Evropské unie

40. 2.4.4. Ministerstvo zdravotnictví ČR • Inspektorát omamných a psychotropních látek - IOPL

41. 2.4.5. Ministerstvo financí ČR • Celní správa

42. 2.4.6. Ministerstvo vnitra ČR • Národní protidrogová centrála Policie ČR • Mezinárodní policejní spolupráce • Justiční spolupráce

43. 2.4.7. Ministerstvo spravedlnosti ČR • Vězeňská služba ČR

44. 3. Legislativní aspekty 3.1. Mezinárodní úmluvy 3.2. EU acquis 3.3. Legislativa ČR

45. 3.1. Mezinárodní úmluvy o drogách • Jednotná úmluva o omamných látkách (1961) • Úmluva o psychotropních látkách (1971) • Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách (1972) • Úmluva OSN proti nedovolenému obchodus omamnými a psychotropními látkami (1988) • Dohoda o nelegálním obchodování s drogami po moři, zavádějící článek 17 Úmluvy OSN proti nezákonnému obchodu s narkotickými drogami a psychotropními látkami

46. Jednotná úmluva o omamných látkách (1961) • jejím cílem bylo sjednocení všech předchozích mezinárodních úmluv, rozšíření kontrolního systémua roztřídění omamných látek do 4 skupin, které jsou průběžně doplňovány o další typy omamných látek

47. Úmluva o psychotropních látkách (1971) • nově zavedla do látek pod mezinárodní kontrolou vedle termínu omamné látky kategorii látek psychotropních (amfetaminy, halucinogeny, sedativa, atd.)

48. Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách (1972) • Týká se posílení role INCB, rozšířil povinnosti státův oblasti odhadů spotřeby omamných látek; zdůraznění potřeby léčení závislých osob

49. Úmluva OSN proti nedovolenému obchodus omamnými a psychotropními látkami (1988) • zaměřená na postihování obchodníků s narkotikya na zamezení legalizace zisků z nelegálního prodeje narkotik

50. 3.2. EU acquis Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25.10. 2004 • stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami