150 likes | 525 Views
Marie Terezie. Jan Luštinec L2. Dětství. Narodila se 13. května 1717 v Hofburgu otec - Karel VI. matka - Alžběta Kristina Brunšvicková Marie Terezie byla pokřtěna na Marie Terezie Walburga Amálie Kristina Její patronkou byla svatá Tereza z Avily
E N D
Marie Terezie Jan Luštinec L2
Dětství • Narodila se 13. května 1717 v Hofburgu • otec - Karel VI. • matka - Alžběta Kristina Brunšvicková • Marie Terezie byla pokřtěna na Marie Terezie Walburga Amálie Kristina • Její patronkou byla svatá Tereza z Avily • Vyučovali ji jezuité. Učila se němčinu, latinu, španělštinu, italštinu a francouzštinu. Měla zájem o dějiny, matematiku, kreslení, hudbu a tanec.
Marie Terezie • Nastoupila na trůn podle pravidel Pragmatické sankce, která zajišťovala dědičnost trůnu po mužské i ženské linii. Uznání Pragmatické sankce se ukázalo bezcenným, když pruský král Fridrich II. vpadl do Slezska. • Marie Terezie měla tituly: • královna uherská 1740–1780 • královna česká 1740–1780 (korunována roku 1743 v Praze) • arcivévodkyně rakouská 1740–1780 • vévodkyně parmská 1740–1748
Války • 1740-48 války o Rakouské dědictví • v r. 1740 - Prusko zaútočilo a získalo Slezsko • 1741-42 válka o Čechy s Bavorskem • do r. 1748 válka v Itálii, Porýní a Nizozemí • 1756-63 Sedmiletá válka – celosvětový konflikt – evropské mocnosti se utkali o své pozice na kontinentě a o rozdělení zámořských kolonií • 1756-63 Třetí Slezská válka – potvrzení definitivní ztráty Slezska
Reformy - před sedmiletou válkou • Marie Terezie pochopila, že monarchie více než na spojence musí spoléhat sama na sebe. Uvědomila si, že budoucnost nadále netkví v extenzivním rozšiřování habsburských držav, ale v komplexní proměně správy, ekonomiky i vojenství. Devět mírových roků (po válkách o dědictví), plně využila k rozvinutí radikalních reforem. Obklopila se novými lidmi. Zahraniční politiky se ujal hrabě Václav Antonín Kounic. Proměny armády mladý a schopný hrabě Leopold Josef Daun. Reformou financí, daňového systému, státní správy a dalších souvisejících sfér se zabýval Bedřich Vilém Haugwitz.
Daňová reforma • Požadavek Marie Terezie, aby Haugwitz nalezl způsob, jak získat prostředky na vydržování více než stotisícové armády a současně na splácení vysokého státního dluhu, splnil návrhem radikálních opatření. Daňová reforma se skládala z pěti zásadních významných kroků: • stanovit pevnou sazbu berně • bylo třeba přimět stavovské sněmy v jednotlivých zemích, aby daň odsouhlasili na dlouhou dobu dopředu • inkasovat daně centrálně • zdanit i vrchnostenskou půdu • dosáhnout, aby poddaní přednostně a povinně odevzdávali daň státu a teprve poté dávky vrchnosti
Haugwitzova reforma zasáhla i regionální stupeň řízení. Čechy byly nově rozděleny na 16 krajů, Morava na 6, zbytek Slezska na 2 a jejich správu převzaly vznikající krajské úřady. V čele byli hejtmani, avšak nikoli už jako představitelé šlechty a rytířstva, nýbrž státní úředníci, odborníci na finanční, daňové, právní a soudní záležitosti. Byli placeni ze státních peněz. Oficiálně stanovené úřední hodiny byly od 8 do 12 dopoledne a od15 do 19 hodin odpoledne včetně nedělí. • Haugwitz svými reformami dokázal vybrat 14 miliónů zlatých ročně, tedy částku potřebnou pro rozběhnutí dalších fází reformy, zvláště reorganizace armády.
Vojenská reforma • Ta tkvěla v početním růstu ozbrojených sil, v zlepšení výcviku mužstva a zejména převedení nákladů na výživu, výzbroj a výstroj vojska na bedra státu. Vybudování moderního vojenského školství a zásadní reorganizace dělostřelectva.
Reformy - po sedmileté válce • Po sedmileté válce nastal konečně delší čas míru, vznikly i vhodné podmínky k uskutečnění řady plánovaných reforem. V první fázi reforma postihla oblast financí, správy a vojenství pak v této druhé fázi došlo zejména na školství, soudnictví, církevní otázky, oblast měr a vah, atd.
Reforma školství • Felbigerova reforma zaváděla tři nové typy škol. • Elementárnímu vzdělávání se nadále měli věnovat školy triviální (základní znalost psaní, čtení a čtyř základních početních úkonů). Zřízeny měli být všude, kde žilo v dosahu 80 až 100 dětí, tedy v městečkách, při vesnických farách i filiálních kostelech. Povinná docházka se doporučovala, ale nebyla fakticky a důsledně povinná, a to ve dvojím smyslu: předně se její porušování zprvu nesankcionovalo, za druhé pak bylo tolerováno domácí vzdělávání dětí - například v šlechtických rodinách.
Vyšší stupeň základního vzdělání poskytovaly trojtřídní, později čtyřtřídní hlavní školy, zřizované v krajských městech (navíc se vyučovala latina, zeměpis, dějepis, přírodověda sloh, kreslení, geometrie a základy industriálního vzdělání). • Třetím typem škol, zřizovaných ovšem pouze v hlavních městech jednotlivých zemí říše, byly tzv. školy normální (čtyřletý cyklus s rozšířenou osnovou školy hlavní).
Další reformy • mincovní či měnová - spočívala ve zjednodušení a systémovém sjednocení doposud velkého množství obíhajících a platných kovových mincí • oblast měr a vah - sjednocení měr a vah. Unifikaci si vynutil rozvoj manufakturní i řemeslné výroby stejně jako obchodu.
Matka a syn • 1740 - 1780 - vláda Marie Terezie • 1765 - 1780 - spoluvládne Josef II. • 1780 - 1790 – samostatná vláda císaře Josefa II. • Marie Terezie přistupovala k reformám opatrně s respektem vůči minulosti. Při společné vládě měla Marie větší díl moci i autority. Císař Josef II. byl zcela zahleděn do budoucnosti.
Marie Alžběta, Marie Anna Marie Karolina Josef II. Marie Kristýna Marie Alžběta Karel Josef Marie Amálie Petr Leopold II. Marie Karolina Johanna Gabriela Marie Josefa Gabriela Marie Karolina Ferdinand Marie Antoinetta Maxmilián František Děti