Peníze

1. Peníze jsou zvláštním druhem zboží, který se používá k usnadnění směny zboží. Peníze Co jsou to peníze? Statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějakém společenství se realizuje jeho prostřednictvím. Peníze nejsou věc, ale dohoda mezi lidmi…

2. Peníze a jejich vývoj • Peníze - všechno, co slouží jako prostředek směny, všechno, co je přijímáno jako platební prostředek. • Peníze jsou zbožím, které je všeobecně přijímáno jako platidlo za jiné zboží nebo služby. • Podstatnou a nutnou vlastností peněz je, že jsou akceptovány všemi subjekty Peníze chceme proto, že je chtějí i ostatní… … přijímáme je tedy jen proto, že doufáme (věříme), že je od nás přijmou i ostatní… … a vymění je s námi za něco, co ve skutečnosti opravdu chceme.

3. Historický vývoj – etapy • Naturální směna • Všeobecné ekvivalenty • Papírové peníze • Dnešní peníze

4. 1. Naturální směna • = barterový obchod, směna zboží za zboží, peníze ještě neexistovaly. • Používali jste někdy barterový obchod? Směna? Směna? Směna?

5. 2. Všeobecné ekvivalenty • a) komoditní peníze – určité druhy zboží jako platidlo (plátno, dobytek, kožešiny, rýže, aj.), nevýhody: obtížná dělitelnost a skladnost, podléhaly zkáze • Dnes jsou někde používány například cigarety Směna Směna

6. 2. Všeobecné ekvivalenty b) kovové peníze – z dobově drahých kovů, dělitelné, skladovatelné, nepodléhaly zkáze Směna Směna

7. 3. Papírové peníze • peníze z drahých kovů přestávaly stačit, proto nahrazeny a) bankovky – vydávány bankami, byly směnitelné za zlato, vyvinuly se z dlužních úpisů b) státovky – emitoval stát při mimořádných událostech (válka, krize), nebyly směnitelné za zlato

8. V ČR je (31.12. 2012) v oběhu téměř 363 mil. kusů bankovek o celkové nominální hodnotě 410 237,3 mil. Kč Historický vývoj – etapy V ČR je (31.12. 2012) v oběhu 1 809,7 mil. kusů mincí o celkové nominální hodnotě 11 191,2 mil. Kč • 4. Dnešní peníze – bankovky, mince a depozitní bezhotovostní peníze (spojené s převodem z účtu prodávajícího na účet kupujícího, cena je úrok) Směna ? cca 2,5 bilionu Kč!! Tedy cca 83 %

9. Funkce peněz • Prostředek směny (funkce intermediační) – peníze jako oběživo, platidlo; umožňuje realizovat směnu statků mezi sebou nebo např. za VF • Zúčtovací jednotka (funkce numerická) – peníze jako prostředek pro vyjádření ceny statků, umožňuje vzájemné srovnání jejich hodnoty • Uchovavatel hodnoty (funkce rezervy) – peníze jako transfer kupní síly v čase, překlenují časový nesoulad mezi výdaji a příjmy; Čím je ekonomika stabilnější a čím nižší je inflace, tím lépe budou peníze uchovávat hodnotu. Peníze slouží ke směně hodnot Peníze slouží k porovnání hodnot Peníze slouží k uchování hodnot = =

10. Transfer kupní síly v čase • Co to znamená, když říkáme, že peníze umožňují transfer kupní síly v čase? • Představme si situaci směnného obchodu, kdy zručný hrnčíř dokázal vyrobit za den tři hrnce. Ty od něj rád odkoupil mlékař a zaplatil mu 50 litry mléka. • Co však bude dělat hrnčíř s tolika litry mléka? Rád si sice dává hrnek mléka k snídani, avšak takové množství nestihne vypít dříve, než se zkazí. • Potřeboval by všechno mléko směnit za něco, co je trvanlivější a dá se to později po malých množstvích směňovat zpět za čtvrt litru čerstvého mléka každý den. • K tomu mu poslouží peníze. Mlékaři prodá tři hrnce za určité množství krejcarů nebo zlaťáků a za ty si pak od něj bude postupně každý den nakupovat čerstvé mléko. • Peníze tak přenášejí kupní sílu v čase (prodá sice hrnce dnes, ale nakupuje za ně postupně až v dalších dnech)

11. Vlastnosti peněz Komodita představující peníze musí mít tyto vlastnosti: • Přijatelnost (akceptovatelnost) všemi subjekty • Trvanlivost – např. i drahé kovy se časem opotřebovávají a ztrácejí svou skutečnou hodnotu; dnes se hodnota peněz odvozuje spíše od kupní síly než od skutečné hodnoty • Přenositelnost – drahé kovy mají velkou hmotnost oproti papírovým penězům (avšak méně trvanlivým) • Dělitelnost – celek nemusí mít stejnou hodnotu jako součet částí (např. u diamantu), řešení: dnešní oběživa nemají vlastní hodnotu; chceme, aby se daly peníze dělit bez ztráty hodnoty • Stejnorodost (homogennost) – při více komoditách jako platidla mohou lidé některé preferovat = různá kvalita; Homogenita v ČR se váže k hodnotě, která je na každé peněžní jednotce uvedena. • Dále také stabilita, rozpoznatelnost (jsou to pravé peníze?), aj.

12. Cena peněz • Stojí něco peníze? Ano, chceme-li je mít k dispozici, musíme za ně něco zaplatit. • Získat peníze můžeme z hlediska vlastnictví ve dvou formách: • Vlastní peníze – získáme je obvykle prací, neboli obecně jako protihodnotu za zapůjčení či prodej námi vlastněných výrobních faktorů (případně již vlastněných statků). Cenou těchto peněz tedy byla námi odvedená práce, zapůjčená či prodaná půda a kapitál (či jiné statky). • Cizí (půjčené) peníze – získáme je vypůjčením od banky či jiného subjektu. Cenou těchto peněz je obvykle úrok. • Nevýhodou získávání vlastních peněz je obvykle to, že nevlastníme dostatek práce či jiných VF/statků, abychom získali dostatek peněz na uspokojení našich potřeb a proto využíváme cizích peněz (a platíme úrok)

14. Zajímavé otázky k zamyšlení… • K čemu slouží peníze? • Jakou mají peníze hodnotu? • Za jakých podmínek mají peníze nějakou hodnotu a co ji určuje? • Odkud se berou peníze? Jak vznikají?

15. Trh peněz

16. Trh peněz • Peníze lze vnímat nejen jako prostředek směny, ale také jako komoditu, se kterou je možné obchodovat podobným způsobem, jako s jinými komoditami (statky). • Dostáváme se tak do specifické oblasti ekonomiky, kterou nazýváme trh peněz • Rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, jestliže je poptávka po penězích rovna nabídce peněz.

17. Pokles úrokové sazby (výnosnosti úročených aktiv) Poptávka po penězích • Poptávku po penězích představuje množství peněz (hotovosti) v držení jednotlivých ekonomických subjektů (pokud subjekty nechtějí držet peníze v hotovosti, mohou je investovat do cenných papírů, nebo například uložit na termínovaný účet) • Úrok je nákladem na držbu peněz - budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, znamená ztrátu úroku které by přinesly (např. jako CP). • Hlavním motivem, proč člověk drží peníze a ztrácí úrok, je možnost nakupovat různé předměty, avšak s rostoucím úrokem tento motiv slábne a jsou preferovány úrok (výnos) nesoucí formy majetku. To platí samozřejmě i naopak. Poptávka po penězích (hotovostních)    Každý má stejnou hodnotu majetku, ale každý v jiné formě Růst úrokové sazby (výnosnosti úročených aktiv) 1 000 x 1 000 x AKCIE v nominální hodnotě 1 000 Kč Cena: 1 000 000 Kč

18. Poptávka po penězích • Druhy poptávky po penězích • Transakční poptávka – vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny – jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na úhradu svých nákladů. „Peníze držíme v hotovosti kvůli transakcím.“ • Majetková (spekulační) poptávka – vyplývá z funkce uchovatele hodnoty. Znamená, že ekonomické subjekty drží určitou část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku (pokud je to pro ně užitečné). Tato poptávka klesá při růstu úrokové sazby (subjekty peníze raději vhodně uloží či investují). „Peníze držíme v hotovosti, protože je to snadno převoditelný majetek.“ • Opatrnostní poptávka (motiv) - vyplývá ze snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy nečekaných událostí (nemoc, nezaměstnanost; u firem váznutí prodejů, živelné pohromy apod.). „Peníze držíme v hotovosti pro jistotu…“

19. Nabídka peněz Vysvětlení II.: Co si tedy představujeme pod pojmem poptávané množství peněz? Je to celkové množství peněz, které subjekty chtějí používat v dané ekonomice k současným transakcím, či je chtějí držet pro případné budoucí transakce*. Co si představujeme pod pojmem nabízené množství peněz? Je to celkové množství peněz, které dala do oběhu v ekonomice centrální banka (případně celý bankovní sektor), aby mohly být používány. Problém nerovnosti poptávky a nabídky na trhu peněz pak vzniká tehdy, když dá CB do oběhu více (nebo méně) peněz, než kolik chtějí všechny subjekty používat. Vysvětlení III.: Poptávka po penězích je tedy množství peněz, které chceme používat. Nabídka penězje množství peněz, které můžeme používat. Pokud se množství peněz, co chceme používat, nerovná množství peněz, co můžeme používat, pak nastávají v ekonomice problémy… Vysvětlení: Kdo tedy na trhu peněz představuje stranu poptávky? Všechny subjekty, které potřebují peníze (poptávají je) k transakcím a dalším aktivitám s nimi (tedy domácnosti, firmy,…). A kdo je na straně nabídky? Ten, kdo peníze do ekonomiky nabízí, tedy obvykle Centrální banka, případně další subjekty, které peníze nabízejí (vytvářejí). • Nabídka peněz je celkové dostupné množství peněz v ekonomice (tzv. peněžní zásoba) • Ovlivňování množství (nabízení) peněz v ekonomice je obvykle úkolem centrální banky a obecně monetární politiky. • V současných ekonomikách se však na tvorbě peněz podílejí také soukromé banky a tím se tato úloha centrální banky oslabuje.

20. Množství peněz a rovnováha v ekonomice • Nestačí však aby byla rovnováha jen na trhu peněz. Rovnovážnému množství peněz by také mělo logicky odpovídat určité množství statků (produktů) na trhu. • Peníze totiž poptáváme v podstatě hlavně pro to, abychom si za ně něco koupili (použili k transakcím) a to buď nyní (utvářejí spotřebu) nebo někdy v budoucnu (uchovávají se formou úspor). • Peníze tak vlastně představují potenciální současnou či budoucí poptávku po statcích. • Najde však tato potenciální poptávka svůj protějšek v nabídce statků v ekonomice (produktu)? • Kolik peněz má tedy v ekonomice obíhat? Co se stane, když jich bude moc nebo naopak málo?

21. Kolik musí být v ekonomice peněz a co se stane, pokud je jich moc? Objeví-li se v ekonomice více peněz, neznamená to automaticky, že si toho subjekty mohou více koupit. Pokud adekvátně nevzroste produkce nebo se ceny okamžitě nepřizpůsobí novému množství peněz, tak si za nové peníze nakoupí jen ti, kdo přijdou dříve. Opozdilcům zbudou jen (v této situaci bezcenné) „papírky“. = ? = ? = ? Ceník statků Co když se mezi domácnostmi náhle objeví nové peníze? =

22. Kvantitativní teorie peněz • Předpokládá, že hodnota peněz závisí na jejich množství v ekonomice. • Zvýší-li se množství peněz v ekonomice, klesne jejich hodnota (při směně za statky jich budeme tedy potřebovat více), což se vyjádří v rostoucích cenách statků. • Rovnováhu vyjadřuje rovnice: M · V = P · Y(reálný) = Y(nominální) • kde M = množství peněz, V = rychlost obratu peněz, P = cenová hladina a Y = důchod, produkt (množství směněného zboží)

23. Měnový kurz a měnový trh

24. Mezinárodní peněžní (měnový) trh • S penězi je možné obchodovat i v rámci mezinárodního obchodu. Pro účely tohoto obchodu a také jako jeho důsledek je stanovován tzv. měnový kurz. • Měnový kurz je poměr dvou měn různých států, ve kterém jsou tyto měny navzájem směnitelné. Obvykle se udává jako podíl domácí měny ku měně zahraniční. Vyjadřuje v podstatě „cenu“ měny. • Měnový kurz závisí na poptávce po dané měně a na její nabídce, nebo je určován CB.

25. Poptávka a nabídka na měnovém trhu K zamyšlení… Co kdyby kurs koruny vůči Euru byl 1 Kč/€? Co by to udělalo s poptávkou a nabídkou na měnovém trhu? • Poptávka po CZK je dána zájmem všech subjektů směňovat zahraniční měny za CZK. • Poptávka po české koruně je zvyšována např.: • Přílivem zahraničních turistů do ČR • Přílivem zahraničních investorů • Vývozem výrobků a služeb do zahraničí • Nabídka CZK je dána množstvím peněz v oběhu dostupných nejen pro tuzemské, ale i zahraniční subjekty. • Nabídka české koruny (do zahraničí) je zvyšována např.: • Zvýšeným zájmem českých občanů o zahraniční dovolené • Zvýšeným zájmem českých firem o investice v zahraničí • Dovozem zahraničních výrobků a služeb • Na kurs české měny má vliv nikoliv tuzemská, ale mezinárodní poptávka a nabídka CZK, tedy vše, co souvisí s mezinárodním obchodem a vede ke směně CZK za jiné měny. Co kdyby kurs koruny vůči Euru byl 100 Kč/€? Co by to udělalo s poptávkou a nabídkou na měnovém trhu? Jaký měnový kurs je tedy rovnovážný?

26. Intervence na devizovém trhu • Chce-li například centrální banka posílit kurs koruny vůči Euru (v systému flexibilního měnového kursu), pak se bude snažit zvýšit poptávku po CZK (a omezit její nabídku) a zároveň zvýšit nabídku €. Tím se stane CZK „vzácnější“ než € a posílí. • Docílí toho například tím, že začne prodávat € ze svých devizových rezerv a naopak nakupovat CZK (a tím je stahovat z oběhu). • V případě snahy o oslabení koruny provede opačný postup.

27. Vliv změny (oslabení) kursu na zahraniční obchod a následný vliv zvýšeného exportu na měnový kurs Měnový kurs 28 Kč/€ Měnový kurs 25 Kč/€ Pokud český výrobce vyrobí auta, která chce prodat v Německu a pokud za ně chce dostat v korunách 250 000 Kč, pak podle kursu budou stát v Německu 10 000 EUR, což může být pro zákazníky příliš drahé. Mějme v mezinárodní ekonomice například výrobce automobilů, který má pobočku v Německu Dále existuje mezinárodní peněžní trh (zde reprezentovaný bankami), na kterém je obchodováno určité množství korun a eur, jež určilo daný měnový kurs Dále předpokládejme, že CB chce podpořit export oslabením koruny. Začne na devizovém trhu prodávat koruny a skupovat eura. Nový měnový kurs zlevní české automobily a v Německu se po nich zvýší poptávka, na kterou bude český výrobce reagovat zvýšením vývozu. Za exportované automobily dostane český výrobce zaplaceno v eurech, ale v ČR potřebuje k placení koruny, tak je bude poptávat a nabízet eura… … čímž může zpětně dojít k posílení koruny, zdražení aut v Německu a zpětnému omezení exportu (němečtí zákazníci ztratí o auta zájem) Cena v ČR 250 000 Kč Cena v DE 8 928 € Cena v DE 10 000 €