Pergamen Bogdan Nogol

1. Pergamen Bogdan Nogol Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bogdan Nogol. Autor obrázků Tomasz Nogol souhlasí se zveřejněním na Metodickém portálu. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Co je to pergamen? Jedná se o zvířecí kůži, nevydělanou, při napětí sušenou a následně hlazenou. Nejčastěji se používaly kůže oslí, vepřové, kozí, ovčí nebo telecí. Je to materiál bílkovinné povahy (obsahuje kolagen a elastin). Pergamen se využíval jako psací materiál. Využíván je také k potahování bubnů. Patří mezi paleografické látky, lidé tuto látku sami účelově vytvořili. Pergamen vytlačil dříve hojně používaný papyrus.

3. Co je to pergamen? Pergamen byl hlavním psacím materiálem používaným ve středověku. Používal se v Evropě a na Blízkém Východě. Při konci středověku byl vytlačen papírem. Pergamen nacházel uplatnění i jako obálka knih. Obr. 1

4. Historie Nejstarší nálezy pergamenu sahají až do 3. – 2. stol. př. n. l. Jedná se o zápisky nalezené v tehdejší Mezopotámii ve městě Dura Europos (nyní As-Salihijja, Sýrie). Pergamen se začal vyrábět pravděpodobně kvůli rivalizaci mezi dvěma knihovnami – alexandrijskou a pergamskou. Dle Plinia staršího je název pergamen odvozen od města Pergamon v Malé Asii, když Egypt odmítl dovoz papyru do tohoto města. Pergamon musel vytvořit nový psací materiál, protože rostlina důležitá pro výrobu papyru (šáchor papírodárný) rostla jenom v Egyptě.

5. Historie Papyrus se přestal používat v průběhu 5. stol. n. l., ale nedá se přesně udat datum, kdy k tomu došlo. Papyrus a pergamen se dlouho používaly současně. Od 14. stol. začal být pergamen vytlačován papírem, avšak na začátku tisku (15. – 16. stol) se oba tiskové materiály (pergamen i papír) používaly ve stejné míře. Ještě v 17. stol. se pergamen používal pro důležité dokumenty.

6. Historie Pergamen (dražší než papír) se používal pro tisky s lepší kvalitou nebo pro luxusní tisky. Například Gutenbergova bible byla otištěna v 35 exemplářích na pergamen a v 165 exemplářích na papír. Někdy se kombinoval papír i pergamen dohromady. Tiskly se knížky z papíru a uprostřed byl vložen např. dvojlist pergamenu.

7. Průběh využívání psacích materiálů 14. století 5. století papyrus pergamen papír

8. 1. Jihoevropský pergamen Psalo se jenom na jednu stranu. Tato strana byla jemněji zpracovaná, druhá strana zůstávala hrubší a žlutá. Vyráběl se v Itálii, Španělsku a v jižní Francii a používal se v celém středomoří. Druhy pergamenu Obr. 8

9. 2. Středoevropský pergamen Byl oboustranný, avšak jeho zpracování bylo méně jemné. Vyráběl a používal se ve střední Evropě. Druhy pergamenu Obr. 9

10. 3. Byzantský pergamen Vyráběl se v Byzantské říši. Byl rovněž oboustranný a na rozdíl od středoevropského pergamenu se potíral bílkem pro lepší lesk. Druhy pergamenu Obr. 10

11. Cena Obr. 2 Obr. 3 Cena pergamenu byla vysoká, protože jeho výroba byla zdlouhavá a náročná. Obr. 4 Obr. 5

12. Obr. 6 Velín byl pergamen vyrobený z kůže nenarozených jehňat. Byl jemnější než obyčejný pergamen, ale také o hodně dražší. Jeho výroba se nevyplácela.

13. Výroba Výroba pergamenu byla zdlouhavá a náročná. Vyráběl se z kůže mladých zvířat. Hlavně se používaly kůže telecí, ovčí a kozí. Obr. 7

14. Postup: Nejprve se kůže 7 až 14 dní máčela ve vápenném mléce. Poté musela být pečlivě vyčištěna, zbavena chlupů a veškerých nečistot a omyta. Pak se kůže vypnula na rám a sušila. Nakonec se ještě potírala křídou, zdrsnila pemzou a následně vyhladila. Kůže mohla být také namočena v rostlinných látkách, barvena a různými způsoby vylepšena. Díky této výrobě byl pergamen měkký a pružný.

15. Psací náčiní: Na pergamen se psalo ptačím brkem (vrány, havrani, drůbež – především husy). Pero se nejprve namáčelo (aby změklo) a následně sušilo. Inkoust: Původně se využívala směs sazí, gumy a octa, někdy také sazí a medu. Později byla nahrazována inkoustem z rostlinných šťáv. Ke zdobení nejvzácnějších rukopisů se používal zlatý a stříbrný inkoust.

16. Pergamen byl pružnější a trvalejší. Dal se ohýbat, skládat atd. Bylo možné na něj psát z obou stran (pouze na jihoevropský pergamen se psalo jen na jednu stranu). Byl vyroben z materiálu živočišného původu. Papyrus byl tenký a křehký. Nedal se skládat, a proto se navinoval do svitků. Psalo se jen na jednu stranu. Byl vyroben z rostlinného materiálu. Pergamen, nebo papyrus? Obr. 11

17. Palimpsesty Byly to pergamenové listy, ze kterých byl vyškrabán (smazán) text. Vysoká cena nebo nedostatek materiálu byly důvodem k jejich opětovnému využití. Palimpsesty jsou velmi cenné, neboť pod speciální lampou se dá přečíst původní text, který má vyšší historickou hodnotu.

18. Škůdci ničící pergamen Historické materiály zapsané na pergamenu jsou ničeny mimo jiné těmito škůdci: Červotoč tabákový (Tabákový brouk) Rušník diviznový a jiní Obr. 12

19. Malý test: Jmenujte druhy pergamenu: Jihoevropský pergamen Středoevropský pergamen Byzantský pergamen Co to byl velín? Velín byl pergamen vyrobený z kůže nenarozených jehňat. Kde se začal pergamen vyrábět? V Pergamonu. Co to byl palimpsest? Pergamenový list, ze kterého byl smazán text a byl znovu použitý.

20. Zdroje: Obr. 7. [cit. 2011-04-07]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Permennter-1568.png>. Obr.12. [cit. 2011-04-07]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Cigarette_beetle.jpg>. Autorem ostatních obrázků je Tomasz Nogol.