Pedologie

1. Pedologie (Věda zabývající se pedosférou)

2. Půda • povrchová vrstva souše, vyvíjející se v důsledku působení půdotvorných faktorů a podmínek • základní, omezený a neobnovitelný zdroj produkce potravin a přírodního bohatství • schopná zajišťovat životní podmínky organismů v ní a na ní žijících

3. Význam půdy • Přírodní: 1) životní prostor a základ života pro člověka, rostliny a zvířata 2) součást koloběhu v přírodě (voda, živiny) 3) prostředí pro transformaci látek, energetické, filtrační procesy 4) čistící funkce – likvidace organických zbytků, poutání a detoxikace 5) jímací a retenční prostor pro vodu • Užitkové: stanoviště zemědělských a lesních plodin, hospodářské využití, prostor pro bydlení a rekreaci, zdroj surovin, podklad pro stavby, rekreační význam • Kulturní: archiv dějin přírody a lidských dějin (hospodaření, změna vegetace, změny klimatu) • Význam v přírodě: tvoří pedosféru (pedon – řecky země), je v úzkém vztahu s ostatními geosférami

4. Půdotvorný proces • faktory: hornina, podnebí, organismy, voda, člověk • podmínky: • reliéf – souvisí s nadmořskou výškou • expozicí, • sklonitostí, • mikroklima, • eroze – akumulace, • podzemní vody, • stáří půd (Přelož) V půdotvorném procesu se uplatňují dílčí pochody charakteru destrukce, syntézy, translokace, akumulace. Jejich výsledkem je vertikální diferenciace půdotvorného substrátu. Tyto vrstvy jsou patrné na půdním profilu – nazývají se genetické půdní horizonty.

5. Fáze půdotvorného procesu • zvětrávací proces má 3 stupně • mateční hornina = celistvá hornina, nedotčená zvětrávacími pochody, celistvá • půdotvorný substrát = mechanicky rozpadlá a chemicky narušená mateční hornina • půda = útvar vytvořený z půdotvorného substrátu půdotvorným procesem. Profil je členěn na genetické horizonty

6. Klasifikace půdních druhů • lehké půdy – vyšší obsah písku • střední půdy – vyšší obsah prachů • těžké půdy – vyšší obsah jílu

7. Stupnice půdních druhů • Je dána procentuálním složením první kategorie jílnaté části (koloidní a fyzikální jíl) • Půdní druh Označení půdy • 0-10 písčitá lehká • 10-20 hlinitopísčitá lehká • 20-30 písčitohlinitá střední • 30-45 hlinitá střední • 45-60 jílovitohlinitá těžká • 60-75 jílovitá těžká • 75 jíl těžká

8. Zastoupení půd dle zrnitosti v ČR • písčité až hlinitopísčité – 19% • písčitohlinité až hlinité – 59% • jílovitohlinité až jíly – 17% • silně štěrkovité a kamenité – 5%

9. Půdní typy • Dělíme je podle zastoupení a uspořádání půdních horizontů a matečné horniny. • Půdní typy jsou skupiny půd, které se vyvíjely působením přibližně stejných půdotvorných činitelů. např: ve stepích se vyskytuje půdní typ černozem

11. Arktické půdy a půdy tunder • jsou půdy s dlouhodobě zmrzlým podložím • permafrostnípůdy, které rozmrzají v období krátkého léta jen do hloubek maximálně několika decimetrů. • Vyskytují se v severní Americe a Eurasii. • Využívají se jako příležitostné pastviny, pro zemědělství jsou nevhodné • Jsou porostlé mechy, lišejníky, zakrslými keři

12. Podzoly • se vyskytují ve vlhčím a chladnějším podnebí v nížinatých oblastech např: Ruska v tajze, Kanady, Skandinávie. • Vznikají na kyselých horninách podzolizací • protože obsahují nekvalitní humus pro zemědělství jsou nevýhodné • vyžadují stále hnojení

13. Hnědozemě • se nacházejí v oblastech mírného klimatu původně pod listnatými lesy • Hlavním půdotvorných procesem je Ilimerizace • Jsou to půdy slabě kyselé až neutrální • Vyskytují se např: ve střední Evropě a pro dostatek humusu se řadí ke středně úrodným půdám. • V zemědělství se využívají např: pro pěstování obilnin

14. Černozemě • jsou půdy travnatých stepních oblastí mírného a subtropického pásu • Vyskytují se např: v oblastech prérií a pamp na americkém kontinentu, v Evropě na Ukrajině, Maďarsku. • Obsahují nejmocnější vrstvu humusu • jsou vhodné pro pěstování obilnin • jsou to velmi úrodné půdy

15. Kaštanové půdy • vznikají degradací černozemí • nachází se v kontinentálních,sušších oblastech stepí • obsahují méně humusu než černozemě ale pravidelným zavlažováním lze kaštanové půdy obdělávat a využívat v zemědělství

16. Pouštní a polopouštní půdy • se tvoří v  aridních oblastech tropického, subtropického i mírného pásu • jsou to půdy písčité, hlinité, štěrkovité nebo kamenité s minimálním množstvím humusu • často dochází k jejich zasolování např: oblasti v okolí Aralského jezera • využívají se jako chudé pastviny

17. Žlutozemě a červenozemě • vznikají na velkých rozlohách v subtropech a tropech • půdotvornými procesy lateritizací a ferritizací • jsou to kyselejší půdy • využívají se pro intenzivní plantážnické zemědělství • rychle se však vyčerpávají • slouží např: k pěstování bavlníku, tabáku, podzemnice olejné, tropického ovoce.

18. Nivní půdy • se nachází podél říčních toků • opakovaně jsou při povodních zaplavovány vodou • bývají písčité až štěrkovité • slouží jako louky a pastviny • místy se lze na těchto půdách setkat s výskytem původních lužních lesů.

19. Rendziny • jsou půdy, které se nacházejí na karbonátových horninách v horských oblastech např: Alp a Karpat • mají nízký humusový horizont • slouží především jako pastviny