890 likes | 1.06k Views
Přednáška 24.11./1.12. Veřejné výdaje, programy a projekty. Veřejné příjmy – charakteristika, druhy, členění. Úvod do daňové teorie. Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha. 1. Veřejné výdaje, programy a projekty. Úvod a pojmy Institucionální rámec v ČR Vývoj veřejných výdajů
E N D
Přednáška 24.11./1.12 Veřejné výdaje, programy a projekty. Veřejné příjmy – charakteristika, druhy, členění. Úvod do daňové teorie. Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha.
1. Veřejné výdaje, programy a projekty Úvod a pojmy Institucionální rámec v ČR Vývoj veřejných výdajů Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů Efektivnost veřejných výdajových programů a projektů
Veřejné výdaje (VV) • vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a účelových mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě • ta část HDP, která je spotřebovávána kolektivně na základě veřejné volby • tok finančních prostředků, které jsou v rámci rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu • jejich prostřednictvím jsou financovány činnosti státu a územních samospráv
Veřejné výdaje ovlivňují: • Rozsah veřejného sektoru, • Proporce mezi veřejným a soukromým sektorem, • Agregátní poptávku, • Ekonomické chování různých subjektů. Hospodářská politika řeší: • celkový objem veřejných výdajů, • struktura veřejných výdajů, • hledání a nalezení zdrojů financování veřejných výdajů, • problém rychlosti růstu veřejných výdajů, • efektivnost veřejných výdajů, • posouzení důsledků veřejných výdajů.
Institucionální rámec v ČR 1 • rozpočtováskladba =jednotnétříděnípříjmů a výdajů (P+V) veřejných rozpočtů • rozpočtováskladbatřídíP+V z hlediska • odpovědnostního (jen SR; kapitoly) • druhového – jednotkami třídění: • rozpočtovétřídy • seskupenírozpočtovýchpoložek • podseskupenírozpočtovýchpoložek • rozpočtovépoložky • odvětvového – jednotkami třídění • rozpočtovéskupiny • rozpočtovéoddíly • rozpočtovépododdíly • rozpočtovéparagrafy • konsolidačního (tzv. záznamové jednotky)
Pozn.: k 1.1.2007 Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ESA_95_35155.html
Struktura výdajů jednotlivých segmentů vládního sektoru v % (ČR) Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=63993
Výdaje sektoru vládních institucí (v mld. Kč) Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy.html
Zdroj: Tanzi V. – Schuknecht, L. Public Spending in the 20th Century. Cambridge, Cambridge University Press, 2000 p. 291.
Příčiny/teorie růstu veř. výdajů • Alfred Wagner – (1835 – 1917): • „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“
6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 Velikost veřejného sektoru %HDP % ŠVÉD. 70 FR. ITAL. RAK. SRN BELG. 50 U.K. NOR. CAN. USA AUST. JAP. 30 HDP/osobu USD
Možná vysvětlení, která se vzájemně překrývají: • demografické faktory (stárnutí populace, nižší porodnost, migrace do měst) • technologické inovace (vojenské high-tech systémy, spalovací motory atp.) • demonstrační efekty (většinový volební systém + progresivní daňový systém + střední volič s nižším než průměrným příjmem je receptem na tlak na růst VV - sociálních transferů) • politické vlivy (většinový volební systém, relativně krátké volební cykly + rychlé střídání kabinetů) • prahové efekty • vyšší nákladovost služeb veřejného sektoru
A. Demografické faktory • ČSR 1930 ČR 2030 2
B. Inovace • V Evropě vzrostla v roce 2007 kapacita větrných elektráren více než nový výkon jiných energetických zdrojů. Zatímco kapacita větrníků stoupla o 8,5 GW (na nynějších 56,5 GW), nové plynové elektrárny přidaly 8,2 GW. Kapacita uhelných a jaderných elektráren loni v Evropě poklesla. • náklady na dotace těchto zdrojů jsou vysoké • dopravní inovace: silnice, železnice a jejich údržba: 90 až 100 mld. Kč ročně (cca 2 % HDP)
C. Demonstrační efekt • stát blahobytu – welfare state • veřejné a starobní důchody • úrazové a invalidní pojištění • pojištění v nezaměstnanosti • nemocenské pojištění • potravinové programy • rodinné přídavky • důchodové podpory určitým skupinám obyvatelstva • šrotovné (?)
D. politické vlivy (většinový volební systém, relativně krátké volební cykly + rychlé střídání kabinetů)
F. Vyšší nákladovost služeb veřejného sektoru • Baumolův efekt (William BAUMOL): • soukromý a veřejný sektor • mzdy v obou sektorech rostou dle růstu produktivity v soukromém sektoru • produktivita práce v soukromém sektoru roste v čase rychleji než ve veřejném • náklady na jednotku výstupu ve veřejném sektoru rostou rychleji než v soukromém
Mikroekonomické aspekty VV • Jak veřejné výdaje ovlivňují chování ekonomických subjektů? • Jaká je optimální alokace veřejných výdajů? • Dva druhy neefektivnosti: • A. Neefektivnost alokační • B. Nehospodárnost veřejného sektoru(neefektivnost X)
Efektivnost VV • Logika otázek týkajících se veřejných výdajů: • Existuje důvod, aby vláda v určité oblasti zasahovala? • Pokud ano, který typ vládního zásahu (regulace, zdanění, veřejný výdaj) je nejefektivnější? • Pokud je nejefektivnějším veřejný výdaj, který z různých výdajových programů vybrat?
Hodnocení nákladů a užitků • Různé typy užitků plynoucí z veřejných výdajů: • krátkodobý v. dlouhodobý efekt • přímý v. nepřímý efekt • hmotný v. nehmotný efekt • Náklady na veřejné projekty: • vlastní náklady na projekt • náklady na získání prostředků • Příklad na typy užitků 3
Metody hodnocení efektivnosti projektů/programů C = costs,B = benefits,M = minimal,U = utility,A = analysis,E = effectiveness
Cost-benefit analýza • zásada vyčerpaného rozpočtu kombinovaná s B/C nebo B-C • současná hodnota budoucích užitků • PV= B0 + B1/(1+i)1 + B2/(1+i)2 + ... + Bn/(1+i)n • Jsou-li ve všech letech náklady i užitky konstantní, platí: • Co s vypočtenými výsledky? • Porovnat výnosy a náklady (B/C) • Srovnat výnosy (B – C) • Minimalizovat nevyužitou částku rozpočtu • V praxi problémy: • nemožnost zjistit užitky • nemožnost agregovat užitky • referenční diskontní (úroková) míra
Hodnocení efektivnosti – 3E • Hospodárnost • Efektivnost • Účelnost
Hospodárnost • Je použití prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů – dělat správné věci levně • Jak jsou přidělené zdroje využívány? • Byla vybrána nejvhodnější nabídka? • Neovlivnila nejnižší cena kvalitu výstupů? • Byl dodržen optimální poměr mezi cenou a kvalitou?
Efektivnost • Je takové použití prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků, vynaložených na jejich plnění; vztah mezi vstupy a výstupy – dělat věci správně • Existuje více variant řešení? Která je nejefektivnější? • Postupy, které konám v rámci projektu mě efektivně vedou ke stanovenému cíli? • Je dodržena hospodárnost ve vztahu k efektivnosti?
Účelnost • Takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení stanovených cílů – dělat správné věci • Mám definované cíle a záměry? • Stanovil jsem si kvalitu výstupu? • Můžu potom porovnat či zkontrolovat, že jsem svých cílů dosáhl? • Vztahuje se můj cíl vůbec k danému projektů? • Jsou k dispozici odpovídající zdroje a prostředky? • Dělat pouze projekt, který je nezbytný • Je v souladu schválený cíl a očekávání projektu? • Je vstup potřeba k dosažení cíle? (potřebuji to?)
4 Pramen: Kristensen, J.K. et al.: Outcome-Focused Management and Budgeting. OECD Journal on Budgeting. 2002, č. 4, str. 3 a 4, vlastníúprava a doplnění
2. Veřejné příjmy Druhy veřejných příjmů Daňový systém ČR Daňový mix v zemích OECD
Rozpočtová skladba (Vyhláška č. 323/2002 Sb.) • Druhové třídění
Struktura veřejných příjmů (2008, mld. Kč) Pramen: Fiskální výhled
Základní pojmy • Daň • Povinná, zákonem stanovená, nenávratná, neekvivalentní a většinou neúčelová platba do veřejného rozpočtu. • Daňová kvóta • Měří celkovou daňovou povinnost jako podíl na HDP • Čistá daňová kvóta: podíl daní na HDP • Složená daňová kvóta: podíl daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP • Konsolidovaná složená daňová kvóta
Konsolidovaná daňová kvóta a podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=63993
Třídění daní • Podle objektu zdanění: • Důchodové • Ze spotřeby • Majetkové • Paušální • Podle zohlednění platební schopnosti poplatníka • Osobní • In rem (na věc) • Podle použité sazby • Ad valorem • Specificeké • Využití prostředníka při výběru daně • Ano: nepřímé – daň platí plátce • Ne: přímé – daň platí popltaník
Daňový subjekt osoba, která je povinna strpět, platit nebo odvádět daň • poplatník • daňový subjekt, jehož příjem či majetek je podroben dani • plátce • daňový subjekt, který je povinen odvést do veřejného rozpočtu sraženou nebo vybranou daň od jiných subjektů , a to pod svou majetkovou zodpovědností
Daňový systém • Sourhrn a struktura všech daní, které se na daném území vybírají • Daňový systém ČR:
Nepřímé daně v ČR daň z minerálních olejů
Příjmy sektoru vládních institucí Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_70578.html
Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb. Pramen: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/283.html
Počet daňových subjektů Pramen: Výroční zpráva české daňové správy, 2009
Vývoj daňového mixu v zemích OECD (1965-2007) Pramen: OECD Revenue Statistics
3. Úvod do daňové teorie Daňové principy Spravedlnost Efektivnost Přesun a dopad daní Seminární práce: spravedlnost a efektivnost
Daňové principy • Požadavky na „správný“ daňový systém i na jednotlivé daně • daňové kánony Adama Smithe: • 1. “V každém státě by měli poddaní přispívat na výdaje na správu státu tak, aby to co nejlépe odpovídalo jejich možnostem, tj. úměrně důchodu, kterého pod ochranou státu požívají” - zásada spravedlnosti. • 2. “Daň. kterou má každý jednotlivec platit, by měla být stanovena přesně a nikoliv libovolně. Doba splatnosti, způsob placení a suma, kterou má platit, to všechno by mělo být poplatníkovi a komukoliv jinému naprosto jasné” - zásada určitosti • 3. “Každá daň by se měla vybírat tehdy a takovým způsobem, kdy a jak se to poplatníkovi asi nejlépe hodí.” - zásada výhodnosti pro poplatníka. • 4. “Každá daň by měla být promyšlena a propracována tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, co ona daň skutečně přináší do státní pokladny” - zásada úspornosti.
Dnešní požadavky na “dobré daně” • spravedlnost • efektivnost • administrativní jednoduchost • flexibilita • “správné” působenína makroekonomické agregáty • politická průhlednost • právní perfektnost
Daňová spravedlnost • normativní přístup, mnohými ekonomy odmítán a kritizován • dva fundamentální přístupy k daňové spravedlnosti: • A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku) • každý ať platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů (vymysleli to zakladatelé liberalismu v 15-17. století, ústup ze slávy v polovině 19. století) • základní problémy této teorie: • 1. jak změřit prospěch z veřejných výdajů • 2. jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby tento pociťovaný užitek sdělili • 3. takový systém zdanění by neumožňoval redistribuci