1 / 51

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE. AUSTRÁLIE A OCEÁNIE. POLOHA, ROZLOHA: Nejmenší ze všech kontinentů, spolu s o.Oceánie se prostírá přes rozsáhlé plochy Pacifiku (s o.pevnina zabírá přes 8,97 mil. km2). Jen Austrálie zabírá 7,69 mil km2 (6% rozlohy souše).

katen
Download Presentation

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

  2. AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POLOHA, ROZLOHA: Nejmenší ze všech kontinentů, spolu s o.Oceánie se prostírá přes rozsáhlé plochy Pacifiku (s o.pevnina zabírá přes 8,97 mil. km2). Jen Austrálie zabírá 7,69 mil km2 (6% rozlohy souše). Austrálie leží na j. polokouli podél obratníku Kozoroha obklopená Tichým a Indickým oc.

  3. Odlehlá od ostatních světadílů, objevena nejpozději ze všech dosud trvale obydlených světadílů v r.1606 holanďanem W.Janszem (další objevitelé - Abel Tasman, James Cook - angličané) • Jméno z lat. australis = jižní

  4. krajní body pevniny: zz Příkrý mys (Steep point) 113°09‘ v.d, 26°10‘ j.š. vv Byronův mys142°31‘ v.d., 28°38‘j.š. ss mys York10°43‘ j.š., 142°31‘ v.d. jj mys Wilsonův 39°08‘ j.š., 146°25‘ v.d. krajní body ostrovů: zz Kokosové o.(Austr.) v Indic oc. 96°50‘ v.d. vv o.Syla –y- Gomez (Chil.) v Tich.oc. 105°28‘ z.d ss Midwayské o. v Tich.oc. 28°14‘ s.š. jj o.Cambell v Tich.oc. 50°20‘ j.š.(Mcquarieovy o.)

  5. GEOLOGIE: tvořena Indickoaustralskou litosférickou deskou, na V v I.-HORÁCH vyvrásněno Velké předělové pohoří POVRCH: • pobřeží málo členité (19 600 km) na v. lemováno Velkým bradlovým(korálovým) útesem Stř.nadm.v jen 340 m Nejvyšší bod: Mt.Kosciusko 2228 m n. m. Nejnižší bod: proláklina Eyerova jez. -16 m • typické jsou rozsáhlé roviny a plošiny. • rozdělujeme do 3 základních celků:

  6. 1)Západoaustralská pánev (tabule) – nejstarší část, ½ pevniny 2)Středoaustralské nížiny s Velkou artéskou pánví (proláklina Eyerova jez. -16 m) 3)Velké předělové pohoří (též australské Kordillery) s nejvyšším vrcholem světadílu (Mt.Kosciusko 2228 m n m.)

  7. KLIMA: Celý kontinent leží v teplé podnebné oblasti: tropický vlhký pás – na S a SV Tropický suchý pás – převážná část kontinentu. Subtropický pás. Jih Tasmánie má již mírné podnebí. Nejsušší kontinent. Místa teplotních extrémů: nejteplejší prům.T: Marble Bar (Austrálie) 34°C Max. T: Cloncurry (Austrálie) 52,8 °C Min. T: Lake Tekapo (Nový Zéland) -15,6°C Max.srážky: o.Kauai (Havajské o.) 11 684 mm/rok Min.srážek: mm/rok

  8. VODSTVO: nejsušší kontinent → slabě vyvinutá říční síť. 54 % tvoří oblasti bez odtoku do moře. Vodní stavy silně kolísají. Časté jsou creeky – dlouhodobě vyschlá koryta řek. Nejdelší řekou je Murray(-Darling) 3490 km. Z jezer je pozoruhodné Manapouri (NZ), rozloha 142 km2, hloubka 445 m, jehož dno leží 263 m pod úrovní mořské hladiny (je největší kryptodepresí v Oceánii).

  9. ROSTINSTVO, ŽIVOČIŠSTVO: pro svoudlouhou izolaci od ostatních kontinentů MÁ STAROBYLÝ A ZVLÁŠTNÍ RÁZ: Skoro 75% druhů rostlinstva je endemických. Na nejvlhčích oblastech tropické deštné lesy a subtropicképralesy se stromovitými kapradinami nebo blahovičníkové lesy V suších oblastech savany a stepi V nejsušších polopouště a pouště

  10. Najdeme tu blahovičníkové (eukalyptové, více než 600 druhů) lesy, tvrdolisté formace pestrobarevně kvetoucích akácií, scrubu, přesličníku… Ze zvířat jsou nejrozšířenější savci – vačnatci a ptakořitní (klokani, koala medvídkovitá, vakoveverka, poletucha, vombat, ptakopysk, ježura, pták emu hnědý, černá labuť, ledňáček obrovský, kivi, …

  11. OBYVATELSTVO: Původní obyvatelé AUSTRÁLIE černí Austrálci a NZ Maorové jsou již jen slabě zastoupeni. Převažují běloši britského či irského původu. V Oceánii převládá původní obyvatelstvo: Papuánci, Melanésané, Mikronésané, Polynésané, aj… Dnes žije v Austr. 21 mil ob., kteří se soustřeďují na JV (90% OB. ŽIJE NA 20% území) do měst (91%). Dožívají se v průměru 81,5 roků.

  12. EKONOMIKA: velice vyspělý stát s významnou hospodářskou silou v tichooceánské oblasti. 1)ZEMĚDĚLSTVÍ – velmi vyspělé, mechanizované, intenzivní - obdělává se jen 6 % úz. (přesto je A. význ.vývozcem pšenice), na 30 mil km2 pastvin se chová skot a ovce (největší vývozce skopového masa a vlny na světe). Dále se pěstují citrusy, vinná réva, banány, bavlník a cukr.třtina…

  13. PRŮMYSL: Vyspělý, se zastoupením všech odvětví: • těžební: výrazný podíl na svět. těžbě důležitých surovin – č.uhlí, Fe, Uran, bauxit, Pb, Zn, Ag, diamanty • Zpracovatelský: potravinářský, dřevozprac., textilní, obuvnický a kožedělný…hutnický, strojírenský (zeměděls.stroje, dopravní stroj. – lokomotivy, letadla, lodě), chemický.

  14. Doprava: Moderní úroveň (kvalitní silniční a želez. síť, významná je letecká doprava (odlehlé samoty) Transkontinentální trasy (silnic a železnice)

  15. Akácie flétnová

  16. Požár australské buše

  17. Murray scrub

  18. Kivi a koala

  19. Eucalyptus ficifolia

  20. Ledňáček obrovský(Dacelo novaeguineae)

  21. vakoveverka létavá (lat. Petaurus breviceps)

  22. poletucha bělobřichá(lat. Biswamoyopterus biswasi)

  23. vombat obecný(lat. Vombatus ursinus),

  24. ptakopysk podivný (lat. Ornithorhynchus anatinus )

  25. zajímavosti ptakopyska: - ve volné přírodě se dožívá 16 let - masožravec - nízký metabolismus (prům.teplota těla 32°C) - vnitřní ucho je začleněno přímo do lebky, zevní sluch.orgán je ale ve spod čelisti - nohy jsou po straně těla, ne pod ním - na zadních nohách jedovaté ostruhy (zbůsobují nesnesitelnou bolest a otoky i po několik měsíců) - snáší vejce - samice nemají mléčné bradavky, vylučují mléko pomocí kožních záhybů - elektrocitlivý smysl (receptory na zadní straně zobáku, mechanoreceptory po celém zobáku)

  26. ježura australská (lat. Tachyglossus aculeatus)

  27. Puncak Jaya 5030 m n.m

  28. Nový Zéland Hornaté souostroví NZ leží na hranici Pacifické a Indoaustralské litosférické desky (časté zemětřesení, termální prameny a sopečná činnost) asi 1700 km JV od Austrálie. Je tvořen hustě osídleným Severním ostrovem a Jižním ostrovem s vysokým pohořím Jižních Alp se značným zaledněním a řadou malých ostrůvků.

  29. Ze 4,2 mil.ob. NZ žije 75% na Severním o. Největším městem je Auckland (1 mil. ob.) a hl. město Wellington. Většina obyv.je evropského původu, počet Maorů (pův.obyv.) je asi 280 000. NZ je vyspělou zemí s významným vývozcem zemědělských (ovčí vlna, maso, mléčné výrobky,ovoce - kiwi…) a průmyslových produktů.

  30. OCEÁNIE Je tvořena velkým množstvím drobných ostrůvků rozptýlených na obrovské ploše Tichého oc. Dělí se geograficky na 3 skupiny ostrovů:

  31. POLYNÉSIE – představuje nejvíce rozptýlenou skup.ostrovů. Nejvýznamější jsou HAVAJSKÉ O., COOKOVY O., VELIKONOČNÍ OSTROV, SPOLEČENSKÉ OSTROVY. Jsou většinou sopečného původu. • MIKRONÉSIE – zahrnuje drobné ostrovy v Z části Pacifiku S od rovníku. Mezi největší patří MARIANY, KAROLÍNY A MARSCHALLOVY O. Převážně se jedná o korálové ostrovy (vybudovány korálovými živočichy žijících v koloniích v čistých a teplých vodách mezi obratníky)

  32. 3) MELANÉSIE – pás ostr. na S a V od Austrálie:NOVÁ GUINEA, BISMARCOVO SOUOSTROVÍ, ŠALAMOUNOVY OSTROVY, NOVÉ HEBRIDY, NOVÁ KALEDONIE, FIDŽI A NOVÝ ZÉLAND. Společným znakem je kontinentální původ (leží při okraji Indickoaustrals.lit.desky): jsou hornaté, častá sopečná činnost.

  33. Hospodářsky význam Oceánie spočívá v plantážním pěstování kokosové palmy, cukr.třtiny a ananasů, na některých ostr. těžba surovin (fosfáty, Ni, Cu). Pro řadu ostrovů je hlavním zdrojem příjmů cestovní ruch zahraničních návštěvníků vyhledávajících exotické prostředí.

More Related