NĚMECKO Spolková republika Německo

1. NĚMECKOSpolková republika Německo vlajka znak Mapa Německa

2. Obecné údaje • Rozloha: 357 022,9 km² • Počet obyvatel: 82 310 000 • Hustota zalidnění: 231 / km² • Jazyk: němčina • Náboženství: katolické, protestantské • Nejvyšší bod: Zugspitze (2962 m n. m.) • Hlavní město: Berlín • Státní zřízení: federace • Prezident: Horst Köhler • Kancléřka: Angela Merkelová • Hymna: 3. strofa písně Das Lied der Deutschen • Vznik: 23. května 1949 (vyhlášení na základě Trizonie) • Měna: euro (EUR) Spolková republika Německo je federace 16 spolkových zemí ležící ve střední Evropě. Německo hraničí s Nizozemskem, Belgií a Lucemburskem na západě, s Francií na jihozápadě, se Švýcarskem a Rakouskem na jihu, s Českem a Polskem na východě a s Dánskem na severu. Ze severovýchodu má Německo přístup k Baltskému moři, ze severozápadu k Severnímu moři. Celková délka pobřeží je 2389 km. Německo je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Pět největších měst (dle stavu v prosinci 2006 ): • Berlín(Berlin): 3.850.000 obyvatel • Hamburk(Hamburg): 1.800.000 obyvatel • Mnichov(München): 1.380.000 obyvatel • Kolín nad Rýnem(Köln): 1.100.000 obyvatel • Frankfurt nad Mohanem(Frankfurt am Main): 730.000 obyvatel

3. Přírodní podmínky • Nejníže položené místo: Neuendorf bei Wilster −3,54 m n. m. • Nejvýše položené místo: Zugspitze 2 962 m n. m. Německo se člení na tři hlavní přírodní oblasti: • Severoněmecká nížina – její povrch je ovlivněn dřívějším zalidněním. Jsou tu četné morény vytvářející suché písčité kopce porostlé vřesovišti (např. Luneburské vřesoviště jižně od Hamburku), které se střídají s močálovitými rašeliništi v prohlubních. Severovýchodní část zabírá Meklenburská jezerní plošina s více než 600 jezery, z nichž největší je Müritz. • Středoněmecká vysočina – je tvořena řadou dílčích pohoří jejichž průměrné výšky jsou 500–1000 m n. m., nejvyšší z nich je Schwarzwald (Feldberg 1493 m), ve kterém pramení Dunaj. Dalšími pohořími Středoněměcké vysočiny jsou Harz, Rothaar, Eifel, Rhon, Fränkische Alb, Schwäbische Alb. Na západě proráží pásma varisko krušnohorského směru v těsném a hlubokém údolí Rýn. U českých hranic navazuje na Středoněmeckou vysočinu svým západním okrajem Česká vysočina – Erzgebirge (Krušné hory), Fichtelgebirge (Smrčiny), Oberpfälzer Wald (Český les), Bayerischer Wald (Šumava) • Alpy – v úzkém pruhu na jihu zasahují do Německa Severní vápencové Alpy. Na hranicích s Rakouskem se nachází německá nejvyšší hora Zugspitze.

4. Spolkové země • Země Bádensko-Württembersko • Svobodný stát Bavorsko • Země Berlín • Země Braniborsko • Svobodné hanzovní město Brémy • Svobodné a hanzovní město Hamburk • Země Hesensko • Země Meklenbursko-Přední Pomořansko • Země Dolní Sasko • Země Severní Porýní-Vestfálsko • Země Porýní-Falc • Země Sársko • Svobodný stát Sasko • Země Sasko-Anhaltsko • Země Šlesvicko-Holštýnsko • Svobodný stát Durynsko

5. Obyvatelstvo • celkově 82 459 178 obyvatel (v roce 2005) • Němci 91 % (cca 75 mil.) • Turci 2,4 % (1,76 mil.) • ostatní 6,1 % (Italové (540 810), Poláci (326 596), Řekové (309 794) a mimo Evropu 3,2 mil., z toho nejvíce Jugoslávců (1 mil.) • celkový počet přistěhovalců v Německu od 60. let (k roku 2006): 15 600 000 obyvatel (cca. 20%)

6. Podnebí • Německo má mírné klima, na severu výrazně oceánské. Směrem k jihovýchodu přibývá kontinentality s většími rozdíly mezi létem a zimou. Průměrné lednové teploty jsou v Bavorsku obvykle pod bodem mrazu, na severu a v údolí Rýna nad nulou. Nejtepleji je v Hornorýnském úvalu, který má i relativně suchou zimu a dlouhé období slunečního svitu, a v okolí Drážďan. Srážky se na většině území pohybují mezi 600-900 mm, na severu a západě jsou pravidelnější, na jihu spíše padají ve vegetačním období. Velmi deštivé jsou Alpy (přes 2000 mm), Schwarzwald, Harz i Šumava. Sněhová pokrývka bývá mimo hory nesouvislá a vydrží obvykle jen několik dní, na horách 3-5 měsíců. V kotlinách se v zimním období vyskytují často inverze.

7. Společnost Německa • Po staletí bylo Německo konglomerátem soupeřících městských států, knížectví a království, které se teprve relativně nedávno spojily v konfederaci. Cena za vzplanutí nacionalismu a světovládných choutek byla vysoká a Německo se po skončení 2. světové války nacházelo v troskách. Velmocenské zájmy pak Německo na čtyřicet let rozdělily. Západní část se brzy vyvinula v ekonomicky nejsilnější zemi Evropy a východní naopak přiblížila socialistickému průměru. Teprve pád komunismu ve východní Evropě umožnil v roce 1990 jejich znovusjednocení.

8. Ekonomika • Zaměstnanost (1999): • zemědělství 2,8 % • průmysl 33,4 % • služby 63,8% • Využití půdy: • lesy 31 % • orná půda 35 % (z toho 4 % zavlažováno) • ostatní 34 % Německo zůstává spolu s USA na prvním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí i v jeho spotřebě.

9. Zemědělství a průmysl Zemědělství je velmi intenzivní a ve světě nejvíce mechanizované, ale zaměstnává jen 3 % ekonomicky aktivních obyvatel a vytváří zanedbatelnou hodnotu hrubého domácího produktu. Velký objem potravin se musí dovážet, zejména z Francie. Orná půda zaujímá třetinu plochy země a dalších 15 % připadá na louky a pastviny. • Pěstují se především obiloviny (pšenice, ječmen a žito), dále brambory, cukrová řepa (na sprašových půdách Börde) a zelenina (zejména zelí). Německo je první na světě v produkci chmele (Podunají) a vyrábí více než 500 značek piva. Údolí Rýna a Mosely poskytují světoznámá vína. 3/4 produkce zajišťuje živočišná výroba zaměřená na chov prasat (nejvíce v Evropě) a skotu zejména v severních částech země. Rozšiřuje se chov ovcí. Rybolov převážně ve vzdálenějších mořích nestačí krýt spotřebu.

10. Doprava a spoje • Mají vynikající a velmi hustou síť železnic, silnic a nejdelší dálniční síť v Evropě. Silniční dopravní tah spojující nizozemské přístavy s Porúřím a oblastí středního a horního Rýna představuje nejzatíženější komunikační osu Evropy. Buduje se systém železničních tratí pro vysoké rychlosti. • Významná je vodní doprava a Rýn je nejfrekventovanější vodní cestou Evropy. Je spojen kanály se Severním mořem, Labem, Odrou a nově přes Mohan i s Dunajem. Duisburg je největším říčním přístavem Evropy. Nejdůležitější námořní přístav je Hamburg, následují Brémy, Wilhelmshaven, Lůbeck a Rostock. Kiel u Baltu má Severo-mořským kanálem spojení se Severním mořem. • Frankfurt nad Mohanem patří k největším leteckým uzlům nejen v Evropě, ale i na světě..

11. KulturaHistorické památky • Braniborská brána, (Brandenburger Tor) (Berlín)

12. Radnice, (Brémy)

13. Dolní Sasko Říšský Sněm, (Berlín

14. Nová radnice, (Hannover)

15. Katedrála v Cáchách, Cáchy (Severní Porýní-Vestfálsko)

16. Kostel panny Marie(Frauenkirche), Drážďany (Sasko)

17. Pamětní kostel císaře Viléma(Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche), Berlín

18. Katedrála v Kolíně nad Rýnem, Kolín nad Rýnem (Severní Porýní-Vestfálsko)

19. Technika a Kultura • Televizní věž*, Berlín

20. Allianz Arena, Mnichov (Bavorsko)

21. Museumsinsel (Ostrov muzeí), Berlín

22. Deutsches Museum (Německé muzeum), Mnichov (Bavorsko)

23. Krajina • Lange Anna („Dlouhá Anna“) na Helgolandu, (Šlesvicko-Holštýnsko)

24. Brocken v zimě (1141,1 m n.m.), (Sasko-Anhaltsko)

25. Kreidefelsen (Křídová Skála) na Rujáně, (Meklenbursko-Přední Pomořansko)

26. Zugspitze (2962 m n.m.), (Bavorsko)

27. Děkuji za pozornost • Diky za pozornost