200 likes | 428 Views
25. května 2013 VY_32_INOVACE_170320_Hvezdy_DUM. HVĚZDY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace.
E N D
25. května 2013VY_32_INOVACE_170320_Hvezdy_DUM HVĚZDY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.
1. Hvězda 2. Pozorování hvězd
Hvězda • je plazmové těleso, ve kterém probíhají za vysokého tlaku a teploty termonukleární reakce • při těchto reakcích vznikají z lehkých prvků prvky těžší a uvolňuje se především tepelná, světelná energie a ultrafialové záření • z hvězd pocházejí i elementární částice (neutrina, elektrony a protony), tyto částice označujeme jako hvězdný vítr • hvězdy jsou vázány gravitací v galaxiích • Na hvězdu působí dvě základní síly • gravitační síla, která tlačí hvězdu co nejblíže ke svému středu a snaží se o její smrštění • tlaková síla, která je způsobena tlakem uvnitř hvězdy a snaží se hvězdu roztrhnout dále
Hvězda Obr.1 Alfa Centauri dále
Hvězda • Zemi nejblíže je hvězda Slunce, je vzdálena asi 8 světelných minut (1 AU). Hvězdy posuzujeme podle hmotnosti (porovnáváme je s hmotností Slunce), hvězdné velikosti a zářícího výkonu. • Vznik hvězdy • hvězdy vznikají z oblaků mezihvězdné hmoty • na počátku dochází ke zhuštění, smršťování a přitom narůstá teplota a tlak • při dosažení dostatečné hmotnosti dojde k termonukleárním reakcím • v jádře dochází k syntéze vodíku na hélium • nastává rovnováha mezi gravitací a tlakem plazmatu • vzniká hvězda hlavní posloupnosti dále
Hvězda Obr.2 Velké Magellanovo mračno dále
Hvězda Život hvězd Po spotřebování vodíku v jádře závisí osud hvězdy na její hmotnosti. U málo hmotných hvězd, jako jsou například červení trpaslíci, po stovky miliard let dlouhém životě začnou hvězdy chladnout. U hmotnějších hvězd probíhají další reakce, při kterých vzniká uhlík. Dochází k jejich rozepnutí a stávají se rudými obry. U hvězd střední velikosti může dojít k rozepnutí a vzniku planetární mlhoviny, přičemž se jádro zhroutí a hvězda se stane bílým trpaslíkem. dále
Hvězda Obr.3 Bílý trpaslík dále
Hvězda Pokud má bílý trpaslík hmotnost větší než 1,4 hmotnosti Slunce, exploduje jako supernova typu I. a ze zbytku se stane neutronová hvězda. Jestliže má bílý trpaslík menší hmotnost než je 1,4 hmotnosti Slunce, postupně chladne a stává se černým trpaslíkem. U velmi hmotných hvězd pokračuje jejich vývoj výbuchem supernovy typu II. a z jádra se stane neutronová hvězda nebo černá díra. Doba trvání hvězdy závisí na její hmotnosti. Nejhmotnější existují milióny let a mají rychlejší vývoj. Méně hmotné hvězdy existují až trilióny let (1018). dále
Hvězda Obr.4 Krabí mlhovina – expanze plynů po výbuchu supernovy zpět na obsah další kapitola
Pozorování hvězd • hvězdy na obloze v noci vidíme s různou jasností nebo zabarvením • starověký astronom Ptolemaios sestavil první katalog hvězd, kde každé hvězdě přiřadil hvězdnou velikost podle její jasnosti • termín hvězdná velikost se dodnes používá a je přesně definován pomocí množství zářivé energie • jednotkou hvězdné velikosti m je magnituda (mag) • posuzujeme, jak je vidět hvězda ze Země (pozorovatelná hvězdná velikost) • lidské oko, za dobrých podmínek pro pozorování, vidí objekty o hvězdné velikosti 5 – 6 mag (těchto hvězd je vidět asi 10 000) • Hubbleův vesmírný dalekohled ukáže hvězdy o velikosti 30 mag dále
Pozorování hvězd • Nejbližší hvězdy a jejich velikost • Slunce – 26,72 mag • Proxima Centauri 11,1 mag • Alfa Centauri A 0,01 mag • Alfa Centauri B 1,35 mag • Barnardova hvězda 9,54 mag • Sirius A – 1,46 mag • Sirius B – 8,34 mag • Pozn: Čím menší je záporné číslo, tím jasnější je hvězda; čím vyšší je kladné, tím je hvězda méně jasná. dále
Pozorování hvězd Obr.5 Dvojhvězda Sirius – umělecká představa dále
Pozorování hvězd • Barva hvězd • odpovídá jejich teplotě • často může být odstín barvy optickým klamem (barevná vada čočky, lidské oko, atmosféra Země) • Problikávání hvězdy může být způsobeno chvěním vzduchu, jedná se o proměnné hvězdy nebo zákrytové dvojhvězdy. • Pohyb hvězd • hvězdy se pohybují poměrně rychle • nejrychleji se pohybuje Barnadova šipka dále
Pozorování hvězd • Souhvězdí • je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi • podle Mezinárodní astronomické unie bylo stanoveno 88 souhvězdí • 48 pojmenování pochází ještě z antických dob • souhvězdí pomáhají k orientaci na obloze • pokud žijeme na severní polokouli, můžeme pozorovat souhvězdí severní oblohy a souhvězdí jižní oblohy jsou nám skryta dále
Pozorování hvězd Obr.7 Obr.6 Souhvězdí Orion Souhvězdí Velká medvědice zpět na obsah konec
POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6
CITACE ZDROJŮ Obr. 1 ESO. Soubor:The wide-field view of bright star Alpha Centauri and its surroundings.jpg: Wikimedia Commons [online]. 16 October 2012 [cit. 2013-05-25]. Dostupnépod licencí CreativeCommonsz: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/The_wide-field_view_of_bright_star_Alpha_Centauri_and_its_surroundings.jpg Obr. 2 ESA. File:Starsinthesky.jpg: WikimediaCommons [online]. 2006 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Starsinthesky.jpg Obr. 3 SEPHIROHQ. File:White dwarf.jpg: WikimediaCommons [online]. 5 April 2011 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/White_dwarf.jpg Obr. 4 NASA / ESA. Soubor:Crab Nebula.jpg: WikimediaCommons [online]. 1 December 2005 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Crab_Nebula.jpg Obr. 5 NASA / ESA. Soubor:Sirius A and B artwork.jpg: WikimediaCommons [online]. 10 December 2007 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/Sirius_A_and_B_artwork.jpg
CITACE ZDROJŮ Obr. 6 A. CRIDER. File:Meissa.png [x]: WikimediaCommons [online]. 8 February 2009 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Meissa.png Obr. 7 TILL CREDNER. File:UrsaMajorCC.jpg: WikimediaCommons [online]. 16 July 2004 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/UrsaMajorCC.jpg Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.
Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová