Stavovské povstání

1. Stavovské povstání Třicetiletá válka

2. Ženy v právním systému • V majetkových vztazích rovnoprávná • V manželství podrobena moci muže • Nemají přístup k úřadům • Nemají politická práva • „Muž ženu šlechtí, ale ona ne“ • V trestním právu znevýhodněna (tzv. delikty pohlavní) • V některých případech ale zvýhodněny • Chráněna před ztrátou vdovského věna

3. Právo rodinné a manželské • Založeno na právu kanonickém • Vznik manželství – přivolením před církví → nerozlučitelné • Manželské spory v kompetenci církevních soudů • Právo vyžaduje od ženy věrnost manželovi → stíháno soudem i svépomocí → právo manžela nevěrnou manželku i milence zabít • Manželky – postavení vychází z kanonického práva + podřízena moci muže

4. Třicetiletá válka • stavovský princip X absolutistický princip • reformace X upevňování katolictví • Zápas o materiální statky, území, moc Habsburkové + katolická Liga v říši, papež, italská knížata a polsko-litevská říše X Protihabsburská koalice: Nizozemí, Francie, Anglie, protestantská Unie v říši, zčásti severské země, Benátsko, česká, slovenská i uherská opozice

5. Matyáš Habsburský • 1611 – král český (1612 – císař římský) • Sídlo zpět do Vídně • Rekatolizační politika – porušování Majestátu • 1615 – čeština státním jazykem • 1617 – sněmy vystupují proti kandidatuře Ferdinanda Štýrského (slib dodržování Majestátu)

6. České stavovské povstání1618 - 1620 • V celé Evropě sílí napětí mezi kat. a prot. • Vyhrocení sporů - kostel v Broumově a v Hrobech u Jáchymova • březen 1618 – sjezd protest. stavů→ stížnost císaři • 21.5.1618 – sjezd protestantské šlechty (panovníkem zakázán)→ delegace na Pražský hrad

7. České stavovské povstání1618 - 1620 • 23.5.1618 – defenestrace prohabsburských místodržících • 25.5.1618 – vláda 30ti direktorů (Václav Vilém z Roupova) • Stejným dílem páni, rytíři, měšťané • Vyhnáni jezuité • Stavy organizují žoldnéřskou armádu (Jindřich Matyáš hrabě Thurn) • Morava pod vedením Karla st. ze Žerotína (moravský zemský hejtman) zůstává neutrální

8. České stavovské povstání1618 - 1620 • 1619 - † Matyáš → Ferdinand II. • na Moravě do čela Ladislav Velen ze Žerotína → připojení Moravy k povstání • nadějě na zahraniční pomoc → přišla jen malá • 7/1619 - schválena nová ústava - konfederace rovnoprávných zemí • společné instituce • v čele volitelný panovník (jeho moc omezena stavy) • de facto potvrzen Majestát X nekatolíci upřednostňováni

9. České stavovské povstání1618 - 1620 • Ferdinand II. sesazen → 8/1619 zvolen Fridrich Falcký - kalvínista, zeť anglického krále Jakuba I. • Podzim 1619 – Vídeň podruhé ohrožena česko-moravsko-rakouským vojskem → ohrožení z Polska → zpět do Čech • saský kurfiřt napadá Lužici • císařská vojska vtrhla do J a JZ Čech • Mansfeldova vojska uzavřela v Plzni s cís. armádou příměří

10. České stavovské povstání1618 - 1620 • 8.11.1620 - b. na Bílé hoře (2 hodiny) - hlavně němečtí a uherští vojáci na straně českých stavů, ale odmítají riskovat - nedostali žold, velitelé prchají mezi prvními → - konečná porážka českých stavů • NIKDO NEDOBYL PRAHU - byla vydána bez boje • útěk krále, i velitelů - Anhlat, Hohenlohe, Thurn • pronásledování účastníků odboje • 21.6.1621 - poprava 27 předáků povstání - 3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů + další odsouzeni v nepřítomnosti

11. Následky stavovského povstání • zrušen Rudolfův Majestát • 1638 - všechny fakulty v Praze v rukách jezuitů • důsledky porážky zakotveny v tzv. Obnoveném zřízení zemském (1627) • dědičné právo na český trůn pro Habsburky • posílení pozice panovníka • povoleno jen katolické náboženství (ostatní vypovězeni – Komenský) • zemský sněm se může scházet jen z vůle panovníka • opět duchovenstvo • města dohromady - 1 hlas • němčina rovnoprávná s češtinou • Česká dvorská kancelář do Vídně

12. Doba pobělohorská • Velký úbytek obyvatel (1/2) • Český stát zdrojem finančních prostř. a mužů do armády • Šlechta – cizí → zvyšuje roboty a poddanské platy → šlechtický velkostatek prosperuje → poddanská hospodářství upadají • Zdaněna jen poddanská půda (rustikál) • 1654 – berní rula – 1. soupis půdy

13. Doba pobělohorská • Připoutání poddaných k půdě + osobní závislost na vrchnosti • Morové epidemie • Násilná rekatolizace • 1680 – selské povstání → císařský robotní patent • 90. léta – povskání na Chodsku (Jan Sladký Kozina) • Oživení manufakturní výroby – dělníci – lepši postavní než rolníci

14. Třicetiletá válka • Válka česká (stavovské povstání) • Válka falcká • Válka dánská • Válka švédská • Válka francouzsko-švédská • Významná postava – Albrecht z Valdštejna • Konec naděje exulantů na návrat –Vestfálský mír – 1648

15. Přelom 17. a 18. století • Rozvoj manufakturní výroby – dělníci svobodní → roste jejich počet → podpora státu • Manufakturní výrobu přijala i část šlechty • Těžištěm zemědělství do pol. 18. stol. šlechtický velkostatek s robotním systémem • Dlouhodobě neudržitelné → zásahy státu • Násilná rekatolizace

16. Osvícenský absolutismus • † Karel VI. → pragmatická sankce → 1713 - Marie Terezie • Prag. sankce – zpochybňována → 3 války o dědictví rakouské → hrozba rozdělení Českého státu • Oslabení habsburské monarchie → potřeba reforem • Centralizace úřadů → sjednocení právních norem

17. Osvícenský absolutismus - cesta ke změně • 1775 – selská povstání – selské guberno – organizované = nebezpečné • 1775 – robotní patent – úprava roboty → snesitelnější • Raabova soustava - místo roboty peněžité dávky • Školská reforma – povinná škol. docházka • Tereziánský katastr – soupis půdy – berně na rustikálu, ale spravedlivější • Reformy motivované soupeřením se sílícím Pruskem

18. Reformy Josefa II. • 1764 – spoluvladařem Marie Terezie • Často spory s konzervativní matkou • Dokončil reformu armády • 1781 – toleranční patent • 1781 – zrušení nevolnictví (zachováno poddanství i robota) • 1789 – berní a urbariální patent • Němčina úředním jazykem – germanizace • Nástupcem Leopold II. → ruší berní a urbariální patent