Maďarsko

1. Maďarsko

2. Obecné • Originální název: Magyar • Koztarsasag • Český název: Maďarská republika • Anglický název: Hungary • Rozloha: 93 030 km2 • Poloha: 16°-23° v. d. a 46°-49° s. š. • Využití plochy: 51 % orná půda, 12 % pastviny, 19 % lesy, 18 % ostatní  • Reliéf: nejvyšší bod - Kekes (1 014 m), nejnižší bod - Tisza (78 m)   • Vodstvo: nejdelší řeka - Dunaj (2 850 km) • Klima: mírný pás • Biota: lesy mírného pásu • mapa

3. Historie • Středověk:Uherské království , Historické Uhersko zahrnovalo Panonskou nížinu, Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu, Banát a Sedmihradsko. • Svatý Štěpán I. přinesl do Uher křesťanství. • Od 16. století bylo ohrožováno a načas i vyvráceno Osmanskou říší; turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Poté už výboje Osmanů nebyly tak zničující. • V 17. století se Uhersko postupně stalo součástí Rakouské monarchie, v jejímž rámci byla spíše zemědělskou zemí. • 1848 Po potlačené revoluci se Maďarům podařilo dosáhnout Rakousko-uherského vyrovnání (1867), čímž vzniklo vlastní Rakousko-Uhersko. • 1918:Po rozpadu Rakousko-Uherska nově vzniklé Maďarsko ztratilo skoro dvě třetiny své původní rozlohy

4. Historie • Po druhé světové válce, se účastnilo na straně nacistického Německa a získalo tak dočasně zpět severní Sedmihradsko a jižní Slovensko, se Maďarsko stalo jednou ze zemí komunistického bloku. • Maďarské povstání • Na podzim 1956 rostoucí protikomunistické cítění vyústilo ve změnu vlády, která vyhlásila nezávislost na SSSR. Nakonec však další z poválečných pokusů o osvobození z komunistické nadvlády smetly sovětské tanky. Po revoluci nastoupil do role prezidenta János Kádár, který ze začátku revoluce stál při občanech. Téma Maďarské povstání bylo tedy na 30 let tabu. Až po roce 1989 se začalo o tomto povstání opět mluvit. • Od 60. let po současnost • Nový režim zejména od 60. let však zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti a tak se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici. • 1999 se Maďarsko stalo členem NATO, po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU.

5. Obyvatelstvo • Počet obyvatel (2006): 9 981 334 • Hustota zalidnění: 109 obyv./km2 •  Národnostní složení:  Maďaři 90 %, Romové 4 %, Němci, Židé, Slováci • Náboženství: katolíci 68 %, protestanti 25 %, bez vyznání 8 % • Věkové složení: 0-14 r. 16,63 %, 15-64 r. 68,66 %, nad 65 r. 14,71 %  • Roční přirozený přírůstek: -0,25 % • Střední délka života - muži: 67,28 let • Střední délka života - ženy: 76,3 let • Gramotnost: 99 % • Urbanizace: 64,8 % • Úřední jazyk: maďarština • Historická demografie

6. Hospodářství • Tvorba HDP: 60 % služby, 35 % průmysl, 5 % zemědělství  • Zaměstnanost: 65 % služby, 27 % průmysl, 8 % zemědělství • HDP (parita kupní síly): 162,6 mld. USD • HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 16 300 USD • Inflace (2005): 3,6 % • Hospodářský růst: 4,1 % • Nezaměstnanost (2005): 7,2 % • Dluh (2005): 66,22 mld. USD • Zemědělství - sklizeň: pšenice, oves, ječmen, žito, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, slunečnice, vinná réva, zelenina, ovoce, vlašské ořechy, rajčata, tabák, len, konopí • Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, koně, prasata, drůbež • Průmysl - těžba: hnědé uhlí,černé uhlí, ropa, zemní plyn, bauxit, mangan, uran, zlato, vápenec

7. Hospodářství • Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 61,09 %, jaderné 38,4 %, vodní 0,51 % • Vývoz: stroje, potraviny, suroviny, paliva • Dovoz: stroje, paliva, potraviny, suroviny • Odběratelské země: Německo, Rakousko, Itálie, Francie • Dodavatelské země: Německo, Rusko, Rakousko, Itálie • Doprava: 7 606km železnice, 188 203 km silnice • Měna: forint (HUF)

8. Politika • Hlavní město: Budapešť (1 909 000 obyv.) • Další města (tis. obyv.): Debrecen 211, Miskolc 182 • Správní členění: 19 žup • Datum vzniku: 1918 • Forma vlády: parlamentní • Státní zřízení: republika • Hlava státu (2006): Laszlo SOLYOM • Předseda vlády (2006): Ferenc GYURCSANY • Členství: EU, NATO, OSN, CEFTA, CE, OBSE, OECD • Členění:

9. Politický systém • Prezident republiky: je volen parlamentem každých 5 roků • má převážně reprezentativní roli, ale i moc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb. • Ministerský předseda: vybírá ministry a má právo odmítnout je. • Každý kandidát předstoupí před jeden nebo více parlamentních výborů v poradních otevřených slyšeních a musí být formálně schválený prezidentem. Jednokomorový, 386členný parlament (Národní shromáždění -je nejvyšší orgán státní moci, který zavádí a schvaluje legislativu navrhovanou ministerským předsedou. • Národní parlamentní volby se konají každé 4 roky.