Írán ایران

1. Írán ایران Írán Eva Tomaštíková 203247

2. Mapa Íránu a jeho národů

3. Írán جمهوری اسلامی ایران název: Íránská islámská republika rozloha: 1 648 195 km² (17. na světě) hl.město: Teherán stát. zřízení: Islámská republika úřední jazyk: perština náboženství: muslimové 99,6%, z toho přes 90% šíité, 9% sunnité, židé, křesťáné,… členství v mezinár.org.: OSN, OPEC, WTO (pozorovatel)

4. Období vlády dynastie Pahláví 1921-povstání proti šáhu Ahmadovi 1925-nový šáh Rezá Šáh Pahláví -modernizace země podle evrop. vzoru 1932- vypovězení sml. s Anglo-perskou naftařskou společností a orientace na Německo 1936- šáhova vojska rozdrtila shromáždění odpůrců reforem v Mašhadu

5. Druhá světová válka Zpočátku války Írán neutrální 1941-vstup sovětské a britské armády na území Íránu Nástup nového Šáh Mohammada Rezy Pahlávího 1942-dohoda Íránu s SSSR a VB o nevojenské pomoci Spojencům

6. Mosaddek a znárodnění ropného průmyslu 1951-vláda s ministerským předsedou Muhammadem Mosaddekem znárodňuje ropný průmysl→krize ve vztazích s VB →svrhnutí Mosaddeka 1953-nová smlouva o težbě ropy s VB -orientace na USA a VB

7. Postmosaddovské období -Muhammad Rezá Pahláví uplatňuje diktátorský režim a orientace především na USA 1960-zhoršení hospodář.situace, pod vlivem Kennedyho jmenován nový min.předseda Alí Amíní →navrhl omezení zbrojení →odmítavý postoj USA→nový min.předseda Álam 1962- Álam zrušil podmínku, že se voleb do místních zastupitelstev mohou účastnit pouze muslimové a muži →pobouření duchovních a ájatoláha Chomejního 1963-masakr studentů teologie v Komu → Chomejního boj proti šáhovu režimu 1964-šáh vydal rozhodnutí o právní imunitě amerických zaměstnanců →pobouření

8. Cesta k revoluci Chomejní pro své výroky posílán do vyhnanství →formuje náboženskou opozici 1978- v tisku zpráva o udajném zahranič. agentu Chomejním →odpor lidu proti šáhovu režimu →vyhostění Chomejního do Francie 16.ledna 1979- pád šáhova režimu a nástup Chomejního k moci

9. Útěk a návrat Chomejního

10. Revoluční léta 1979 - 1981 Březen 1979-referendum o podobě režimu - 98% pro Íranskou islámskou republiku 1.4.1979-Chomejní vyhlašuje Íránskou islámskou republiku 4.11.1979-obsazení ambasády USA 1980-prezidentské volby →Bandí Sadr 28.6.1981-Atentát na sídlo IRS, hlava soudní moci Beheští zabit, 72mrtvých 24.7.1981-Radžá´í zvolen prezidentem 30.8. 1981-úspěšný atentát na prezidenta a premiéra Bahónara, následuje prozatímní vláda premiéra M.R.Mahdaví-Kaní 2.10.1981-prezidentem zvolen Chámene´í

11. Postavy islámské revoluce M. Beheští (1928-1981)Předseda IRS, hlava justice Premiér Bázargán 1979, (*1907-1995) Hnutí za svobodu Íránu M. Džavád Báhonar (1933 – 1981), min. školství, premiér 1981

12. Íránsko-irácká válka září 1980- Irák zaútočil na Írán – náboženské důvody a ropná naleziště 1982 – Iráčané vytlačeni z íránského území, mocenské rozpínání Íránu(pomoc Libanonu)→ západ.mocnosti podporují Irák a jsou ostřelována ropná zařízení a tankery → „válka tankerů“ 1985 „válka měst“ – Irák bombarduje íránská města červenec 1988 USA omylem sestřelilo íránské civilní letadlo nad Perským zálivem Srpen 1988 na základě nařízení OSN uzavřeno příměří mezi Iránem a Irákem V této válce zemřelo milion lidí, používali se chemické zbraně a v Iránu existoval kult mučedníků

13. Prezident Rafsandžání 1989-97 Rafsandžání se snažil o obnovení zahraničně politického postavení Íránu, realistický politik prosazující liberalizaci ekonomiky a hospodářské reformy,bojkotované konzervativním parlamentem Zrušení úřadu předsedy vlády →druhá republika 1995 uvolnění politického života → vznik 10 politických uskupení

14. Vývoj režimu po roce 1997

15. Prezidentské volby 1997 • Ideologická koncepce Mohammeda Chátamího: 1) Dialog mezi civilizacemi 2) Občanská společnost 3) Vláda práva a politických svobod 4) Respekt vůči politickému pluralismu

16. Írán za vlády prezidenta Chátamího • Střety mezi konzervativci a reformisty. • Snaha o postupné reformy – blokovány konzervativními silami. • Postupné prohlubování rozporů uvnitř jednotlivých politických bloků – zejména mezi frakcemi reformního bloku. Po parlamentních volbách 1996 a prezidentských volbách 1997: → Reformisté obsazují výkonné a zákonodárné orgány. → Konzervativci ovládají ekonomiku, zpravodajské služby, soudnictví a armádu. Snaha o posílení íránského postaveni jak ve světě tak na středním východě Evropa a uplatňování tzv. kritického dialogu, USA a politika izolace.

17. Radikálové u moci Prezidentské volby 2005 • favoritem voleb je bývalý íránský prezident a představitel pragmatického reformního směru Akbar Rafsandžání. Ve své kampani se prezentuje,jako umírněný konzervativec, klade důraz na hospodářské reformy a politické svobody. • jedním z jeho protikandidátů je starosta Teheránu, představitel radikálně-konzervativního bloku Mahmúd Ahmadí Nežád. Deklaruje oddanost hodnotám islámské revoluce, prosazuje důsledné lpění na dodržování zásad islámského práva.

18. Výsledky prezidentských voleb v roce 2005 Kandidát Výsledky 1. kola Výsledky 2. kola Mahmoud Ahmadinejad 19.2% 61.6% Ali Akbar Hashemi Rafsanjani 21.1% 35.9% Mehdi Karrubi 17.4% Mohammad Baqer Qalibaf 13.9% Mostafa Moin 13.7% Ali Larijani 5.9% Mohsen Mehr Alizade 4.4%

19. Vláda Ahmadí Nežáda -Výpady proti Izraeli a holocaustu -jeden z údajných vůdců skupiny studentů, jenž v r.1979 zadržovala rukojmí na velvyslanectví v Teheránu 2006 Ahmadí Nežád prohlašuje, že Írán již brzy bude disponovat jadernou technologií pro mírové účely 2006 OSN hrozí hospodářskými a diplomatickými sankcemi V domácí politice usiluje o spravedlivé přerozdělení zisků z ropy

20. Ústava • Konflikt šarícatského práva s ústavou zaručenými lidskými právy • suverenita islámských právníku versus suverenita lidu • Nevolená Rada dohlížitelů limituje moc voleného parlamentu • 1988 reforma Ústavy – zrušena funkce premiéra, zřízena Rada pro určování zájmů režimu, Rada nár. bezpečnosti, rahbar nadále nemusí být mardžac

21. Nejvyšší vůdce - rahbar • Rúhulláh Músaví Chomejní 1979-89 Kombinoval nejvyšší politické i duchovní vedení v jedné osobě • Sajjid Husajní Calí Chamenejí 1989- Zůstal mu jen titul vůdce revoluce – rahbar enqeláb Pravomoce – dohlíží na provádění politiky a spolu s Radou pro určování zájmů režimu určuje její směřování, nejvyšší velitel ozbrojených sil, vyhlašuje referenda, válku,mobilizaci, řeší spory mezi 3 typy moci, uděluje amnestie Jmenuje/odvolává 6 faqíhů do Rady dohlížitelů, Radu pro určování zájmů režimu, hlavu justice, náčelníka GŠ armády i Sboru islámských revolučních gard, vůdce pátečních modliteb, hlavu RTV, prezidenta na základě voleb, odvolává ho z důvodu nár. zájmu na základě rozsudku Nejvyššího soudu Výkon moci – kancelář, poradce,22 provinčních zástupců, 23 zástupců v nár. orgánech (NRNB)

22. Prezident a vláda • Volen přímo na 4 roky prostou většinou hlasů s možností znovuzvolení, Rada dohlížitelů citelně redukuje kandidáty (1997 šli do voleb jen 4 z původních 238) • Jmenuje guvernéry provincií a ambasadory • Jmenuje viceprezidenty (momentálně 10) • Nominuje členy vlády ke schválení parlamentem, kdykoliv odvolává členy vlády, inkompatibilita vládní a parlamentní funkce, vláda je odpovědná parlamentu. • Je předsedou Rady pro kulturní revoluci, Rady národní bezpečnosti

23. Rada dohlížitelů • Předseda Ahmad Džannatí 1988 – • 6 faqíhů dosazuje rahbar, 6 civilních soudců volí parlament na základě nominace hlavy jud. • Členové voleni na 6 let, po 3 letech se polovina obměňuje • Schvaluje všechny zákony prošlé Shromážděním ze dvou aspektů – soulad s ústavou, soulad s šarícou -ten posuzuje jen 6 kleriků, rozhodnutí vyžaduje ¾ většinu • Dozor nad přímými volbami – selekce kandidátů, rozhoduje o platnosti voleb

24. Shromáždění expertů • Sbor 86 duchovních (mudžtahidů) volených na 8 let v přímých volbách, kandidátí prochází prověrkami Rady dohlížitelů, 2006 jen 165 kandidátu • V případě uvolnění místa rahbara volí nového vůdce, kterého průběžně hledají rozhodují o jeho odvolání pokud přestane splňovat nároky na tuto fci. Dohlíží na jeho činnost – pouze teoreticky • V posledních volbách r. 2006 převážili spojenci Rafsandžáního, v Teheránu získal 2x více hlasů než radikál M. Taqí Mesbáh Jazdí, to se opakovalo i při volbách do předsednického křesla 41 ku 30 hlasů

25. Rada pro určování zájmů režimu • Zřízena Chomejním 1988,13 poté 20 členů jmenovaných rahbarem, předsedou byl prezident, od 1997 nadále předsedou Rafsandžání • Slouží jako poradní orgán pro rahbara • Rozhoduje při konfliktu mezi Radou dohlížitelů a Shromážděním • Posuzuje dle principu maslahat to, co je nejlepší pro zachování islám. režimu, což nemusí být nutně upraveno šaríou; např. pacovněprávní vztahy

26. Islámské poradní shromáždění • Voleno přímo každé 4 roky od 1980, voleno 290 členů ve dvou kolech, vícemandátové obvody, většinovým systémem, 5 křesel je vyhrazeno náb. menšinám • Všechny legislativní akty musí být v souladu s islámským právem • V oblastech, jež neupravuje šaríca, nebo v nich ponechává svobodu rozhodování, má právo upravovat spol. vztahy • Na základě návrhu vlády schvaluje státní rozpočet • Může projevit nedůvěru členům kabinetu, provést impeachment prezidenta • Od r. 2004Předseda Gholam Cali Haddád-Cádel, první laik v úřadu

27. KONEC