Trh práce

1. Trh práce • Vysvětlivky:SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixníLR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni

2. Příjmové veličiny na trhu VF Příjem z mezního produktu VF (MRPVF): říká o kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy. Průměrný příjem z produktu VF (ARPVF): zjistíme kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF. Tento počet vynásobíme cenou, za který je statek prodáván. MRPVF i ARPVF zpravidla nejprve rostou a potom klesají. Důvod nejprve totiž roste mezní produkt i průměrný produkt z VF, později mezní produkt i průměrný produkt klesají. Nejprve tedy dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka – projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka – začne platit zákon klesajících mezních výnosů. V nedokonalé konkurenci klesá MRPVF i ARPVF rychleji než v konkurenci dokonalé – důvodem je skutečnost, že firma v NEDoko snižuje cenu všech jednotek svých produktů (nejenom dodatečně vyprodukované jednotky produktu) – pozn.: v DoKO je cena všech vyprodukovaných jednotek stejná.

3. Příjmové veličiny na trhu VF Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup ARPL ARPL MRPL MRPL ARPL ARPL L L MRPL MRPL DoKo. trh produkce – MR=AR=P=konst. NedoKo. trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku

4. Nákladové veličiny na trhu VF • MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor • MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF • Pozn.: v prezentaci trhVFobecne.ppt jsou MFC značeny MCVF • AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor • AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) • K = kapitál (počt jednotek kapitálu), L = práce (počet jednotek práce) • AFCK = TC/K = r.K/K = r • AFCL = TC/L = w.L/L = w • r = nájemné, w = mzda

5. Nákladové veličiny na trhu VF průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů AFC AFC MFC MFC MFC AFC=w MFC= AFC=w L L DoKo. Trh= všechny jednotky VF jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně produktivní V praxi velmi vyjímečný případ. NedoKo. Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivníNejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní a mají vysoké OPC, tak MFC porostou

6. Volba optimálního množství najímaných VF • takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk • TR(K,L) – TC(K,L) = π(K,L) max. • Pozn.: ekonomický zisk značíme buď symbolem π nebo EP.

7. Poptávka po práci na DoKo. trhu práce DOKO. TRH PRÁCE: • velký počet firem poptávajících práci • cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem • individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě, tj. kolik práce nabízejí lidé jedné firmě) je horizontální. Tuto křivku značíme sL. • MFCL=AFCL=w=sL

8. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce • DoKo. trh práce – viz předchozí • DoKo. trh produkce – MR=AR=PPokud je trh práce dokonalý, cena práce (mzda) se ustálí na trhu interakcí křivek tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci, firma je příjemcem této ceny CZK/L w SL w* MFCL= AFCL=w=sL DL L L L* Trh práce Firma

9. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRPL=MFCL (což lze vyjádřit MR.MPL=MFCL nebo P.MPL=w) CZK/L MFCL= AFCL=w=sL4 MFCL= AFCL=w=sL3 MFCL= AFCL=w=sL2 ARPL MFCL= AFCL=w=sL1 L MRPL v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku, mzda je rovna příjmu z mezního produktu práce tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci?

10. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR Firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady: TR ≥ VC Celkové příjmy musí být vyšší jak variabilní náklady Přičemž platí: TR = ARPL*L Příjem z průměrného produktu zaměstnance*počet zaměstnanců VC = w*Lmzda*počet zaměstnanců Rovnici TR ≥ VC tak můžeme vyjádřit: ARPL.L ≥ w.L ARPL ≥ w Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRPL shora ohraničenou maximem ARPL

11. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR CZK/L bod ukončení činnosti firmy v SR ARPL DL L MRPL Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce. Vysvětlení: viz výše a prezentace trhyVFobecne.ppt

12. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR • v LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálu • při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu • mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL • působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční (SE), produkční (nákladový, PE)

13. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR K SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MPL A PE: pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu, takže může více vyrábět – posun z B do C → zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL C B Q2 Q1 L SE PE TE Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzrůst MPL

14. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR MRPL2 CZK/L MRPL1 MFCL= AFCL=w=sL1 w1 E1 E2 w2 MFCL= AFCL=w=sL2 DL(LR) L1 L2 L Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci

15. Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci • Změna ceny práce (mzdové sazby) - způsobuje posun po DL(křivky poptávky po práci).Pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá. • Ostatní faktory – D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé DL

16. Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem. Platí následující závislosti: ↓w → ↑ poptávaného množství práce každé firmy → ↑ poptávaného množství práce na trhu → ↑ tržní DL jako horizontální součet indiv. DL, ale: ↓w → ↓ MC každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P (cena statků) a zároveň ↓ MR (pokles ceny způsobuje, že firmám klesá MR)→ ↓MRPL a dochází k ↓DL (snížení poptávky firem po práci)→ DL každé firmy bude strmější a tím bude strmější i křivka tržní DL

17. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR • Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce • MR je klesající – MRPL a tím i DL bude strmější než když firma prodává výstup na DoKo. Trhu. • Na trhu NeDoko musí firma snížit cenu, aby prodala více statků – MR firmy musí být klesající.

18. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR ARPL ARPL MRPL MRPL ARPL ARPL DL DL L L MRPL MRPL Firma na DoKo. trhu finální produkce Firma na NedoKo. trhu finální produkce

19. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR • Vedle SE (substitučního efektu) a PE (produkčního efektu) se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“: • Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny statků (aby firma mohla prodat více, musí snížit cenu statků) a tedy i poklesu MR (pokles ceny statků snižuje i MR firmy) • MRPL se tudíž neposune dolů v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmy

20. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR CZK/L MRPL2 MRPL1 MFCL= AFCL=w=sL1 w1 E1 E2 w2 MFCL= AFCL=w=sL2 DL(LR) L1 L L2 Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální produkce Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy – viz předchozí výklad

21. Rovnováha na trhu práce • Rovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. • Nabídka práce – zaměstnanci • Poptávka po práci – zaměstnavatelé (firmy).

22. Křivka nabídky práce • Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná nabídková křivka - čím vyšší mzda (w), tím je větší nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky práce bude rostoucí – čím vyšší je mzda, tím mají lidé méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy. • Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti (babička, která je ještě v produktivním věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou nepeněžní výnosy).

23. Křivka nabídky práce – zpětné zakřivení • Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří pracují, je volný čas, respektive cena volného času. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. • Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. • Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové křivky, tak tržní nabídkové křivky. • .

24. Minimální mzda • = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: • garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky • zvýšení motivace k hledaní práce • zvýšení zaměstnanosti

25. nedobrovolně nezaměstnaní dobrovolně nezaměstnaní Dopady minimální mzdy Trh práce w SL wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě wmin2 wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE w* wmin1 DL L* L

26. (I)Racionalita minimální mzdy • je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou • je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSL

27. Zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/mzda/ Minimální mzda v ČR