ČÍNA

1. ČÍNA

2. Oficiální název: Čínská lidová republika • Hlavní město: Peking • Rozloha: 9 596 960 km2 • Počet obyvatel: 1 313 973 713 (2007)‏ • Měna: yuan (CNY)‏ • Státní zřízení: republika se systémem jedné politické strany a jednokomorovým parlamentem • Úřední jazyk: čínština • Struktura HDP: zemědělství a rybolov 24%, těžba a průmysl 41%, stavebnictví 5,5%, služby 28,5% • Průměrný věk dožití obyvatel: 72,58 (2006)‏ • Nejvyšší hora: Mount Everest ( 8 848 m)‏ • Nejdelší řeky: Čchang - t´iang (5 900 km), Chuang – che (5 464 km)‏

3. Symboly Číny • vlajka Čínské lidové republiky: • rudá vlajka symbolizuje revoluci • větší hvězda – Komunistická strana Číny • čtyři hvězdičky - čínský lid (dělníci, rolníci, malá buržoazie a vlastenecký kapitalismus) čtyři sociální skupiny, které se účastní společného programu socialistické výstavby – velká jednota vedená KS • zavedena roku 1949 (Ceng Lien-sung)‏ • státní znak Čínské lidové republiky: • kruhový tvar, v jeho středu je zlatá Brána nebeského klidu Tchien-an-men, ozařovaná pěti zlatými hvězdami – symbolizuje nepoddajný duch čínského lidu v jeho boji s imperialismem a feudalismem • kruh ozubeného kola zdobí po obvodu zlaté obilné klasy a konce dvou splývajících rudých stuh – symbol dělnické třídy a rolnictva • dvě základní barvy zlatá a rudá – výraz nadějě a štěstí

4. Symboly Číny • hymna Čínské lidové republiky: • píseň vznikla v roce 1935 a její text napsal známý básník Tchian Chan a hudbu složil skladatel Nie Er • Povastaňte vy, co odmítáte být otroky! Našimi vlastnmi těly a krví postavme naši novou Velkou zeď! Čínský lid prožívá nejtěžší dobu každý musí vykřičet svůj vzdor. Povstaňme! Povstaňmě! Povstaňmě! Miliony srdcí s jednou myslí, statečně se postavme palbě nepřítele Kupředu! Statečně se postavme palbě nepřítele! Kupředu! Kupředu! Kupředu!

5. Charakteristika současné ČLR • současný politický systém ČLR má kořeny v ústavě, jež byla přijata Všečínským shromážděním lidových zástupců 4. prosince 1982 • nejsilnějším fenoménem dnešní Číny je prudký ekonomický rozvoj, který byl odstartován na 13. sjezdu komunistické strany Číny v říjnu 1987 • čínský trh byl otevřen zahraničním investorům • ekonomika zůstala centrálně řízená • následovala její pozvolná liberalizace, která byla doprovázená liberalizací politickou • komunistická strana se snažila zefektivnit své hospodářství, proto připustila pouze částečnou decentralizaci • v letech 1990-2004 dosahoval ekonomický růst 10% ročně • v roce 2004 novelizovala ČLR ústavu a uznala nezpochybnitelné právo na soukromé vlastnictví, spolu s tímto krokem se přihlásila k respektování a dodržování lidských práv a podpoře nestátního sektoru ekonomiky • u vlády je nyní 4. generace vůdců - „technokratická“ - zvolena v listopadu 2002 – musí řešit nestabilní situaci v sociální politice, Čína postrádá fungující sociální systém • klíčové rozhodování o politických krocích probíhá v komunistické straně Číny, v současnosti má 70,8 milionů členů a je založena na principu „demokratického centralismu“, jsou zde patrné tendence k autoritářství

6. Stranické a správní orgány • Všečínské shromáždění lidových zástupců - Nejvyšší zákonodárný orgán, jednokomorový parlament, poprvé zasedal v září 1954. Má 2970 členů volených na pět let shromážděním lidových zástupců v provinciích, autonomních oblastech, městech pod ústřední správou a v Čínské lidově osvobozenecké armádě. Pravidelně zasedá jednou do roka. Mezi zasedáními VSLZ jeho funkci plní Stálý výbor VSLZ, který sestává z 133 členů, volených z poslanců VSLZ. V čele Stálého výboru stojí jeho předseda a skupina místopředsedů. • Čínské lidové politické poradní shromáždění – Vzniklo jako dočasný parlament po příchodu komunistů do Pekingu v roce 1949 a sdružilo představitele různých politických uskupení. Od roku 1954 jeho pravomoci přebírá VSLZ a ČLPPS působí jako orgán „revoluční jednotné fronty pod vedením KS Číny“. V čele shromáždění stojí předseda a početná skupina místopředsedů. • Státní rada Čínské lidové republiky – Nejvyšší orgán moci výkonné. Její funkční období je shodné s funkčním obdobím VSLZ, kterému formálně skládá účty ze své činnosti. Užší vedení Státní rady tvoří její předseda (premiér), skupina místopředsedů, vedoucí sekretariátu a jeho náměstci. Státní rada řídí téměř stovku ministerstev a dalších úřadů s pravomocemi ministerstva (tzv. státní komise, byra a výbory). • Nominální hlavou státu je Předseda Čínské lidové republiky (od roku 1992 označovaný jako prezident). V současné době je jím Chu Ťin- tchao.

7. Stranické a správní orgány • Čínská lidově osvobozenecká armáda – Tvoří do značné míry autonomní orgán. Je kontrolovaná Ústřední vojenskou komisí ÚV. • státní soudní orgány- Nejvyšší lidový soud - Je zodpovědný VSLZ, dohlíží na činnost místních lidových soudů a příslušné místní a zvláštní lidové soudy. Jednání jsou veřejná s výjimkou ohrožení státního tajemství, osobní soukromí a u případů mladistvých.‏ • lidové prokuratury - stejně jako lidové soudy mají své kompetence nezávislé na jakémkoliv správním orgánu, společenské organizaci či jednotlivém občanu. • Ústřední výbor komunistické strany Číny – Řídí činnost jednotlivě vládnoucí strany a kontroluje veškeré dění v zemi. ÚV je volen na stranických sjezdech, v jeho čele stojí generální tajemník (dříve předseda). Užší vedené představuje Politbyro řízené Stálým výborem politbyra. Dalšími orgány jsou sekretariát, řízený skupinou tajemníků, Komise pro vojenské záležitosti v čele s předsedou, Ústřední poradní výbor v čele s předsedou a Ústřední komise pro kontrolu disciplíny v čele s tajemníkem.

8. Komunistická strana • ústředním orgánem komunistické strany je kongres, jež se koná jednou za pět let • nejdůležitější orgány strany: • Stálý výbor politbyra (9 členů)‏ • Polytbyro (24 členů)‏ • Sekretariát v čele se Generálním sekretářem • Centrální vojenský výbor • Disciplinární vojenský výbor • ČLR plně kontroluje ozbrojené složky státu, jakýkoliv druh násilného převratu je prakticky nemožný ( Centrální vojenský výbor komunistické strany je identický s Centrálním vojenským výborem ČLR)‏ • vrcholné orgány státní moci jsou podřízeny jejímu vlivu • v současné době neexistuje žádná relevantní opozice, i když vedle komunistické strany funguje ještě dalších osm demokratických stran • čínská vláda nikdy neviděla rozpor mezi autoritářstvím a prosperitou – demokracie pravděpodobně nikdy nenastane

9. Čínská vláda aktuálně • Buď my, nebo dalajlama • Čínská vláda láká bankéře z Wall Street • Peking protestuje proti dodávce zbraní • Formální nezávislost Tchaj-wanu? • Čína přiznala, že dohnala USA v emisích skleníkových plynů • Čína bude v roce 2009 největším výrobcem průmyslového zboží na světě • USA vyškrtly Čínu ze seznamu nejbrutálnějších režimů

10. Národnostní složení • Chanové (Číňané): 91% • Čuangové: 1,4 % • Mandžuové: 0,9% • Chuejové: 0,8% • Miao: 0,7% • Ujguři: 0,6 % • Iové: 0,6% • Tchu-ťia: 0,5% • Mongolové: 0,4% • Tibeťané: 0,4% • ostatní: 2,7%

11. Provincie Číny • Čína se dohromady skládá z 32 provincií • patří sem Peking, Šanghaj, Tiencin, 23 provincií a dalších pět autonomních oblastí (Tibet, Sin-Tiang, Ning-sia, Vnitřní Mongolsko, Kuang-si)

12. Čína 20. století v datech • 1900 - boxerské povstání • 1911 - čínská revoluce, svržena mandžuská dynastie • 1912 - založen Kuomintang (Čínská národní strana)‏ • 1918 - Kuomintang se ujímá prozatimní vlády v Číně • 1921 - založena Komunistická strana Číny • 1925 - do čela Kuomintangu se dostává Čankajšek • 1934/1935 - Dlouhý pochod čínských komunistů • 1937 - válka mezi Čínou a Japonskem • 1945 - Mao Ce-tung se dostává do čela Komunistické strany Číny • 1949 - vyhlášena Čínská lidová republika • 1949 - Čankajšek evakuoval stoupence Kuomintangu na Tchaj-wan (byla zde ustavena nacionalistická vláda)‏ • 1950 - čínský vpád do Tibetu • 1966 - počátek kulturní revoluce v Číně • 1989 - čínské jednotky potlačují protestní hnutí studentů na náměstí Tchien-an-men • 1997 - k Číně připojen Hong Kong • 1999 - k Číně připojeno Macao

13. Kuomintang u moci • 1927 – rozkol mezi pravicí a levicí • KS vytlačena • Kuomintang získává moc • tato vláda má velký potenciál, ale silná protikomunistická póza zabránila jeho realizaci • Dlouhý pochod – 1934-1935 • aktivita Maa – snaha najít základnu na periferii KMT moci • po vpádu Japonců se Mao a Čankajšek spojují do tzv. Jednotné fronty

14. Válka s Japonskem • 1937-1945 – otevřená invaze • Čína rozdělena na tři části: • pod japonskou invazí • Svobodná Čína – pod vedením KMT • Jen-an – komunistická města • kuomintangská vláda a komunisti vedli společnou válku proti Japoncům, ale i proti sobě navzájem • během války zabito 4,4 mil. lidí a zraněno 4,7 mil. lidí

15. Poválečné uspořádání • 1941 – rozpad Jednotné fronty • v roce 1944 je KS opět na vzestupu – chystá se na poválečné měření sil s KMT • USA podporují Svobodnou Čínu • srpen 1945 – Japonsko kapituluje • setkání Čankajška a Maa v Čchung – čchingu – dohodnutí „spolupráce“

16. Oslava po válce • oficiálně se KMT a KS dohodly na spolupráci v reprezentativním shromáždění • ale oba tábory již bojovaly o udržení pozic • KS směřovala do severní Číny • KMT bojoval o Mandžusko

17. Odchod Kuomintangu • KMT nutil Japonce, aby stříleli do komunistů (Číňanů)‏ • USA podporují Čankajška • únor 1945 – Roosvelt se Stalinem dohodli uznání KMT • 1949 – kapitulace velitele KMT • Čankajšek se stahuje na Tchaj-wan (doufá, že tu obnoví svou stranu a vládu)‏ • vzniká tu Čínská republika

18. Tchaj-wan • oficiální jméno tohoto státního útvaru je Čínská republika • na jeho území si činí nárok Čínská lidová republika • po vítězství komunistů roku 1949 se na toto území uchýlili Čankajškovi stoupenci • na pevnině byla vyhlášena Čínská lidová republika a název Čínská republika se zúžil pouze na ostrovy, které držela nacionalistická armáda • nezávislost na kontinentu si dochoval až dodnes

19. Tchaj-wan • Kuomintang zde vládl až do 90. let, následovala postupná demokratizace • jako vítězná mocnost 2. světové války, byl zakládajícím členem OSN a stálým členem Rady bezpečnosti • v roce 1971 nahrazen ČLR, dnes existenci Čínské republiky uznává pouze 23 států (Vatikán, Gambie, Šalamounovy ostrovy, Panama,...)‏ • obě vlády se považují za pravou čínskou reprezentaci • žádosti Čínské republiky (Tchaj-wanu) o křeslo v OSN jsou zamítány Brána do Čankajškova památníku

20. Čínská lidová republika • lidově osvobozenecká armáda se rozšířila po celé jižní a jihozápadní Číně • 1950 – vstup do korejské války • Kampaň proti pravičákům – 1957 (Mao bojuje proti vzpurným intelektuálům)‏ • Velký skok nerealizovatelná hospodářská politika vedla ke smrti hladem a podvýživou (1958 – 1960 zemřelo 20-30 mil. lidí)

21. Tibet • bývalý státní útvar ve střední Asii • mezi lety 1913-1951 byl nezávislým státem • roku 1950 vpochodovaly do Tibetu jednotky Čínské lidové osvobozenecké armády („zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit západní čínské hranice“) • pod svrchovanost čínské vlády se dostal 23. 5. 1951 – Sedmnáctibodová dohoda • Čína ovládla nárazníkové pásmo mezi Čínou a Indií • čtrnáctý dalajlama zůstal i po anexi loutkovou hlavou Tibetu

22. Tibet • čínské zásahy do tibetské společnosti vedly až k ozbrojenému povstání proti čínské nadvládě - Tibetské národní povstání – 10. 3. 1959 • bylo krvavě potlačeno • Dalajlama uprchl 17. 3 1959 do Indie, kde požádal o politický azyl – od té doby žije v emigraci • právě v Indii byla 9. 4. 1959 vytvořena Tibetská exilová vláda • současná politika dalajlamovy vlády nepožaduje plnou nezávislost, ale spíše autonomii jakou má Macao nebo Hongkong) Titulní strana Sedmnáctibodové dohody

23. Tibet • 10.3. 2008 – 49. výročí pokusu o odtržení od čínské nadvlády (mohutné demonstrace)‏ • od roku 2002 probíhají jednání mezi dalajlamovými zástupci a Pekingem • ve světě existuje akce „Vlajka pro Tibet“ • dopisy čínské vládě s žádostí o nepoužívání násilí • v Nosrku existuje rozhlasová stanice Hlas Tibetu – již 12 let vysílá v tibetštině a mandarínské čínštině (Čína se snaží toto vysílání na území Tibetu rušit, poslech je zakázán)‏

24. Kulturní revoluce 1966-1976 • společnost se nechala plně řídit vůdcem • maršál Lin Piao sestavil „Rudou knížku“ Maových citátů • podnícení útoku na celé zřízení • mobilizace studentské mládeže • násilnou smrtí zemřelo asi 400 tisíc lidí

25. Rudé gardy na pochodu • byla ustavena Ústřední skupina pro Kulturní revoluci • studenti útočí na univerzitní představitele, úředníky, členy strany,... • 1966 - Rudé gardy – „učit se revoluci prováděním revoluce“ • gardy se štěpí na frakce – boj • 1968 – zrušení Rudých gard • masové vysílaní studentů na venkov

26. Zemětřesení 70. let • od roku 1969 probíhá boj o nástupnictví • Teng Siao-pching se roku 1975 dostává do centra moci • 9.9. 1976 – zemřel Mao Ce-tung • zatčen Gang čtyř • koncem roku 1978 zvítězil Teng Siao-pching jako nová vedoucí osobnost Číny

27. Reformy • ideologie ustoupila do pozadí • Čtyři modernizace – zemědělství, průmysl, věda a technika, obrana • pokus o zkvalitnění členské základny strany • 1978 – Demokratické hnutí • na Zdi demokracie se denně objevují plakáty volájící po změnách • odcizení straně

28. Čína podlehla vlastní zaostalosti • intelektuálové znovu nabírají síly k odporu – demonstrují za demokracii • přestárlé komunistické vedení odmítá komunikovat • 4. června 1989 – na náměstí Tchien-an-men vjely tanky Lidově osvobozenecké armády (masakr)‏ • KS odsoudila demonstranty jako podvratné spiknutí

29. Hongkong • zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky • toto území má vysoký stupeň autonomie, Peking zodpovídá za mezinárodní politiku a ozbrojené síly • součástí Čínského území se stal po podepsání Čínsko-britského společného prohlášení – 19. 12. 1984 • 1. 7.1997 – Hongkong – zvláštní administrativní zóna ČLR • Čína se na padesát let zavázala nezasahovat do tamního kapitalistického systému a životního stylu

30. Macao • bývalá portugalská kolonie • Čínská lidová republika usilovala o obnovení své suverenity nad Macaem • od roku 1999 zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky • stejně jako v Hongkongu zde Čína dodržuje následující principy: • „jedna země, dva systémy“ • „správa Macaa obyvateli Macaa“ • „vysoký stupeň autonomie“