140 likes | 339 Views
III/2. XVI. 1. 9.A. 09. 01. 2012. Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička. Dějepis. IX. ročník. Pohraniční opevnění, mnichovská konference, pevnost Hanička. Mgr. Ladislav Hrdina. Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička. 1. 2. 3. 4. 5.
E N D
III/2 XVI. 1. 9.A 09. 01. 2012
Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička Dějepis IX. ročník Pohraniční opevnění, mnichovská konference, pevnost Hanička Mgr. Ladislav Hrdina
Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička
4 5
7 6
Použitá literatura: MANDELOVÁ, Helena. Dějiny 20. století: Dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2001. 60 s. ISBN 80-7011-684-6. Obrázek 1 KACHLÍK, Bohuslav, Martin RÁBOŇ a Luděk VÁVRA. Hanička dělostřelecká tvrz z let 1936 - 1938. 1. vydání. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění Brno, 2007. 100 stran. ISBN 80-86463-24-9. Obrázky: 2, 7, 8, 9, 10 Obrázky: 3, 4, 5, 6 – vlastní fotografie autora prezentace.
Komentář k obrázkům: 1 – úvod 2 – úvod 3 – Titul – Československé pohraniční opevnění – dělostřelecká tvrz Hanička 4 – Mapka československých opevnění, budovaných pře druhou světovou válkou na obranu před Německem. Před druhou světovou válkou vyrostl v našem pohraničí složitý systém obranných vojenských objektů. Tyto objekty se dají rozdělit do tří základních skupin. První skupinu staveb tvořily objekty lehkého opevnění (sem patřily i pevnůstky zvané „řopíky“ o osádce 2 – 7 mužů). Objektů lehkého opevnění bylo vybudováno na 10 000. Druhou skupinu tvořily objekty těžkého opevnění. Jednalo se zejména o dvoupodlažní stavby (jedno podlaží nadzemní, druhé podzemní), vyzbrojené kulomety, protitankovými kanóny a minomety. Většina těchto objektů měla vlastní zdroj vody, vlastní ventilační systém vybavený filtrací vzduchu a také vlastní zdroj elektřiny. Dokončených bylo 228 těchto objektů. Československé dělostřelecké tvrze byly třetí skupinou staveb. Tvořila je celá řada objektů, propojených podzemními chodbami. V podzemí se nacházela dále kasárna, kuchyně, ošetřovny, telefonní a telegrafní ústředny, muniční sklady a vlastní strojovny/elektrárny. Celý komplex byl na povrchu obklopen systémem protitankových a protipěchotních překážek. Do září 1938 bylo dokončeno 5 dělostřeleckých tvrzí. (Posádka tvrze Hanička měla čítat 426 mužů.) 5 – Plán dělostřelecké tvrze Hanička. 6 – Jeden z nadzemních objektů dělostřelecké tvrze Hanička. 7 – Hanička – detaily opevnění – pancéřový dělostřelecký zvon (obr. 4) a střílny (obr. 5). 8 – Hanička – (obr.6 ) srub R – S 79. Na povrchu je vidět poškození způsobené nacistickými zkouškami zbraní za druhé světové války. Obr. 7 – Vchodový srub R-H-S 79a. 9 – Hanička – schéma palebných vějířů hlavních zbraní. 10 – Pohledy do interiéru Haničky (stavba z historického hlediska významně utrpěla po roce 1975, kdy byla přestavěna na protiatomový kryt pro prominenty). 11 – Hanička – plán části podzemních prostor pod vchodovým srubem.