1 / 122

Umělá klinická výživa

Umělá klinická výživa. Miroslav Tomíška Interní hematoonkologická klinka FN Brno, Bohunice. Výskyt podvýživy v nemocnici. 20-40 % již při přijetí do nemocnice 30 % se vyvine až po přijetí do nemocnice iatrogenní malnutrice 3-4% hospitalizovaných jsou podvýživou přímo ohrožena životě

lavender
Download Presentation

Umělá klinická výživa

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Umělá klinická výživa Miroslav Tomíška Interní hematoonkologická klinka FN Brno, Bohunice

  2. Výskyt podvýživy v nemocnici • 20-40 % již při přijetí do nemocnice • 30 % se vyvine až po přijetí do nemocnice • iatrogenní malnutrice • 3-4% hospitalizovaných jsou podvýživou přímo ohrožena životě • závislost na nutriční podpoře • vysoký výskyt podvýživy v rizikových skupinách nemocných

  3. Nutriční péče v mnoha nemocnicích • je poskytována neorganizovaně • bez definovaných standardů • úroveň je závislá na znalostech a zájmu konkrétního ošetřujícího lékaře • je často nedostatečně zajištěna • mnoho nemocných s malnutricí uniká pozornosti • výskyt malnutrice 20-40% již při přijetí k hosp. • > ½ při hospitalizaci dále zhubne

  4. Příčiny neuspokojivého stavunutriční péče • výživa není pro většinu lékařů prioritou • orientace na léčbu základní choroby • není jednoznačně stanovena zodpovědnost za nutriční podporu • omezené důkazy, že nutriční podpora zlepší celkový výsledek léčby • chybí uznávaný, všeobecně přijatý způsob diagnostiky malnutrice

  5. Obecné známky proteino-energetické malnutrice, PEMmalnutrice ve smyslu podvýživy • úbytek tělesné hmotnosti (zhubnutí) • nízký index tělesné hmotnosti (hubenost) • nízký příjem stravy • fyzická slabost, únavnost • psychická slabost, deprese, až desorientace nebo i zmatenost • pokles koncentrace nutričních bílkovin • anemie

  6. Rozdíly mezi prostým hladověním a nádorovou kachexií

  7. Dva krajní typy malnutrice Marasmus Proteinový typ Převažující deficit energie bílkovin _________________________________________________________________________________________________ Ztráta hmotnosti výrazná nevýrazná Úbytek tuku zřetelný méně patrný Úbytek svalstva zřetelný skrytý Hubený vzhled ano ne __________________________________________________________________________________________________ Albumin v séru normální snížený Otoky ne ano Katabolismus/stres nevýznamný ano

  8. Proteino-energetická malnutricePEM • jde o smíšený typ podvýživy • obsahuje charakteristiky obou krajních typů malnutrice u jednoho nemocného • je nejčastějším typem malnutrice u pacientů se závažným onemocněním

  9. Příčiny PEM • nedostatečný příjem stravy (živin) • poruchy trávení • poruchy resorpce živin • poruchy metabolismu • dysfunkce jater, ledvin, plic, oběhu, diabetes mellitus • ztráty živin z organismu • glykosurie, proteinurie, exsudativní enteropatie, píštěle, drenáž tělních tekutin • abnormálně vysoká potřeba živin

  10. Primární důsledky PEM • deprese imunity, zejména buněčné • porucha hojení • dysfunkce orgánů • snížení minutového srdečního výdeje • pokles síly dýchacího svalstva • atrofie střevní sliznice • snížení tělesné teploty • porucha funkce CNS • mentální změny, deprese, až zmatenost

  11. Sekundární důsledky PEM • zvýšená nemocnost (morbidita) • prodloužení doby hospitalizace • zvýšené náklady na léčení • zvýšená úmrtnost (mortalita)

  12. Diagnostika podvýživy

  13. Metody hodnocení PEM • anamnéza • fyzikální vyšetření • antropometrická měření • laboratorní hodnoty • viscerální sérové bílkoviny • metody vyšetření tělesného složení • bioelektrická impedanční analýza, BIA • dvojí absorpce rtg záření, DXA • hodnocení funkčního stavu • měření maximální síly stisku ruky

  14. Úbytek tělesné hmotnosti • ne každý úbytek je významný • rozhodující je vyjádření v % výchozí hmotnosti • zjištění obvyklé tělesné hmotnosti • čistá hmotnost v lehkém oděvu • zjištění aktuální tělesné hmotnosti • zjištění doby hubnutí • zohlednit zkreslující faktory • otoky, výpotky, hepato/spleno-megalie • dehydratace • nově zavedená léčba • kortikoterapie, megestrol-acetát, diuretika

  15. Hodnocení závažnosti ztráty tělesné hmotnosti • zhubnutí > 10 %/ 6 měsíců > 7,5 % / 3 měsíce > 5 % / 1 měsíc • pokud je pokračující • provázené nekompletním příjmem stravy • a porušením funkce slabostí, únavností, sníženou výkonností

  16. Hodnocení celodenního příjmu stravy • porovnáváno s celodenním příjmem stravy z doby před začátkem hubnutí Způsoby hodnocení : • odhad na čtvrtiny dřívějšího množství • odhad na procenta dřívějšího obvyklého množství stravy • 24-hodinový recall

  17. Orientační hodnocení celodenního příjmu stravy hodnocen typický průměrný den v posledním týdnu 3/4 75% a více 1/2 70-30 % 1/4 25% a méně nutnost nutriční podpory nemocný se může adaptovat tolerovat lze jen krátkodobě

  18. Test : 24-hodinový „re-call“ • retrospektivní záznam • nemocný většinou dokáže reprodukovat příjem stravy z předchozího dne • orientační hodnocení záznamu • denní příjem energie • denní příjem bílkovin • odhad nízkého příjmu některých živin

  19. Podrobný záznam přijaté stravy3-denní nebo 7-denní • prospektivní záznam podle předem daných instrukcí • druh potraviny + množství • podrobné zpracování dietologem za pomoci tabulek nebo programu • průměrné hodnoty příjmu energie, bílkovin a jiných živin / 24 hodin

  20. Dotazník hodnotící frekvenci příjmu potravinFood frequency questionnaire • retrospektivní záznam častosti příjmu jednotlivých druhů (skupin) potravin • vyhodnocení dotazníku umožní • odhadnout pravděpodobnost karence živin • provést dietní intervenci s cílem korekce nedostatku živin ve stravě

  21. Objektivní známky PEM • hubený vzhled • tenká kožní řasa při palpaci • kožní řasa nad tricepsem M<10mm, Ž<15mm • svalová atrofie při inspekci a palpaci • hypoproteinemické otoky • nehojící se drobné rány na kůži • slabý stisk ruky, obtížná chůze, nemocný si opakovaně sedá

  22. Subjektivní globální hodnocení nutričního stavu Anamnéza • ztráta tělesné hmotnosti • odhad denního příjmu stravy • gastrointestinální potíže > 2 týdny • posouzení funkčního stavu Fyzikální vyšetření • podkožní tuk • kosterní sval • hypoproteinemické otoky

  23. Subjektivní globální hodnocení nutričního stavu A nutriční stav dobrý / lehká malnutrice žádný parametr není podstatně narušen C těžká malnutrice závažná ztráta hmotnosti, provázená výrazným narušením dalších parametrů B středně těžká malnutrice všichni ostatní nemocní (ani A, ani C) A.Detsky. JAMA, 1994

  24. Index tělesné hmotnostibody mass index, BMI BMI = hmotnost kg / (výška v m)2 Normální rozmezí dle WHO 18,5 - 24,9 kg/m2 relativně malá závislost na pohlaví a věku

  25. Průměrná hodnota BMI v české populaci podle věku a pohlaví50-tý percentil, Praha 1991

  26. Desátý percentil BMIv české populaci podle věku a pohlavíPraha 1991

  27. Interpretace BMI vzhledem k podvýživě Hodnoty BMI nasvědčující PEM < 20 kg/m2 < 19 kg/m2 u žen, < 20 kg/m2 u mužů < 18,5 kg/m2 < 22 kg/m2 u nemocných > 60 roků Samotný nízký BMI u mladých jedinců, kteří jsou jinak bez potíží, nemusí být známkou podvýživy

  28. Vztah obvodu paže k BMIn=1561 R2 = 0,75 obvod paže cm BMI = 1,06 * OP – 5,8 kg/m2 Powell-Tuck, Hennessy, Clinical Nutrition 2003, str.307-312

  29. Vztah BMI a obvodu pažek využití u ležících nemocných, které nelze zvážit BMI kg/m2 OP cm 20,5 25,5 20 24,5 19,5 24 19 23,5 18,5 23 18 22,5 17 21 16 19,5 M.Tomíška, hablitační práce, 2003

  30. Ideální tělesná hmotnostideal body weight, IBW Verdonckův index IBW = 0,75 x výška - 62,5 Hmotnost odpovídající BMI 22 IBW = (výška m)2 x 22

  31. Antropometrická měření na paži v běžné klinické praxi • paže je vhodným místem k vyšetření • svalová atrofie z inaktivity zde nebývá výrazná • ovlivnění stavem hydratace není velké • poskytuje kvantitativní číselné hodnoty • přídatné k BMI • možnost odhadu tělesného složení • při měření týmž vyšetřujícím dává vysoce reprodukovatelné hodnoty • umožňuje monitorování nutričního stavu

  32. Měření obvodu střední části paže SOP • standardní postup • volně svěšená paže • označen střed vzdálenosti acromion-olecranon • kvalitní páskové měřítko • průměr tří hodnot • vysoká reprodukovatelnost • změny jsou patrné již během 5-7 dnů • u nemocných, které nelze zvážit, může nahrazovat tělesnou hmotnost

  33. Měření kožních řas Základní předpoklady, které však nejsou splněny zcela • Kožní řasa je tvořena pouze tukem nebo tukovou tkání • Podkožní tuk tvoří polovinu veškerého tuku v těle (druhou částí je viscerální tuk) • Kožní řasa má při měření kaliperem konstantní kompresibilitu • Měřením na více místech těla lze kalkulovat celkový obsah podkožního tuku

  34. Zjednodušené hodnocení kožní řasy nad tricepsemKŘT, mm PEM norma střední těžká Muži 12 7 - 5 < 5 Ženy 25 15 - 11 < 11

  35. Střední obvod svalstva paže, SOSPmid-arm muscle circumference,MAC SOSP = SOP - 3,14 * KŘT všechny hodnoty v cm

  36. Plocha svalstva paže, PSPmid-arm muscle area, MAMA PSP = (SOP - p*KŘT)2 / 4*p všechny hodnoty v cm / cm2

  37. Korigovaná plocha svalstva paže k-PSP, c-MAMA Muži {(SOP - p*KŘT)2 / 4*p} - 10 Ženy {(SOP - p*KŘT)2 / 4*p} - 6,5

  38. Interpretace hodnot k-PSPc-MAMA, cm2 PEM norma střední těžká Muži 54 42-35 < 35 Ženy 32 25-22 < 22

  39. Výhody antropometrieproti tělesné hmotnosti a BMI • faktory zkreslující těl.hmotnost a BMI • otoky, ascites, hepatomegalie, dehydratace • pacienta nelze zvážit • OP 25 cm odpovídá BMI 2O kg/m2 • velká chyba při vážení • např. přehlédnutí o 10 kg • hraniční hodnoty BMI a zhubnutí • antropometrie poskytuje další hodnoty • odhad tělesného složení • svalstvo, energetická rezerva

  40. Diskordantní vývoj antropometrických hodnotpři kontrole nutričního stavu • nárůst tělesné hmotnosti + pokles obvodu paže • zhoršení nutričního stavu při vzniku otoků • pokles tělesné hmotnosti + nárůst obvodu paže • zlepšení nutričního stavu provázené mobilizací zadržených tekutin a jejich vyloučením z organismu

  41. Bioelektrická impedanční analýzaBIA • měření odporu, který kladou tělesné tkáně střídavému elektrickému proudu o velmi nízké voltáži • impedance je opakem vodivosti • tělesná vodivost závisí na obsahu celkové tělesné vody (CTV) • tuková tkáň je prakticky bezvodá • netuková tělesná hmota má 73 % vody

  42. Analýza tělesného složení dle BIA • jednofrekvenční analýza (50 kHz) • umožňuje stanovit objem tukové a netukové tělesné hmoty • multifrekvenční analýza • měří při více frekvencích 1 - 1300 kHz • umožňuje rozdělit CTV na ECT a ICT • princip multifrekvenční analýzy • elektrický proud prochází • při vysokých frekvencích všemi tkáněmi • při nízkých frekvencích přednostně přes ECT

  43. Možnosti stanovení tělesných oddílů pomocí BIA • netuková tělesná hmota • tuková hmota • celková tělesná voda, CTV • extracelulární tekutina, ECT • aktivní buněčná tělesná hmota, BCM = netuková hmota - ECT

  44. Technické provedení BIA • jednoduché nezatěžující vyšetření • přenosný přístroj • umožňuje měření u lůžka nemocného • 4 elektrody • 2 elektrody na zápěstí + 2 elektrody na nártu • měření impedance mezi horními a dolními končetinami • možnost opakovaných kontrol

  45. Viscerální sérové proteiny u PEM plazmatický poločas dny albumin 21 transferin 7 prealbumin 2 retinol vážící protein 0,5

  46. Interpretace hladin prealbuminu • normální hodnota > 0,20 g/l • Matarese, Gottschlich, Contemporary Nutrition Support Practice, Philadelphia 2003 • norma 0,16-0,30 g/l • lehký deficit bílkovin 0,15-0,10 g/l • středně těžký 0,10-0,05 g/l • těžký deficit < 0,05 g/l

  47. Interpretace hladin prealbuminu • L.Sobotka, Basics in Clinical Nutrition, Praha 2004 • normální hodnota 0,30 g/l • Mears, 1996 • monitorování nutriční podporypomocí hladiny prealbuminu každý 3. den až do dosažení hodnoty 0,25 g/l

  48. Hladiny prealbuminu a albuminu u chronické malnutricevlastní práce, 100 nemocných Prealbumin Albumin g/l g/l 0,24 40 0,17 34 0,15 30 0,11 27

  49. Nenutriční faktory poklesu hladiny prealbuminu • metabolický stres, infekce, horečky, vysoké CRP • insufficience jater • deficit zinku

  50. Nenutriční faktory vzestupu hladiny prealbuminu • kortikosteroidy • renální insufficience • porucha odbourávání a vylučování • dehydratace

More Related