170 likes | 383 Views
Kme n : Kroužkovci. T ě lo :. s ložené z ve lkého počtu článků , v jednotlivých t ě lesných člán cích s e stavba opakuje - jsou rovno cenné , m ezi ektoderm em a endoderm em je druhotná t ělní dutina coelom , v e které jsou uložené orgány. Krvn í oběh :. uzav ř e n ý,
E N D
Tělo: • složené z velkého počtu článků, • v jednotlivých tělesných článcích se stavba opakuje -jsou rovnocenné, • mezi ektodermem a endodermem je druhotná tělní dutina coelom, ve které jsou uložené orgány.
Krvní oběh: • uzavřený, • Tělní tekutiny - krev a lymfa, • Hřbetní a břišní stranou procházejí velké cévy, propojené okružními cévami, • pulzováním rozšířenějších částí je zabezpečený pohyb krve.
Nervová soustava: • tvořená nervovými uzlinami v každém článku - hovoříme o žebříčkové nervové soustavě.
Dýchací soustava: • Žábrami nebo celým povrchem těla.
Vylučovací soustava: • nefrídie (metanefridie), • tvořené obrvenou nálevkou otevřenou do tělní dutiny
Trávicí soustva: • Ústní otvor, • diferencovaná trávcí trubice, • análny otvor.
Pohlavní soustava: • oddělené pohlaví (gonochoristé) nebo také oboupohlavní(hermafrodity) • vývin přes larvu nebo přímý
Kmeň: KROUŽKOVCI • třída: Mnohoštetinatci (Polychaeta) • třída: Opaskovci (Clitellata)
Mnohoštetinatci • mořští kroužkovci • na každém tělsném článku mají nečlánkované výběžky – parapodie • na parapodiích jsou svazky štětin, hmatové brvy a žábra, • na prním tělesné článku mají tykadla
Naznámější zástupci: • Nereidka • Afroditka • Palolo
Opaskovci: • v prední části těla je vyvinutý opasek, ve kterém je velké množství kožních žláz, • Nemají vytvořené parapodia ani tykada.
Žížala obecná • naše nejznámějšížížala, • dlouhá 90-190 mm, • žije běžně v půdě luk, polí a zahrad, • v nížinách i v horském stupni.
Žížala svítivá (Eisenia lucens) • je dlouhá 45-115 mm, • naša jediná žížala, která je schopna světélkovat • nejčastěji ji nalezneme na horách ve shnilém dřevě
Žížala pobřežní (Eiseniella tetraedra) • jedna z našich nejmenších žížal (30-60 mm) • žije ve vlhké půdě, v močálech, na břehu řek i přímo ve vodě pod skalami, kůrou a mezi rostlinami
Pijavice lékařská (Hirudo medicinalis) • je dlouhá 100-150 mm, • na řbetě má charakteristické žluté nebo pomarančové pásky, • žije v dobře prohřátých plýtkých nádržích, rybníkách, jezerech a slepých říčních ramenech • živí se krví teplokrevných obratlovců, • Při sání vypouští do rány hirudin, který zabraňuje srážení krve, • s oblibou se používala v lidovém lékařství, • v současnosti se vyskytuje už jen zřídka a proto si zaslouží ochranu.
Pijavice velká (Haemopis sanguisuga) • jedna z našich nejrozšířenějších pijavic, • dlouhá do 100 mm, • žije ve stojatých vodách, • od nížin až po horský stupeň, • je dravá, živí se žížalami, hmyzem apod. • někdy ji najdeme na břehu mimo vodu Pijavice koňská se živí vodními červy. Pijavice rybí cizopasí na žábrech ryb.