Budoucí SZP

1. Budoucí SZP Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

2. 100% výše přímých plateb

3. Budoucí SZP - Sdělení Komise Parlamentu a Radě Dne 18.11.2010 bylo vydáno sdělení „Společná zemědělská politika do roku 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územního plánování“. Současně bylo presentováno v Evropském parlamentu. Konkrétní návrhy legislativy včetně čísel/sazeb budou v říjnu 2011, původně mělo být v červenci, ale nejdříve musí být dohoda o budoucí finanční perspektivě

4. Základní cíle • Udržitelná politika z hlediska ochrany přírodních zdrojů a boj proti klimatickým změnám • Zachování územní rovnováhy a rozmanitosti venkova • Efektivní produkce potravin

5. Hlavní výzvy • Postupná náprava nejnaléhavějších nedostatků • Posun k ekologičtější, spravedlivější, efektivnější a účinnější SZP • Odklon od podpory příjmů a tržních opatření směrem k ŽP • Zachování dvoupilířového systému • Opuštění historického principu

6. Přímé platby • Odmítnutí flat rate (jedna stejná sazba v celé EU) • Postupné přerozdělení a lepší cílení • Spravedlivé platby však neznamenají stejné • Podpora pouze aktivních zemědělců • Zastropování s tím, že by měl brán ohled na pracovní místa a jejich udržení

7. Tržní opatření • Zefektivnění a zjednodušení • Lepší fungování potravního řetězce • Pokračující liberalizace • Zrušení všech intervenčních cen a exportních subvencí • Ponechání možnosti pro řešení krizí

8. Rozvoj venkova • Plné začlenění aspektů životního prostředí • Reakce na změny klimatu • Inovace • Podpora místních trhů a přímého prodeje • Podpora začínajících a mladých zemědělců • Nástroje pro řízení rizik

9. Přímé platby Dle návrhu finanční perspektivy pro roky 2014-2020 budou v oblasti přímých plateb upraveny národní obálky přímých plateb těm členským státům, které mají méně než 90 % průměru EU 27. Ostatním budou poměrně sníženy.

10. Předpokládané sazby

11. Ozelenění – platby s významem pro klima a ŽP • Diversifikace pěstovaných plodin – pěstování minimálně tří různých plodin, každá na více než pěti procentech maximálně na 70 procentech výměry orné půdy. • Udržení výměry trvalých travních porostů při zachování možnosti dočasných travních porostů v rotaci plodin, přičemž travní porost musí být na stanovišti minimálně pět let. • Ekologicky zaměřené plochy – musí být na minimálně pěti procentech výměry zemědělské půdy (mimo trvalé pastviny). Jedná se zejména o opatření ve vztahu k vodě

12. Oblasti s přírodními omezeními • Jde o analogii stávajících horských a ostatních znevýhodněných oblastí (stávající LFA). Bude v podstatě doplněním těchto plateb z druhého pilíře. Výhodou bude, že tyto platby nebudou členské státy kofinancovat. • Platby pro tyto oblasti nebudou omezeny jen na trvalé travní porosty, jako je tomu doposud, ale budou se vyplácet na celou výměru zemědělské půdy v dané oblasti. • Jinak oblasti s přírodními omezeními a AEO zůstávají v 2. pilíři, jiné názvy

13. Platby pro malé farmy • Minimální platba 100€ nebo 4 ha • Platba max. do 15 % průměrné platby na příjemce v členském státě • Měla by být povinná do max 10 % obálky ČS • Rozpětí 500 – 1000 € • Žádné povinnosti v oblasti ozelenění

14. Mladí zemědělci • Maximálně do 5 let po zahájení činnosti • Věk do 40 let • Odpovídající profesní schopnosti a pravomoci • V ČR max. do výměry 89 ha (průměrná velikost podniku • Příplatek 25 % příslušné platby

15. Platby spojené s produkcí • Půjde o pokračování stávajícího článku č 68 nařízení rady č. 73/2009. V letech 2010 a 2011 využila ČR článek č. 68 pro podporu dojnic, v letech 2012 a 2013 bude sloužit na podporu dojnic, masných krav, chovu ovcí a koz, pěstování škrobárenských brambor a pěstování chmele. • Nepůjde o paušální platbu, ale o podporu pro specifické zemědělské sektory v potížích, které jsou významné z hlediska ekonomického nebo sociálního. Platba má sloužit k zachování stávající úrovně produkce.

16. Platby spojené s produkcí • Pro následující sektory (na hektar nebo kusy dobytka): tvrdá pšenice, proteinové plodiny, energetické plodiny, bramborový škrob, mléko a mléčné produkty, osiva, ovce a kozy, hovězí a telecí, leguminózy, chmel, cukrovka, ovoce a zelenina • V žádném případě nebude možno z tohoto titulu poskytovat platby na prasnice, vepřové nebo drůbež. Pro ČR, jakožto zemi aplikující SAPS, lze na tyto platby použít až deset procent národní obálky přímých plateb, v případě potřeby po notifukaci i více • Jen k udržení produkce v ekonomicky, ekologicky nebo sociálně citlivých oblastech • Předpoklad sazby cca 120 €/VDJ – rozdělení dle aplikace čl. 68 pro roky 2012 a 2013

17. Platby spojené s produkcí • Platby spojené s produkcí nejsou povinné, jejich využití závisí na rozhodnutí daného členského státu. V roce 2016 by měly členské státy zhodnotit jejich aplikaci, popřípadě systém upravit a požádat o zvýšení podílu na ně vyčleněného. Zde se projevuje odklon od absolutního odpojení plateb od produkce zavedeného reformou SZP z roku 2003 a dále upřesněného kontrolou stavu SZP v roce 2009 (health check).

18. Základní platba - SPS • Základní platba bude v případě využití plateb spojených s produkcí ve výši deseti procent z národní obálky na úrovni 121-122 eura na hektar. • Pro výplatu přímých plateb se bude aplikovat systém platby na farmu jako v EU-15. To znamená přidělení platebních nároků s ponecháním tří procent národní reservy. Následně budou zemědělci platební nároky aktivovat a podle jejich aktivace se propočte příslušná platba.

19. Stropy přímých plateb na podnik • Myšlenka vychází z obecného ekonomického zákona výhody z velikosti, v českém zemědělství však nefunguje. • Do sumy přímých plateb se nebude počítat 30 procent za ozelenění (greening), tedy v případě pouze rostlinné výroby cca 50 procent sazby. Započtou se však platby spojené s produkcí. V současné době lze těžko odhadnout, jak Ministerstvo zemědělství ČR rozhodne o využití možnosti plateb spojených s produkcí a o dalších možnostech

20. Stropy • Z vypočtené sumy všech plateb na podnik se odečtou mzdové náklady, včetně plateb na zdravotní a sociální pojištění za minulý rok. Teprve následně se pak bude krátit.Dopad krácení závisí na čtyřech faktorech: • které platby bude podnik brát, • kolik má zaměstnanců, • jak tyto zaměstnance platí, • jakou má výměru • Viz přiložený program v excelu, záložka model

21. Stropy – krácení viz model

22. Krácení – modelové dopady RV • Podnik RV – jen základní platba • Mzdový fond (včetně povinných odvodů) ve výši 350 000 Kč/přepočteného pracovníka • Pokud bude mít více nežli 1 přepočteného pracovníka na 100 ha, pak s velkou jistotou žádné dopady krácení

23. Krácení – modelové dopady RV+ŽV • Podnik s platbami na skot a za znevýhodněné podmínky • Mzdový fond 350 000 Kč/přepočteného pracovníka • Zde bude záviset na počtu VDJ, obecně pokud bude zatížení dojnicemi a KBTPM nižší nežli 1 VDJ/ha zemědělské půdy a bude více nežli 1,5 přepočteného zaměstnance na 100 ha, pak žádné dopady krácení.

24. Velikosti podniků dle FADN • Velmi velké podniky v ČR zaměřené jen na rostlinnou výrobu mají cca 3,2 přepočteného pracovníka na 100 ha, • Podniky orientované na produkci mléka nebo chov skotu mají cca 4,4 přepočteného pracovníka na 100 ha • Podniky smíšené výroby mají cca 3,7 přepočteného pracovníka na 100 ha

25. Zastropování - dopady • Podle propočtů na základě FADN by se v ČR jednalo o krácení přímých plateb maximálně do jednoho procenta z celkové národní obálky přímých plateb. • V SZP po roce 2013 se nebude uplatňovat modulace (převod plateb z prvního do druhého pilíře).

26. Systém plateb • Bude systém modelu platby na podnik – SPS, jako v EU 15 • Stanovení platebních nároků • Následně jejich aktivace • Národní reserva ve výši 3 % platebních nároků. • Platí pro všechny platby mimo ozelenění • Z národního balíku přímých plateb se odečte 30 % na ozelenění, další platby podle skutečnosti a teprve zbytek bude rozdělen na aktivované platební nároky (hektary platebních nároků)

27. Závěry . V ekonomické oblasti jsou tyto nevýhody českého zemědělství: nízká přidaná hodnota na pracovníka a hektar, vysoká výrobní spotřeba a vysoká závislost zemědělského příjmu na dotacích. Neumíme využít konkurenční výhody: nízká cena pracovní síly, nízká cena půdy, výhoda z velikosti.

28. Situace v EU Podle Lisabonské smlouvy musí být dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí Europarlament – vítá stropy Greening – ozelenění 30 % z národní obálky Presentace příslušných návrhů nařízení 12. října 2011

29. Pozice ČR • Žádné stropy – vyjednán blokační počet hlasů v Radě • Žádné přechodné období na vyrovnání výše plateb • Na ozelenění maximálně 10 % národní obálky přímých plateb • Ponechání 10 % obálky na cílené platby k řešení citlivých sektorů zejména přežvýkavců. Bude možno i více na základě ekonomických argumentů a po notifikaci Komisí

30. Co by měla SZP plnit

31. Závěr • Vzhledem k platnosti Lisabonu, se musí dosáhnout shody mezi Evropským parlamentem a Radou • Půjde o politické rozhodnutí Děkuji za pozornost Spojení: humpal.jaroslav@uzei.cz Tel. 222 000 265