Hornovltavský luh

1. Hornovltavský luh - severská niva ve střední Evropě? Ivana Bufková Správa NP a CHKO Šumava ivana.bufkova@npsumava.cz

2. Lokalizace území

3. Jedna z nejzachovalejších říčních niv v České republice • pulsující vliv pravidelných záplav • - zachovány funkční vztahy mezi řekou a okolní nivou • - dynamické a nestálé prostředí • - obnova raných sukcesních stadií • - uptake živin, atd. • přirozené funkce v krajině • - retence vody v krajině, snížení a zpomalení postupu • povodňových vln • - zachycení živin • - centrum biodiverzity, migrační cesty

4. Horská niva s geomorfologií nížinných toků • široké ploché údolí (sklon do 1,2‰) • poměrně široká říční niva (až 1,5km) • meandrující tok • četná odstavená ramena, tůně, „backwaters“, • výrazná laterální dimenze říční nivy • horizontální členitost

5. Specifický charakter vegetace • Výzkumný projekt: • „Vazby mezi vegetací a abiotickým prostředím v horské říční nivě“ • (1998-2005) • fytocenologický průzkum, detailní • mapa aktuální vegetace (1:5000) • 3 transekty napříč říční nivou • sledování hladiny a chemismu • podzemní vody a vegetace na trvalých • plochách (4x4m) • - vegetace vodních makrofyt • velký podíl biotopů a společenstev s těžištěm • výskytu v boreální zóně • výrazné zastoupení boreomontánních a • boreokontinentálních druhů • připomíná sverské nivy podél středních toků • v oblasti tajgy

6. Reliktní biotopy s těžištěm výskytu v severských oblastech • Rašeliniště (téměř 70% rozlohy říční nivy, převládající typ biotopu) ombrotrofní rašeliniště: - údolní vrchoviště (blatkové bory, keříčkové formace otevřených ploch) minerotrofní rašeliniště - rašelinné a podmáčené smrčiny - rašelinné březiny - přechodová rašeliniště - rašelinné ostřicové louky • Oligotrofní tůně odstavených říčních ramen • Vysokostébelné a vysokobylinné porosty („pralouky“)

7. Mrtvý luh u Volar(300 ha, největší rašeliniště ČR)

8. Vegetace Vltavského luhu- mapa aktuální vegetace

9. Laterální dimenze - horizontální pattern vegetace

10. Schematický průřez říční nivou - laterální gradienty prostředí převládající vliv meso-trofní vody z říčního toku převládající vliv oligotrofní vody z okolních svahů (boční průsak, podzemní voda, boční povrchové přítoky) poříční zóna zóna rašelinišť

11. Poříční zóna- pravidelně zaplavované území • horizontální členitost vegetace - intenzivní erozně-akumulační procesyvýrazná členitost mikroreliéfu strmé vlhkostní gradienty střídání druhů a společenstev s rozdílnými ekol. nároky - časté střídání maloplošných druhově chudých společenstev • silně rozkolísaný vodní režim • slabě mesotrofní prostředí • převládá minerální sedimentace

12. Poříční zóna - typy vegetace • pobřežní olšiny a vrbiny • (Salix fragilis-Alnus incana ze sv. Alnion incanae) • porosty vysokých ostřic a rákosin • (Phalaridion arundinaceae, Caricion rostratae, Caricion • gracilis,Magnocaricion elatae, Calthion) • společenstva vodních makrofyt • (Lemnion minoris, Utricularion vulgaris,Nitellion • flexilis,Fontinalion antipyreticae,Nymphaeion albae, • Potamion lucentis , Batrachion fluitantis, Oenanthion • aquaticae, Glycerio-Sparganion, Caricion rostratae, • Carici-Rumicion hydrolapathi, Sphagno-Utricularion, • Bidention tripartitae, Littorellion uniflorae,Phragmition • communis, Agropyro-Rumicion crispi) • minerotrofní rašeliniště plovoucích rašelinných plaurů • (Sphagno recurvi-Caricion canescentis) • vysokobylinné porosty(Calthion) • mokřadní vrbiny a porosty Spiraea salicifolia (Salicion cinereae) • aluviální louky • (Molinion, Alopecurion?, Calthion)

13. Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava) - (kapitola IV/) Cíl:charakteristika vodních makrofyt Horno- vltavského luhu v biogeografickém kontextu • Metodika: • historický průběh řečiště (staré mapy, recentní ortofoto, • vegetační indikace), fytoc. snímkování 2004 Nuphar pumila

14. Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava) - (kapitola IV/) • převaha společenstev preferujících oligotrofní • čisté vody • významné zastoupení společenstev s těžiš- • těm výskytu v boreální zóně příp. se subat- • lanticko-boreálním rozšířením: • - Nupharetum pumilae • - Myriophylletum alterniflori • - Equiseto limosi-Caricetum rostratae • - Potentilla palustris - Menyanthes trifoliata • - Sparganietum minimi • - spol. s Utricularia ochroleuca • terestrializace tůní plovoucími rašelin- • nými plaury (se spol. sv. Sphagno recurvi- • Caricion canescentis) – char. rašel. jezírka, • boreální nivy • diverzita (22% tj. 63 druhů v říčních • ramenech) • výrazná odlišnost zátopy Lipna – odlišné • hydrologické poměry, trofie – teplomilnější • společenstva typická pro eutrofnější vody Schematické znázornění zonace společenstev při terestrizaci tůní (mimo zátopovou oblast Lipenské nádrže).

15. Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen Sphagno recurvi- Caricion canescentis Potentilla palustris- Menyanthes trifoliata Utricularia australis Nupharetum pumilae Nymphaeetum albo-luteae nupharetosum Potametum natantis Sparganietum ramosi Cicuto-Caricetum pseudocyperi

16. Zóna rašelinišť • téměř 70% plochy říční nivy • stabilní vodní režim (lokálně fluktuace v důsledku odvodnění) • hladina vody těsně pod povrchem • silně oligotrofní, kyselé prostředí • převládající rašelinná sedimentace • mikroreliéf relativně zarovnaný – členitost hlavně na úrovni mikrostruktur = bulty/šlenky • horizontální členitost vegetace (na úrovni svazů) poměrně nízká - mozaika hlavně na úrovni facií - mikrostruktury

17. Zóna rašelinišť– typy vegetace • ombrotrofní: sv.Sphagnion medii blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum) (středoevr. areál, subkontinent. část temperátní Evropy) sv.Oxycocco-Empetrion hermaphroditi keříčková společenstva (Vaccinium uliginosum-Calluna vulgaris) (boreální, reliktní výskyt v mont. a subalp. střední Evropy) • minerotrofní: sv. Piceion excelsae podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum) lesní: sv. Betulion pubescentis rašelinné březiny (Betula pubescens-Pinus sylvestris) nelesní: sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis - Carex rostrata-C. canescens(vegetace rašelinných plaurů) - Sphagno apiculati-Caricetum rostratae - Polytricho communis-Molinietum caerulae sv. Caricion fuscae

18. Zóna rašelinišť– typy vegetace Oxycocco-Empetrion hermaphroditi Pino rotundatae-Sphagnetum Betulion pubescentis Mastigobryo-Piceetum Sphagno apiculati-Caricetum rostratae Polytricho communis-Molinietum caerulae spol. s C. lasiocarpa Caricion fuscae

19. Vegetace rašelinišť • údolní vrchoviště • (Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion) • rašelinné březiny • (Betulion pubescentis) • podmáčené smrčiny • (Piceion excelsae) • minerotrofní ostřicová rašeliniště • (Sphagno recurvi-Caricion canescentis, • Caricion fuscae)

20. Heterogenita a dynamika říční nivy - vysoká diverzita Druhová diverzita • kolem 300 druhů vyšších rostlin • 36 zvláště ohrožených druhů • přes 20 druhů na Šumavě jen ve Vltavském luhu Prstnatec Traunsteinerův (Dactylorhiza traunsteineri) Stulík malý (Nuphar pumila)

21. Vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopů • přirozená nestálost prostředí - dynamika říčního koryta - eroze x sedimentace • tradiční hospodaření • sukcese MOZAIKA BIOTOPŮ • florogeneze území

22. Florogeneze území subatlantské druhy boreomontánní druhy teplomilnější druhy horské druhy subkontinentální druhy alpské druhy

23. Praktická doporučení pro ochranu přírody a management v oblasti Hornovltavského luhu Cíl: I/ zachování přirozených ekologických procesů a funkcí říční nivy II/ zachování stávající vysoké biodiverzity • dynamika toku/záplavy • oligo/mesotrofie prostředí, laterální gradient • revitalizace narušeného vodního režimu • vazby na management v povodí • vysoká diverzita – různé úrovně (druhy, biotopy) • - různé skupiny organismů • - rozdílná geneze (prim. sekundární) • MOZAIKOVITÝ MANAGEMENT (matrix bez zásahu, patches s aktivním magementem)

24. ZÁVĚRY I/biogeografický význam:plochá strukturovaná horská niva s oligo/mesotrofní chladnomilnou vegetací s vysokým zastoupením boreálních a boreomontánních prvků extrazonální charakter(střední toky boreální zóny) II/ výrazná diferenciace stanovištních podmínek a vegetace v laterálním rozměru I/ pobřežní zóna, II/ zóna rašelinišť III/ vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopů, významný podíl sekundární diverzity IV/ základní implikace pro ochranné podmínky a management: - zachovat přirozenou dynamiku říčního koryta a režim záplav - zachovatoligo/mesotrofní charakter prostředí (včetně adekvátního managementu v povodí) - zavést mozaikovitý management s matrix bezzásahového území a vyčleněnými celky s aktivním managementem - revitalizace úseků s narušeným vodním režimem (zejména zóna II)