Ing. Vladimír Vašků

1. Informace z Úřadu práce v Ústí nad Labem Ing. Vladimír Vašků

2. (podle jednotlivých měsíců) Nezaměstnanost - okres

3. Nezaměstnanost - kraj (podle jednotlivých měsíců)

4. Nezaměstnanost

5. Nezaměstnanost - okres

6. Nezaměstnanost – kraj a ČR

7. Nezaměstnanost - okres

8. Nezaměstnanost - kraj

9. (dle obcí) Nezaměstnanost - okres

10. (seřazení okresů dle míry nezaměstnanosti) Nezaměstnanost

11. Odhad vývoje nezaměstnanosti Pro hodnocení jakýchkoli údajů je zapotřebí soustředit pozornost na trendy. Konkrétní čísla k tomu kterému datu se mění z různých důvodů. Např. ke konci školního roku je situace horší z důvodů nástupu mladých lidí na trh práce, naopak při zahájení sezónních prací se zdá být situace lepší. Trendy všech ukazatelů jsou bohužel hrozivé a nic nenasvědčuje tomu, že krize pominula. Navíc lze předpokládat, že i když začne ekonomika růst, bude nezaměstnanost ještě dál stoupat a poté se bude nějakou dobu držet na vysoké hodnotě. Problém je v tom, že firmy, které již jednou lidi nákladně propustí, jsou v novém nabírání zaměstnanců velmi opatrné. Zvýšenou poptávku řeší přesčasy, případně najmutím agenturních pracovníků či brigádníků. Teprve po vyčerpání těchto možností začíná přijímání nových lidí, a tedy pokles nezaměstnanosti.

12. nezaměstnanost a nezaměstnaní Není horší dopad hospodářské krize než nezaměstnanost, zejména ta dlouhodobá. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk ztrácí nejen práci a příjmy z ní plynoucí, většinou také přichází o přátele, společenské postavení a sebeúctu. Nemluvě o možné ztrátě životního partnera, nebo minimálně jeho podpory a uznání. Dlouhodobě nezaměstnaný má často pocit, že jej nikdo nepotřebuje, že je jen na obtíž. Není pak divu, že riziko stát se alkoholikem, narkomanem či bezdomovcem u dlouhodobě nezaměstnaných prudce stoupá.

13. Co dělat při ztrátězaměstnání • http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/navod • Pasivní oblast • Zaevidování (Pasívní politika zaměstnanosti, SSP) Aktivní oblast • poradenství • IAP (PDG, ZDG,BDG) • RKV • APZ (SR, NIP, RIP, §120 – cílené programy k řešení zaměstnanosti)

14. Aktivní politika zaměstnanosti 2010

15. Pasívní politika zaměstnanosti - 2010

16. RIP – regionální individuální projekt Projekt „V padesáti nekončíme“: Je určen pro cílovou skupinu uchazečů popř. zájemců o zaměstnání, kteří jsou starší 50 let, zvláštní pozornost je pak věnována uchazečům s věkem 55 a více let. Region, s krajně nepříznivou vzdělanostní strukturou pracovní síly, vysokou mírou fluktuace osob s vyšším stupněm vzdělání a s vysokým procentem lidí s nízkým vzděláním. Příčinou je zejména struktura průmyslu minulého období, kdy převažovala potřeba pracovní síly dělnických profesí bez požadavku vyššího vzdělání. V současné době se poptávka ze strany zaměstnavatelů mění. Převažuje zájem o lidi kvalifikované, adaptabilní, kteří ovládají moderní technologie nebo jsou ochotni se jim učit, jsou motivovaní, otevření novým poznatkům a znalostem. Z tohoto hlediska jsou jednou z nejvíce znevýhodněných kategorií uchazečů a zájemců o zaměstnání osoby starší 50 let, které většinou tyto požadavky nesplňují. • aktivní politiky zaměstnanosti • informační, poradenské, vzdělávací a zprostředkovatelské služby • podpora motivace, kvalifikace, osobnostních a profesních předpokladů • diagnostika, rekvalifikace, individuální poradenství, speciální poradenství, • podpora při vyhledávání zaměstnání, vyhledávání pro zaměstnavatele, • individuální přístup, podpora a rozvoj spolupráce se sociálními partnery a zaměstnavateli Ústeckého kraje.

17. RIP – regionální individuální projekt Projekt „Cesta“ Je určen pro cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci úřadů práce • Výběr klienta do projektu • Diagnostika (pracovní, bilanční, zdravotní) • Účast na rekvalifikaci • Seznámení se zaměstnavatelem • Klient pracuje (dotovaná a dotovaná a nedotovaná

18. RIP – regionální individuální projekt Projekt „První šance i mladým bez vzdělání“: • Cílem projektu je podpořit úsilí mladých osob při získání udržitelného zaměstnání, odstranit jejich handicapy spočívající v absenci pracovní praxe a rozvinout jejich pracovní návyky. • Stanovení individuálních potřeb jednotlivých účastníků projektu a podle nich nastavení dalšího postup v nabízených projektových aktivitách. • Podpoření a zvýšení potřebných kompetencí prostřednictvím vzdělávacích, poradenských a diagnostických programů. • Vytvoření rozsáhlého individuálního systému poradenství prostřednictvím osobních poradců. • Zprostředkování zaměstnání pro cílovou skupinu.

19. RIP – regionální individuální projekt Projekt „RESTART“: • Cílem projektu je pomoc zaměstnancům podniků, které působí v oborech a odvětvích procházejících strukturálními změnami a které jsou nuceny své zaměstnance propouštět. • Do projektu jsou zapojováni lidé, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání nebo jsou již ve výpovědní lhůtě, ale jsou ještě zaměstnaní. • zachycení propouštěných osob před jejich vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání. • nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, • poradenské činnosti (individuální poradenské pohovory, • speciální školení motivující a podporující účastníky při vyhledávání zaměstnání, • rekvalifikace připravující účastníky na profese uplatnitelné na trhu práce).

20. RIP – regionální individuální projekt Celkem se v období 2009 - 2012 zúčastní v projektech RIP realizovaných Úřadem práce v Ústí nad Labem přes 5 000 účastníků. Vybraných z uchazečů popř. zájemců o zaměstnání Ústeckého kraje.

21. Veřejné služby Co to je veřejná služba? • Jedna z možností zachování, popř. rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě setrvávají ve stavu hmotné nouze a mají objektivní či subjektivní problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání. • Veřejná služba má i důležitý sociální rozměr, podporuje sociální začleňování osob, zvyšuje participaci lidí na životu obce a přispívá k dobrým vztahům mezi osobami v hmotné nouzi a ostatními občany. • Vyjadřuje jeden z motivačních principů pomoci v hmotné nouzi: „Ten kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, který se pracovat nesnaží.“

22. Veřejné služby Kde je institut veřejné služby upraven? • Úprava veřejné služby je obsažena v § 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Kdo organizuje veřejnou službu? • Veřejnou službu organizuje obec v samostatné působnosti. Zákon o pomoci v hmotné nouzi neukládá obcím povinnost organizovat veřejnou službu, ale dává jim tento nástroj k využití.

23. Veřejné služby Na co se veřejná služba zaměřuje? Veřejná služba ovlivňuje život v obci a má podstatný vliv i na osobu v hmotné nouzi. Stává se tak přínosem pro obě strany. Veřejná služba je zaměřena na pomoc všem obcím na území České republiky (ať jde o obce, městyse nebo města) v činnostech, které jsou v jejím zájmu. Jde zejména o zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje i sociální péče. Samotné slovo „zejména“ znamená, že obec může organizovat široké spektrum činností v reakci na místní podmínky a potřeby obce a jejích obyvatel.

24. Veřejné služby Co má podniknout osoba, která má zájem zapojit se do veřejné služby? • Osoba se může informovat na obecním úřadě, zda je v jejich obci veřejná služba organizována a jaké jsou podmínky pro zapojení se do veřejné služby. Obecné informace je také možné získat od pracovníků orgánu pomoci v hmotné nouzi.

25. Veřejné služby Je nutná zdravotní prohlídka před nástupem na VS? Obec je povinna nepřipustit, aby osoba v hmotné nouzi vykonávala v rámci veřejné služby zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti této osoby. K tomuto účelu je osoba v hmotné nouzi povinna podrobit se preventivní zdravotní prohlídce u svého ošetřujícího lékaře, anebo pokud obec bude požadovat prohlídku u svého smluvního lékaře, tak u něj. Na úhradu poplatku za vystavení potvrzení může osoba v hmotné nouzi požádat příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci (podle § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi).

26. Veřejné služby Jaké jsou povinnosti osoby v hmotné nouzi při výkonu VS? • Osoba v hmotné nouzi, s níž uzavře obec smlouvu o výkonu veřejné služby, je povinna tuto smlouvu předložit organizátoru veřejné služby na obecním úřadu, který údaje zaznamená do evidence. • Se smlouvou osoba seznámí orgán pomoci v hmotné nouzi, který osobě vydá tiskopis, na němž obec po skončení kalendářního měsíce uvede počet hodin, které byly na veřejné službě osobou odpracovány. Následně toto potvrzení předloží osoba orgánu pomoci v hmotné nouzi, který údaje v něm uvedené použije při rozhodování o nároku na příspěvek na živobytí a jeho výši. • Osoba vykonávající veřejnou službu je povinna dodržovat všechny podmínky, které si s obcí dohodla a za jejich porušení nést patřičnou odpovědnost. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna (mzda).

27. Veřejné služby Jak ovlivňuje výkon veřejné služby výši příspěvku na živobytí? • Veřejná služba může být vykonávána pouze osobami, které pobírají dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. • Pro osoby v hmotné nouzi je výhodné vykonávat veřejnou alespoň 20 hodin měsíčně, protože v takovém rozsahu je tato činnost považována za snahu o zvýšení přijmu vlastní prací. • Rovněž pozitivně je výkon veřejné služby v takovémto rozsahu hodnocen těm osobám, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců, protože jim zachovává výši dávky – tato neklesne na úroveň existenčního minima. • Pokud osoby pobírající příspěvek na živobytí ve veřejné službě odpracují minimálně 30 hodin měsíčně, navýší se jim příspěvek na živobytí o polovinu rozdílu mezi jejich životním minimem a existenčním minimem.

28. Veřejné služby vztah výše příspěvku na živobytí k počtu hodin odpracovaných v rámci VS • Osoba pobírající po dobu 6 měsíců příspěvek na živobytí ve výši 3126 Kč bez dalšího příjmu: • Pokud po 6 měsících neodpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 2020 Kč (existenční minimum). • Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3126 Kč. • Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 30 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3679 Kč.

29. Veřejné služby Kdo patří do okruhu osob, na něž se snížení existenčního minima nevztahuje? • osoby starší 68 let, • poživatelé starobního důchodu, • osoby invalidní v prvním, druhém a třetím stupni invalidity, • osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, • rodiče celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírající rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení, • osoby osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. a IV. stupni, a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc a tato pomoc je vykonává na v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin, • nezaopatřené dítě, • osoby dočasně práce neschopné, • osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, • osoby mající příjem z výdělečné činnosti.

30. Veřejné služby bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu veřejné služby • Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy. • Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je obec povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. • Osoba vykonávající veřejnou službu odpovídá pouze za škodu způsobenou úmyslně. • Ministerstvo práce a sociálních věcí může poskytnout obci dotaci ke krytí sjednaného pojistného.

31. Veřejné služby Schůzka se starosty obcí na ÚP • připomínka – proč se pro rok 2011 snižují počty pracovníků, kteří zajišťují veřejně prospěšné práce (VPP). • připomínka – stále se obměňujícímu personálu není možno svěřit drahou, sofistikovanou techniku. • připomínka – zajišťování VS bude pro obce organizační zátěží • připomínka – pro zajišťování VS budou muset obce vynakládat neúměrně vysoké náklady • připomínka – z důvodu nedostatečného zájmu uchazečů nebude možné VS zajišťovat • připomínka – VS je vázána na 20, resp. 30 hodin, nemůže být substitucí VPP

32. Úřad práce České republiky Úřady práce jsou státní orgány, s působností v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory, zřízené zákonem o zaměstnanosti. Soustava úřadů práce je dvoustupňová s tím, že v prvním stupni působí 77 samostatných úřadů (s působností vymezenou územím okresu), kterým je nadřízeno ministerstvo. Jednotlivé úřady si dále zřizují detašovaná pracoviště. Celkem úřady práce působí v cca 250 místech v oblasti zaměstnanosti a cca 400 místech v oblasti státní sociální podpory.

33. Úřad práce České republiky Stávající stav výhodný z hlediska relativní pružnosti rozhodování těchto úřadů v návaznosti na aktuální situaci trhu práce. Existence 77 samostatných organizačních složek státu s sebou na druhou stranu nese problémy ve vztahu k ekonomice provozu soustavy úřadů práce a možnosti jejich efektivního a jednotného řízení. Hlavní problémy stávající organizační struktury úřadů práce lze shrnout následovně: • nepružné řízení – ústředí řídí přímo 77 subjektů, • finanční náročnost systému – každý úřad je samostatnou účetní jednotkou, má samostatné „obslužné“ útvary a samostatnou personální politiku, • nejednotnost rozhodování, • nejednotnost vnitřního organizačního uspořádání.

34. Úřad práce České republiky • Oddělení a posílení tvorby strategie, koncepce a legislativy politiky zaměstnanosti od realizace politiky zaměstnanosti. • Přenesení řízení realizace politiky zaměstnanosti na specializovaný úřad veřejné správy – Úřad práce ČR, včetně stávajících příslušných útvarů. • Posílení role krajského úřadu práce jako hlavního aktéra realizace politiky zaměstnanosti na území kraje ve vazbě na uskutečněné změny struktury státní správy a samosprávy. • Vytvoření podmínek pro zlepšení komunikace a spolupráce krajského úřadu práce s krajským úřadem, krajskou samosprávou a ostatními aktéry na trhu práce na území kraje. • Soustředění vybraných činností a úkolů úřadů práce na okresní úrovni na krajský úřad práce a zefektivnění výkonu politiky zaměstnanosti. • Uspoření personálních a vedlejších nákladů a využití těchto úspor k posílení výkonu kontrolní činnosti.

35. Úřad práce České republiky Nová organizace • Ministerstvo práce a sociálních věcí (Praha) • Generální ředitelství ÚP ČR (Praha) • Krajské pobočky ÚP ČR (14 krajů) • Kontaktní pracoviště ÚP (zatím 77 -14 = 63) Poznámka: revize dávek SSP, soustředění na KoPr

36. Děkuji za pozornost. Ing. Vladimír Vašků - Úřad práce Ústí nad Labem