Půdní úrodnost Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství

1. Půdní úrodnost, výživa a hnojení, zpracování půdy a předseťová příprava a setí v ekologickém zemědělství

2. Půdní úrodnost Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství Zpracování půdy a předseťová přípravaa setí

3. Půdní úrodnost • Zdravá půda je proto základním předpokladem pro růst a vývoj zdravých rostlin • Půda má řadu funkcí: a)produkční funkce b)mimoprodukční (funkce filtrační, pufrační, transformační, je prostředím pro život organismů, nezanedbatelné jsou i její socio-ekonomické funkce)

4. Indikátory kvality půdy • fyzikální vlastnosti (textura, hloubka půdy, hydraulická vodivost, maximální a retenční vodní kapacita, objemová hmotnost, pórovitost, struktura, • chemické nebo fyzikálně chemické vlastnosti (obsah a kvalita humusu, obsah celkového dusíku, kationtová výměnná aktivita, reakce (pH), vodivost, obsah živin, nasycenost sorpčního komplexu a hygienické parametry s ohledem na rizikové prvky a organické kontaminanty, • biologické (obsah uhlíku a dusíku v biomase mikroorganismů, potencionálně mineralizovaný dusík, respirace, aktivita půdních enzymů atd.).

5. Rozdíly půdních charakteristik v porovnání konvenčního a ekologického zemědělství • půdní organická hmota (ekologicky obhospodařované plochy mají zpravidla vyšší obsah organického uhlíku), • zvýšená biologická aktivita půdy (významný indikátor dekompozice organické hmoty), • struktura půdy (v některých případech se zlepšuje), • snížení erozní ohroženosti pozemků.

6. Půdní život ovlivňují: Půdní vlastnosti (typ a druh půdy) Hloubka půdního profilu (objemová hmotnost, pórovitost, vlhkost, teplota, výměna plynů atd.) – nejintenzivnější půdní život je ve svrchní vrstvě ornice (0,1 m) Obracení půdy narušuje aktivitu půdních organismů

7. Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství X Jedním ze základních principů ekologického zemědělství je co nejvíce uzavřený koloběh živin, minimální ztráty živin a omezený přísun živin do systému.

8. Organická hmota • je zdrojem živin pro pěstované rostliny • je zdrojem energie pro půdní mikroorganismy • zlepšuje fyzikálně chemické vlastnosti půdy • zlepšuje vodní režim • zvyšuje asanační a pufrovací schopnost půdy • snižuje ztráty živin vyplavením z půdy • zvyšuje antifytopatogenní potenciál půdy • posiluje imunitní systém rostlin

9. Dusík • nejčastěji limituje v konvenčním i ekologickém zemědělství výnos zemědělských plodin • Bilance dusíku je v ekologickém zemědělství zabezpečena organickými hnojivy a vyšším podílem pěstovaných leguminóz a zlepšením podmínek pro rozvoj půdního mikroedafonu.

10. Množství dusíku fixované některými plodinami (podle Lampkina, 1990)

11. Z hlediska inputu N do půdy jsou výbornými předplodinami vojtěška setá, kukuřice na zrno, jetel luční, slunečnice, mák, řepka olejka a hrách setý se zapracováním slámy do půdy. Input N do půdy je více než 100 kg/ha. • Dobrými předplodinami jsou: kukuřice na siláž, ozimá pšenice a oves, po sklizni zůstává v půdě průměrně 51-61 kg N/ha. • Slabými předplodinami jsou: ozimé žito, jarní a ozimý ječmen a cukrová řepa, jejichž rostlinné zbytky obsahují v průměru méně jak 26 kg N/ha. Při zaorávce slámy je třeba doplnit 5-10 kg N na jednu tunu slámy.

12. Fosfor • Z hektaru půdy odčerpávají plodiny 20-30 kg fosforu ročně. Náhrada organickými hnojivy je nedostačující vzhledem k malému obsahu fosforu v nich a obtížné přeměně na přijatelné formy • I v ekologickém zemědělství je často nezbytné dodávat fosfor do půdyv minerální podobě. Směrnice povolují aplikovat mleté fosfáty s nízkým obsahem kadmia (do 50 mg/kg P2O5).

13. Draslík • všechny půdy obsahující jíl jsou poměrně bohaté na draslík. Naopak na písčitých a rašelinných půdách bývá draslíku nedostatek. • Do půdy se dostává dostatek draslíku ve statkových hnojivech, zbytcích rostlin (zvláště draslomilných – jeteloviny, brambory) a ve slámě.

14. Vápník • v ekologickém zemědělství je zakázáno používat pálené vápno • Doporučuje se používat vápenec či dolomit • Vápní se častěji na lehkých půdách ve vlhčích oblastech 1x za 2 roky, na těžších půdách 1x za 3 roky a menšími dávkami (v přepočtu do 1,5 t CaCO3/ha).

15. Hořčík • Je možno doplnit jej do půdy dolomitem nebo kieseritem (síran hořečnatý, hořečnatodraselný). Příznaky nedostatku Mg u obilnin

16. Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku • Stanoví se struktura osevu, předpokládané výnosy a celková produkce. • Vypočítá potřeba živin za všechny osevní postupy a celková potřeba živin. • vypočítá množstvím živin, které představuje ztrátu prodejem. • Bilance zdroje živin. • Bilanci živin v podniku vypočteme podle vzorce: zdroje živin – potřeba živin = schodek a nebo přebytek živin. • Produkce živin ze zeleného hnojení. • Výsledná bilance živin pro kalkulaci živin ze zeleného hnojení.

17. Organická hnojiva • Chlévský hnůj • Močůvka • Kejda • Komposty

18. Zpracování půdy

19. Zpracování půdy zahrnuje dva aspekty: Ekologický – při zpracování půdy se nevytvářejí pouze technické podmínky pro zasetí nebo sázení rostlin, půda je životním prostředím pro obrovské množství organismů, kteří vytvářejí a udržují úrodnost půdy Ekonomický – kvalita zpracování půdy spolurozhoduje o výnosu v daném roce a při závažných chybách negativně ovlivňuje i výsledek roku následujícího Strukturní a biologicky aktivní půda je základním předpokladem úspěšného pěstování plodin Plně rozvinutá fauna a flóra (edafon) je schopna zajistit dostatečný obrat živin a omezit rozvoj chorob a škůdců

20. Cíle zpracování půdy: • nakypřením půdy umožnit růst a pronikání kořenů do hloubky půdního profilu, • zlepšit aeraci půdy (pronikání vzdušného kyslíku a dusíku), • podpořit aktivitu edafonu, • zvýšit infiltraci vody, • snížit evaporaci, • zničit nebo omezit plevele, choroby a škůdce, • zapravit do půdy rostlinné zbytky a hnojiva, • odstranit zhutnění půdy způsobené předchozími zásahy, • umožnit založení porostu.

21. Z hlediska zpracování půdy jsou rozhodující dva limity: • Vlhkost půdy • Při zpracování půdy se nesmějí utvořit hroudy (aby půda nebyla příliš vlhká nebo suchá) • Při vlhkosti vhodné pro zpracování se půda při zmáčknutí v prstech drobí • Měrný tlak(přenášený na půdu koly mechanizačních prostředků ) • max. 0,8 kg/cm (osové zatížení 4 t u jednoduché, 6 t u zdvojené nápravy) • nepoužívat těžké tažné prostředky , • pro náročnější práce používat traktory s pohonem všech kol, • všechny stroje a nářadí by měly mít stejnou stopu jako traktor, • při orbě jezdit všemi koly po záhonu, pokud možno se vyhnout jízdě v brázdě, • používat dostatečně široké pneumatiky a kola o větším průměru, • využívat regulaci huštění pneumatik, • po založení porostu používat lehčí traktory a tzv. kultivační kola.

22. Volba technologie zpracování půdy • V EZ obracíme půdu co nejméně • Hloubka obracení je dána: • hloubkou setí či sázení, • potřebou zapravení posklizňových zbytků a hnojiv, • zaklopením plevelů. • Pro zrniny apod. mělčí zpracování půdy, okopaniny a zeleniny hlubší zpracování půdy (využití kypřičů). • Půda musí být prokypřena na požadovanou hloubku bez vynášení spodních vrstev na povrch. • Vhodné jsou minimalizační technologie a půdoochranné technologie zpracování půdy (kypřiče, rotační pluhy, vibrační nářadí, setí do nezpracované půdy, apod.).

24. Volba nářadí pro zpracování půdy Na pozemcích s vytrvalými plevely nemá pluh alternativu, vlhčí podmínky. Minimalizační a půdoochranné technologie lze využít na nezaplevelených pozemcích a v sušších podmínkách. V oblasti regulace plevelů je podmítka nezbytným opatřením.

25. Spotřeba nafty, práce a přímé náklady na založení 1 ha porostů ozimých obilnin (Javůrek, 2003)

26. Časté chyby při zpracování půdy Pozdě provedená předseťová příprava k ozimům Podmítka musí následovat co nejdříve po sklizni, dokud půda nevyschne a neztvrdne (vhodné ošetření tak, aby se předešlo tvorbě hrud). Nedostatečně slehlé seťové lůžko nebo pozemek plný hrud vede ke zvyšování nákladů, snížení polní vzcházivosti a poklesu výnosu Příliš časný vstup na pozemek na jaře Pěstitelské technologie kladou důraz na co nejčasnější vstup na pozemek, k předseťové přípravě je třeba přistoupit až když je půda dostatečně zralá. Snažíme se vyhnout použití smyků.

27. Předseťová příprava a setí

28. Seťové lůžko

29. Ideální seťové lůžko - hloubka setí

30. Požadavky na secí stroje • přesné dodržení výsevku • přesné dodržení rozmístění semen v šířce záběru • dobré rozmístění semen v řádku • dobré seřizování a dodržování hloubky setí • rovnoměrné a dostatečné přikrytí osiva • odolnost proti ucpání při setí s větším podílem rostlinných zbytků