Klubové odpoledne ČIIA

1. Klubové odpoledne ČIIA DOHLED NAD EVROPSKÝMI PROSTŘEDKY VČERA, DNES A ZÍTRA Evropský účetní dvůr Marek BRYCHCÍN Praha, 6.5.2010

2. Struktura prezentace • Evropský účetní dvůr a jeho role • Zveřejňování výsledků kontrol • Metodika kontrol • Nejčastější zjištění - systémy - projekty • Příklady

3. EÚD a jeho role • Evropský účetní dvůr byl jako orgán zřízen Smlouvou o EU, aby kontroloval hospodaření EU. Jako externí auditor EU se podílí na zlepšování finančního řízení EU a vystupuje jako nezávislý strážce finančních zájmů občanů Unie. • Účetní dvůr poskytuje služby auditora, v jejichž rámci posuzuje příjmy a výdaje EU. Zkoumá, zda byly finanční operace řádně zaznamenány a vykázány, legálně a správně provedeny a zda jejich řízení bylo hospodárné, efektivní a účelné. Kromě toho se vyjadřuje k otázkám finančního řízení. • Účetní dvůr podporuje odpovědnost a transparentnost a je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při dohledu nad plněním rozpočtu EU, především během udílení absolutoria. Účetní dvůr chce být efektivní organizací, která stojí v popředí vývoje v oblasti auditu veřejného sektoru a veřejné správy.

4. Zveřejňování výsledků kontrol EÚD Účetní dvůr zveřejňuje výsledky své kontrolní činnosti v těchto typech zpráv: Výroční zprávy – předkládají se v nich výsledky finančních auditů v podobě prohlášení o věrohodnosti ve vztahu k souhrnnému rozpočtu a evropským rozvojovým fondům . Tyto dvě zprávy se zveřejňují společně v listopadu. http://eca.europa.eu/portal/page/portal/publications/auditreportsandopinions/annualreports Specifické výroční zprávy – předkládají se v nich výsledky finančních auditů agentur a subjektů Společenství. Zvláštní zprávy – předkládají se v nich výsledky vybraných auditů výkonnosti a shody. Zvláštní zprávy se zveřejňují kdykoli během roku. Kromě toho je Účetní dvůr žádán, aby vydával stanoviska k novým nebo novelizovaným předpisům s finančním dopadem.

5. Metodika kontrol EÚD • Účetní dvůr provádí své audity v souladu s mezinárodními auditorskými standardy IFAC a INTOSAI a etickými kodexy v míře, v níž jsou tyto standardy a kodexy v kontextu Evropského společenství relevantní. • Koncepce, kterou Účetní dvůr používá při auditu správnosti uskutečněných operací, má dva hlavní pilíře: - přímé testování operací, jímž se zjišťuje, nakolik jsou tyto operace správné;- posuzování účelnosti systémů dohledu a kontroly při zajišťování správnosti. • Při testování operací se vychází z reprezentativního statistického vzorku transakcí. Výsledkem testování je statistický odhad, do jaké míry jsou transakce v daném souboru (kapitole rozpočtu) správné. Ve většině případů se Účetní dvůr musí spoléhat primárně na své přímé testování, neboť systémy neposkytují dostatečnou jistotu o správnosti operací. • Testování zahrnuje podrobnou prověrku operací vybraných ke kontrole; kontroluje se, zda je žádost či platba správně vyčíslena a zda je v souladu s platným pravidly a předpisy, které upravují provádění výdajů. Přes vzorek účetních operací zaúčtovaných v rozpočtových účtech dohledá Účetní dvůr platbu až na úroveň konečného příjemce (např. zemědělce, organizátora školení, příjemce dotace) a testuje dodržování příslušných podmínek na všech příslušných úrovních. Pokud je operace chybně vyčíslena nebo nesplňuje požadavky právních předpisů či smluvní požadavky, má se za to, že obsahuje chybu.

6. Metodika kontrol EÚD (pokračování) • V rámci auditu Strukturálních fondů EU (EFRR, ESF, FS) Účetní dvůr ročně ověřuje 180 transakcí (projektů), vybraných z 20 – 25 Operačních programů napříč všemi 27 členskými státy. • Strategie „No-surprise“ auditu: oznámení kontroly minimálně 6 týdnů předem, sdělení seznamu dokumentů, které budou k provedení auditu třeba, možnost písemného vyjádření auditovaných subjektů k předběžným zjištěním. • Výstup: Soupis předběžných zjištění za daný Operační program, 30 – 60 denní lhůta pro písemné vyjádření auditovaných subjektů, konečné stanovisko Účetního dvora. • O případném navracení prostředků vyplacených z fondů EU rozhoduje Evropská komise.

7. Nejčastější zjištění týkající se národních systémů administrace fondů EU (týká se souhrnu členských států) • Nedostatečné průběžné kontroly ze strany Řídících a Zprostředkujících orgánů (čl. 13 Nař. 1828/2006) • Netransparentní výběr projektů (nepodložené bodové ohodnocení, nekvalitní nebo chybějící CBA, … ) • Nedostatečné ujištění se o kvalitě kontrolních systémů ze strany Certifikačního orgánu • Nedostatečné oddělení funkcíŘídícího, Certifikačního a Auditního orgánu

8. Nejčastější zjištění na úrovni konečných příjemců(týká se souhrnu členských států) • Neprůhledný nebo chybějící tendr nebo výběr dodavatele • Nekvalitně připravená zadávací dokumentace • Přesun smluvních rizik na konečného příjemce • Podstatné změny předmětu veřejné zakázky • Náklady vyúčtované spřízněnými stranami převyšují tržní cenu • Absence podkladové dokumentace • Nesprávné rozvržení nákladů (zejména u ESF) • Vícenásobné uplatnění výdajů • Projekt neplní funkci pro kterou byl schválen • Neexistence aktiva; konečný příjemce není vlastníkem • Nezohlednění příjmů a záporných nákladů projektu • Platby a dodávky před nebo po datu způsobilosti nákladů

9. Příklad 1: Podstatná změna předmětu smlouvy

10. Příklad 2: neprůhledné hodnocení nabídek v tendru