310 likes | 670 Views
OBOJŽIVELNÍCI. obr. č. 1. obr. č. 2. OBOJŽIVELNÍCI. přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci na vodu vázáni především rozmnožováním vznik v prvohorách z lalokoploutvých ryb latimerie-lalokoploutvá ryba. obr. č. 3.
E N D
OBOJŽIVELNÍCI obr. č. 1 obr. č. 2
OBOJŽIVELNÍCI • přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci • na vodu vázáni především rozmnožováním • vznik v prvohorách z lalokoploutvých ryb latimerie-lalokoploutvá ryba obr. č. 3
u larev obojživelníků ještě shodné znaky s rybami: -dýchají žábrami - proudový orgán (postranní čára) larva žáby obr. č. 4
STAVBA TĚLA OBOJŽIVELNÍKŮ • KŮŽE -holá, hladká nebo bradavičnatá se slizovými žlázami -slizové žlázy mohou být přeměněny v jedové -občasné svlékání pokožky(požírají ji) • proměnlivá tělesná teplota • dospělci dýchají plícemi a kůží
ZBARVENÍ TĚLA -ochranné splynutí s okolím -výstražné varuje predátora OCHRANNÉ ZBARVENÍ VÝSTRAŽNÉ ZBARVENÍ obr. č. 6 obr. č. 5
dobře vyvinutý orientační smysl (vrací se do stejných tůní) • mají kloaku=společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy • živí se živočišnou potravou • jejich končetiny mají prsty spojené blánami
ROZMNOŽOVÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ • u mloků a čolků samci odkládají pohlavní buňky ve zvláštních schránkách, které pak samice kloakou sbírají vnitřní oplození • u žab samec na hřbetě samičky a oplozuje vajíčka, které samička vypouští z kloaky oplození vnější obr. č. 7
u žab hrají důležitou roli hlasové projevy , kterými samci lákají samice • u některých druhů zvuky zesilovány ozvučnými bubínky obr. č. 8
vývoj z vajíčka probíhá přes larvu • larva obojživelníků=pulec (živí se řasami) • larvy žijí ve vodě, kde postupně prodělávají přeměnu v dospělého jedince obr. č. 9 obr. č. 10
Systém obojživelníků • dnes přes 5000 žijících druhů • dělí se na OCASATÉ OBOJŽIVELNÍKY (mlok, čolek, axalotl) BEZOCASÉ OBOJŽIVELNÍKY (žáby) obr. č. 11 obr. č. 12
ČOLEK OBECNÝ • spodní část ocasu oranžově zbarvená • nejběžnější z čolků v ČR • chráněný obr. č. 13
ČOLEK HORSKÝ • v horských a podhorských oblastech • chráněný • žluto-oranžové břicho obr. č. 14
MLOK SKVRNITÝ • v listnatých nebo smíšených lesích (ohrožený druh) • aktivní v noci • žije na souši ale larvy v potůčcích a tůních obr. č. 15
KUŇKA OBECNÁ • černo-oranžové nebo černo-žluté zbarvení břicha • malá (asi 5cm), v ČR ohrožená • v ohrožení se převrací na záda a ukazuje výstražné zbarvení obr. č. 16
ROPUCHA ZELENÁ • zavalité tělo s bradavičnatou kůží, krátké končetiny • vrací se vždy na stejné místo • v zahradách, parcích, u jezírek obr. č. 17
ROPUCHA OBECNÁ • šedá až hnědá barva kůže, samice je větší • nejčastější ropucha v ČR • žije 4-9 let obr. č. 18
ROSNIČKA ZELENÁ • konce prstů opatřeny příchytnými terčíky • malá(pouze 3-5 cm) • žije v patrech listnatých stromů obr. č. 19
SKOKAN HNĚDÝ • až 10 cm, štíhlé tělo s dlouhýma zadníma nohama skoky dlouhé až 1m • ve stinných vlhkých lesích po celé ČR obr. č. 20
ŠÍPOVÉ ŽÁBY • nazývány také „pralesničky“ žijí v tropických pralesech Jižní Ameriky • prudce jedovaté(mohou usmrtit i člověka) obr. č. 22 obr. č. 21 obr. č. 23
BLATNICE SKVRNITÁ • veliká 5-7 cm se svislou oční zorničkou • aktivní v noci, přes den ukrytá ve vyhrabaných norách • ohrožený druh obr. č. 24
Doplň chybějící místa v textu Obojživelníci mají…………tělesnou teplotu těla. Larvy obojživelníků označujeme jako ……... Kromě kůže dospělí jedinci obojživelníků využívají k dýchání …….. Ozvučné bubínky najdeme pouze u …………. některých žab. Skokani se vyznačují ……………končetinami. U ocasatých obojživelníků můžeme pozorovat …………….oplození.
ŘEŠENÍ Obojživelníci mají PROMĚNLIVOUtělesnou teplotu těla. Larvy obojživelníků označujeme jako PULCE. Kromě kůže dospělí jedinci obojživelníků využívají k dýchání JEDNODUCHÉ PLÍCE. Ozvučné bubínky najdeme pouze u SAMCŮ některých žab. Skokani se vyznačují DLOUHÝMIkončetinami. U ocasatých obojživelníků můžeme pozorovat VNITŘNÍoplození.
Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-12-02] dostupné pod licencí CreativeCommon na http://commons.wikimedia.org • 1- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Groene_kikker_achter_Bekaert-draad.jpg • 2- -http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salamandara_salamandra_MHNT_3.jpg • 3- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coelacanth.png • 4- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haswell%27s_Frog_-_Paracrinia_haswelli_tadpole.jpg • 5- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rosni%C4%8Dka_zelen%C3%A1.jpg • 6- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mlok.JPG • 7- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Padden_1.jpg • 8-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rana_ridibunda,_ZOO_Praha_523.jpg • 9-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bullfrog_Tadpole.jpg • 10-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tadpole_(PSF).png • 11-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Newt_crop_113008.jpg • 12- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ceratophrys_ornata_(Pacman_Frog).JPG • 13- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Teichmolch-triturus-vulgaris.jpg • 14- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mesotriton_aplestris_side_view_chrischan.jpeg • 15- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salamandra_in_nature_park_Horni_Berounka_(2).JPG • 16-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BombinaBombinaJuv.jpg • 17-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bufo_viridis.jpg • 18-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bufo_bufo_small.jpg • 19-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hyla_arborea01.jpg • 20-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:European_Common_Frog_Rana_temporaria_(cropped).jpg • 21- http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Strawberry_dart_frog.jpg • 22-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:POISON_DART_FROG_(7423281570).jpg • 23-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_ggallice_-_Pleasing_poison_frog.jpg • 24-http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PelobatesFuscus.jpg